|
|
Násilí páchané na ženách jako jeden z rizikových faktorů ženského bezdomovectví
VOHLÍDALOVÁ, Petra
Tato práce se zaměřuje na ženy bez domova a na násilí na nich páchané, jako jeden z rizikových faktorů. Cílem je vydefinovat motivační faktory bránící ženám bez domova násilný vztah opustit. Práce je rozdělena na tři hlavní oblasti. První část se zaměřuje na bezdomovectví a specifika bezdomovectví žen. Druhá část se věnuje problematice násilí a třetí část je zaměřena na motivaci a rozklíčování samotných faktorů, které ženy bez domova k setrvávání ve vztazích s násilníkem vedou. Součástí práce jsou také kazuistiky formou rozhovorů s klientkami nízkoprahového denního centra Domu sv. Pavla v Českých Budějovicích, které nám pomáhají nahlédnout na některé otázky z pohledu samotných klientek, a jsou tak praktickým přínosem pro komplexnost celé práce.
|
|
|
Životní zkušenosti aktivních uživatelů návykových látek
FIDLEROVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zaměřuje na téma životní zkušenosti aktivních uživatelů návykových látek. Cílem práce je zjistit, jaký vliv má aktivní užívání nelegálních návykových látek a účast v trestné činnosti na rodinné vztahy. Dílčím cílem je identifikovat, jaké kontexty ovlivnily vývoj závislosti. Práce se zabývá rodinou, jejím vlivem na závislost a vlivem závislosti na rodinu. Představuje, co to závislost je, jaké jsou kategorie dělení návykových látek, nejčastější problémy spojené s aktivním užíváním nelegálních návykových látek, sociální práci s uživateli, možnosti pomoci pro uživatele nelegálních návykových látek a léčbu závislosti. Poslední kapitola obsahuje kvalitativní výzkum založený na dvou rodinách, celkem šesti narativcích, kteří mají zkušenost se závislostí na nelegálních návykových látkách u člena rodiny. Výsledky představují závislost z pohledu aktivních uživatelů, jejich matek a mladších bratrů.
|
|
|
Posttraumatický rozvoj po úmrtí blízké osoby v dospělosti a ve stáří
Finkousová, Andrea ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem posttraumatického rozvoje v dospělosti (40-60 let) a ve stáří (70 a více let) v důsledku úmrtí blízké osoby v příbuzenském vztahu v rámci dospívání, dospělosti a ve stáří. Cílem práce je zjistit, zda, jak a v jakých oblastech se vyskytuje posttraumatický rozvoj u osmnácti respondentů. Dále se jedná o porovnání výsledků s koncepty Tedeschiho a Calhouna, Janoff-Bulmanové, Josepha a Linleye, Hany Valentové a s výzkumem Finkousové. Teoretická část se věnuje popisu posttraumatického rozvoje, jeho definicím, modelům a činitelům, které ho ovlivňují, dále se také věnuje termínům souvisejícím s úmrtím blízké osoby. V rámci empirické části práce je využit kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaných rozhovorů s osmnácti respondenty a jejich následné obsahové analýzy s pomocí otevřeného kódování. Pomocí analýzy bylo zjištěno 7 hlavních oblastí posttraumatického rozvoje a jejich podoblastí: Vztahy (Rodina, Péče o druhé), Změna vztahu k sobě (Sebedůvěra, Důležitost zdraví, Osamostatnění), Hodnota života (Změna priorit, Vážení si života, Křehkost života), Jiný pohled na události denního života, Změna profesního směřování, Nové možnosti a Spirituální změna. V rámci výzkumu bylo zjištěno i několik proměnných, kterými jsou: sociální podpora, hledisko víry, uvědomění si...
|
|
|
Bez názvu
Sláma, Matěj ; Poliačková, Martina (oponent) ; Mazanec, Martin (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce jsou vlasy jako fenomén, image, trauma, kdy detailně zkoumám tento biologicky materiál na základě osobní zkušenosti, tak v rámci série experimentů ve vytvořené „vlasové laboratoři“. Tématicky se zaměřuji na různé pojetí a úpravu vlasů - image vs. zkoumání biologických nepřesností růstu vlasů. Soubor záznamů, kreseb, postprodukcí, objektů či nalezených materiálů jsem uspořádal do databáze, která se stala i inspirací pro samotnou instalaci projektu.
|
|
|
Dokumentární přístupy v pohyblivém obraze v současné umělecké praxi
Bačíková, Alžběta ; PhDr. BcA. Andrea Slováková, Ph.D., MBA (oponent) ; Pospiszyl, Tomáš (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Disertační práce se zastřešujícím názvem Dokumentární přístupy v pohyblivém obraze v současné umělecké praxi se zaměřuje na praktický a teoretický průzkum dokumentárních přístupů ve videích a filmech a na poli umění. Všímá si především sebereflexivních strategií vyvolaných kritickým postojem vůči médiu a nedůvěrou v jeho schopnost zprostředkovat skutečnost či pravdu. Pokusy o zprostředkování skutečnosti audiovizuálními prostředky jsou doprovázeny reflexí způsobu, jak k tomu dochází. Práce si všímá rovněž nejistého vztahu dokumentu a pravdy, jak byl v umění artikulován umělkyní a teoretičkou Hito Steyerl. Zkoumaná díla jsou časově vymezena zejména obdobím od počátku nultých let, kdy začala intenzivní reflexe takzvaného dokumentárního obratu, a současností. Výběr příkladů je silně ovlivněn lokální studií izraelského umění ve Videoarchivu CCA v Tel Avivu. Studie videí a filmů, v nichž rezonují témata konfliktu, násilí a traumatu, předurčilo tematické okruhy pro analýzu dokumentárních metod autorů z odlišných kontextů. Ve vybraných dílech si všímám zejména různých podob zcizení a sebereflexivních postupů, jimiž autoři upozorňují na konstruovanost díla nebo na vlastní postupy práce s audiovizuálním materiálem. Jsou stanoveny opakující se formální principy, které dokazují znejistění vztahu dokumentárních formátů a skutečnosti: inscenování reálných událostí nebo záměrné odhalování produkčního aparátu či pozice autora v rámci produkce díla. U popsaných tendencí dochází také k přehodnocení observačních dokumentárních strategií jako zdánlivého protikladu k sebereflexivním formám. Teoretické výstupy jsou doprovázeny autorčinými vlastními uměleckými projekty soustředěnými hlavně na formát dokumentárního portrétu a jeho formální (de)konstrukci. S formálními principy analyzovanými na teoretické rovině je průběžně experimentováno v autorských videích.
|
|
|
Význam ritualizovaného chování u dětí s poruchami emocí
Roh, Tomáš ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kadrnožková, Monika (oponent)
Tato práce je pedagogicko-filosofickou esejí, která má snahu zmapovat do jaké míry byl a stále je rituál součástí života člověka, jestli na jeho léčivou a ozdravnou sílu lze stále "vsadit" a nakolik jsme jako lidé bytosti spíše přirozeně spirituální (homo spiritualis), nebo pouze poněkud indoktrinovaně podstaty převážně rozumové (homo sapiens). A rovněž položit několik otázek týkajících se významu a funkcí rituálu, jeho aktuálnosti a potřebnosti, či postradatelnosti. Dále několik otázek ohledně jsoucnosti emocí a problematiky emočních zranění v souvislosti s traumatickými zážitky. A poukázat na dosud málo využívané možnosti propojení rituálních způsobů chování se záměrnou výchovnou a vzdělávací prací, nejen v oblasti etopedie, ale celé moderní pedagogiky. Klíčová slova: emoce, duše, tělo, trauma, rituál, kolektiv, socializace, edukace, pedagogika
|
|
| |
|
| |
|
|
Muskuloskeletální poruchy související s výkonem povolání vojáka
Strejciusová, Aneta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Autor práce: Bc. Aneta Strejciusová Vedoucí práce: PhDr. Tereza Nováková, Ph.D. Název práce: Muskuloskeletální poruchy související s výkonem povolání vojáka Cíle: Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaká je prevalence poruch pohybového aparátu souvisejících s výkonem povolání u vojáků 13. dělostřeleckého pluku Armády České republiky. Dalším cílem bylo prozkoumat, jaké rizikové faktory se podle respondentů podílely na vzniku jejich obtíží a objasnit preventivní strategie, které v praxi respondenti nejčastěji využívají. Metodika: Výzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření. K získání dat byl využit dotazník vycházející ze standardizovaného Skandinávského muskuloskeletálního dotazníku (NMQ). Výzkumný soubor tvořilo 196 respondentů, vojáků 13. dělostřeleckého pluku Armády České republiky mužského i ženského pohlaví, kteří odpovídali na otázky týkající se zejména poruch pohybového aparátu souvisejících s prací. Následně byla provedena analýza dat a vytvoření závěrů. Výsledky: S poruchou pohybového aparátu související s výkonem práce mělo alespoň jednu zkušenost 35,7 % respondentů. Nejčastěji byly obtíže v průběhu posledních 12 měsíců hlášeny v oblasti dolní části zad, kde se vyskytly u 24,5 % ze všech respondentů. Následovala oblast kolenních kloubů u 20,9 %. Dále to byla oblast ramenních kloubů...
|
|
| |
host ::
RSS.