Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Immunomodulatory and differentiation properties of MSCs in a mouse model of the injured cornea and retina
Kössl, Jan ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Vištejnová, Lucie (oponent) ; Heissigerová, Jarmila (oponent)
Kmenové buňky obecně představují potenciál pro léčbu řady onemocnění a poruch, které jsou v dnešní době léčitelné pouze obtížně nebo s řadou vedlejších účinků. Mezi dnes velmi zkoumané kmenové buňky patří námi použité mezenchymální kmenové buňky (MSCs, mesenchymal stem cells). MSCs mají značný imunomodulační a regenerační potenciál pro terapii degenerativních poruch a závažných poškození různých částí oka nebo i dalších orgánů. Stejně tak by jejich aplikace mohla sloužit jako podpůrná léčba při transplantacích rohovky a jiných zánětlivých stavech oka. Při studiu těchto imunomodulačních vlastnosti MSCs jsme se zaměřili především na jejich schopnost diferenciace v buňky různých tkání (v našem případě rohovkového epitelu a sítnice), produkci imunomodulačních molekul v zánětlivém prostředí, schopnosti migrace do místa poškození a jejich lokální protizánětlivé, regenerační a antiapoptotické působení. Terapeutické účinky MSCs jsme testovali na myším modelu poškození povrchu oka, modelu degenerace sítnice a mechanismus tohoto účinku jsme testovali v in vitro modelech s explantáty těchto tkání. Při léčbě závažných poškození rohovky je již používána terapie pomocí limbálních kmenových buněk. Tato léčba je však vhodná pouze pro určité malé procento pacientů, u kterého je potřeba tyto kmenové buňky získat ze...
Mechanismy imunomodulačního působení kmenových buněk a jejich využití k léčbě onemocnění oka
Heřmánková, Barbora ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Heissigerová, Jarmila (oponent) ; Indrová, Marie (oponent)
Kmenové buňky představují perspektivu pro léčbu řady doposud neléčitelných onemocnění. V současnosti mezi nejvíce studované kmenové buňky patří mezenchymální kmenové buňky (MSC). Tyto buňky jsou schopné diferenciace v různé buněčné typy, produkovat růstové a trofické faktory a prostřednictvím imunomodulačních molekul regulovat funkce buněk imunitního systému. Při studiu imunomodulačních vlastností MSC jsme se zaměřili na jejich vliv na B buňky a na studium mechanismu působení MSC ovlivněných interferonem-γ (IFN-γ) na produkci interleukinu 10 (IL-10) B buňkami. Prokázali jsme, že MSC ovlivněné IFN-γ inhibují produkci IL-10 aktivovanými B buňkami prostřednictvím dráhy cyklooxygenázy-2. Vzhledem ke svým regenerativním a imunomodulačním vlastnostem nacházejí MSC uplatnění v léčbě řady onemocnění. V této práci jsme se zabývali možností využití MSC k léčbě onemocnění a poškození oka. Při léčbě poškozeného povrchu oka jsou používány limbální kmenové buňky (LSC), ale jejich izolace je obtížná a nemohou být použity ve všech případech poškození. Vhodným kandidátem v těchto případech mohou být MSC. Proto jsme srovnávali terapeutický potenciál LSC a MSC izolovaných z kostní dřeně a tukové tkáně. Studie ukázala, že MSC izolované z kostní dřeně mají srovnatelný regenerativní vliv na hojení poškozeného povrchu...
Podíl mikroorganismů a dalších faktorů v procesu autoimunitní uveitidy
Dušek, Otakar ; Heissigerová, Jarmila (vedoucí práce) ; Rozsíval, Pavel (oponent) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Podíl mikroorganismů a dalších faktorů v procesu autoimunitní uveitidy Abstrakt Cílem této práce bylo získat nové poznatky o vlivu a mechanismech působení mikroorganismů v procesu autoimunitní uveitidy. K dosažení cílů byl využit myší model experimentální autoimunitní uveitidy (EAU), u kterého byl testován vliv perorálně podávaného širokospektrého antibiotika metronidazolu, dále vliv probiotických bakterií Escherichia coli O83:K24:H31 (EcO) a Escherichia coli Nissle 1917 (EcN) podávaných v preventivních a terapeutických režimech. Stupeň zánětlivé aktivity byl hodnocen klinicky in vivo a histologicky post mortem. V pokusech s probiotiky byla provedena imunologická analýza lymfatických uzlin a Peyerových plátů střevní sliznice. Zhodnocení efektu metronidazolu prokázalo signifikantní snížení zánětlivé aktivity v případě zahájení jeho podávání 1 a 2 týdny před indukcí. V případě probiotik byl prokázán protektivní efekt pouze u živé EcN, a to jen v případě podávání 2 týdny před indukcí či od indukce EAU. Preventivní účinek EcN byl doprovázen snížením odpovědi T-lymfocytů specifických pro interfotoreceptorový retinoid-vázající protein ve spádových lymfatických uzlinách místa imunizace 7 dní od indukce a cervikálních uzlinách, jakmile byly patrné klinické projevy nitroočního zánětu. EcN navíc zvýšila...
Mechanismy patogeneze experimentální autoimunitní uveitidy a možnosti jejich ovlivnění.
Klímová, Aneta ; Heissigerová, Jarmila (vedoucí práce) ; Pitrová, Šárka (oponent) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Úvod: Autoimunitní uveitida postihuje zejména střední věkovou kategorii a přes stále se rozvíjející terapeutické možnosti způsobuje těžké postižení zraku. Vzhledem k široké klinické variabilitě je studium autoimunitní uveitidy v humánní medicíně limitované, proto byly vyvinuty experimentální modely. Cílem naší práce bylo zavést reprodukovatelný model experimentální autoimunitní uveitidy v České republice a dále na tomto modelu sledovat zastoupení CD3+ a F4/80+ buněk v sítnici, zhodnotit vliv mikrobiálního prostředí na intenzitu nitroočního zánětu a testovat terapeutické možnosti. Materiál a metody: Myším kmene C57BL/6J byl aplikován sítnicový antigen (IRBP 1-20, interphotoreceptor retinoid binding protein) potencovaný kompletním Freundovým adjuvans a pertusovým toxinem, který vyvolá mírnou zadní autoimunitní uveitidu. Myši pocházely z konvenčního a gnotobiotického (bezmikrobního) chovu. Intenzita uveitidy byla hodnocena podle standardizovaných protokolů in vivo biomikroskopicky a post mortem histologicky na řezech barvených hematoxylin eozinem. Vzorky tkání byly analyzovány také imunohistochemicky a průtokovou cytometrií. Standardní sledovací doba experimentu byla 35 dnů. Myši s uveitidou z konvenčního chovu byly léčeny perorálními antibiotiky (metronidazol a ciprofloxacin) podávanými profylakticky...
Expression of endogenic lectins and their glycoligands in the tear fluid, human corneal and conjunctival epithelium under physiological and disease conditions
Hrdličková, Enkela ; Filipec, Martin (vedoucí práce) ; Heissigerová, Jarmila (oponent) ; Čejková, Jitka (oponent)
Cíl: Lektiny hrají důležitou roli v mnoha biologických procesech. Cílem této práce bylo analyzovat expresi endogenních lektinů a jejich glykoligandů v slzách a také v epitelu lidské rohovky, případně spojivky, a to jak u fyziologických, tak i u patologických stavů. Dále jsme se zabývali lidskou protilátkou Galα1,3Gal-R, která je zodpovědná zejména za hyperakutní rejekci xenotransplantátu. Snažili jsme se prozkoumat její lokalizaci v epitelu lidské rohovky, slzné žláze a slzném filmu. Materiál a metodika: Zkoumali jsme lidské tkáně (slzné žlázy, slznou tekutinu, spojivku, rohovku, epidermis, keratinocyty a kultivovaný epitel rohovky), i prasečí tkáně (rohovka, játra a epidermis). Endogenní galektiny (galektin-1, -3 a -7) byly detekovány pomocí imunohistochemických metod. Vazebná místa pro galektiny, stejně jako vazebná místa pro rostlinný lektin aglutinin extrahovaný z rostliny Dolichos biflorus, byla lokalizována lektinovou histochemií. Reverzní lektinová histochemie byla použita při studiu vazebné reaktivity endogenních lektinů označené pomocí (neo)glykoligandů. Pomocí přírodních lidských biotinylovaných IgG anti -galaktosidů a -galaktosidů jsme zjistili reaktivní epitopy v lidské rohovce, slzných žlázách, slzné tekutině, kůži, svalových kapilárách a v prasečí rohovce, kůži a játrech. Exprese...
Limbal stem cell transplantation and their utilization for ocular surface reconstruction.
Lenčová, Anna ; Filipec, Martin (vedoucí práce) ; Heissigerová, Jarmila (oponent) ; Ardan, Taras (oponent)
Cíle: Deficit limbálních kmenových buněk (LSC) patří mezi nejzávažnější onemoc- nění povrchu oka. Cílem dizertační práce bylo studium obnovy poškozeného povrchu oka. Proto byla zavedena limbální transplantace v experimentálním myším modelu. Byla provedena izolace LSC, přenos LSC a mesenchymálních kmenových buněk (MSC) izolovaných z kostní dřeně na nanovláknových nosičích na povrch poškozeného oka u myší a u králíků. Materiály a metody: U myší BALB/c byla provedena syngenní, alogenní a xenogenní limbální transplantace. Po transplantaci byla sledována doba přežívání štěpů, imunitní reakce a účinky monoklonálních protilátek (mAb) (anti-CD4 a anti-CD8). Myší LSC byly rozděleny pomocí centrifugace na Percollovém gra- dientu a následně byla provedena analýza povrchových znaků LSC pomocí PCR a průtokové cytometrie. Na myším a králíčím modelu byly přenášeny LSC a MSC pomocí nanovláknových nosičů na poškozený povrch oka. Byl sledován in vitro růst buněk na nosičích, pooperační zánětlivá reakce a přežívání buněk na povrchu oka po přenosu nosičů. Výsledky: K odhojení alogenních limbálních štěpů došlo promptně a v průběhu rejekce převažovala Th1 imunitní odpověď (IL-2, IFN-γ)...
Cell and Molecular Characterization of Failed Human Corneal Grafts. The Role of Matrix Metalloproteinases in Recurrent Corneal Melting.
Brejchová, Kristýna ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Heissigerová, Jarmila (oponent)
Cílem této práce bylo studium vlivu matrix metaloproteináz (MMP) na opakovanou keratolýzu lidské rohovky. Dvacet tři rohovek s keratolýzou získaných od sedmi pacientů bylo rozděleno do tří skupin: a) pacienti s primárním Sjögrenovým syndromem, b) pacienti s revmatoidní artritidou, c) pacienti s dalšími keratolýzu doprovázejícími chorobami. Kontrolní tkáň tvořilo jedenáct kadaverózních rohovek. Přítomnost MMP-1, -2, -3, -7, -8, -9, a -13 byla detekována metodou nepřímé imunohistochemie. Aktivita MMP-2 a -9 byla zjišťována želatinovou a aktivita MMP-3 a -7 kaseinovou zymografií. Koncentrace aktivní MMP-1 a -3 byla stanovena aktivačními analýzami. Při imunodetekci MMPs byla v porovnání s negativními či slabě pozitivními kontrolami pozorována zvýšená intenzita signálu MMP-1 - 2, -3, -7, -8 a -9 v epitelu a stromatu téměř u všech patologických vzorků. V endotelu byla u většiny vzorků zaznamenána zvýšená hladina MMP-2 ve skupině II a III a MMP-9 ve skupině I. Želatinová zymografie prokázala zvýšenou aktivitu MMP-2 u šesti a MMP-9 u všech rohovek s keratolýzou. Neaktivní formy MMP-3 a -7 byly přítomny u většiny patologických vzorků všech tří skupin, aktivní formy těchto enzymů byly zaznamenány každá pouze u jednoho vzorku ze skupiny I, zatímco kontrolní vzorky byly negativní. Signifikantně zvýšená...
The culture of limbal and mesenchymal cells on various feeders for their use in ophthalmology.
Trošan, Peter ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Heissigerová, Jarmila (oponent) ; Netuková, Magdaléna (oponent)
P.Trošan Ph.D. Thesis Abstrakt Deficience limbálních kmenových buněk (LSCD) je onemocnění charakterizované poruchou, nedostatkem či absencí limbálních kmenových buněk zodpovídajících za homeostázu a obnovu rohovkového epitelu. Důsledkem onemocnění je zánět na povrchu oka, neovaskularizace a ztráta transparence rohovky, což může vézt až ke ztrátě vidění. Prakticky jedinou formou léčby je transplantace limbální tkáně nebo kultivovaných limbálních epitelových buněk (LECs) na poškozený povrch oka. Lidská amniová membrána (HAM) je přitom využívaná jako nosič pro kultivaci LECs a uplatňuje se i v léčbě povrchu oka včetně LSCD. Předkládaná dizertační práce se zabývá buněčnou terapií LSCD, zejména inovací kultivačních podmínek pro limbální epitelové buňky a přípravou vhodného nosiče pro přenos buněk na poškozenou rohovku. V průběhu studia jsem použil široké spektrum metod, např. kultivaci různých typů buněk (LECs, mezenchymálních kmenových, amniových epitelových, spojivkových epitelových, pohárkových a 3T3 buněk), imunohistochemii a imunocytochemii, mikroskopii, proliferační testy a testy tvorby kolonií, reverzní transkripční a kvantitativní real- time PCR a statistickou analýzu. Během studia jsem se podílel na přípravě protokolu pro zlepšení kvality kultivace limbálních epitelových buněk bez použití xenogenních...
Mechanismy imunomodulačního působení kmenových buněk a jejich využití k léčbě onemocnění oka
Heřmánková, Barbora ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Heissigerová, Jarmila (oponent) ; Indrová, Marie (oponent)
Kmenové buňky představují perspektivu pro léčbu řady doposud neléčitelných onemocnění. V současnosti mezi nejvíce studované kmenové buňky patří mezenchymální kmenové buňky (MSC). Tyto buňky jsou schopné diferenciace v různé buněčné typy, produkovat růstové a trofické faktory a prostřednictvím imunomodulačních molekul regulovat funkce buněk imunitního systému. Při studiu imunomodulačních vlastností MSC jsme se zaměřili na jejich vliv na B buňky a na studium mechanismu působení MSC ovlivněných interferonem-γ (IFN-γ) na produkci interleukinu 10 (IL-10) B buňkami. Prokázali jsme, že MSC ovlivněné IFN-γ inhibují produkci IL-10 aktivovanými B buňkami prostřednictvím dráhy cyklooxygenázy-2. Vzhledem ke svým regenerativním a imunomodulačním vlastnostem nacházejí MSC uplatnění v léčbě řady onemocnění. V této práci jsme se zabývali možností využití MSC k léčbě onemocnění a poškození oka. Při léčbě poškozeného povrchu oka jsou používány limbální kmenové buňky (LSC), ale jejich izolace je obtížná a nemohou být použity ve všech případech poškození. Vhodným kandidátem v těchto případech mohou být MSC. Proto jsme srovnávali terapeutický potenciál LSC a MSC izolovaných z kostní dřeně a tukové tkáně. Studie ukázala, že MSC izolované z kostní dřeně mají srovnatelný regenerativní vliv na hojení poškozeného povrchu...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.