|
| |
|
|
Rozšíření NATO na západní Balkán a jeho strategický význam
Tesařová, Šárka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje začleňování Albánie a Chorvatska do aliančních struktur. První část popisuje politiku otevřených dveří NATO spolu s přístupovými kritérii a přijímacím procesem. Stěžejní částí je vlastní analýza, zda a jak plnily kandidátské státy stanovená přístupová kritéria opírající se o kritéria dle Studie NATO o rozšíření, přičemž pozornost je zejména soustředěna na vybrané faktory - vnitrostátní politickou situaci, veřejné mínění, výši výdajů na obranu, profesionalizaci, interoperabilitu, diplomatické vztahy a spolupráci s NATO, zapojení do misí a vztahy se sousedními státy. Dále je zkoumáno, jaké strategické zájmy mělo NATO v regionu západního Balkánu, přičemž je možné se domnívat, že NATO bylo zřejmě motivováno snahou posílit své pozice na Balkáně. Výsledkem práce je zhodnocení připravenosti jednotlivých kandidátských států, kdy ani Albánie, ani Chorvatsko stoprocentně stanovená přístupová kritéria nesplňovaly, a konečné rozhodnutí NATO bylo tedy více založeno na politickém úsudku a strategii na Balkáně.
|
|
| |
|
|
Postava čarodějnice v albánské kultuře v komparaci s dalšími státy na Balkáně
Nushiová, Suzana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Práce nahlíží do albánského folkloru a prostřednictvím pohádek, pověstí a ostatních žánrů lidové slovesnosti seznamuje čtenáře s postavou čarodějnice v albánském prostředí. Zaměřuje se především na to, jakou roli v těchto příbězích zastává, a jak je obecně popisována. Cílem práce je tuto percepci porovnat s ostatními balkánskými státy a zjistit, jak hodně se představy o čarodějnicích v balkánském prostředí liší či naopak shodují. Zároveň se práce snaží analyzovat i v jakých druzích folkloru se čarodějnice vyskytuje. V neposlední řadě se pak věnuje recepci postavy čarodějnice v sousedních oblastech a též v albánské umělecké literatuře a moderním životě.
|
|
|
Národní identita albánských emigrantů v Praze
Stehlíková, Barbora ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zkoumání národní identity albánských přistěhovalců v Praze a její projevy. Výzkum je prováděn pomocí biografické metody, při které se badatel mnohem více zaměřuje na život konkrétního jedince. Využívá se narativních epizodických rozhovorů, při kterých se dává co největší prostor vypravěči. Takto získané texty se poté důkladně interpretují. Kromě analýzy provedených rozhovorů zahrnuje tato práce shrnutí literatury zabývající se Albánci v České republice. Dále se zde nachází popis biografické metody, přičemž vycházíme převážně z práce Petry Klvačové a Zdeňka Konopáska. Následuje teoretické vymezení zásadních pojmů, kterými jsou "identita", "národní identita" a "etnická identita" a poté stručný přehled historického vývoje v Albánii a v oblasti Kosova. Menší pozornost je věnována také vztahu mezi přistěhovalcem a městem. V závěru dospíváme k tomu, že národní identita u všech sedmi respondentů představuje jednu z možných subidentit, která se však pohybuje na pomyslné síti ve větší vzdálenosti od středu než jiné aspekty prezentované respondenty. Těmito aspekty byla například práce či nějaká záliba.
|
|
|
Utváření svobodného tisku v Albánii po pádu komunismu
Váchalová, Milada ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce se zabývá vznikem a vývojem svobodného tisku a ostatních médií v Albánii v době od pádu komunismu po současnost. S postupným oslabováním komunistického režimu od roku 1990, které vyvrcholilo v roce 1992 nastolením demokratické vlády, započala nová éra albánských médií, plná dynamických změn a převratů, mající svůj impakt i v době současné. Cílem autorky je obsáhnout tento vývoj a posoudit, jakým způsobem se k němu albánská média postavila a ovlivnila tak současnou formu a fungování mediálního trhu. Vedle zachycení podoby mediální scény v 90. letech a v první dekádě nového tisíciletí, zaměřující se na vznik a vývoj zásadních albánských médií, stejně jako na politickou a ekonomickou situaci země, je hlavní motivací této práce zejména určení míry nezávislosti tisku v současné Albánii a přiblížení podmínek práce tamních novinářů. Hlavním zdrojem tomu byly realizované rozhovory s albánskými novináři, vyjadřující se zejména k problematice současné svobody slova a tisku ve své zemi a podmínkám, ve kterých každodenně pracují, čímž pomohou odkrýt současnou podobu a fungování nejen mediálního sektoru této balkánské země.
|
|
|
Příčiny a etnické rysy konfliktu v Albánii v roce 1997
Řezáčová, Veronika ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
V této bakalářské práci je zpracováno téma nepokojů v Albánii v roce 1997, primární a sekundární příčiny a eventuální etnické rysy konfliktu. Jako bezprostřední příčina konfliktu je uváděna krach pyramidových fondů a následný ekonomický kolaps. Práce si klade za cíl dokázat, že první krok ke konfliktu byl učiněn již dříve. Nedostačující demokratická transformace a nefungující státní aparát po pádu komunismu se staly předpokladem pro vypuknutí konfliktu. Od března 1992 do června 1997 vládla v Albánii Demokratická strana v čele se Salim Berishou, který se stal následně albánským prezidentem. Jelikož probíhala postkomunistická transformace především v první polovině devadesátých let, je předpokládáno, že Demokratická strana se Salim Berishou se významně zasadily o vznik konfliktu. Tezí je, že prezident Berisha nejen zapříčinil, ale záměrně prohluboval konflikt. Důležitou roli při určení příčin konfliktu představují dvě albánská etnika Gegové a Toskové, jejichž vztahy nejsou zcela idylické a v průběhu historických událostí se vykazovaly častým soupeřením a napětím. Jelikož v době komunismu byly problémy mezi Gegy a Tosky zatlačovány do pozadí, práce dále předpokládá, že během postkomunistické transformace se spory mezi Gegy a Tosky mohly natolik prohloubit, že nepokoje v roce 1997 lze charakterizovat...
|
|
|
Fylogeografie rodu Squalius v Albanii
Lerch, Zdeněk ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Kalous, Lukáš (oponent)
Souhrn Diplomová práce na téma Fylogeografie rodu Squalius v Albánii popisuje genetickou diverzitu tohoto rodu v Albánii a přilehlých oblastech a to na základě molekulární analýzy cytochromu b. V této oblasti byly identifikovány celkem tři linie nejasného taxonomického postavení, které se vzájemně geneticky lišily v průměru o 1,6 % - 2,1 %. Jedna linie je rozšířena směrem na sever od Albánie, v celé perijadranské oblasti, další linie se vyskytuje hlavně v severní polovině Albánie a konečně třetí linie má centrum výskytu v oblasti starých tektonických jezer Prespa a Ochrid, odkud proniká zejména do jižní části Albánie. V povodí Ochrid -Drin- Skadar systému se obě linie vyskytují sympatricky. Fylogenetická a taxonomická situace rodu Squalius se v této části Balkánu jeví jako zajímavé téma i pro budoucí detailnější studie. Klíčová slova: Squalius, Albánie, cytochrom b, fylogeografie
|
|
|
Islám a komunistické režimy na Balkáně
Šimek, Petr ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Účelem této bakalářské práce je popsat a pochopit existenci muslimských komunit v rámci komunistických států na Balkáně. Tři státy jsou předmětem výzkumu: Jugoslávie, Bulharsko a Albánie. Všechny tyto země mají významné muslimské populace a islám hraje důležitou roli v jejich historii. Na základě studia pramenů a relevantní literatury, tento papír odpovídá na pět základních otázek: 1. Jak přistupovali jednotlivé státy k muslimům a jejich náboženství a jaké bylo jejich postavení v zemi? 2. Jaký vliv měl vývoj jednotlivých zemí v rámci světového komunistického hnutí na osud jejich muslimských menšin? 3. Jaký vliv měl vývoj jednotlivých režimů na muslimské obyvatelstvo? 4. Existoval nějaký vliv islámu na politiku jednotlivých režimů 5. Lze vysledovat vliv vnitřní náboženské politiky Albánie, Jugoslávie či Bulharska na vztahy se třetími státy a naopak? Došel jsem k následujícím závěrům: 1. Nejlepší kvalita pro vyznavače islámu bychom nalezli v komunistické Jugoslávii. V Bulharsku se situace muslimské menšiny v průběhu komunistického období neustále zhoršovala. Vývoj v Albánii byl velmi specifický, protože od roku 1967 bylo zakázáno náboženství v zemi úplně. 2. Vztahy v rámci mezinárodního komunistického hnutí výrazně ovlivnil islám především v Albánii, ta se cítila jako jediná opravdu socialistická...
|
|
|
Obchodní a kulturní specifika Albánie
Netíková, Kateřina ; Müllerová, Františka (vedoucí práce) ; Novák, Pavel (oponent)
Cílem této bakalářské práce je přiblížit specifika Albánie v obchodní a kulturní oblasti, využitelné jak pro podnikatelské subjekty, tak pro turismus. První kapitola představuje Albánii jako zemi nacházející se v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Zmiňuje její přírodní podmínky, historii a obyvatelstvo. Důležitá je také znalost ekonomické situace země, náboženství a jednotlivých hospodářských sektorů. Druhá kapitola analyzuje zahraniční obchod Albánie, zmiňuje její hlavní obchodní partnery, členství Albánie v mezinárodních organizacích a otázku vstupu této země do EU. Kapitola se dále věnuje vzájemným vztahům Albánie s ČR, načež navazuje podkapitola dotazníkového šetření provedeného mezi firmami v ČR. Cílem šetření bylo zjistit, zda firmy mají povědomí o této zemi, popřípadě zájem o obchodní spolupráci. Třetí a poslední kapitola pojednává o albánské kultuře a jejím vlivu na obchodní jednání. V neposlední řadě jsou zmíněny také stinné stránky této země, organizovaný zločin a dětská práce.
|
host ::
RSS.