|
|
Speciační analýza arsenu v environmentálních vzorcích
Pakosta, Lukáš ; Novotná, Marie (oponent) ; Vašinová Galiová, Michaela (vedoucí práce)
Arsen je toxický prvek, který se vyskytuje v různých spéciích, jež mají odlišné environmentální a zdravotní dopady. Přítomnost arsenu v životním prostředí, zejména ve vodě a půdě, představuje vážné riziko pro lidské zdraví. V rámci této bakalářské práce byla optimalizována doba a teplota extrakce arsenu a arsenových spécií ve vzorcích půdy a bioty. Za účelem separace arsenových spécií bylo použito vysokoúčinné kapalinové chromatografie a stanovením obsahu arsenových spécií a celkového obsahu arsenu bylo využito hmotnostního spektrometru s trojitým hmotnostním analyzátor s indukčně vázaným plazmatem. Na základě provedeného experimentu byly optimální podmínky aplikovány na vzorky půdy a bioty z parku Lužánky.
|
|
|
Morphology of my bacteria III.
Procházková, Kateřina ; Mitro, Michal (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci s názvem Morphology of my bacteria III. se věnuji sérii objektů a tisků zachycujících mnou zadefinovaného parazita. Díky technice sítotisku zobrazuji motiv jako symbol osobního setkávání se zdravotními obtížemi. Vzniká tak nekonečné množství rostoucího parazita, bakteriologických či virologických motivů a morfologických tvarů. Sítotisk je v práci využit hlavně pro schopnost multiplikovat a tisknout přes sebe, a to pokaždé jinak.
|
|
|
Jsou současně používané chelátory těžkých kovů také chelátory vápníku a horčíku?
Skoupilová, Karolína ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Šuťák, Róbert (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Karolína Skoupilová Školitel: prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Název diplomové práce: Jsou současně používané chelátory těžkých kovů také chelátory vápníku a hořčíku? Vápník a hořčík jsou důležitými prvky pro lidské tělo. Vápník hraje důležitou roli při srážení krve a vnitrobuněčné signalizaci, podílí se tak mimo jiné na svalové kontrakci ale i na agregaci krevních destiček. Hořčík je kofaktorem mnoha enzymů. Výrazný nedostatek obou iontů se může projevovat poruchami srdečního rytmu a zvýšenou nervosvalovou dráždivostí. Cílem této práce bylo stanovení chelatační aktivity u současně používaných chelátorů těžkých kovů a stanovit stabilitu indikátoru. Nejdříve bylo zjištěno ideální pH pro experiment. V dalším kroku byla změřena míra chelatace u 21 známých chelátorů kovů pomocí spektrofotometrické metody in vitro. Nakonec byla chelatace u nejvíce aktivních chelátorů vápníku ověřena na agregaci krevních destiček ve vzorku lidské krve. Zároveň byla stanovena dlouhodobá stabilita indikátoru o-kresolftalein komplexonu (CC). V prvním kroku bylo zvoleno pH 7,5, které jako jediné bylo z důvodu dobré citlivosti použitelné pro naše měření. Nejvíce účinnými látkami chelatujícími vápník byly ADR-925,...
|
|
|
Toxicita vybraných nitraminů
Papírek, Jan ; Fojt, Pavel (oponent) ; Bednařík, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na určení toxicity vybraných nitraminů a nitrosoaminů, které musely být nejdříve syntetizovány. Z celkem 10 připravených N-nitro a N-nitrosolátek byly vybrány 4, které byly testovány testem toxicity na okřehku menším (Lemna Minor). Tímto testem byl určen faktor IC50 u dvou látek 3,7-dinitro-1,3,5,7-tetraazabicyklo [3.3.1]- nonan (DPT) a 3,7-dinitroso-1,3,5,7-tetraazabyciklo [3.3.1] nonan (DNPT), u ostatních látek se bohužel faktor nepodařil objektivně určit, protože nebyly splněny podmínky pro platnost testu. V závěru práce je na základě výsledků a pozorování porovnána toxicita N-nitro a N- nitrososloučenin.
|
|
|
Studium PET lahví z hlediska obsahu rizikových prvků
Kryštofová, Petra ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou PET lahví z hlediska možného obsahu rizikových prvků. V obalovém materiálu PET a v nápojích, které jsou v lahvích obsaženy, byly stanovovány obsahy antimonu, mědi a olova. Bylo analyzováno celkem 15 vzorků balených neperlivých a kojeneckých vod dostupných v obchodní síti ČR. PET materiál byl za optimalizovaných podmínek rozložen v kyselém prostředí působením mikrovlnného záření. Ke stanovení vybraných rizikových prvků byly na základě předpokládaných koncentrací analytu použity metody atomové absorpční spektrometrie s atomizací v plameni nebo v grafitové kyvetě. V obalovém materiálu PET bylo stanoveno od 159,35 do 265,68 mgkg-1 antimonu, stanovené hodnoty koncentrace olova byly v rozmezí 10,96-20,23 mg·kg-1 a koncentrace mědi v rozsahu 0,11-7,52 mg·kg-1.V balených vodách a v balených kojeneckých vodách byl antimon identifikován pouze ve vzorcích s označením 6a, 8a, 9a a 15a, všechny koncentrace olova byly naměřeny pod LODPb, měď byla stanovena pouze ve vzorcích 2a, 6a a 8a. V žádném ze vzorků nedošlo k překročení koncentrací daných platnou legislativou. Limity těchto kovů nejsou v obalových materiálech legislativně stanoveny, definovány jsou pouze specifické migrační limity a k jejich překročení nedošlo. Vysoká koncentrace antimonu v PET však představuje potenciální riziko kontaminace obsahu těchto obalů a následně nápojů, tekutin v nich uchovávaných.
|
|
|
Stanovení ekotoxicity vybraných chemických látek s využitím řasového testu.
Kosárová, Hedvika ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá ekotoxickou kyseliny 2-[(2,6-dichlorfenyl)anilin]benzen octové (diklofenak), kyseliny ??methyl-4-(2-methylpropyl)benzen octové (ibuprofen) a směsi diklofenaku s kadmiem s využitím řasového testu toxicity v souladu s ČSN EN ISO 8692. V teoretické části je popsána problematika léčiv v životním prostředí, dále charakteristika standardních řasových testů a alternativních testů. U všech realizovaných řasových testů toxicity byly jako testovací organismy použity zelené sladkovodní řasy Desmodesmus subspicatus. Pomocí těchto testů byly stanoveny hodnoty IrC50 pro standardní látku dichroman draselný, samotná léčiva diklofenak a ibuprofen a pro kadmium. Součástí práce je stanovení toxicity kadmia ve směsi s diklofenakem.
|
|
|
Biotransformace aromatických nitrolátek
Tomeček, Jaromír ; Bednařík, Karel (oponent) ; Friedl, Zdeněk (vedoucí práce)
Kontaminace životního prostředí aromatickými nitrolátkami, ať už se jedná o výbušniny, pesticidy nebo ostatní podobné látky, je celosvětovým a donedávna i přehlíženým problémem. Následující text se zaměřuje na kontaminaci látkami pocházejícími z vojenského a muničního průmyslu a to především 2,4,6-trinitrotoluen (TNT), dále pak 1,3,5-trinitro-1,3,5-triazinan (RDX), 1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazokan (HMX). Prvním cílem této práce je popsat aerobní biodegradační a transformační procesy rozkladu výše uvedených aromatických nitrolátek. Druhým cílem je porovnat toxicitu výchozích nitroaromátů a jejich transformačních meziproduktů a produktů. Třetím cílem je poskytnout realistický odhad současného a budoucího praktického využití strategií biodegradace.
|
|
|
Hodnocení zátěže životního prostředí perfluorovanými sloučeninami
Šima, Aleš ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Nejdůležitějšími zástupci skupiny perfluorovaných sloučenin jsou perfluorooktansulfonát (PFOS), perfluorooktanová kyselina (PFOA) a perfluorooktansulfonamid (FOSA). Perfluorované sloučeniny mají výjimečné fyzikální a chemické vlastnosti, které je činí cennými při použití v různých odvětvích průmyslu. Vlastnosti, pro které jsou tak užitečné, jsou však zároveň důvodem, proč jsou tyto sloučeniny tak nebezpečné pro životní prostředí. Cílem teoretické části diplomové práce bylo zpracování literární rešerše na téma: Hodnocení zátěže životního prostředí perfluorovanými sloučeninami. V experimentální části byla vypracována a optimalizována metoda, které byla použita pro identifikaci a kvantifikaci vybraných polutantů obsažených v realných vzorcích půd.
|
|
|
Prevence závažných havárií a podlimitní zdroje rizika s amoniakem
Labaj, David ; Mašek, Ivan (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
U několika vybraných zdrojů v nichž se amoniak, podle platné legislativy, vyskytuje v podlimitním množství bude namodelován jeho únik při různých atmosférických podmínkách a také bude porovnána jeho toxicita s ostatními nejběžněji používanými toxickými látkami. Z výsledků pak bude vyhodnoceno, jak velké nebezpečí představují tyto podlimitní zdroje pro obyvatelstvo žijící v jejich okolí a navržen způsob ke zvýšení bezpečnosti.
|
|
|
Koloběh arsenu a jeho specií v životním prostředí
Ševčíková, Kateřina ; Sommer, Lumír (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce, která je z velké části rešeršní, se zabývá sledováním jednotlivých sloučenin arsenu ve složkách životního prostředí a metodami jejich stanovení (speciační analýza). V experimentální části práce byly ve vzorku pstruha duhového hledány jednotlivé specie arsenu metodou HPLC-UV-HG-AFS. Výsledky prokázaly, že se arsen v tkáni pstruha duhového nachází ve formě arsenobetainu, který je pro ryby a vodní živočichy přirozený a není toxický ani pro konzumenty.
|
host ::
RSS.