|
|
Antiprotozoální aktivita přírodních látek
Nechanická, Lenka ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Autor : Lenka Nechanická Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Antiprotozoální aktivita přírodních látek Objevování nových účinných látek a rostlin s potencionálním antiprotozoálním účinkem je v dnešní době cílem mnoha studií a potřebné pro získání účinnějších léčiv v řadě protozoálních onemocnění. V této práci byla studována antiprotozoální aktivita extraktů získaných z různých rostlinných částí Salvia officinalis, Apium graveolens L. var. rapaceum, Evodia rutaecarpa, Coptis chinensis, Zanthoxylum nitidum a Ziziphus jujuba. Vliv testovaných extraktů byl hodnocen na typickém jednobuněčném organismu Tetrahymena thermophila pomocí metody MTT. Ze získaných hodnot byla zjištěna procentuální inhibice Tetrahymena thermophila a pro každý extrakt spočítána hodnota střední inhibiční koncentrace IC50. Z testovaných extraktů měl největší antiprotozoální aktivitu extrakt z C. chinensis, dále aktivita extraktů klesala v pořadí C. chinensis > Z. nitidum > Z. jujuba > S. officinalis > E. rutaecarpa > A. graveolens L. var. rapaceum Klíčová slova: antiprotozoální aktivita, Tetrahymena thermophila, cytotoxicita, přírodní látky
|
|
|
Antiprotozoální aktivita alkaloidů II.
Kvapilová, Radka ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Autor: Radka Kvapilová Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Antiprotozoální aktivita alkaloidů II. Vývoj nových antiprotozoálních látek k léčbě infekcí je stále velmi důležitý. Zdrojem účinných léčiv mohou být přírodní látky. Cílem této práce bylo zhodnotit antiprotozoální aktivitu následujících alkaloidů - kanadinu, skulerinu, tetrahydropalmatinu a stylopinu. Pokus byl prováděn na typickém modelovém organismu Tetrahymena thermophila. Byla stanovena procentuální inhibice organismu pomocí testu MTT. Následně byla vypočítána střední inhibiční koncentrace IC50 testovaných látek. Z našich alkaloidů měl největší antiprotozoální aktivitu stylopin. Aktivita klesala v pořadí stylopin > kanadin > skulerin > tetrahydropalmatin. Klíčová slova: Tetrahymena thermophila, antiprotozoální aktivita, kanadin, skulerin, tetrahydropalmatin, stylopin
|
|
|
The role of melatonin in SIRT1 and p-AMPK regulation in HT-29 cell line
Shkut, Anastasiya ; Ramos Mandíková, Jana (vedoucí práce) ; Svobodová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Anastasiya Shkut Školitelé: Mgr. Jana Mandíková, Virginia Motilva Ph.D. Název diplomové práce: Role melatoninu v regulaci SIRT1 a p-AMPK v buněčné linii HT-29. Sirtuin 1 (SIRT1) je na NAD+ závislá deacetyláza vyskytující se v mnoha organismech včetně savců. Bylo zjištěno, že SIRT1 prodlužuje životnost kvasinek v podmínkách s nedostatkem živin. SIRT1 deacetyluje mnohé regulační proteiny a tím kontroluje metabolický stav buňky stejně jako AMP-aktivovaná kináza (AMPK), která je také energeticky regulační enzym závislý na úrovni NAD+ v buňce. Oba enzymy hrají roli v kancerogenezi a mohou ovlivňovat autofágii, i když přesný mechanismus zůstává nejasný. V naší práci jsme se zaměřili na hormon melatonin, který má protizánětlivé a protirakovinné vlastnosti, abychom studovali jeho vliv na lidskou rakovinnou linii buněk tlustého střeva HT-29. Zda melatonin ovlivňuje SIRT1 a AMPK a jaký je mezi nimi hierarchický stav. Také jsme pozorovali možný vliv melatoninu na autofágii. Použili jsme techniku Western blotting (WB) a z našich výsledků se zdá, že melatonin má výrazný efekt na SIRT1, což může aktivovat AMPK a také autofágii. Nicméně některé výsledky neobsahovaly dostatečný počet experimentů, abychom...
|
|
|
NK cells and their receptors in immune regulation - possible targets for immunomodulation
Svoboda, Jan ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
(česky) Přirození zabíječi - buňky NK hrají důležitou roli v imunitním dohledu a regulaci jednak přímým cytotoxickým působením na infikované, transformované či jinak poškozené buňky, ale také produkcí cytokínů a chemokínů. Výsledná odpověď je dána převahou stimulačních nebo inhibičních signálů, přenášených širokou paletou membránových receptorů. Zabíječské s Ig- příbuzné molekuly KIR2DL4 a LILRB1, které rozpoznávají vlastní HLA-G molekuly během těhotenství stejně jako NKR-P1 receptory lišící se ve funkci a počtu izotypů jsou druhově závislé a redukované v průběhu fylogeneze, zatímco NKG2D, reagující na stresem indukované proteiny a adenozínové receptory (AR) potlačující zánětovou reakci, zůstávají evolučně konzervované. Cílem této práce bylo studium zapojení NK buněk a jejich receptorů v několika modelech imunitních poruch a u různých savčích druhů, za účelem získání nového náhledu na jejich funkci a možnost imunitní modulace. Ukázali jsme zde, že výběr druhu ve studiu ovlivnění NK buněčné funkce může být v některých případech kritický. Reakce na glykany, s využitím syntetického GlcNAc terminovaného glykomimetika GN8P, měla protichůdné účinky na NK buněčnou funkci u lidí a C57Bl/6 myší. U lidí byla snížena cytotoxická aktivita NK buněk s vysokou expresí NKR-P1A, zatímco u myší podání GN8P aktivalo...
|
|
|
Využití buněčných kultur k testování přírodních látek rostlinného původu
Ručková, Michaela ; Kostovová, Iveta (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá přípravou vodných a olejových extraktů rostlinného původu, jejich charakterizací a testováním cytotoxicity a genotoxicity. V teoretické části byla vypracována rešerše zaměřená na základní informace o použitých rostlinách a druzích koření nebo čaje. Dále byla popsána použitá metoda přípravy lipozomů a enkapsulace účinných látek, stanovení antioxidační aktivity, charakterizace částic, kultivace buněčných kultur a princip použitých testů cytotoxicity a genotoxicity. Rostlinné extrakty byly spektrofotometricky stanoveny na obsah polyfenolů a flavonoidů a byla změřena jejich antioxidační aktivita. Do lipozomů vytvořených metodou ultrazvukové homogenizace byly enkapsulovány aktivní látky z extraktů, byla stanovena enkapsulační účinnost, a také dlouhodobá stabilita těchto složek. Metodou DLS byla určena velikost připravených lipozomů a změřením zeta potenciálu jejich stabilita. Nezbytnou součástí práce byla kultivace humánních keratinocytů. Byl proveden MTT test cytotoxicity na buněčné kultuře a SOS Chromotest genotoxicity na modelovém organismu geneticky upravené E. coli. Na závěr bylo navrženo možné použití připravených lipozomů v kosmetickém či farmaceutickém průmyslu.
|
|
|
Úloha vrozené a získané imunity v imunoterapii melanomu a pankreatického adenokarcinomu
NEDBALOVÁ, Pavla
Tato práce se zabývá úlohou vrozené a získané imunity v imunoterapii založené na kombinaci ligandů stimulujících fagocytózu, kotvených do membrány nádorových buněk, a směsi TLR agonistů. Tato terapie je cílená na aktivaci vrozené imunity a vede k mohutné intratumorální zánětlivé infiltraci jejíž součástí jsou např. neutrofily a NK buňky. Dalším úkolem této práce bylo vyhodnotit cytotoxické působení neutrofilů a NK buněk na nádorové buňky. Pro práci byly použity modely maligního melanomu a pankretického adenokarcinomu.
|
|
|
Studium vlivu lipozomálních platinových cytostatik na nádorové buňky pomocí voltametrických metod
Laníková, Petra ; Prášek, Jan (oponent) ; Hynek, David (vedoucí práce)
Úkolem této práce je studium vlivu lipozomálních platinových cytostatik na nádorové buňky pomocí voltametrických metod. Jedním z cílů práce je sumarizovat dostupné informace o působení cisplatiny na nádorové buňky, její uzavření do liposomu a působení takto uzavřené cisplatiny na nádorové buněčné linie. V literární rešerši se nachází detailní popis jednotlivých problematik. Dále zde nalezneme popis voltametrických metod, pomocí kterých lze provádět elektrochemickou detekci platiny. Na základě literární rešerše je vybrána nejvhodnější metoda, která je následně optimalizována a aplikována na samotné měření.
|
|
|
Nanočástice na bázi ruthenia a testování jejich protinádorové aktivity
Žáková, Eliška ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Heger,, Zbyněk (vedoucí práce)
Nádorová onemocnění zaujímají celosvětově druhé místo v nejčastějších příčinách úmrtí. K jejich léčbě se nejčastěji využívají různé kombinace chirurgického zákroku, chemoterapie, radiační terapie, hormonální terapie, imunoterapie a cílené léčby. V poslední době se do popředí dostává nanomedicína, která se uplatňuje zejména při cílené léčbě a chemoterapii, a je založená na nových typech komplexů v nanoměřítku. Tyto komplexy by měly mít vyšší účinnost vůči nádorovým buňkám, a přitom nezatěžovat a nepoškozovat organismus. V rámci práce byly syntetizovány 12–14 nm velké rutheniové částice s povrchem potaženým polyvinylpyrolidonem Následně byly modifikovány pomocí polyoxyethylen(40)stearátu pro umožnění navázání doxorubicinu. Cytotoxicita nanočástic byla testována na buňkách karcinomu prsu (buněčná linie MDA-MB-231), IC50=0,98 g/ml, karcinomu vaječníku (buněčná linie A2780), IC50=3,91 g/ml a neuroblastomu (buněčná linie UKF-NB-4), IC50=1,95 g/ml. Testování apoptózy a nekrózy prokázalo, při použití rutheniových nanočástic modifikovaných doxorubicinem ve srovnání s rutheniovými nanočásticemi, nárůst apoptózy o 60—64 %. Modifikace rutheniových nanočástic mírně zvýšila genotoxicitu částic vůči nemaligním buňkám, významně míru oxidačního stresu a výrazně zlepšila hemokompatibilitu. Testování prokázalo zvýšenou citlivost vůči nádorové tkáni a očekávanou protinádorovou aktivitu. Byla také prokázána vyšší toxicita takto modifikovaných nanočástic vůči buněčným liniím A2780, MDA-MB-231 a UKF-NB-4 než je toxicita jednoho z nejčastěji používaných cytotoxických léčiv cisplatiny (IC50=21 µg/ml pro A2780, IC50=9 µg/ml pro MDA-MB-231 a pro UKF-NB-4 IC50=4 µg/ml).
|
|
|
Indukce na caspasach nezávislé buněčné smrti inhibitory histondeacetylas
Groh, Tomáš ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
Neuroblastom je nejčastější extrakraniální solidní nádor u dětí. I přes velký pokrok moderní klinické medicíny, některé formy neuroblastomů jsou stále obtížně léčitelné. Tato práce se zabývá sledováním mechanismů působení inhibitorů histondeacetylas (HDAC) na neuroblastomové buněčné linie. Inhibitory HDAC mohou přispět k regresi nádorových buněk ovlivněním struktury chromatinu a tím zvýšením exprese důležitých tumor supresorových genů. Tyto geny mimo jiné aktivují apoptotické dráhy, které mohou být i nezávislé na caspasach. Účinnost použitých inhibitorů HDAC jsme sledovali jak za standardních podmínek, tak i v hypoxii (1 % O2). Neadekvátní zásobení nádorového ložiska kyslíkem je pro tumory charakteristické a může se podílet na chemorezistenci. U hypoxií indukované chemorezistence nádorových buněk se předpokládá vliv HIF-1α. Některé inhibitory HDAC snižují v hypoxii množství HIF-1α a tím aktivitu transkripčního faktoru HIF. První část předkládané práce se zabývá nalezením vhodného experimentálního uspořádání sledování indukce buněčné smrti u lidských neuroblastomových buněčných linií SK-N-AS a UKF-NB- 3. Následuje studium vlivu kultivačních podmínek (standardních; hypoxických, 1 % O2) na indukci buněčné smrti cisplatinou, kyselinou valproovou, trichostatinem A a butyrátem sodným u těchto buněčných...
|
|
|
Vliv polymorfismu NKR-P1 na expresi receptorů Ly49 u hybridních kmenů myší (C57BL/6 x Balb/c, F10-F12)
Holubová, Martina ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Vomastek, Tomáš (oponent)
Vliv polymorfismu NKR-P1 na expresi receptorů Ly49 u hybridních kmenů myší (C57BL/6 x Balb/c, F10-12) Abstrakt Přirozené zabíječské (NK) buňky tvoří subpopulaci velkých granulárních lymfocytů, které zprostředkovávají spontánní imunitní odpověď proti nádorovým a mikroorganismy infikovaným buňkám a představují tak důležitou součást vrozené imunity. Na povrchu NK buněk je exprimována široká škála aktivačních a inhibičních povrchových receptorů, jejichž prostřednictvím NK buňky rozpoznávají abnormální buňky; cytolytická aktivita je regulována na základě rovnováhy aktivačních a inhibičních signálů. K nejvýznamnějším rodinám receptorů myších NK buněk patří rodiny NKR-P1 a Ly49, které spadají do C-lektinové superrodiny receptorů kódované NK-genovým komplexem (NKC) na chromosomu 6 a zahrnují jak aktivační, tak inhibiční členy. Hlavním cílem této diplomové práce bylo ověřit vliv polymorfismu Nkr-p1c na expresi receptorů Ly49 a zjistit, zda se clustery genů Ly49 a Nkr-p1 lokalizované na opačných koncích NKC domény dědí nezávisle na sobě, či zda je na potomstvo přenášena celá NKC doména. Dalším cílem bylo zmapovat vliv zmíněného polymorfismu na cytotoxicitu NK buněk a růst nádorů. Pro tento účel byly použity myši inbredních kmenů C57BL/6 a Balb/c a jejich hybridi 10.-12. dceřinné generace. Genomy myší zmíněných kmenů...
|
host ::
RSS.