|
|
Otázky trestní odpovědnosti právnických osob
Adamíra, Jiří ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
1 Abstrakt Otázky trestní odpovědnosti právnických osob Tato diplomová práce je zaměřena na rozbor a zhodnocení současné právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob s orientací na nejspornější instituty obsažené v zákoně č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2012. Jedná se o aktuální téma, které se neustále rozvíjí, čemuž nasvědčuje i vzrůstající počet odsouzených právnických osob. O vývoji této úpravy také vypovídají její četné novelizace. I přes snahu zákonodárce obsahuje tento zákon řadu problematických, odbornou veřejností kritizovaných ustanovení, díky kterým lze předpokládat další novelizace v dohledné době. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola je věnována obecným otázkám týkajících se trestní odpovědnosti právnických osob, jejímu vývoji v České republice, procesu přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a argumentům svědčících pro a proti jeho přijetí. Druhá kapitola je zaměřena na hmotnou část zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a na rozbor institutů obsažených ve výše uvedeném zákoně s ohledem na jeho problematické pasáže. Třetí kapitola je věnována problematice sankcionování právnických osob, neboť zákon o trestní odpovědnosti právnických osob zavádí do právního řádu České...
|
|
|
Trestněprávní aspekty domácího násilí
Jordanovová, Lucie ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Domácí násilí je patologickým jevem, jenž je ve společnosti silně zakořeněn. Je obtížné mapovat jeho výskyt a stejně tak zabránit jeho vzniku v jednotlivých vztazích. Cílem diplomové práce je poskytnout ucelený náhled na českou právní úpravu tohoto fenoménu, a to s důrazem na stránku procesněprávní, v níž lze spatřovat těžiště práce. Práce dále zohledňuje posun na úrovni mezinárodní úpravy, v souvislosti s níž je cílem ve vybraných kapitolách srovnat vnitrostátní právní úpravu s poměrně novou úpravou násilí páchaného na ženách a domácího násilí obsaženou v Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva). Tato byla v nedávné době podepsána Českou republikou a je očekávána její ratifikace. Práce samotná je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola poskytuje vhled do problematiky domácího násilí, jeho pachatelů, obětí a možných způsobů řešení tohoto jevu. Následně se práce přes stručný popis vývoje právní úpravy v českém právním řádu v kapitole druhé a seznámení s Istanbulskou úmluvou v kapitole třetí překlenuje k samotné zákonné úpravě domácího násilí. Ve čtvrté kapitole věnované hmotněprávní části úpravy rozebírá vybrané trestné činy související s domácím násilím a zaměřuje se také na ukládání trestů. Následující kapitola se zabývá úpravou...
|
|
|
Úpadkové trestné činy
Dudová, Martina ; Moravec, Tomáš (vedoucí práce) ; Levý, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou podání zjevně nedůvodného až podvodného insolvenčního návrhu, který ve svých sekundárních důsledcích může vyvolat skutečný úpadek dotčeného dlužníka, poškození jeho věřitelů a jiné úpadkové trestné činy. Účelem podání takového návrhu může být zmocnění se majetku dotčené osoby nebo tuto osobu diskvalifikovat v konkurenci na trhu. Cílem této práce je zhodnocení úpravy, která se týká sankciování podání zjevně bezdůvodného insolvenčního návrhu, a to z pohledu trestního a insolvenčního práva a s ohledem se subsidiaritou právní represe.
|
|
| |
|
|
Trestný čin nebezpečného pronásledování podle § 354 TZ
Řeháková, Tereza ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Resumé Tématem, kterým se zabývá tato diplomová práce, je trestný čin nebezpečného pronásledování podle §354 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Tento trestný čin ve své skutkové podstatě postihuje celospolečensky škodlivý psychologický jev, který nazýváme výrazem přejatým z anglického jazyka: stalking. Práce cílí na komplexní uchopení trestného činu nebezpečného pronásledování a to zejména v kontextu fenoménu stalkingu v jeho forenzně psychologické rovině. Z těchto poznatků pak vychází závěry ohledně trestného činu samotného. Zároveň je cílem této diplomové práce poskytnutí návrhů de lege ferenda prostřednictvím komparace české trestněprávní úpravy s vybranými úpravami zahraničními. Materie této diplomové práce je představena vymezením pojmu stalkingu a náhledem na jeho chápání jednotlivých etapách historie lidstva. Ve světle moderní doby jsou pak předkládány poznatky vyvracející časté mýty s fenoménem stalkingu spojené. Následující kapitoly pojednávají o formách a pachatelích stalkingu a představují problematiku tohoto jevu tak, jak je chápána zejména forenzní psychologií. Forenzně psychologické poznatky nám tak poskytují nezbytný odrazový můstek pro možnost dalšího zkoumání tohoto jevu optikou trestního práva. Pozornost je věnována specifickým formám stalkingu pro účel této práce nejzásadnějším....
|
|
|
Trestněprávní a kriminologické aspekty nebezpečného pronásledování
Kopalová, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tématem diplomové práce jsou "Trestněprávní a kriminologické aspekty nebezpečného pronásledování". S fenoménem známým ve světě coby stalking se setkáváme ve společnosti od nepaměti, nicméně teprve před několika lety začal být kriminalizován. Česká republika zavedla novou skutkovou podstatu nebezpečného pronásledování do ustanovení § 354 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, s účinností od 1. 1. 2010. Nebezpečné pronásledování představuje široké spektrum možných předem nepředvídatelných forem obtěžujícího jevu, tudíž je nutné k němu přistupovat interdisciplinárně. Předkládaná diplomová práce je vnitřně členěna do 6 kapitol, jež na sebe vzájemně logicky navazují. V úvodní kapitole je vymezena problematika definování samotného pojmu nebezpečného pronásledování, jsou zde uvedeny obecné informace o stalkingu, jež jsou nezbytné pro hlubší pochopení tohoto jevu, je popsána historie nebezpečného pronásledování a důvody přijetí antistalkingových zákonů nejen v českém právním řádu. Kriminologická část přináší pohled na osobu pronásledovatele a jeho oběti a dále je blíže vymezena jejich typologie. Cílem této části je nastínění základních charakteristických rysů osob, které se stávají potencionálními pachateli pronásledování, ale i jeho oběťmi, současně s pohledem na důsledky nebezpečného pronásledování...
|
|
|
Základy trestní odpovědnosti právnických osob
Gvozdek, Filip ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Předmětem této diplomové práce jsou vybrané hmotněprávní aspekty trestní odpovědnosti právnických osob, která byla do českého právního řádu zavedena zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen "ZTOPO"), jenž nabyl účinnosti dne 1. ledna 2012. Zakotvení institutu trestní odpovědnosti právnických osob představuje pro české trestní právo významný mezník, k němuž se český zákonodárce odhodlal zejména pod tíhou mezinárodních závazků a skutečnosti, že narůstající trestná činnost je v poslední době často páchána právě právnickými osobami. Cílem předkládané diplomové práce je rozbor pozitivní právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob s přihlédnutím ke kladům a záporům účinné právní úpravy. Jde však především o rozbor těch hmotněprávních ustanovení ZTOPO (s výjimkou úpravy sankcionování právnických osob), které jsou (nejen) odbornou veřejností vnímány přinejmenším jako problematické. Diplomová práce je členěna do tří částí. První část se zaměřuje na historický exkurz s mezinárodním přesahem spolu s posouzením argumentů pro a proti zavedení trestní odpovědnosti právnických osob, dále na možné koncepce odpovědnosti právnických osob a na legislativní proces týkající se trestní odpovědnosti právnických osob na území České republiky. Součástí první...
|
|
| |
|
|
Týrání svěřené osoby a trestná činnost s tím související
Trlica, Tomáš ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Týrání svěřené osoby je jeden z pro společnost nejškodlivějších trestných činů, avšak odbornou literaturou je poněkud zanedbáván například v porovnání s trestným činem týrání osoby žijící ve společném obydlí, tedy domácím násilím. I tak se věnuje určitá pozornost alespoň té části této problematiky týkající se především dětských obětí tohoto trestného činu. Trestná činnost páchaná na osobách, jež se nedokáží o sebe samy postarat a jsou tak odkázány na péči jiné osoby, která jim následně ubližuje, je jev společensky velice škodlivý až likvidační. Tento trestný čin je zvláštní jak z hlediska vlastností pachatele, tak i z hlediska vlastností poškozeného, který je obětí tohoto trestného činu. Nejpodstatnější zvláštností je to, že předmětem útoku je osoba, jež je v péči jiného, tedy osoba bezbranná, neschopná se o sebe řádně postarat. Na to navazuje další zvláštnost tohoto trestného činu, kterou je vztah pachatele k poškozenému. Tento má být poškozenému nápomocen při vyřizování záležitostí každodenního života a být mu tak oporou. Namísto toho využívá této závislosti, bezbrannosti a totální odkázanosti poškozeného na jeho osobu a týrá ho. Je smutnou pravdou, že nejčastěji se tohoto trestného činu dopouštějí rodinní příslušníci poškozeného, tedy osoby poškozenému nejbližší, jež mu mají být oporou nejen při...
|
|
|
Trestný čin nebezpečného pronásledování podle § 354 trestního zákoníku
Timoščuková, Marie ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá trestným činem nebezpečného pronásledování podle § 354 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku ve znění pozdějších předpisů, ale také fenoménem zvaným stalking, který je s touto skutkovou podstatou bezprostředně spjat. V úvodu této práce je nastíněn vztah těchto pojmů - nebezpečného pronásledování a stalkingu a dále je pak práce členěna do 3 větších celků - prvním celkem je stalking z psychologického pohledu, dalším pak právní úprava nebezpečného pronásledování v českém právním řádu a v poslední části jsou nastíněny určité problematické aspekty související s tímto trestným činem a úvahy de lege ferenda. První celek je uveden stručným popisem historie fenoménu stalkingu, včetně zmínění prvotních impulzů pro zavedení tzv. antistalkingové legislativy. Dále je značná část práce věnována pachatelům pronásledování a to především typologiím pachatelů, které byly za dobu zkoumání tohoto jevu vytvořeny a charakteristickým rysům pro jednotlivé typy pronásledovatelů. Další klíčová část se věnuje obětem pronásledování jak z pohledu psychologického, tak z pohledu právního v kontextu zákona o obětech trestných činů a také v kontextu trestního řádu z hlediska práv poškozeného. Další část práce se zaměřuje na skutkovou podstatu nebezpečného pronásledování, kde jsou nejdříve...
|
host ::
RSS.