Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 139 záznamů.  začátekpředchozí105 - 114dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Proteomová analýza účinků protinádorových léčiv a charakterizace mechanismů nádorové rezistence
Hrabáková, Rita ; Kovářová, Hana (vedoucí práce) ; Hernychová, Lenka (oponent) ; Šulc, Miroslav (oponent)
1 Abstrakt Cílená onkologická léčba je namířena proti specifickým molekulám zodpovědným za karcinogenezi a růst nádorů. Účinek této efektivní terapie je však stejně jako u konvenční chemoterapie závislý na výbavě nádorových buněk, které mohou rozvíjet rezistenci. Pro studium mechanismů působení protinádorových léčiv a charakterizaci nádorové rezistence jsme využili modely lidských buněčných linií s různým fenotypem nádorového supresoru p53 a podrobily je kvantitativní proteomické analýze. Podařilo se nám identifikovat proteiny významně ovlivněné působením léčiv podobné struktury a také proteiny účastnící se rozvoje nádorové rezistence. Po ošetření buněk protinádorovými léčivy docházelo k bezprostřednímu ovlivnění buněčného metabolismu, který byl u rezistentních buněk modulován trvale. Zjistili jsme, že k rozvoji nádorové rezistence k působení inhibitorů Aurora kináz významně přispívá vysoká hladina proteinů serinhydroxymethyltransferázy, serpinu B5 a calretininu, které podporují progresi nádoru nezávisle na expresi proteinu p53. Voltage-dependent anion-selective channel protein 2 se účastní rozvoje rezistence pouze u nádorových buněk s funkčním p53 a tyto buňky vykazují také nízkou expresi elongačního faktoru 2. Buňky s mutovaným p53 pak během rozvoje rezistence posilují antioxidační mechanismy. Klíčovou...
Proteomová analýza účinků protinádorových léčiv a charakterizace mechanismů nádorové rezistence
Hrabáková, Rita
Cílená onkologická léčba je namířena proti specifickým molekulám zodpovědným za karcinogenezi a růst nádorů. Účinek této efektivní terapie je však stejně jako u konvenční chemoterapie závislý na výbavě nádorových buněk, které mohou rozvíjet rezistenci. Pro studium mechanismů působení protinádorových léčiv a charakterizaci nádorové rezistence jsme využili modely lidských buněčných linií s různým fenotypem nádorového supresoru p53 a podrobily je kvantitativní proteomické analýze. Podařilo se nám identifikovat proteiny významně ovlivněné působením léčiv podobné struktury a také proteiny účastnící se rozvoje nádorové rezistence. Po ošetření buněk protinádorovými léčivy docházelo k bezprostřednímu ovlivnění buněčného metabolismu, který byl u rezistentních buněk modulován trvale. Zjistili jsme, že k rozvoji nádorové rezistence k působení inhibitorů Aurora kináz významně přispívá vysoká hladina proteinů serinhydroxymethyltransferázy, serpinu B5 a calretininu, které podporují progresi nádoru nezávisle na expresi proteinu p53. Voltage-dependent anion-selective channel protein 2 se účastní rozvoje rezistence pouze u nádorových buněk s funkčním p53 a tyto buňky vykazují také nízkou expresi elongačního faktoru 2. Buňky s mutovaným p53 pak během rozvoje rezistence posilují antioxidační mechanismy. Klíčovou...
Stanovení oxidačních produktů bilirubinu
Čepa, Adam ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Muchová, Lucie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se týká protektivních a antioxidačních vlastností žlučového pigmentu bilirubinu. Bilirubin je potentním scavengerem volných radikálů a reaktivních forem kyslíku, vznikajících v důsledku oxidačního stresu. Mírně zvýšené hladiny bilirubinu v cirkulaci jsou skutečně asociovány s nižším výskytem nemocí způsobených oxidačním stresem, jako jsou kardiovaskulární choroby, ateroskleróza, diabetes, či některá nádorová onemocnění. Cílem diplomové práce bylo zavedení metod přípravy a stanovení oxidačních produktů bilirubinu vznikajících za podmínek zvýšeného oxidačního stresu, a dále studium jejich fyzikálně-chemických vlastností a biologických účinků.
Problematika stanovení antidepresiv
Kočnar, Michal ; Tulková, Tereza (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce je zaměřena na problematiku antidepresiv a na stanovení dvou jejich zástupců, paroxetinu a citalopramu, v odpadní vodě odebrané ze tří městských čistíren odpadních vod. V teoretické části této studie jsou obecně charakterizována antidepresiva, dále potom dva zástupci selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu, tj. paroxetin a citalopram. Následně jsou zde prezentovány metody stanovení těchto analytů v odpadních vodách. Experimentální část se zabývá stanovením vybraných látek v reálných vzorcích odpadní vody. Analyty byly z matrice izolovány pomocí extrakce na tuhou fázi a stanoveny pomocí ultraúčinné kapalinové chromatografie se spektrofotometrickou detekcí v ultrafialové oblasti. Paroxetin byl kvantifikován ve všech vzorcích, citalopram se v některých vzorcích nepodařilo kvantifikovat, v některých ani detekovat.
Umělá sladidla a jejich případný vliv na ekosystém
Vavrčíková, Veronika ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením a ekotoxikologickým posouzením umělých sladidel. Práce byla zaměřena na nejčastěji používaná sladidla, mezi která patří acesulfam-K, cyklamát, sacharin a sukralosa. Tato sladidla byla analyzována metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií, přičemž k jejich zakoncentrování byla použita metoda extrakce tuhou fází. Vzorky pro jejich stanovení byly odebírány z čistírny odpadních vod v Modřicích. Umělá sladidla jsou synteticky vyrobené látky, což je hlavní důvod jejich výskytu v odpadních vodách. Některá z nich nejsou s dostatečnou efektivností na čistírnách odstraněna, a pronikají tak do životního prostředí. Analýzou vzorků bylo zjištěno, že takovým sladidlem je sukralosa. Ekotoxikologický efekt výše zmíněných sladidel byl posuzován prostřednictvím organismů akvatického prostředí, konkrétně na sladkovodních korýších Thamnocephalus platyurus a Daphnia magna, dále na rostlině Lemna minor a baterie testů byla doplněna o zástupce destruentů, bakterii Vibrio fischeri. Pro všechna sladidla byly stanoveny hodnoty LC20, EC20 a IC20. Pro některá sladidla byly stanoveny také hodnoty LC50, EC50 a IC50. Testování prokázalo, že nejvyšší toxicitu představuje sacharin.
Stanovení estrogenních polutantů v reálné vodné matrici metodou HPLC-UV po extrakci na tuhé fázi.
Kozlík, Petr ; Coufal, Pavel (oponent) ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce)
5 Abstrakt Estrogeny patří k látkám, které negativně ovlivňují endokrinní systém již při velmi nízkých koncentracích. Tyto látky se dostávají do životního prostředí jako důsledek zvýšené konzumace řady léčiv atd. Tato práce se zabývala separací a stanovením estrogenů, jmenovitě estronu (E1), 17β-estradiolu (βE2), 17α-estradiolu (αE2), 17α-ethynylestradioul (EE2) a estriolu (E3) metodou HPLC-UV v reálné vodné matrici. Chromatografický systém se skládal z oktadecylové stacionární fáze (SunFire® C18, 150 x 4,6 mm, oktadecyl navázaný na silikagelový nosič, velikost zrnění 5 µm) a mobilní fáze obsahující acetonitril/voda v různém objemovém poměru za podmínek izokratické eluce. Byl sledován vliv obsahu acetonitrilu v mobilní fázi na retenční a separační parametry analytů. Jako nejvhodnější byla vybrána mobilní fáze ve složení acetonitril/voda 40/60 (v/v) o průtoku mobilní fáze 1,3 ml/min, zajišť ující separaci všech studovaných analytů až na základní linii a dobou analýzy nepřesahující 15 minut. Za optimalizovaných separačních podmínek byly proměřeny kalibrační závislosti jak jednotlivých estrogenů, tak jejich směsi (standardy rozpuštěné v methanolu) a vypočteny limity detekce (LOD) a limity kvantifikace (LOQ). Měření probíhala v koncentračním rozmezí 0,001 - 1 mg/ml. Hodnoty LOD se pohybovaly v rozmezí 0,40 -...
Přenositelné a miniaturizované separační techniky využitelné pro potravinářské a biotechnologické analýzy
Dvořák, Miloš ; Pospíchal, Jan (oponent) ; Bednář,, Petr (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
K analýze biologicky aktivních látek v přírodních materiálech se používá řada separačních metod. K separaci nabitých částic byla s úspěchem použita kapilární elektroforéza. Uvedená technika byla v této práci použita při stanovení 6 frakcí kaseinů, ve 144 vzorcích, pocházejících z pokusu vlivu výživy na produkci kaseinů. Poprvé byly separovány tyto frakce s úplným rozlišením všech frakcí. Kapilární elektroforéza byla aplikována také při stanovení krátkořetězcových organických kyselin v průběhu kvašení vinného moštu, pro určení profilu změn těchto kyselin a porovnání vlivu rozdílných kvasinek na zastoupení těchto kyselin v moštech. Analýzy neprokázaly rozdíl ve změně organických kyselin, pouze rychlost odbourání kyseliny jablečné se lišila. Byl vyvinut přenosný miniaturizovaný systém pro kapalinovou chromatografii. Byly testovány jednotlivé komponenty a systém byl použit při izokratické i gradientové eluci různých analytů (potravinová barviva, parabeny). Byly charakterizovány nové řady elektroluminiscenčních diod (LED), založené na odlišném materiálovém substrátu a porovnávány se starší řadou diod. Byly charakterizovány detekční systémy s použitím těchto zdrojů a jejich použití demonstrováno při detekci analytů v průtokové vstřikovací analýze a chromatografické separaci. Poprvé tak byly charakterizovány tyto zdroje a byl osvětlen původ parazitního emisního pásu vyskytující se u LED zdrojů v oblasti kolem 255 nm. Tento původ byl dán poruchami materiálového substrátu. Předložená práce přináší poznatky týkající se levných, přenositelných systémů a detekčních zařízeních z oblasti analytické chemie.
Tenzidy v povrchových a odpadních vodách
Štefka, Michal ; Vávrová, Milada (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou výskytu povrchově aktivních látek v životním prostředí. Studie se zaměřuje na vypracování optimalizované metody pro stanovení vybraných povrchově aktivních látek ze vzorků odebíraných z vodních toků a na přítocích a odtocích čistíren odpadních vod. Byli vybráni zástupci aniontových, neiontových a amfolytických tenzidů. Na základě optimalizace metody a jejího pilotního testování v zahraničí na vzorcích povrchových vod byl výběr analytů pro podmínky v České republice upraven a operativně rozšířen. Pro finální analýzu byla použita kapalinová chromatografie s hmotnostní spektrometrií. Analýza kationtových tenzidů byla zpracovávána na kapalinovém chromatografu s UV-VIS detektorem. Optimalizovaná metoda pro stanovení aniontových tenzidů byla aplikována na reálné vzorky. Povrchová tekoucí voda byla odebírána na řece Thurso ve Skotsku a dále pak na vodních tocích v povodí řeky Moravy. Kromě bodového monitoringu byl zařazen rovněž kontinuální týdenní odběr vody z Tvaroženského potoka a Litavy. Odpadní voda byla odebírána na třech čistírnách odpadních vod (ČOV) v Jihomoravském kraji (Brno-Modřice, Hodonín a Břeclav).
Vývoj, optimalizace a validace analytické metody na stanovení neurotoxinu \recke{beta}-N-methylamino-L-alaninu ve vodě pomocí LC/MS
HOŘEJŠÍ, Karel
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem, optimalizací a validací analytické metody na stanovení neurotoxinu \recke{beta}-N-methylamino-L-alaninu ve vodě pomocí LC/MS. Nejprve byl proveden vývoj a optimalizace analytické metody. Pro optimalizaci analytické metody byly vybrány následující parametry: teplota HESI a MS kapiláry, průtoky plynů, napětí na S-čočkách, F-čočkách a kapiláře, kolizní energie. Kromě toho bylo optimalizováno i složení mobilní fáze, průtok mobilní fáze a objem nástřiku vzorku. Poté byla analytická metoda úspěšně validována. Nakonec byla tato metoda použita pro analýzu reálných vzorků povrchové vody.
Probiotika a prebiotika a možnosti jejich koenkapsulace
Šnajdarová, Karolína ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem probiotických kultur a možností jejich koenkapsulace se specifickými substráty, tzn. prebiotiky. Enkapsulovanými organismy byly Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium breve. Jejich specifickými substráty byly inulin, psyllium, jablečná vláknina a konopná vláknina. Prebotika byla k buňkám přidávána buď nehydrolyzovaná, anebo upravená hydrolýzou. U částic byla mikroskopicky sledována dlouhodobá stabilita po dobu 6 týdnů v prostředí 2,5% kyseliny citrónové. Jako nejlepší substrát pro růst buněk byla shledána konopná vláknina, na níž byl zaznamenán celkově nejvyšší nárůst buněk v částicích. Částice s přídavkem konopné vlákniny se v modelovém prostředí lidského organismu navíc rozpadaly až pod vlivem střevních šťáv, mohly by být proto využity v potravinových doplňcích s cíleným transportem do střeva. Práce se také soustředila na charakterizaci obsahových složek prebiotik. Nejvyšší obsah celkových sacharidů byl zaznamenán pro nehydrolyzovaná prebiotika, zejména psyllium. Nejvyšší obsah redukujících sacharidů ve skupině nehydrolyzovaných i hydrolyzovaných prebiotik měla konopná vláknina. Metodou tenkovrstvé chromatografie bylo zjištěno, že hlavními složkami hydrolyzovaných prebiotik jsou glukóza a fruktóza, další obsahové složky tvoří disacharidy a oligosacharidy. Pro charakterizaci prebiotik pomocí HPLC se osvědčila kolona Rezex díky své větší citlivosti. Zde bylo potvrzeno, že hlavní část hydrolyzovaných prebiotik tvoří glukóza a fruktóza, zbytek tvoří malé množství složitějších sacharidů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 139 záznamů.   začátekpředchozí105 - 114dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.