| |
|
Polsko ve zpravodajství ČTK a ČT na příkladu vládních reforem v letech 2015-2018
Šedová, Michaela ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
České tiskové kanceláře a Událostí České veřejné služby letech 2015 až 2018. Teoretická část je zaměřena na srovnávaných subjektů a zejména pak jejich zahraniční věnována i jednotlivým typům agenturních a televizních zpráv Českou tiskovou kanceláří a Českou televizí - a historickými souvislostmi a dále nastiňuje situaci - přibližuje výsledky voleb, současnou podobu vlády a jí provedené reformy a plánované změny odrobněji téměř ú potratů, které jsou zároveň předmětem praktické části práce využ jaké míře se obě redakce polským reformám věnovaly, jakou důležitost informování o reformách přikládaly, o čem a z jakých zdrojů obě a zda se lišil jejich obsah důsledku přítomnosti stálého zpravodaje Čes Polsku, kterého agentura na místě nemá.
|
| |
|
ČTK jako zdroj hlavních televizních zpravodajských relací
Papadopulos, Andreas ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním vlivu agenturního servisu České tiskové kanceláře na podobu televizního zpravodajství. V teoretické části se zabývá popisem a charakteristikou zkoumaných médií a přináší některé zajímavé poznatky ohledně jejich fungování. Část práce je vyhrazená také definici agenda-settingu, tedy nastolování agendy. Stěžejní částí práce je charakteristika a výzkum hlavních zpravodajských relací tří celoplošných vysílatelů v České republice. Pro posouzení míry shody obsahů a vlivu použil autor této práce metodu kvantitativní obsahové analýzy. Závěry výzkumu prokázaly, že ČTK má významný vliv na podobu relací. Je ale omezen specifiky televizní žurnalistiky i charakterem jednotlivých médií.
|
|
Volby ředitelů veřejnoprávních médií pohledem vybraných deníků a zpravodajských serverů
Zemanová, Veronika ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou veřejnoprávních médií a způsobem jejich reprezentace ve vybraných denících a na zpravodajských serverech. Vzhledem k důležitosti veřejnoprávního média jako záruky vyváženého a nestranného zpravodajství a jeho specifikům vůči médiím komerčním se práce zaměřuje na to, jakým způsobem o veřejnoprávních médiích referují ostatní média, a to na příkladu posledních voleb ředitelů veřejnoprávních médií. První část práce vysvětluje specifika veřejnoprávních médií, jejich vývoj, současné postavení a problémy. Dále se věnuje konkrétním, českým veřejnoprávním médiím, a v neposlední řadě zkoumanému jevu, tedy volbě ředitele veřejnoprávního média. Druhou částí je vlastní výzkum, během kterého byl zkoumán způsob reprezentace volby generálního ředitele Českého rozhlasu v roce 2016 a voleb generálních ředitelů České televize a České tiskové kanceláře v roce 2017 v denících Hospodářské noviny, Mladá fronta DNES a Právo a na zpravodajských serverech IHNED.cz, iDNES.cz a Novinky.cz. Metodou výzkumu byla kvalitativní obsahová analýza z důvodu zachování otevřeného přístupu k získaným informacím. Nechtěla jsem omezovat možná zjištění předem stanovenými kategoriemi, ale nechala jsem je vyplynout ze samotné analýzy. Proces volby byl popisován vesměs velmi fakticky, ze souvisejících okolností však...
|
| |
|
Multimedializace produkce České tiskové kanceláře se zaměřením na audioservis a videoservis
Sýkorová, Kateřina ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Diplomová práce Multimedializace produkce České tiskové kanceláře se zaměřením videoservis se zabývá proměnami, které se v agentuře udály v nástupem digitalizace, internetu a moderních technologií. ČTK se působením těchto vlivů stala konvergovanou multimediální agenturou nabízející kromě tradičního textového a fotografického zpravodajství také infografické, zvukové a audiovizuální zpravodajství. Práce popisuje, na základě rozhovorů se zaměstnanci ČTK, jak probíhal vznik a vývoj audioservisu od roku 2000 a videoservisu od roku 2006 do současnosti. Zároveň průběhu let transformoval objem těchto servisů. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy zjišťuje, jakým způsobem se proměnili mluvčí ve zvukovém zpravodajství a zastoupení zdrojů ve videozpravodajství.
|
|
Zpravodajství České tiskové kanceláře z Latinské Ameriky
Kovácsová, Kateřina ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Cílem práce Zpravodajství České tiskové kanceláře z Latinské Ameriky je zdokumentovat podobu textového zpravodajství České tiskové kanceláře z oblasti Latinské Ameriky, odhalit, zda agentura plní svou povinnost informovat o dění v zahraničí dle zákona 517/92 Sb., a zároveň rozšířit značně omezené množství studií vztahujících se k tomuto tématu. Práce se zabývá zpravodajskými agenturami a přihlíží k České tiskové kanceláři coby veřejnoprávní instituci a nastiňuje charakteristiku Latinské Ameriky a jejích vztahů s naší zemí. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy zjišťuji, kolik prostoru věnuje ČTK jednotlivým zemím Severní, Střední a Jižní Ameriky, o kterých zemích opětovně informuje a které státy ve svém zpravodajství prakticky opomíjí. Zkoumám, jaké priority jsou zprávám obvykle přiřazovány a kterých oblastí veřejného života se týkají. V neposlední řadě porovnávám sledované skutečnosti z první poloviny roku 2016 s první polovinou roku 2006, abych odhalila, nakolik se informování o Latinské Americe v průběhu deseti let proměnilo. V práci nabízím detailní analýzu produkce ČTK z latinskoamerických zemí, kterým se dosud v českém prostředí nikdo ve větším rozsahu nezabýval, a výsledky své analýzy současně prezentuji v tabulkách a grafech.
|
|
Komparace zobrazení druhých nejvyšších českých soutěží ve fotbale a hokeji ve zpravodajství ČTK v ročníku 2015/2016
Franěk, Tomáš ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Diplomová práce "Komparace zobrazení druhých nejvyšších českých soutěží ve fotbale a hokeji ve zpravodajství ČTK v ročníku 2015/2016" se zabývá mediálním pokrytím druhé fotbalové a první hokejové ligy s cílem zjistit, jak Česká tisková kancelář pojala v dané sezoně zpravodajství pro své klienty, kteří na její servis spoléhají, s přihlédnutím ke komparaci informování o obou soutěžích. Na příkladu druhé fotbalové a první hokejové ligy mapuje produkci sportovní redakce ČTK zejména z kvantitativního pohledu. Práce se zaměřuje na analýzu agenturního servisu, přičemž se věnuje několika obdobím: týdnu před začátkem sezony, prvnímu a desátému kolu, týdnu před začátkem jarní části fotbalové ligy a týdnu před začátkem předkola play-off hokejové ligy a momentům rozhodnutí v obou soutěžích. V teoretické části práce stručně připomíná historii obou soutěží, vývoj jejich herních systémů a nabízí přehled nejdůležitějších událostí z ročníku 2015/2016. Dále předkládá profil ČTK jako celku a jejího sportovního servisu. Práce sleduje, jaké bylo personální zabezpečení redakce a jaké bylo zdrojové zázemí. Práce rovněž kvantifikuje formáty zpráv a další žánry a vybraná metadata, důraz je kladen na interpretaci předkládaných dat. Ta jsou pro přehlednost vždy uvedena a sumarizována v tabulkách, užito je i grafů. Práce dále...
|
|
Krize na Ukrajině ve zpravodajství ČTK v porovnání se zpravodajstvím ČT na vybraných událostech z let 2013 a 2014
Hušková, Jana ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce porovnává zpravodajství o krizi na Ukrajině v podání České tiskové kanceláře a České televize jako dvou médií veřejné služby. Teoretická část práce se věnuje charakteristice obou médií s důrazem na jejich zahraniční zpravodajství a vymezení souvisejících mediálních pojmů. V samostatné kapitole věnované Ukrajině je přiblížen politický vývoj státu od rozpadu Sovětského svazu až do roku 2014 a průběh ukrajinské krize. V kapitole se zkoumá vztah země s Ruskou federací a příčiny vzniku krize v roce 2013. V rámci praktické části se pomocí kvantitativních a kvalitativních postupů zkoumá, jakou pozornost a jak velký prostor obě média krizi na Ukrajině věnovala, komu média poskytovala prostor k vyjádření a z jakých zdrojů čerpala. Vzhledem k tomu, že Česká televize disponovala na východě Evropy až čtyřmi zahraničními zpravodaji, se práce rovněž snaží zodpovědět otázku, do jaké míry se přítomnost těchto reportérů odrážela v tvorbě, zpracování a vyznění televizních zpráv a do jaké míry se produkce obou médií shodovala nebo naopak lišila.
|