|
|
Terezie z Avily a Augustin: Bůh v nitru
Čadilová, Anna ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
Práce se věnuje tématu Boží přítomnosti v duši člověka u sv. Terezie z Ávily s přihlédnutím k téže myšlence u sv. Augustina. Zasazuje autorku do kontextu společenských proměn v 16. století a pak do kontextu literárního. Ten je sledován nejprve z diachronního hlediska, jakožto tradice mystické literatury, do níž patřili Augustin i Terezie, poté z hlediska synchronního, tedy jako španělská mystická literatura Zlatého věku. Dále je vylíčeno rodinné prostředí sv. Terezie, které ji vedlo k duchovní literatuře i k rytířským románům, vstup do kláštera a "druhá konverze" spojená s Augustinovými Vyznáními. Poté je popsána Tereziina tvorba a hlavně autorčina pozice ve společnosti, která vyžadovala poslušnost autoritám, ale přitom dovolovala i šíření vlastních názorů a jisté potěšení z psaní. Je zvláště zajímavý fakt, že se Terezie mohla dostat k původně latinsky psanému Augustinovu dílu, proto je představena nejprve celkově její četba, která zahrnovala vedle duchovní literatury také rytířské romány, poté konkrétně Augustinovo dílo, na které se Terezie přímo odvolávala jen výjimečně, ale zato v průběhu celé tvůrčí kariéry. Nakonec se práce zaměřuje přímo na Augustinova Vyznání, Tereziin Život a Hrad v nitru a v nich sleduje téma Boží přítomnosti v nitru člověka. Zjišťuje, že autorům jsou společné některé...
|
|
|
Problém teologie milosti u sv. Augustina
Spiegelová, Veronika ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato práce pojednává o sv. Augustinovi a jeho teologii milosti. Jedná se o stručné představení kontextu Augustinovy filosofie, vysvětlení základních pojmů a souvislostí a především o interpretaci Augustinovy nauky o milosti, kterou rozvíjí v návaznosti na myšlenky novozákonního autora apoštola Pavla. Práce nastiňuje postupný vývoj Augustinovy nauky o milosti od jeho raných úvah, přes způsob, jakým se problém milosti explikoval v jeho sporu s Pelagiem, až po krajní podoby jeho teologie ̶ učení o predestinaci, jak je představeno v Odpovědi Simplicianovi. V neposlední řadě je představena korespondující tematika problému lásky, a to především lásky k bližnímu, jak ji rozvíjí Hannah Arendthová ve svém díle Láska a sv. Augustin.
|
|
|
Proměna chápání významu rodiny v klasické řecké filosofii a u Augustina Aurelia
Hasch, Martin ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Bakalářská práce Proměna chápání významu rodiny v klasické řecké filosofii a u Augustina Aurelia má za cíl vystihnout a porovnat koncept rodiny v Platónově, Aristotelově a Augustinově filosofii. Objasňuje základní principy, hlediska a závěry k nimž dospěli. Pramenem práce jsou základní spisy těchto tří filosofů, kde je toto téma obsaženo. Platónova Ústava a Zákony, Aristotelova Politika a Augustinovo pojednání O dobru manželském. V Platónově učení převládá představa širší rodiny třídy strážců při vytváření ideální obce, toto radikální řešení mírní ve své poslední práci Zákony, kde se více věnuje tradiční rodině. V další pasáži, věnované Aristotelově učení, které vychází především ze zkušenosti a analyzuje stávající rodinu v řeckých polis, podrobuje Platónovu ideu komunismu žen a dětí kritice. Třetí část se věnuje novému pojetí reprezentovanému nastupujícím křesťanstvím v učení Augustina Aurelia, který prosazuje uměřenost v manželském životě. V závěru se práce věnuje srovnání rozdílného pojetí rodiny u těchto tří autorů.
|
|
| |
|
|
Athletae Christi. Raně křesťanská hagiografie mezi nápodobou a adaptací
Kitzler, Petr ; Bažil, Martin (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent) ; Šubrt, Jiří (oponent)
ČESKÁ ANOTACE (= předběžná náplň práce) "Umučení Perpetuy a Felicity" (Passio Perpetuae et Felicitatis) patří mezi nejvýznamnější texty rané křesťanské hagiografie. V poslední době mu byla věnována značná badatelská pozornost, nicméně jeho "Nachleben" zůstává stranou zájmu. Jedná se přitom o velmi důležitý aspekt v dějinách tohoto textu i látky. Text sám si brzy vydobyl jistou kanoničnost a autoritu u věřících, v církvi i mezi křesťanskými intelektuály, ačkoli obsahuje řadu inovativních prvků, které mají potenciálně subverzivní charakter vzhledem k uspořádání křesťanské společnosti a církevní hierarchii. Právě přítomnost těchto prvků, v kombinaci se všeobecnou oblíbeností Perpetuina příběhu, vedla k celé řadě přepracování a úprav ještě během pozdní antiky. Cílem práce je jednak analyzovat text sám s důrazem na tyto prvky se sociálně subverzivním potenciálem, jednak popsat jeho manipulativní réécriture u pozdějších křesťanských autorů (Tertullianus, Augustinus, pseudo-Augustinus).
|
|
|
A Comparison of Plotinus's and St. Augustine's Conception of Evil
Košová, Michaela ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Novák, Lukáš (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá Plotinovým a Augustínovým pojatím zla, pričom jej hlavným cieľom má byť oba pohľady porovnať a odhaliť, ktoré Plotinove myšlienky Augustína inšpirovali a v ktorých bodoch sa už musel od Plotina odkloniť. Kľúčovou otázkou je, akým spôsobom sa obaja filozofi snažia odpovedať na otázku týkajúcu sa ontologického statusu a pôvodu zla. Pri skúmaní rozdielností oboch koncepcií hrá dôležitú úlohu ich objasnenie na pozadí odlišnosti metafyzických konceptov, z ktorých Plotinos a Augustín vychádzajú. Prvá časť práce skúma, v akom zmysle je u Plotina princípom zla látka, posledný bod výstupu reality z Jedna. Narazíme tiež na tolma, neoprávnenú smelosť k osamostatneniu sa od vyššieho, ktorá je prítomná v duši, no i pri výstupe reality ako takej z Jedna. Duša však nemôže skutočne hrešiť, má totiž božský pôvod. Podľa Plotina je za zlo nakoniec zodpovedná látka, úplná zbavenosť a forma nebytia, ktorá je pre dušu akousi pascou. V druhej časti uvidíme, že Augustín vďaka novoplatónskemu mysleniu tiež vníma zlo ako zbavenosť, ale jeho pôvod pripisuje slobodnému rozhodnutiu stvorenej, a tým pádom menlivej racionálnej bytosti. V jeho koncepte nie je miesto pre princíp zla, ktorý by dušu "nakazoval", lebo stvorenie je na každej svojej úrovni dobré. Zlo spočíva v zlej vôli, ktorej kľúčovým...
|
|
|
Katechetická metodologie sv. Augustina
ČANDOVÁ, Zdeňka
Tato práce se na základě údajů o Augustinově životě a rozboru některých jeho děl, snaží odpovědět na otázky: Jak se promítá Augustinův způsob hledání pravdy do jeho pastorace, homilií a katechezí. Jaké metody mohou dnešní katecheté či učitelé náboženství najít v jeho katechetických spisech. Augustin ve svých katechetických příručkách reaguje i na různou úroveň vzdělání katechumenů, doporučuje snížit se na úroveň toho nejméně zdatného posluchače, tak jako se ponížil i Kristus. Nezáleží však na různých názorech na určitý problém, ale důležité je aby měli všichni společný cíl, kterým je, upřímná snaha poznání Boží pravdy. Hlavní cíle katecheze je vést k víře, naději a lásce. Na přední místo pro spásu člověka staví Augustin jednotu a čistotu církve.
|
host ::
RSS.