|
|
Studium interleukinu 37 a jeho role u revmatoidní artritidy
Jandová, Romana ; Šenolt, Ladislav (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Dysregulace mezi aktivitou prozánětlivých a protizánětlivých cytokinů u revmatoidní artritidy (RA) přispívá ke vzniku imunitní nerovnováhy, k chronickému zánětu a následné destrukci kloubu. Interleukin-37 (IL-37) byl popsán jako protizánětlivý cytokin u několika autoimunitních onemocnění. Cílem této práce bylo zjistit koncentrace IL-37 v séru a synoviální tekutině u pacientů s RA a porovnat je s kontrolní skupinou jedinců s osteoartrózou (OA), zjistit vztah mezi IL-37 a aktivitou nemoci a dalšími klinickými parametry. Dalším cílem bylo, prokázat jeho protizánětlivé působení na RA synoviálních fibroblastech a charakterizovat další typy buněk, které se na jeho produkci podílejí. Hladiny IL-37 byly detekovány pomocí testu enzyme-linked immunosorbent assay (ELISA). Synoviální fibroblasty byly stimulovány lipopolysacharidem (LPS) a rekombinantním IL-37 (rIL-37). Hladiny studovaných genů byly analyzovány pomocí PCR. Synoviální tkáň a imunitní buňky byly vizualizovány pomocí imunohistochemického a imunofluorescenčního barvení. V synoviální tekutině RA oproti OA pacientů byla zjištěna zvýšená koncentrace IL-37. Hladiny IL-37 v séru a synoviální tekutině mezi sebou vzájemně korelovaly. Sérové hladiny IL-37 u pacientů s RA a OA byly signifikantně vyšší v porovnání se synoviální tekutinou. Hladiny IL-37 v...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou systémový lupus erythematodes
Mrázková, Tereza ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Taušová, Eva (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou systémový lupus erythematodes Cíl práce: Shrnutí teoretických poznatků, provedení studie metodiky ucelené rehabilitace, navržení terapie a zhodnocení jejího efektu u pacienta s diagnózou systémový lupus erythematodes. Metoda: Rešerše s případovou studií vznikla během odborné praxe od 5. do 30. ledna 2015 v Revmatologickém ústavu v Praze. Práce je rozdělena do dvou částí - obecná a speciální. Obecná část shrnuje definici, epidemiologii, etiologii, diagnostiku, klinický obraz, léčbu a využití fyzioterapeutických metod a přístupů u diagnózy systémový lupus erythematodes. Ve speciální části je popsána kazuistika pacienty s diagnózou systémový lupus erythematodes. Na základě anamnézy a vstupního vyšetření byl stanoven návrh terapie. Z jednotlivých terapií a výstupního vyšetření byl zhodnocen efekt terapie. Výsledky: U pacientky došlo k výraznému snížení bolesti, nedochází již k potížím s dechem a poloha v leže v horizontální poloze jí též již nečiní potíže, zkvalitnil se spánek, pozitivně byl ovlivněn způsob držení těla, hybnost a stabilizační schopnosti páteře, zlepšily se posturální funkce a rovnováha. Terapeutické metody byly vhodně zvoleny a stanovené cíle terapie splněny. Klíčová slova: systémový lupus erythematodes;...
|
|
|
Th17 lymfocyty a autoimunitní choroby se zaměřením na diabetes 1. typu
Labiková, Jana ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Procházková, Jana (oponent)
Th17 buňky byly nedávno objeveny jako buněčný zdroj IL-17. Ukázalo se, že jde o samostatnou linii pomocných T lymfocytů nezávislou na dříve popsaných Th1 a Th2 buňkách. Diferenciace naivních CD4+ T lymfocytů na efektorové Th17 je vyvolána kombinací TGFβ (cytokin nezbytný pro vznik protizánětlivých regulačních lymfocytů) a IL-6 nebo IL-21. Pro funkci a udržení fenotypu Th17 in vivo je důležitý IL-23. STAT3 a RORγt byly popsány jako hlavní transkripční faktory vedoucí k diferenciaci na Th17. Th17 lymfocyty jsou prozánětlivé buňky charakteristické tvorbou cytokinů IL-17A, IL-17F a IL-22, které hrají důležitou roli v imunitní odpovědi proti některým extracelulárním patogenům. Cytokinové produkty Th17 působí na široké spektrum buněk. Indukují expresi cytokinů, chemokinů a metaloproteináz a ovlivňují migraci neutrofilů a tvorbu antimikrobiálních peptidů. Autoreaktivní Th17 lymfocyty jsou velmi patogenní a produkce IL-17 byla prokázána u řady autoimunitních chorob např. revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy, psoriázy, Crohnovy choroby a diabetu mellitu prvního typu. Tyto choroby byly tradičně připisovány působení Th1 buněk, ovšem ukazuje se, že v regulaci autoimunitního procesu se alespoň u některých onemocnění uplatňují také Th17 lymfocyty.
|
|
|
Ovlivnění hladiny nejpoužívanějších nádorových markerů a jejich intepretace (ovlivnění systémovými a zánětlivými onemocněními)
Čásová, Miroslava ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Ludvíková, Marie (oponent) ; Šafarčík, Kristian (oponent)
Úvod: Vyšetření nádorových markerů je bráno mnohdy nejenom laickou veřejností jako základ úspěšné diagnostiky a následného sledování nemocných se zhoubnými nádory. Je jejich význam skutečně tak veliký nebo jen sugestivní název těchto analytů či touha po jednoduché kvantitativně vyjádřené veličině, kdy něco změřím a je-li to vyšší než minule, je vše špatně? Cíl práce: Tato práce se pokusí odpovědět na otázku, jaké faktory mohou ovlivnit sérovou hladinu proteinových a mucinových markerů a tím vést k nesprávné interpretaci výsledků. Metody: Nádorové markery byly stanovovány izotopovými a neizotopovými laboratorními metodami podle standardních operačních protokolů imunoanalytické laboratoře. Všechny metody byly kontrolovány interní kontrolou kvality a čtyřikrát do roka pomocí externího hodnocení kvality. Celkově byly vyšetřeny nádorové markery u 3180 probandů a provedeno 16 236 analýz nádorových markerů v období mezi rokem 2008-2014. Výsledky: U premenopausálních žen, během menstruačního cyklu v období ovulačního peaku, dochází k mírnému vzestupu AFP, CA 125 a HE 4. Ostatní sledované markery se měnily minimálně nebo vůbec. Těhotné ženy v I. a II. trimestru mění hladiny AFP, a také CA 125 a v ojedinělých případech se zvyšovalo HE4. Ostatní nádorové markery se neměnily. U postmenopausálních žen jsme...
|
|
|
Role mikrobiomu při celiakii
Tučková, Kateřina ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Zdravotnická bioanalytika Autor: Kateřina Tučková Školitel: RNDr. Klára Konečná, Ph.D. Název bakalářské práce: Role mikrobiomu při celiakii Cíl práce: Popsat problematiku onemocnění zvané celiakie. Věnovat se původu onemocnění a jeho možné spojitosti se úlohou střevního mikrobiomu. Definovat pojem mikrobiom a poukázat na jeho případný vliv na zdraví člověka a onemocnění. V závěru práce se věnovat otázce možností léčby celiakie. Hlavní poznatky: Role mikrobiomu při celiakii a jiných onemocnění je čím dál častěji diskutované téma. Při diagnostice celiakie je v současnosti pacient odkázán na celoživotní bezlepkové stravování. Mikrobiom je velmi specifický a působí na něj řada vnějších vlivů, které lze často ovlivnit. Současné studie poukazují na provázanost mezi mikrobiomem a řadou onemocnění celiakií nevyjímaje. Závěry: Ke komplexnímu pohledu na problematiku celiakie a vztahu k mikrobiomu je zapotřebí více poznatků. Obecně lze říci, že složení mikrobiomu má na lidské životy mnohem větší vliv než se v minulosti předpokládalo. Dysbalance střevního mikrobiomu má vztah nejen k celiakii, ale i k řadě jiných onemocnění, ke kterým patří například obezita, metabolických, zánětlivých,...
|
|
|
Komorbidita psychických a autoimunitních onemocnění
Kaňková, Zuzana ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Mravec Bencúrová, Dominika (oponent)
Psychická i autoimunitní onemocnění představují široké spektrum různých chorob a jsou v současné době jedny z nejčastějších zdravotních obtíží. V posledních letech byla sledována značná souvislost mezi těmito dvěma typy onemocnění, což je podpořeno jak jejich častou koexistencí, tak i dalšími významnými zjištěními jako jsou například sdílené genetické faktory, objev autoprotilátek reagujících proti mozku nebo také změna imunitního systému u některých psychických onemocnění. Tato práce se snaží zmapovat autoimunitní onemocnění vyskytující se častěji či naopak vzácněji u pacientů s různými psychickými onemocněním (a vice versa) a zároveň předkládá možné mechanismy, které by mohly hrát významnou roli při vzniku tohoto jevu. Klíčová slova psychické poruchy, autoimunitní onemocnění, komorbidita, etiologie, epidemiologie, sdílené rizikové faktory
|
|
|
Maternální a fetální mikrochimérismus.
Hynková, Marie ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Pačes, Jan (oponent)
Mikrochimérismus je definován jako přítomnost malého množství geneticky odlišných buněk v těle člověka. Nejčastěji vzniká během těhotenství a kojení, dále také krevní transfuzí a transplantací. Během těhotenství dochází k obousměrné transplacentární migraci buněk mezi matkou a dítětem. Buňky přenesené v průběhu těhotenství a kojení, mohou přetrvávat v organismu dítěte až do dospělosti. Prostřednictvím mateřského mléka je během kojení do těla dítěte přenášeno velké množství imunitních buněk, které dítě chrání před patogeny a podílí se na modulaci jeho imunitního systému. Fetální buňky přetrvávají v organismu matky až několik desítek let a mohou mít dlouhodobý vliv na její zdravotní stav. Mohou se účastnit obnovy poškozených tkání matky, ale také přispět ke vzniku závažných autoimunitních onemocnění.
|
|
|
Mechanismy patogeneze experimentální autoimunitní uveitidy a možnosti jejich ovlivnění.
Klímová, Aneta ; Heissigerová, Jarmila (vedoucí práce) ; Pitrová, Šárka (oponent) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Úvod: Autoimunitní uveitida postihuje zejména střední věkovou kategorii a přes stále se rozvíjející terapeutické možnosti způsobuje těžké postižení zraku. Vzhledem k široké klinické variabilitě je studium autoimunitní uveitidy v humánní medicíně limitované, proto byly vyvinuty experimentální modely. Cílem naší práce bylo zavést reprodukovatelný model experimentální autoimunitní uveitidy v České republice a dále na tomto modelu sledovat zastoupení CD3+ a F4/80+ buněk v sítnici, zhodnotit vliv mikrobiálního prostředí na intenzitu nitroočního zánětu a testovat terapeutické možnosti. Materiál a metody: Myším kmene C57BL/6J byl aplikován sítnicový antigen (IRBP 1-20, interphotoreceptor retinoid binding protein) potencovaný kompletním Freundovým adjuvans a pertusovým toxinem, který vyvolá mírnou zadní autoimunitní uveitidu. Myši pocházely z konvenčního a gnotobiotického (bezmikrobního) chovu. Intenzita uveitidy byla hodnocena podle standardizovaných protokolů in vivo biomikroskopicky a post mortem histologicky na řezech barvených hematoxylin eozinem. Vzorky tkání byly analyzovány také imunohistochemicky a průtokovou cytometrií. Standardní sledovací doba experimentu byla 35 dnů. Myši s uveitidou z konvenčního chovu byly léčeny perorálními antibiotiky (metronidazol a ciprofloxacin) podávanými profylakticky...
|
|
|
Kvalita života se sklerodermií
Bendlová, Iva ; Tomášková, Anežka (vedoucí práce) ; Anděl, Michal (oponent)
Souhrn Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením kvality života se sklerodermií, chronickým autoimunitním onemocněním. Práce je zaměřena na zjištění kvality života podmíněné zdravím u pacientů s lokalizovanou i systémovou sklerodermií. Zjištěné hodnoty jsou následně srovnány jednak s kvalitou života zdravé populace a dále pak s pacienty vybraných onemocnění (lupénka, systémový lupus erythematodes, revmatoidní artritida a karcinom prsu). Výzkum byl prováděn formou randomizovaného dotazníku SF-36, který hodnotí 8 oblastí života a je celosvětově využívaným nástrojem k hodnocení kvality života u chronicky nemocných pacientů. Výsledky SF-36 dotazníku byly vyhodnoceny T-testem pro zjištění statisticky významných hodnot. Tento dotazník byl dále rozšířen o vlastní doplňující otázky. Z výzkumu vyplývá, že pacienti se sklerodermií nedosahují stejné kvality života jako zdravá populace, a to ve všech hodnocených oblastech. Zároveň pacienti se sklerodermií hodnotí kvalitu svého života hůře oproti všem vybraným onemocněním (kromě pacientů trpících lokalizovanou sklerodermií v porovnání s těmi se systémovým lupusem erythematodes). Klíčová slova - sklerodermie - lokalizovaná sklerodermie (morphea) - systémová sklerodermie - kvalita života (QoL) - kvalita života podmíněná zdravím (HRQoL) - SF-36 dotazník
|
|
|
Mezenchymální kmenové buňky a jejich působení na regulační B lymfocyty
Smolová, Helena ; Boháčová, Pavla (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Mesenchymální kmenové buňky (MSC) jsou multipotentní buňky schopné regulace reaktivity buněk imunitního systému. Regulační B lymfocyty (Bregs) se také podílejí na modulaci imunitních reakcí. Oba tyto typy buněk jsou schopny tvořit protizánětlivé a tolerogenní prostředí a představují možnost buňkami zprostředkované terapie autoimunitních onemocnění a transplantačních reakcí. Působení MSC na aktivaci a funkce Bregs je studováno až v posledních letech a nejsou zatím jednoznačně charakterizovány mechanismy, jakými na indukci Bregs působí. V přítomnosti MSC byl prokázán pokles efektorových B lymfocytů a tvorby protilátek. Vedle toho byla pozorována podpora aktivace populace Bregs produkujících protizánětlivý interleukinu 10. Různé molekuly produkované MSC se podílejí na indukci Bregs. Jejich vliv však nebyl ještě dostatečně charakterizován a odlišné modely ukazují nejednotné výsledky. Vedle aktuálně probíhajících studií v experimentálních modelech byly zahájeny i klinické testy. V obou případech byly pozorovány pozitivní výsledky, které naznačují možnosti budoucího využití Bregs pro léčbu autoimunitních onemocnění i transplantačních reakcí. Klíčová slova: regulační B lymfocyty, mesenchymální kmenové buňky, imunomodulace, autoimunitní onemocnění, cytokiny, IL-10
|
host ::
RSS.