|
|
Ovlivňuje status epilepticus v průběhu časného postnatálního období psychomotorický vývoj laboratorního potkana?
Boťchová, Lenka ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Mareš, Pavel (oponent)
Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Bc. Lenka Boťchová Název diplomové práce: Ovlivňuje status epilepticus v průběhu časného postnatálního období psychomotorický vývoj laboratorního potkana? Pracoviště: Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství Vedoucí diplomové práce: Doc. PharmDr. H. Kubová, DrSc. Rok obhajoby diplomové práce: 2013 Abstrakt: Cílem studie bylo zhodnotit vliv epileptického statu (status epilepticus, SE) probíhajícího v časné fázi postnatálního vývoje na psychomotorický vývoj laboratorního potkana. Experimentálně vyvolaný SE je nejčastějším modelem epileptogeneze, tedy procesu vedoucího ke vzniku epilepsie a typických komorbidit. Vliv časného SE byl studován na lithium/pilokarpinovém modelu epileptického statu indukovaném u 12-ti denních mláďat potkana, u nichž byly sledovány výsledky "open field" testu do 32. dne života, tedy až do začátku puberty. Hodnoceny byly změny kognice, celkové lokomoce a projevy anxiety. Výsledky ukazují, že v krátkých intervalech po SE (do 1 měsíce) nedochází ke zhoršení kognitivních funkcí ve smyslu poruchy habituace, byla však zjištěna krátkodobá tendence k hyperaktivitě a zhoršená přizpůsobivost experimentálním podmínkám z důvodu zvýšení anxiety zvířat. Motoricky se SE zvířata nelišila od kontrolní skupiny.
|
|
|
Čichová bulbektomie u laboratorního potkana jako animální model deprese
Entlerová, Marie ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Odnětí čichového laloku (ang. olfactory bulbectomy; OBX; čichová bulbektomie) patří mezi nesmírně zajímavé experimentální fenomény vyvolávající řadu zajímavých hypotéz o roli této struktury ve fungování CNS. Také zasahuje do preklinického výzkumu jakožto animální model depresi-podobného chování (realizovaný většinou s využitím laboratorních potkanů). Význam a dopady tohoto zásahu jsou větších než rozsah této práce, v předložené rešerši se proto zaměřím především zaprvé na krátký popis neuroanatomického zapojení čichového laloku a stručný popis operace, následně budu diskutovat strukturální a molekulární a neurochemické změny vyvolané bulbektomií a následně se bude tato práce věnovat bulbektomii ve vztahu k chování. První část poslední kapitoly se zaměří na behaviorální změny vyvolané tímto zásahem s důrazem na učení a paměť (a také další kognitivní funkce) a v druhé části se pouze krátce zmíním o dalších možných (např. endokrinních anebo imunitních) fyziologických změnách, které mohou být vyvolány po olfaktorické bulbektomii. Závěrem bych ráda hovořila o validitě jako možného využití deprese jako modelu onemocnění CNS.
|
|
|
Applications of multiple reference frames environments in behavioral research
Telenský, Petr ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent) ; Otáhal, Jakub (oponent)
Souhrn Tato práce byla motivována snahou lépe porozumět specifickým kognitivním nárokům navigace v prostředích s vícečetnými referenčními rámci a zjistit, jakou úlohu v tomto chování hrají hipokampus a posteriorní parietální kůra. Hlavní závěry této práce jsou: (a) Vyvinuli jsme behaviorální test "vyhýbání se nepříteli". Úvodní série pokusů ukázala, že laboratorní potkani jsou schopni plánovat svůj pohyb v prostoru s ohledem na výskyt pohybujících se objektů. Navrhli jsme vhodné parametry pro kvantitativní analýzu chování v této úloze. (b) Schopnost vyhýbat se pohybujícímu se objektu je závislá na správné funkci dorzálního hipokampu. Naproti tomu v důsledku inaktivace hipokampu nevzniká žádný deficit ve schopnosti odhadu vzdálenosti od nepohyblivého objektu. Tyto výsledky ukazují, že hipokampus hraje specifickou úlohu v kognitivních procesech souvisejících s plánováním pohybu v proměnlivých prostředích. Tento nález nebyl predikován žádnou z obou nejvlivnějších teorií o funkci hipokampu (teorie hipokampové kognitivní mapy a teorie deklarativní paměti) a představuje tak významný argument pro jejich revizi. (c) Léze posteriorní parietální kůry nenarušuje významně chování v úloze vyhýbání se nepříteli. (d) Inerciální podněty vyvolané rotací experimentální arény v AAPA testu (úloha aktivního vyhýbání se místu na...
|
|
|
Vliv kortikoliberinu a kortikosteronu na poškození hipokampu a jejich vztah ke kognici
Řezáčová, Lenka ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Mejsnar, Jiří (oponent) ; Šusta, Marek (oponent)
Disertační práce "Vliv kortikoliberinu a kortikosteronu na poškození hipokampu a jejich vztah ke kognici" pojednává o kognitivních, behaviorálních a histologických změnách u pokusných potkanů kmene long-evans, které blíže osvětlují důsledky dlouhodobé kontinuální aplikace kortikoliberinu a/nebo kortikosteronu. Testování behaviorálních změn bylo rozloženo do dvou fází. První - během tří resp. čtyřtýdenního podávání hormonů a tedy do doby jejich časných účinků a do druhé fáze následující po čtyřech týdnech od ukončení fáze první v době možných pozdních účinků. Ve dvanáctém týdnu byla pokusná zvířata usmrcena a u skupiny, která měla exogenně zvýšený kortikosteronem, byly sledovány a měřeny morfologické změny hipokampu. U všech experimentálních skupin byla zjištěna alterace chování. Byly nalezeny histologické i morfologické změny mozku. Rozvržení experimentů do dvou testovacích fází umožnilo odlišení časných změn a změn pozdních a přetrvávajících. Uspořádání i volba testů dovolily porovnat samostatný vliv jednotlivých podávaných látek (kortikoliberinu a kortikosteronu) a také jejich soupůsobení a biologické odezvy na ně. Použití širší palety behaviorálních testů usnadnilo odhalení i subtilních změn, které by některé samostatné testy neodhalily.
|
|
|
Vývoj motorických schopností laboratorního potkana
Vítová, Šárka ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Bitnar, Petr (oponent)
Mláďata potkana se rodí s nezralou centrální nervovou soustavou, stupeň zralosti odpovídá prenatálnímu stadiu vývoje člověka. Postupné zrání nervové soustavy se odráží ve změnách motorického chování. Tato práce přináší chronologický přehled motorického vývoje potkana, zahrnující vývoj senzomotoriky, posturální kontroly, lokomoce a plavání. Dále uvádí některé metody hodnocení motorických schopností potkanů a diskuzi vnitřních a vnějších faktorů, které ovlivňují průběh motorické ontogeneze. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Farmakologické ovlivnění motoriky mláďat laboratorního potkana
Stehlíková, Mariana ; Bitnar, Petr (oponent) ; Mareš, Pavel (vedoucí práce)
Ganaxolon je nové potenciální antiepileptikum odvozené od progesteronového derivátu allopregnanolonu. Preklinické i klinické studie ukazují na jeho antikonvulzivní efekt při léčbě parciálních i ganeralizovaných typů epilepsií včetně částečného úspěchu u refrakterních epilepsií. Cílem studie bylo zjistit vliv ganaxolonu na motoriku mláďat laboratorního potkana a specifika vázaná na prepubertální věk potkana korelující s věkem dítěte. Otestováno bylo celkem 90 potkanů ve věku 12, 18 a 25 dnů. V každé věkové kategorii jsme hodnotili efekt dávky 20 mgGNX/kg a 40 mgGNX/kg porovnávaný s kontrolní skupinou. Pro posouzení motoriky jsme spolu se subjektivním hodnocením využili righting test, bar holding test, wire mesh test, negative geotaxis test a open field test volené s ohledem na věk potkana. U žádného testu nebyly vedlejší účinky na motoriku signifikantně potvrzeny. Studie tedy prokázala, že ganaxolon v efektivním antikonvulzivním množství nepůsobí zřetelně toxicky na motoriku mláďat laboratorního potkana. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv tasemnice (Hymenolepis diminuta) na bioakumulaci zinku v těle hostitele (Rattus norvegicus)
Sloup, Vladislav ; Jankovská, Ivana (vedoucí práce)
V práci je zjišťována schopnost tasemnice krysí (Hymenolepis diminuta) akumulovat zinek ve své tkáni a ovlivňovat jeho příjem i exkreci hostitelem (laboratorním potkanem). Zinek byl hostiteli podáván potravou ve dvou formách: 1) ve směsi standardního krmiva ST1 s hyperakumulující rostlinou huseníčkem hallerovým (Arabidopsis halleri) 2) ve směsi ST1 s přidaným mléčnanem zinečnatým, jenž je běžně používaný jako suplement krmiva pro zvýšení obsahu zinku a také je často obsažen v doplňcích stravy pro člověka. Pro ověření rozdílu byla do pokusu zahrnuta kontrolní skupina potkanů krmená pouze ST1.
Potkani byli rozděleni do šesti skupin (OO, OT, RT, RO, MO a MT). Tři skupiny byly infikované tasemnicí krysí (OT, RT, MT) a tři skupiny tasemnici ve střevě neměly (OO, RO, MO). Skupiny OO a OT byly kontrolní a byly krmeny pouze ST1. Skupiny RO a RT byly krmeny ST1 s příměsí hyperakumulující rostliny Arabidopsis halleri a skupiny MO a MT byly krmeny ST1 s přidaným mléčnanem zinečnatým.
Během pokusu byla potkanům odebírána 2x týdně moč a výkaly. Moč i výkaly byly každý den váženy (měřena). Samotní potkani byli váženi každý týden. Na konci bilanční fáze experimentu byli potkani euthanizováni a bylo jim odebráno sedm vybraných tkání (játra, ledviny, slezina, tenké střevo, varlata, svalovina a kost). U infikovaných jedinců byla také vyjmuta tasemnice. Potkanům byla odebrána i krev.
Z dosavadních výsledků vyplynulo, že skupiny potkanů infikované tasemnicí měly nižší koncentrace tohoto kovu ve většině analyzovaných tkání, s výjimkou sleziny, kde koncentrace u skupin s tasemnicí i bez tasemnice byla v podstatě totožná. Tasemnice má dle výsledků také vliv na průběh vylučování zinku jak výkaly, tak močí.
|
|
|
Interakce mezi infekcí tasemnicí a zatížením hostitele těžkými kovy
Magdálek, Jan ; Jankovská, Ivana (vedoucí práce) ; Ivana, Ivana (oponent)
Těžké kovy se v živých organismech vyskytují ve stopovém množství. Zatímco zinek
je esenciální prvek, který je nezbytný pro řadu fyziologických procesů, kadmium v těle působí
jako buněčný jed, který může způsobovat oxidační stres a přispívat ke vzniku nádorových
onemocnění. Výsledky dřívějších studií naznačují, že někteří zástupci třídy tasemnic
(Cestoda) a vrtějšů (Acantocephala) jsou schopni ve svých tělech absorbovat vyšší dávky
těžkých kovů ve srovnání s jejich hostiteli. V souvislosti se zvýšenou akumulací těžkých kovů
ve tkáni tasemnic bylo také pozorováno snížené množství těchto kovů v orgánech hostitele.
Cílem této práce bylo zjistit, zda infekce tasemnicí krysí (Hymenolepis diminuta) způsobí
snížení koncentrace Cd a Zn v orgánech laboratorních potkanů. Celkem 24 jedinců
laboratorního potkana (Rattus norvegicus var. alba) kmene wistar bylo rozděleno do 4 skupin
(PT, P0, 0T a 00). Skupinám PT a P0 byly po dobu 6. týdnů podávány zvýšené dávky kadmia
(3,0 mg/týden) a zinku (235,7 mg/týden). Těchto zvýšených dávek bylo dosaženo příměsí
huseníčku Hallerova, rostliny schopné hyperakumulace kadmia zinku z půdy. Potkani
ze skupiny PT byli navíc infikováni cysticerkoidy tasemnice krysí. Potkani ze skupiny 0T byli
krmeni standardní směsí ST-1 a též infikováni tasemnicí krysí, zatímco potkani ze skupiny 00
sloužili, jako kontrola bez zvýšených dávek Zn a Cd bez infekce tasemnicí. Po uplynutí šesti
týdnů byli potkani usmrceni a v jejich orgánech (kost, svalovina, varlata, slezina, střevo, játra
ledviny) bylo analyzováno množství Zn a Cd. Následné statistické testy potvrdily nižší
množství Zn a Cd ve většině orgánech potkanů infikovaných tasemnicí krysí v porovnání
s potkany bez infekce tasemnicí. Například v ledvinách, játrech a ve tkáni tenkého střeva
infikovaných potkanů byla zjištěna 2,9; 2,5 a 1,8 krát nižší průměrná koncentrace kadmia
ve srovnání s neinfikovanými jedinci. Tasemnice krysí ve své tkáni absorbovala 1695 krát
vyšší koncentraci kadmia ve srovnání se svalovinou. Obsah zinku byl u infikovaných
potkanů oproti neinfikovaným nižší ve všech orgánech s výjimkou varlat a sleziny.
Infikovaní potkani měli v ledvinách, játrech a ve tkáni tenkého střeva 1,2; 1,25 a 1,4 krát nižší
průměrnou koncentraci zinku oproti neinfikovaným. Tasemnice krysí absorbovala vyšší
koncentraci zinku v porovnání se všemi orgány hostitele.
|
|
|
Vliv rozdílných diet na hematologické a biochemické ukazatele u laboratorního potkana
Hudíková, Tereza ; Fučíková, Alena (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývala potvrzením či vyvrácením předpokladu, zda mají zvýšené dávky živočišné bílkoviny vliv na hematologické a biochemické ukazatele. Byl vytvořen výkrmový pokus, ve kterém byli použiti laboratorní potkani kmene Wistar, shodného pohlaví (samci) a jednotného věku při narození (+/- 5 dnů). Potkani byli rozděleni do 3 skupin po 10 kusech. Věk při zahájení pokusu byl cca 62 dní. Skupina č. 1 byla krmena standardní jadrnou směsí ad libitum, skupina č. 2 byla krmena standardní jadrnou směsí (6 g) s homogenizovaným hovězím masem (10 g), jehož množství odpovídá obsahu dusíkatých látek standardní jadrné směsi. Skupina č. 3 byla krmena ad libitum homogenizovaným hovězím masem. Před zahájením pokusu byl proveden odběr krve z kolaterální ocasní žíly, po ukončení pokusu byl proveden odběr krve punkcí ze srdce in vivo. Krevní vzorky z odběrů před a po pokusu byly použity pro analýzu hematologických a biochemických parametrů. Pro hematologické vyšetření byla použita krev ošetřena EDTA a pro stanovení biochemických ukazatelů byla použita krevní plazma. Celkově byly stanoveny tyto ukazatele: počet erytrocytů, hematokrit, hemoglobin a MCV u hematologické analýzy, triacylglycerol, cholesterol, kys. močová, dále prvky hořčík a železo u biochemické analýzy. Byly zjištěné statisticky významné rozdíly mezi hodnotami před a po pokusu u počtu erytrocytů, hemoglobinu a MCV z hematologických ukazatelů, tak u cholesterolu, hořčíku a železa z biochemických ukazatelů. Výsledky tohoto pokusu ukazují, že příjem odlišné diety může mít vliv na hematologické a biochemické ukazatele.
|
|
|
Sledování antioxidační aktivity u laboratorního potkana při zkrmování barevné pšenice Konini
Holeksová, Veronika
V pokusu jsme sledovali vliv zkrmování barevné pšenice Konini s purpurovým zbarvením zrna na antioxidační aktivitu v játrech a v krvi potkanů. K pokusu jsme použili 64 samců laboratorního potkana kmene Wistar albino ve věku čtyř až šesti týdnů. Pokus probíhal čtyři týdny. Pokusnou skupinu (n=32) potkanů jsme krmili pouze barevnou pšenicí Konini. Purpurová pšenice Konini (14,01 mg/g antokyanů). Kontrolní skupinu (n=32) jsme krmili klasickou pšenicí Bohemia smíchanou s lepkem pro doplnění obsahu dusíkatých látek jako u Konini (16%). Během pokusu jsme sledovali ve třídenních intervalech přírůstky a denně vážili spotřebu krmiva. Antioxidační aktivitu jsme měřili metodami DPPH, FR, FRAP a ABTS. Výsledky měření antioxidační aktivity v játrech vyšly neprůkazné u všech použitých metod. Pouze Výsledky FR a FRAP u krve vyšly průkazné. U kontroly FR mg/l 297,35+-23,94 a u Konini 215,57+-12,16. U FRAP mg/l kontrola 28,78+-1,35 a Konini 23,86+-1,28. Ostatní metody u krve vyšly neprůkazné stejně jako u jaterní tkáně. Zjistili jsme, že hmotnost jater potkanů krmených pšenicí Konini byla o 7 % nižší než u kontrolní skupiny potkanů. Výsledky jsme zpracovali ANOVOU statistickou metodou za použití Scheffeho testu.
|
host ::
RSS.