|
|
Legitimizace rozvoje krajských regionálních letišť v ČR - případová studie Letiště Pardubice
Valečka, Filip ; Witz, Petr (vedoucí práce) ; Vejchodská, Eliška (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice regionálních letišť na území ČR, detailněji pak případové studii Letiště Pardubice. Nákladnost letecké infrastruktury vyžaduje nemalé výdaje z městských rozpočtů, přičemž tato letiště nedisponují provozem na úrovni, aby jejich fungování finančně pokrýval. Teoretická část představuje několik konceptů, které se veřejnými infrastrukturními projekty zabývají. Kapitola nastínění problému názorně ukazuje současný stav krajských letišť a zmiňuje také zahraničí. Samotná případová studie se věnuje legitimitě projektu nového terminálu Jana Kašpara, který byl uveden do provozu v roce 2018. Zkoumá projektové přípravy a schvalování na půdě politických arén za použití obsahové a mediální analýzy. Tři prvky legitimity, které jsou rozvedené analytické části pak detailněji hodnotí, zda je možné projekt obhájit. Prvek většiny, která pro terminál hlasovala je obhájen. Avšak rozhodování aktérů stálo na nedostatečně podložených datech. Prv morality, jež zajišťuje morálku aktérů i projektu jako celku a hlídá jeho správnost, není podpořen, důvodu skrytého politického nátlaku a rozporuplnosti projektové dokumentace. Třetí prvek důvěry nedostatečně hodnotí předešlé projekty jiných regionálních letišť v ČR a poukazuje na nedostatky infrastrukturních projektů města Pardubice. V závěru...
|
|
|
VLIV PANDEMIE COVID-19 NA PROSTOROVOU ORGANIZACI LETECKÉ DOPRAVY V AFRICE
ZEMAN, Jan
Klíčovým tématem této bakalářské práce je analýza prostorové organizace vnitrokontinentální letecké dopravy v Africe v letech 2019 a 2020, kdy byla ovlivněna pandemií covid-19. V úvodní části je představena samotná bakalářská práce, jsou stanoveny cíle práce a hypotézy, které budou později potvrzeny, anebo vyvráceny. Na úvodní část navazuje část teoretická, jejíž náplní jsou nejdříve pojmy týkající se letecké dopravy obecně a pak skutečnosti typické pro tento druh dopravy v Africe. Druhá část práce je analytická a má dvě podkapitoly. První se zabývá analýzou vnitrostátní letecké dopravy v roce 2019, kdy ještě nebyla tolik omezena pandemií covid-19. Obsahem druhé podkapitoly je rok 2020, kdy již pandemie covid-19 ve velké míře leteckou dopravu ovlivňovala. Data pro zpracování analýzy jsou z databáze ICAO - International Civil Aviation Organization. Na základě nich byla porovnána vnitrokontinentální letecká doprava mezi lety 2019 a 2020.
|
|
|
Dopady pandemie covid-19 na prostorovou organizaci nízkonákladové letecké dopravy ve střední Evropě
SEMERÁDOVÁ, Veronika
Tématem bakalářské práce je analýza dopadu pandemie covid-19 na prostorovou organizaci nízkonákladové letecké dopravy ve střední Evropě. První část je věnována teoretickému základu, který je zaměřen na význam letecké dopravy, současné trendy, deregulaci a liberalizaci letecké dopravy, poté se teoretická část věnuje charakteristice nízkonákladových společností a v neposlední řadě se věnuje krizím, které zasáhly fungování letecké dopravy, jako je právě pandemie covid-19. Analytická část se věnuje analýze vybrané nízkonákladové společnosti - Ryanair v roce 2020. Z aplikace Flightradar24 byla získána data o počtech letů společnosti za každý měsíc z vybraných letišť střední Evropy. Data za jednotlivé měsíce o počtech letů jsou dále porovnávána s počtem nově nakažených případů v Evropě.
|
|
|
Dopady pandemie COVID-19 na leteckou dopravu
ŠIMSOVÁ, Šárka
Práce se zabývá dopadem pandemie COVID-19 na leteckou dopravu. Hlavním cílem práce je identifikovat současné dopady a důsledky v oblasti letectví. Dílčím cílem je vyhodnotit chování a ochotu spotřebitelů účastnit se letecké dopravy a zároveň zjistit jejich postoje na přijatá opatření. Cestující jsou nejdůležitějším prvkem celého procesu leteckého průmyslu. Jejich náhled na situaci, obavy a zavedená opatření mohou tento průmysl značně ovlivnit. Dotazníkové šetření tak do jisté míry může předpovědět vývoj a využití letecké dopravy. Pro lepší pochopení samotné problematiky obsahuje práce také hloubkové rozhovory se zaměstnanci leteckých společností, které jsou buď stále zaměstnání anebo i důsledkem pandemie o svoji práci přišli. Všechny vstupy jsou vyhodnocovány a používány k přijímání klíčových rozhodnutí spolu s potenciálním zlepšením a doporučením ve službách letecké dopravy.
|
|
|
Dopady pandemie COVID-19 na prostorovou organizaci letecké dopravy
HOLLEROVÁ, Šárka
Tématem bakalářské práce jsou dopady pandemie COVID-19 na prostorovou organizaci letecké dopravy v prvních dvou kvartálech roku 2020. První část je věnována rešerši literatury, popisu letecké dopravy, jejímu dělení a faktorům, které leteckou dopravu ovlivňují. Jsou zmíněny i negativní vlivy na leteckou dopravu, které měly obdobné účinky, jako řešená pandemie COVID-19. Analytická část je zaměřena na porovnání chodu letecké dopravy ve vybraných státech světa, a to za první dva kvartály roku 2019 a první dva kvartály roku 2020, konkrétně na objem přepravených cestujících z daných zemí a počtu cílových destinací. Data pro analýzu jsou čerpána z Mezinárodní letecké asociace ICAO s názvem On-Flight Origin And Destination, která poskytuje informace o leteckých spojích a tocích po celém světe. Výsledky analytické části vypovídají o krátkodobých i dlouhodobých negativních dopadech na celý letecký průmysl, které jsou globálního rázu.
|
|
|
Vliv obtěžování hlukem na obyvatele v blízkosti letiště Václava Havla
Fuková, Jana ; Čermák, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lustigová, Michala (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vlivu obtěžování hlukem na obyvatele v blízkosti letiště Václava Havla. Hluk je prokázaným rizikem pro lidské zdraví způsobující při dlouhodobém působení například poruchy sluchu, spánku, kardiovaskulární choroby, případně vyvolává obtěžování. Tento pojem zahrnuje všechny negativní pocity spojené s percepcí hluku. Důsledkem obtěžování hlukem může být špatná nálada, snížení motivace a výkonnosti. Práce se nejprve zabývá negativními dopady hluku obecně, větší pozornost je však věnována hluku z dopravy, s důrazem na letecký provoz. Letecká doprava, která patří k velmi populárním druhům dopravy, je závažným zdrojem hlukové zátěže. A ačkoli byl zaznamenán výrazný propad poptávky po letecké dopravě kvůli pandemii onemocnění covid-19, nyní je znovu možné sledovat zvyšující se poptávku a tedy i opětovný nárůst hluku. Cílem práce je zjistit, jaký vliv má obtěžování hlukem z letecké dopravy na obyvatele obcí v okolí letiště Václava Havla. V praktické části budou pomocí dotazníkového šetření získávány názory obyvatel žijících v blízkosti letiště (ochranné hlukové pásmo) a následně porovnávány s odpověďmi lidí z Kladenska jakožto oblasti vzdálenější od letiště a méně ovlivněné hlukovým zatížením z letecké dopravy a provozu letiště. Záměrem je získat data od 300 respondentů (z...
|
|
|
Globalizace a letecká doprava: strategie středoevropských klasických dopravců
Kořený, Petr ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kopačka, Ludvík (oponent)
Stejně jako se v důsledku globalizace mění svět, mění se i prostředí letecké dopravy. Letecké společnosti jsou nuceny se přizpůsobovat těmto změnám a volit nové strategie, které jim mají dopomoci k úspěšnému fungování. Cílem předkládané diplomové práce je, v souladu s jejím názvem, přiblížení, identifikace a vysvětlení procesů, které významnou měrou ovlivňují současnou podobu světa letecké dopravy s empirickým zaměřením na čtyři středoevropské klasické letecké společnosti. Postupně je probírána problematika globalizace a jejího vlivu na chování ekonomických aktérů, kterými letecké společnosti jsou, dále jsou osvětleny charakteristiky letecké dopravy a jejích součástí, popsáno její prostředí a chování leteckých společností a rozebrány nejnovější strategické trendy, ke kterým se klasické letecké společnosti v současnosti uchylují. Na teoretickou část navazuje část empirická, kde jsou kroky zkoumaných společností rozebrány a osvětleny. Na základě zjištěných teoretických principů fungování současných klasických (síťových) leteckých společností jsou dále formulovány hypotézy týkající se pravděpodobného chování a přijímaných strategií čtyř zkoumaných společností. To, zda stanovené hypotézy jsou zcela, popř. částečně potvrzeny, je diskutováno na konci empirické kapitoly. Klíčová slova: globalizace, letecká...
|
|
|
Změny v letecké dopravě po deregulaci odvětví, specifický případ Německa
Frühauf, Pavel ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Seidenglanz, Daniel (oponent)
Tématem diplomové práce je letecká doprava a její dramatický a dynamický vývoj v posledních dvaceti letech. Klíčovým hybatelem změn byla deregulace leteckých dohod a liberalizace mezinárodních trhů, která proběhla v USA v sedmdesátých a v Evropě v devadesátých letech. Tato práce se zabývá konkrétními i obecnými dopady deregulačních opatření a vývojem celého odvětví letecké dopravy a klade si za cíl identifikovat a analyzovat změny jejich struktur v prostoru a čase. Jedním z hlavních a přímých dopadů a důsledků deregulace je skutečnost, že volný trh umožnil vznik nových nízkonákladových leteckých společností, které výrazně ovlivnily trendy a strukturu letecké dopravy. Změny umožnily větší mobilitu obyvatel, zboží a kapitálu a tím způsobily i částečnou změnu spotřebního chování jednotlivců i institucí a ještě více propojily globální ekonomiku. Zdrojem dat a informací jsou především články v odborných anglicky psaných periodikách. Poznatky jednotlivých analýz a přístupů k výzkumu letecké dopravy agregované v prvních částech této práce jsou následně konfrontovány s empirickým výzkumem. Ten byl proveden na základě statistických dat (za jednotlivá letiště) o leteckém provozu v Německu v letech 1991 až 2010 a ověřuje teoretické koncepty z úvodní obecné části práce. Zahrnuje celé období, kdy probíhalo odbourávání...
|
|
|
Measuring Air Transport Industry Linkages: Input-Output Analysis
Tax, Tomáš ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Macháček, Vít (oponent)
Tato práce zkoumá vazby českého leteckého odvětví na zbytek české ekonomiky za použití hypotetické extrakce v rámci input-output analýzy. K odhadu celkových vazeb na českou ekonomiku a vazeb, které má letecké odvětví na dodavatelský a navazující průmysl, byly uvažovány tři různé formy hypotetické extrakce za použití dvou input-output modelů (Leontiefova a Ghoshova modelu) aplikovaných na Světové input-output tabulky (World Input-Output Tables, zkr. WIOT). Leontiefův model umožnil kvantifikovat celkové a zpětné vazby, zatímco Ghoshův model byl použit k výpočtu vazeb na navazující odvětví. Dále byla za pomocí odpovídajících modelů identifikována dodavatelská i navazující odvětví, která by byla zasažena nejvíce v případě, že by došlo k uzavření českého leteckého sektoru. Výsledky této analýzy odpovídají na otázky, jak by byla ovlivněna zbývající část české ekonomiky zastavením letecké dopravy (například kvůli cestovním restrikcím spojeným s pandemií Covid-19) a pomáhají určit, která odvětví ekonomiky by byla takovou uzávěrou zasažena nejvíce.
|
|
|
Nároky cestujících v letecké dopravě podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 261/2004
Koudela, Martin ; Zavadilová, Marta (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Nároky cestujících v letecké dopravě podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 261/2004 Abstrakt Předmětem této diplomové práce jsou nároky cestujících v letecké dopravě, a to zejména podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 261/2004, ale též dle dalších předpisů mezinárodního práva soukromého. Práce je rozdělena do čtyř částí, které s ohledem na povahu tématu spojují jak teoretické, tak praktické aspekty. První část poskytuje uvedení do problematiky zasazením do historického kontextu předpisů o civilním letectví a následně pojednává o důležitých dokumentech v oblasti práv cestujících v letecké dopravě. Zejména tyto dokumenty vzájemně porovnává a poskytuje čtenáři praktický přehled z těchto dokumentů vyplývajících. Ve druhé části se práce zabývá již samotným Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) 261/2004, které představuje ústřední právní předpis této práce. Nejprve autor popisuje kontext a proces přijetí Nařízení a následně se věnuje jednotlivým částem, přičemž teoretický výklad doplňuje četnými odkazy na judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Následně jsou shrnuty okolnosti probíhající novelizace Nařízení a poté autor prezentuje své úvahy nad možnými změnami. Třetí část je zaměřena na procesní aspekty vymáhání nároků vyplývajících z Nařízení, přičemž autor popisuje jednotlivé...
|
host ::
RSS.