|
|
Distribuce rtuti v půdách v okolí současných i historických zdrojů emisí rtuti
Petlachová, Zuzana ; Navrátil, Tomáš (vedoucí práce) ; Tejnecký, Václav (oponent)
Tato diplomová práce poskytuje přehled distribuce rtuti v okolí historických i současných zdrojů znečištění. Byly vybrány lokality v okolí Českého krasu, které jsou charakteristické emisními zdroji. Jednalo se o železárny, vápenky a cementárny. Vybranými lokalitami byl Králův Dvůr, Radotín a Hrádek u Rokycan. Z těchto lokalit byly odebrány půdní vzorky z organických a minerálních horizontů, které byly podrobeny analýzám. Průměrná koncentrace Hg v organických horizontech byla 288 µg.kg-1 rtuti. Horizonty A obsahovaly průměrně 241 µg.kg-1, antropogenní horizonty M 287 µg.kg-1 a nejméně rtuti bylo obsaženo v horizontech B (56 µg.kg-1). Byly zkoumány vztahy mezi rtutí a půdními komponentami. Byl potvrzen silný vztah rtuti k půdní organické hmotě, ale i vztah k síře. Analyzované vzorky potvrdily původ rtuti z atmosférické depozice, nikoliv uvolňováním z geologického podloží. Naměřená vysoká koncentrace oxalátem extrahovatelného hliníku, železa a manganu byla důsledkem uvolnění z podloží. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Molecular biology of soil fungi participating in litter decomposition in forest ecosystems
Voříšková, Jana ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent) ; Koukol, Ondřej (oponent)
V lesních ekosystémech vstupuje významná část uhlíku do půdy ve formě rostlinného opadu. Dekompozice opadu a půdní organické hmoty je proto důležitým procesem ovlivňujícím bilanci živin a toky uhlíku v půdě. Houby jsou v terestrických ekosystémech pokládány za nejvýznamnější rozkladače a to díky své schopnosti produkovat řadu extracelulárních enzymů, které jim umožňují rozkládat biopolymery. I když houby zastávají klíčovou roli v procesu dekompozice, jen málo je známo o struktuře a diverzitě jejich společenstev a jejich přesná funkce v lesních půdách zůstává mnohdy nejasná. Tato disertační práce byla zaměřena na charakterizaci houbových společenstev v lesních půdách a jejich schopností týkajících se dekompozice rostlinného opadu. Součástí této práce bylo vypracovat metodiku pro podrobnou analýzu komplexních mikrobiálních společenstev a využít ji pro analýzu environmentálních vzorků. Dále se podařilo kvantifikovat diverzitu genu pro exocelulázu v půdním vzorku. Výsledky této práce ukázaly, že struktura mikrobiálního společenstva se liší mezi horizonty lesního půdního profilu. Významné rozdíly ve složení společenstva byly pozorovány mezi DNA a RNA komunitou navzdory jejich podobné diverzitě. Několik mikrobiálních taxonů vysoce abundantních v RNA vykazovalo jen velmi nízkou abundanci v DNA, což...
|
|
|
Ekologický význam bakterií asociovaných s rostlinným opadem
Tláskal, Vojtěch ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
V lesích mírného pásu představuje rozklad stromového opadu významný přísun uhlíku do půdy. Hlavními hráči při dekompozici opadu jsou houby a bakterie. Zatímco role hub při rozkladu je často studována, jen málo prací se zabývá bakteriemi a jejich úlohou ve společenstvu opadu. Cílem této rešerše je shrnout dostupnou literaturu týkající se procesů a vztahů v bakteriálním společenstvu asociovaném s rostlinným opadem. Jsou diskutovány vlastnosti a charakter substrátů dostupných v rostlinné biomase. Zmíněny jsou směry výzkumu na úrovni genů pro různé enzymy. Do přehledu jsou dále zahrnuty faktory ovlivňující společenstvo, jako je diverzita, prostorové rozmístění a abiotické faktory. Lze předpokládat, že složení společenstva se vyvíjí se změnou chemismu opadu a dostupností živin. Tato dostupnost se v čase snižuje. Na začátku dekompozice jsou utilizovány jednoduché substráty, zatímco ty odolnější jsou rozkládány později za působení specializovaných skupin mikroorganizmů. Zdá se, že během rozkladu se uplatňují hlavně bakterie kmenů Actinobacteria, Acidobacteria, Bacteroidetes a Proteobacteria. Složení bakteriálního společenstva je také nejspíše ovlivňováno jeho interakcemi s houbami. Tato rešerše ukazuje, že bakteriální společenstvo asociované s rostlinným opadem je vysoce komplexní a dynamické díky kombinaci...
|
|
|
Molecular biology of soil fungi participating in litter decomposition in forest ecosystems
Voříšková, Jana
V lesních ekosystémech vstupuje významná část uhlíku do půdy ve formě rostlinného opadu. Dekompozice opadu a půdní organické hmoty je proto důležitým procesem ovlivňujícím bilanci živin a toky uhlíku v půdě. Houby jsou v terestrických ekosystémech pokládány za nejvýznamnější rozkladače a to díky své schopnosti produkovat řadu extracelulárních enzymů, které jim umožňují rozkládat biopolymery. I když houby zastávají klíčovou roli v procesu dekompozice, jen málo je známo o struktuře a diverzitě jejich společenstev a jejich přesná funkce v lesních půdách zůstává mnohdy nejasná. Tato disertační práce byla zaměřena na charakterizaci houbových společenstev v lesních půdách a jejich schopností týkajících se dekompozice rostlinného opadu. Součástí této práce bylo vypracovat metodiku pro podrobnou analýzu komplexních mikrobiálních společenstev a využít ji pro analýzu environmentálních vzorků. Dále se podařilo kvantifikovat diverzitu genu pro exocelulázu v půdním vzorku. Výsledky této práce ukázaly, že struktura mikrobiálního společenstva se liší mezi horizonty lesního půdního profilu. Významné rozdíly ve složení společenstva byly pozorovány mezi DNA a RNA komunitou navzdory jejich podobné diverzitě. Několik mikrobiálních taxonů vysoce abundantních v RNA vykazovalo jen velmi nízkou abundanci v DNA, což...
|
|
|
Charakterizace společenstva hub, podílejícího se na rozkladu opadu v jehličnatých lesích Národního parku Šumava
Žifčáková, Lucia ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Pochopenie cyklu uhlíku v ihličnatých lesoch, ktoré predstavujú veľké zásobárne uhlíku má zásadný význam pre naše chápanie prírodných procesov v rámci zmeny globálnej klímy. Rozpoznanie húb ako základných rozkladačov môže prispieť k tomuto pochopeniu. Huby sú schopné rozložiť množstvo substrátov a majú celý rad enzýmov, aby tak urobili. V tejto štúdii prezentujem huby rozkladajúce opad v horských smrekových lesoch národného parku Šumava. Cieľom mojej práce bolo sledovať sukcesiu a zmeny spoločenstiev húb od skorých štádií rozkladu ihlíc Picea abies po rozklad organickej hmoty v humusovom horizonte pôdy. Tento cieľ bol čiastočne splnený skúmaním produkcie extracelulárnych enzýmov húb v rôznych fázach rozkladu ihličia a to ihličia pripevneného na vetvičkách spadnutých stromov až po ihličie z opadu na povrchu pôdy v neskorších fázach rozkladu. Okrem testovania húb na ich prirodzených substrátoch - opad, enzýmové aktivity boli tiež merané na agarových kultúrach, ktoré umožňujú porovnanie rôznych húb rôzneho pôvodu. Enzymatické aktivity boli merané na enzýmoch rozkladajúcich celulózu a látkynachadzajúce sa v opade. I keď ekológia endofitov a saprotrofov naznačuje rozdiely v produkcii enzýmov, tieto neboli zaznamenané. Enzýmove aktivity vrcholia ako sa spotrebováva málo úživný sladový agar a jediný zdroj...
|
|
|
Aktuální stav půdní organické hmoty ve vybraných lokalitách Stropnicka
BOROVKA, Jan
Hlavním cílem bakalářské práce bylo, na základě odebraných vzorků půd, určit aktuální stav půdní organické hmoty (SOM) v subpovodích řeky Stropnice. SOM představuje hlavní zásobárnu uhlíku v půdě. Množství půdního organického uhlíku (SOC) bylo ve vzorcích měřeno pomocí přístroje FORMACSHT TOC/TN ANALYZER a pomocí přídavného modulu PRIMACSMCS (fa Skalar - CARBON Instruments s.r.o.). Hodnoty zjištěné za rok 2014 byly porovnány podle využití území (les, TTP, orná půda) a podle hloubky odběru (A: 0-15 cm, B: 15-30 cm, C: 30-45 cm). Dále byly tyto hodnoty porovnány s hodnotami z let 2001 a 2007. Největší obsah SOC byl zjištěn u svrchních vrstev lesních půd, menší obsah vykazovaly půdy travních porostů, nejméně obsahovaly orné půdy. Z časového hlediska je patrný úbytek SOC u všech kategorií využití území.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Zhodnocení vlivu hospodářských zásahů na diverzitu půdních biot ve vybraných zvláště chráněných územích
Ústav půdní biologie AV ČR, České Budějovice ; Tajovský, Karel ; Starý, Josef ; Nováková, Alena ; Lukešová, Alena ; Háněl, Ladislav ; Balík, Vladimír ; Pižl, Václav
Cílem dílčího projektu, jehož řešení je rozvrženo do čtyř let (2000-2003), je shromáždění základních poznatků o diverzitě modelových skupin půdních organismů na lokalitách Trojmezná a Smrčina, NPR Boubín a NPR Žákova hora, a vyhodnocení vlivu hospodářských zásahů na půdní biotu v těchto územích. Syntéza získaných poznatků slouží k navržení vhodného managementu porostů vedoucímu k zachování a ochraně biodiverzity. Tato zpráva je shrnutím výsledků v roce 2000 a 2001. Materiál a data z podzimních odběrů v roce 2001 jsou v případě některých skupin půdních biot ve fázi zpracování či následných analýz a nemohly být vzhledem k termínu odevzdání do této zprávy zahrnuty.
|
|
|
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Vliv hospodářských zásahů a dynamiky prostoru na stav půd a přízemní vegetace lesních ekosystémů ve zvláště chráněných územích
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Katedra pěstování lesů, Praha ; Viewegh, Jiří ; Podrázský, Vilém
Tato zpráva dokumentuje aktivity pracoviště, LF ČZU v Praze, jako spoluřešitele výzkumného projektu. Zahrnuje literární rešerši k degradaci stanoviště vlivem odstranění humusové vrstvy, dále k vlivu výchovných zásahů na dynamiku půdní organické hmoty, ke vlivu změny druhové skladby na stav humusových forem a v závěru uvádí půdní charakteristiky významné z hlediska ekologické stability a managementu lesních ekosystémů. Vlastní šetření se zaměřilo na popis přízemní vegetace a na odběr půdních vzorků v určených oblastech, daných zadavatelem. K nim byly přiřazeny lokality: Žákova hora v oblasti Žďárských vrchů na Českomoravské vrchovině, dále pak oblast Smrčiny a tzv. Trojmezenského pralesa na Šumavě. Na těchto lokalitách byly provedeny fytocenologické zápisy a odebrány vzorky humusových forem na stanovištích s různým stavem lesních porostů a s různými hospodářskými zásahy, resp. s těžbou stromů (Šumava).
|
host ::
RSS.