|
|
Studium sorpčních vlastností mikroplastů
Hlaváčková, Hana ; Kučerík, Jiří (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
V současné době je snaha nahradit konvenční plasty biodegradabilními produkty, které budou mít schopnost zastoupit tyto látky. Jedním z případných, v současnosti detailně studovaným biologicky odbouratelným plastem, je i poly(3-hydroxybutyrát), který je produkován bakteriemi. Tato bakalářská práce se zabývá sorpcí vybraných látek na mikročástice poly(3-hydroxybutyrátu). Pro tuto práci byly vybrané látky, jejichž kontaminace vodních zdrojů představuje v dnešní době markantní problém. Konkrétně byly studovány sorpce nesteroidní protizánětlivé látky ibuprofenu, triazolového fungicidu tebuconazolu a nejrozšířenější drogy kofeinu na PHB částice, které velikostně spadají do skupiny mikroplastů. K analýzám byla využita metoda kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí.
|
|
|
Rozklad kofeinu vysokofrekvenčním výbojem v roztoku
Korečková, Svatava ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá rozkladem kofeinu v roztocích pomocí vysokofrekvenčního výboje generovaného přímo v roztoku. Byl sledován vliv experimentálních podmínek jako je počáteční pH a vodivost roztoku, koncentrace kofeinu nebo geometrie použité elektrody. Připravené roztoky kofeinu měly koncentraci 10–100 ppm a jejich počáteční pH bylo upraveno pomocí elektrolytů (NaCl, Na3PO4, Na2HPO4 a NaH2PO4). Všechny experimenty byly provedeny ve vsádkovém plazmovém reaktoru složeném z kádinky o objemu 400 ml a dvou elektrod. Ke stanovení množství degradovaného kofeinu byla použita UV-VIS spektrofotometrie. Bylo zjištěno, že experimentální podmínky (elektrická vodivost, výkon, typ použité elektrody, použitý elektrolyt) mají na degradaci kofeinu vliv. Nejvhodnějším elektrolytem se jeví NaCl a nastavená počáteční specifická elektrická vodivost v rozmezí 400–500 S·cm–1.
|
|
|
Příprava a využití vybraných typů nanočástic v kosmetice
Hoová, Julie ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na přípravu a využití vybraných typů nanočástic v kosmetice. Teoretická část se zabývá obecnou charakterizací a využitím kofeinu, polyfenolů a vitaminu C v kosmetice. Také byly charakterizovány liposomy a možnosti enkapsulace aktivních látek získaných z přírodních zdrojů. V experimentální části byly třemi různými technikami připraveny liposomy s enkapsulovanými aktivními látkami. Účinnost enkapsulace kofeinu byla stanovena pomocí HPLC/PDA, celkových polyfenolů pomocí spektrofotometrické metody a vitaminu C pomocí titrační metody. U připravených částic byla sledována jejich velikost a stabilita metodou dynamického rozptylu světla. Také byla sledována jejich dlouhodobá stabilita v modelových podmínkách stanovením změny koncentrace nebo množství daných aktivních látek. V práci bylo zjištěno, že ko-enkapsulované liposomy jsou nejvhodnější aplikační formou z testovaných možností, a tak mohou být využity do pleťové vody či gelu. Ko-enkasulované liposomy vykazovaly poměrně vysokou enkapsulační účinnost, dobrou stabilitu a díky vlastnostem aktivních látek vyhovují požadavkům spotřebitele kosmetického průmyslu.
|
|
|
Energetické nápoje v současné výživě
Krňávková, Martina ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Bakalářská práce je rešerší zabývající se konzumací energetických nápojů a jejich působením na organismus člověka. Úvodní část práce obsahuje přehled nejčastěji se vyskytujících složek energetických nápojů zahrnující jejich chemické složení, vlastnosti, zdroje těchto látek a výživová doporučení. Dále jsou popsány účinky konzumace energetických nápojů na lidský organismus a zdraví obecně. Závěrečná část práce se podrobněji věnuje vlivu jejich konzumace na sportovní výkonnost a na zdraví člověka a možným následkům konzumace energetických nápojů kombinovaných s alkoholem.
|
|
|
Studium směsných přírodních antimikrobiálních preparátů a možnosti jejich stabilizace
Vejrostová, Petra ; Veselá, Mária (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V rámci předložené diplomové práce byla zpracována rešerše zaměřená na přírodní antimikrobiální látky. V experimentální části práce bylo cílem testování antimikrobiální aktivity přírodních preparátů ve volné a enkapsulované formě, příprava částic a sledování jejich dlouhodobé stability. Jako rostlinné antimikrobiální látky byly v práci používány různé extrakty čajů (vodné, etanolové a DMSO) a vodné extrakty bylin. S použitím vodných extraktů čajů byly za použití ultrazvuku připraveny lipozomy a chitosanové částice. Pro všechny částice byla stanovena enkapsulační účinnost, velikost, stabilita a antioxidační aktivita. Poté byla v rámci dvou měsíců u částic sledována dlouhodobá stabilita. Pro stanovení enkapsulační účinnosti i dlouhodobé stability bylo využito spektrofotometrické metody stanovení celkových polyfenolů. Po stanovení velikosti a stability částic byla využita metoda DLS. Antioxidační aktivita byla v celé práci sledována za použití spektrofotometrické metody využívající ABTS•+. Pro testování antimikrobiální aktivity různých typů extraktů čajů a bylin, jejich směsí a kombinací s lysozymem a antibiotiky byly využity bujónové diluční metody za použití grampozitivních i gramnegativních bakteriálních kmenů. U připravených částic byla sledována také jejich antimikrobiální aktivita, která byla značná především u chitosanových částic. Vhodné kombinace přírodních látek ať už s antimikrobiálním či antioxidačním účinkem ve volné nebo enkapsulované formě mohou být s výhodou využity pro aplikace např. v kosmetickém průmyslu, potravinářství či v lékařství.
|
|
|
Využití kapalinové chromatografie k analýze roztoků kofeinu vystavených působení plazmatu
Brabcová, Kristýna ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problémem výskytu kofeinu ve vodách. Nárůst koncentrace kofeinu je způsobem jeho konzumací mezi lidskou populací, která je v dnešní době na denním pořádku. Zatím tento problém není tak akutní, neboť koncentrace kofeinu je stopová a pro člověka neškodná. S rostoucí populací roste i množství kofeinu, které lidé zkonzumují a které se následně do odpadní vody dostává. Tento fakt by mohl v budoucnu činit problém. Jako vhodnou a také účinnou metodou pro eliminaci látek škodlivých životnímu prostředí jsou pokročilé oxidační procesy (AOP). Literární rešerše se zbývá purinovými alkaloidy a detailnějším popisem kofeinu. Dále je zde popsáno plazma, které bylo zvoleno jako metoda pro degradaci kofeinu a také vhodné analytické metody pro stanovení kofeinu. Při aplikaci plazmatu na modelové roztoky kofeinu byly odebírány vzorky v pravidelných časových intervalech. Tyto vzorky byly vyhodnoceny pomocí UHPLC. Výsledky byly porovnány s vědeckou studií, která se touto problematikou již zabývala.
|
|
|
Vývoj metody pro stanovení kvalitativních ukazatelů kakaového prášku
Vránová, Petra ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce je zaměřena na stručnou botanickou charakterizaci kakaovníku pravého a jsou také uvedeny jeho nejznámější odrůdy. Dále je popsáno chemické složení kakaových bobů s důrazem na theobromin a kofein. Je zmíněna i technologie zpracování kakaových bobů na kakaovou hmotu a kakaový prášek, které jsou pak dále využívány potravinářském průmyslu. Součástí je také krátký popis legislativních požadavků vztahujících se ke kakau. V této části práce jsou také uvedeny dvě kapitoly věnované popisu instrumentace vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) a optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). Experimentální část se zabývá analýzami kakaového prášku, kakaových bobů, kakaové hmoty a odpadní drti z kakaových bobů prodávané jako „čajová směs“. V uvedených surovinách bylo stanoveno celkem 10 legislativou doporučených parametrů, např. obsah kofeinu, theobrominu a sacharózy, obsah těžkých kovů a draslíku, obsah tuku a další. Nejvyšší obsah theobrominu byl stanoven v kakaovém prášku 178,363 mgl-1, kofeinu v kakaových bobech 16,096 mgl-1. Všechny analyzované vzorky obsahovaly dle očekávání malé množství sacharózy, nejvíce jí bylo nalezeno ve vzorcích čajové směsi jak u stanovení vzorku ve směsi voda:ethanol 84,069 mgl-1, tak v roztoku vzorku ve vodě 65,897 mgl-1.
|
|
|
Vliv vybrané technologie pražení kávového zrna na jeho chemické složení
Šajdlerová, Kristýna ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je sledování chemických změn odehrávajících se v kávovém zrnu v průběhu pražení za použití různých zařízení. Pro tyto účely byla v praktické části použita průmyslová pražička kávy a domácí pražička. Teoretická část se zabývá převážně charakterizací kávového zrna z hlediska obsahu různých sloučenin a popisem změn nastávajících při pražení. Dále jsou přiblíženy různé typy pražicích zařízení. V experimentální části bylo provedeno pražení zrn a stanovení koncentrace vybraných látek ve vzorcích odebíraných v průběhu pražení. Mezi sledované parametry byla zahrnuta koncentrace sacharózy, organických kyselin (citronová, octová, mléčná, jablečná, mravenčí a chlorogenová), kofeinu a aromatických látek. K největším nalezeným rozdílům mezi použitým zařízením lze zařadit snížení koncentrace kyseliny chlorogenové, kdy u domácího zařízení došlo k poklesu o 33 %, zatímco u průmyslové pražičky byl pokles téměř dvojnásobný. Další výrazný rozdíl byl pozorován také ve změně obsahu sacharózy. Degradace sacharózy proběhla u vzorků kávových zrn pražených na průmyslové pražičce z 94 %, zatímco u druhého typu zařízení pouze ze 75 %.
|
|
|
Možnosti enkapsulace kofeinu
Patočková, Klára ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřená na možnosti enkapsulace kofeinu do mikro- a nanočástic. Teoretická část práce byla věnována informacím o kofeinu, liposomech a polysacharidech a také na způsobu enkapsulace. V experimentální části byly mikro- a nanočástice s enkapsulovaným kofeinem připraveny 5 různými technikami. Kofein byl enkapsulován do liposomů i polysacharidových částic (chitosan/alginát). Účinnost enkapsulace byla stanovena pomocí HPLC/UV-VIS. U připravených částic byla sledována jejich velikost a stabilita metodou dynamického rozptylu světla. Částice byly vystaveny účinku umělé žaludeční, pankreatické a žlučové šťávy. Byla sledována stabilita částic a množství uvolněného kofeinu. Sedimentační rychlost a stabilita částic byla monitorována analytickou centrifugací. V nealkoholických nápojích byla stanovena koncentrace částic kofeinu, kdy došlo k zakalení nápoje.
|
|
|
Vliv zpracování kávy na obsah kofeinu a jeho účinky na lidský organismus
Odehnalová, Barbora
Tato diplomová práce se zaměřuje na porovnání obsahu kofeinu v kávě zpracované různými způsoby. Jde o suché a mokré zpracování, kdy jsou v prvním zmíněném případě zrna kávy po sběru a vytřízení sušena na slunci na ideální vlhkost. U mokré metody se káva nechává v kádích s přidanými mikroorganismy fermentovat a následně sušit. Součástí práce jsou i účinky kofeinu na lidský organismus.
|
host ::
RSS.