|
|
Hodnocení aktivity vybraných svalů povrchovou elektromyografií při RL dle Vojty
Pochmanová, Lucie ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Martínek, Milan (oponent)
Název: Hodnocení aktivity vybraných svalů povrchovou elektromyografií při RL dle Vojty Cíle: Cílem této práce je shrnutí dosavadních poznatků o objektivizaci účinků stimulace dle Vojty. Také ověřit, zda dochází během stimulace hrudní zóny dle Vojty k vyšší svalové aktivitě měřené pomocí povrchové elektromyografie (sEMG) u vybraných svalů (m. rectus abdominis, m. biceps brachii, m. tibialis anterior) oproti placebo stimulaci. Byl porovnáván celkový průměr svalové aktivity vztažený k maximální volní kontrakci (MVC) při stimulacích. Hodnocena byla také svalová aktivita vztažená k MVC v první a poslední minutě bez stimulací se záznamem EMG. Metody: Ve výzkumné části práce bylo stimulováno 24 probandek v placebo zóně a následně v oblasti hrudní zóny dle Vojty. Vzorek tvořily studentky vysoké školy ve věkovém rozmezí 18-26 let. Měření svalové aktivity probíhalo na přístroji Trigno Delsys s programem EMGworks Acquisition. U každé probandky byla naměřena MVC vybraných svalů a také byly provedeny úkony ostatních řešitelů, jejichž výzkum probíhal paralelně s touto prací. Měření EMG signálu probíhalo nejen při placebo stimulaci a stimulaci dle Vojty, ale také v první i poslední minutě bez jakékoliv stimulace. Pořadí stimulací bylo nerandomizované. Mezi stimulacemi bylo minimálně 10 minut pauzy, kde probíhaly...
|
|
|
Monitorování fitness aktivit pomocí nositelného zařízení
Toman, Adam ; Trčka, Tomáš (oponent) ; Tofel, Pavel (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou měření fitness aktivit nositelným zařízením. V teoretické části seznamuje čtenáře s historickým vývojem nositelných zařízení, popisuje princip fitness aktivit a odporového tréninku, včetně konkrétních fitness aktivit, a způsoby využití nositelných zařízení pro zaznamenání a vyhodnocení těchto aktivit. Cílem praktické části je využít dodané senzory pro měření předem zvolených veličin z fitness aktivit a vyvinout nenáročný algoritmus schopný využít změřená data pro klasifikaci aktivit a jejich vyhodnocení. Po praktické části následuje prezentace dosažených výsledků a jejich diskuze.
|
|
|
Analýza chůze pomocí EMG signálů
Korčáková, Ivona ; Janoušek, Oto (oponent) ; Koťová, Markéta (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu chůze pomocí EMG signálů. Součástí práce je fyziologie svalové soustavy, se zaměřením se na dolní končetiny. Bipedální chůze se skládá z krokových cyklů, které jsou popsány a vysvětleny spolu s prací kloubů. Další kapitola se věnuje elektromyografii a její aplikaci při analýze chůze. Součástí práce je navržení vlastního programu umožňujícího zpracování naměřených dat. Závěrečná kapitola se zaměřuje na analýzu dat a jejich vyhodnocení.
|
|
|
Vliv vertikalizačního zařízení na svalovou aktivitu dolních končetin
Oravová, Pavlína ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na vliv vertikalizačního zařízení na svalovou aktivitu dolních končetin. Zabývá se problematikou elektromyografie a zpracováním elektromyografického signálu, jeho měřením pomocí bezdrátových elektrod Wave Plus na vertikalizačním zařízení Balance Trainer a fyziologií svalů dolních končetin, které byly vybrány pro praktickou část měření. Součástí práce je protokol měření. Dále jsou nasnímaná data zpracována pomocí programovacího prostředí MATLAB a vyhodnocena v diskuzi.
|
|
|
EMG analýza svalů kyčelního kloubu u běžců se syndromem iliotibiálního traktu
Procházková, Kateřina ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Žáková, Lenka (oponent)
Název: EMG analýza svalů kyčelního kloubu u běžců se syndromem iliotibiálního traktu Cíle: Hlavním cílem této práce bylo zjistit bilaterální rozdíl aktivity svalů kyčelního kloubu u běžců se syndromem iliotibiálního traktu. Dílčím cílem bylo také zjistit roli dominance končetiny na vznik ITBS. Metody: Dvacet dva běžců s ITBS bylo podrobeno EMG vyšetření svalů m. tensor fasciae latae, m. gluteus medius a m. gluteus maximus při dynamických pohybech na jedné dolní končetině. Jednalo se o pohyby dřep, vertikální výskok a seskok z bedny. Výsledky byly vyjádřeny jako procentuální zastoupení maximální volní izometrické kontrakce (MVIC). Výsledky: Výsledky poukazují na signifikantně vyšší aktivitu m. gluteus maximus na afektované dolní končetině (41,55 %) oproti neafektované (27,50 %) u cviku seskok z bedny (p= 0,00926). Svaly m. tensor fasciae latae a m. gluteus medius signifikantní bilaterální asymetrickou aktivitu neprojevily. V rámci výsledků se neprokázala souvislost mezi dominantní dolní končetinou a stranou vzniku ITBS. Klíčová slova: iliotibiální syndrom, ITBS, biomechanika běhu, povrchová elektromyografie, EMG, iliotibiální trakt, m. tensor fasciae latae, m. gluteus medius, m. gluteus maximus, svalová aktivita
|
|
|
Elektromyografická analýza efektu nastavení držení řídítek na fixátory lopatky
Hrdlička, Vít ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Elektromyografická analýza efektu nastavení držení řídítek na fixátory lopatky Cíle práce: Cílem práce je EMG nalýza vlivu tří typů úchopů řídítek na aktivitu a nástup únavy vybraných svalů pletence ramenního. Měřenými svaly byly m.trapezius (superior (sup), medius(med), inferior(inf) a m.serratus anterior(ser.ant.). Typy úchopů byly horní (horizontální trubka řídítek), střední (za brzdy) a spodní (v kapce beranů). Hlavním cílem diplomové práce je provést metodickou studii o vlivu rozdílného úchopu řídítek na fixátory lopatek. Výsledkem změny úchopu je nejen snížení aktivity horních fixátorů a zvýšení aktivity dolních fixátorů lopatek, ale i zvýšení kokontrakčního indexu a snížení svalové únavy. Na základě hypotéz jsme předpokládali, že nejvyšší aktivita dolních a nejnižší horních fixátorů lopatek bude u úchopu řídítek za brzdy, nejvyšší kokontrakční index bude u úchopu za brzdy a nejvyšší svalová únava bude naměřena při horním úchopu řídítek. První část diplomové práce je zaměřena na rešeršní zpracování dané problematiky. Ve druhé, speciální části, byl proveden výzkum, kde jsme snímali svalovou aktivitu horních a dolních fixátorů lopatek při třech různých úchopech za řídítka v průběhu jízdy na cykloergometru. Metody: Svalovou aktivitu jsme snímali pomocí povrchového EMG. Byla měřena...
|
|
|
Analýza svalové činnosti při točení volantem
Dostálová, Veronika ; Vilímek, Miloslav (vedoucí práce) ; Horák, Zdeněk (oponent)
❆❜str❛❦t ◆á③❡✈✿ ❆♥❛❧ý③❛ s✈❛❧♦✈é ↔✐♥♥♦st✐ ♣➦✐ t♦↔❡♥í ✈♦❧❛♥t❡♠ ❈í❧❡ ♣rá❝❡✿ ❈í❧❡♠ ❞✐♣❧♦♠♦✈é ♣rá❝❡ ❥❡ ♥❛ ③á❦❧❛❞➙ ❞♦st✉♣♥ý❝❤ ❧✐t❡rár♥í❝❤ ♣r❛♠❡♥➲ ♥❛stí♥✐t ♣r♦❜❧❡♠❛t✐❦✉ ❡r❣♦♥♦♠✐❡ ➦í③❡♥í ❛✉t♦♠♦❜✐❧✉✳ Pr♦✈ést ❡❧❡❦tr♦♠②♦❣r❛✜❝❦♦✉ ❛♥❛❧ý③✉ ❛❦t✐✈✐t② ✈②❜r❛♥ý❝❤ s✈❛❧➲ r❛♠❡♥❡ ❛ ❦✐♥❡♠❛t✐❝❦♦✉ ❛♥❛❧ý③✉ ♣♦❤②❜✉ ❧♦❦❡t♥í✲ ❤♦ ❛ r❛♠❡♥♥í❤♦ ❦❧♦✉❜✉ ♣➦✐ t♦↔❡♥í ✈♦❧❛♥t❡♠ s ❥❡❤♦ r♦③❞í❧♥ý♠ ✉❝❤♦♣❡♥í♠✳ ❉❛❧➨í♠ ❝í❧❡♠ ❥❡ ③❛s❛❞✐t ♥❛♠➙➦❡♥á ❞❛t❛ ❡❧❡❦tr✐❝❦é ❛❦t✐✈✐t② ❥❡❞♥♦t❧✐✈ý❝❤ s✈❛❧➲ ❞♦ ❦♦♥t❡①t✉ s ♦♣t✐♠á❧♥í ❛❦t✐✈❛❝í ♣➦✐ st❡r❡♦t②♣♥➙ ♣r♦✈á❞➙♥ý❝❤ ↔✐♥♥♦st❡❝❤✳ ▼❡t♦❞②✿ ❱ý③❦✉♠ ♠á ❝❤❛r❛❦t❡r ♣✐❧♦t♥í st✉❞✐❡✳ Pr♦ ③ís❦á♥í t❡♦r❡t✐❝❦ý❝❤ ✈ý❝❤♦✲ ❞✐s❡❦ ❞✐♣❧♦♠♦✈é ♣rá❝❡ ❜②❧❛ ♣r♦✈❡❞❡♥❛ ❧✐t❡rár♥í r❡➨❡r➨❡ ❞❛♥é ♣r♦❜❧❡♠❛t✐❦②✳ ❊①♣❡✲ r✐♠❡♥t s❡ ③❛❜ý✈❛❧ ❡❧❡❦tr✐❝❦♦✉ ❛❦t✐✈✐t♦✉ s✈❛❧➲ r❛♠❡♥❡ ❛ ❦✐♥❡♠❛t✐❦♦✉ r❛♠❡♥♥í❤♦ ❛ ❧♦❦❡t♥í❤♦ ❦❧♦✉❜✉ ♣➦✐ ❦♦♥tr❛❧❛t❡rá❧♥í♠ ❛ ✐♣s✐❧❛t❡rá❧♥í♠ t♦↔❡♥í♠ ✈♦❧❛♥t❡♠ s t➦❡✲ ♠✐ r➲③♥ý♠✐ ③♣➲s♦❜② ❥❡❤♦ ✉❝❤♦♣❡♥í✳ ◆❛ ③á❦❧❛❞➙ ❛♥❦❡t♥í❤♦ ➨❡t➦❡♥í ❜②❧✐ ③ ❞➲✈♦❞✉ t❡❝❤♥✐❝❦é ♥ár♦↔♥♦st✐ ❡①♣❡r✐♠❡♥t✉ ✈②❜rá♥✐ ♣♦✉③❡ ❞✈❛ ♣r♦❜❛♥❞✐✳ ◆❛ ♣♦❞❦❧❛❞➙ t❡✲ ♦r❡t✐❝❦ý❝❤ ♣♦③♥❛t❦➲ ❜②❧❛ ♣♦♠♦❝í ♣♦✈r❝❤♦✈é ❡❧❡❦tr♦♠②♦❣r❛✜❡ s♥í♠á♥❛ ❡❧❡❦tr✐❝❦á ❛❦t✐✈✐t❛ ♠✳ ❞❡❧t♦✐❞❡✉s ♣❛rs ❛♥t❡r✐♦r✱ ♠✳ ❞❡❧t♦✐❞❡✉s ♣❛rs ♠❡❞✐❛❧✐s✱ ♠✳ ♣❡❝t♦r❛❧✐s ♠❛❥♦r ♣❛rs ❝❧❛✈✐❝✉❧❛r✐s ❛ ♠✳ tr✐❝❡♣s ❜r❛❝❤✐✐ ❝❛♣✉t ❧♦♥❣✉♠✱ ♠✳ ♣❡❝t♦r❛❧✐s ♠❛❥♦r ♣❛rs st❡r♥♦❝♦st❛❧✐s✱ ♠✳ ❜✐❝❡♣s ❜r❛❝❤✐✐✱ ♠✳ ❞❡❧t♦✐❞❡✉s ♣❛rs ♣♦st❡r✐♦r✱ ♠✳ ✐♥❢r❛s♣✐♥❛✲ t✉s ❛ ♠✳ tr✐❝❡♣s...
|
|
|
Plavecká technika tělesně handicapovaných plavců s jednostrannou nadkolenní amputací
Čuříková, Lada ; Süss, Vladimír (vedoucí práce) ; Jandová, Soňa (oponent) ; Fořterová, Petra (oponent)
Cíl práce: Cílem práce je pomocí měření EMG u skupiny vybraných svalů, popsat intraindividuální rozdíly v plavecké technice plavců s jednostrannou nadkolenní amputací. Metoda: Jedná se o případové studie na základě popisu pomocí záznamu průběhu povrchové elektromyografie u vybraných dvojic svalů, synchronizovaného s videozáznamem plavecké techniky. Výsledky: Výzkum prokázal u sledovaných plavců s jednostrannou nadkolenní amputací, že: u plaveckého způsobu kraul, vyrovnávají nestejně intenzivní kop pravou a levou dolní končetinou především pomocí břišních svalů a následně pak i rozdílnou intenzitou elektrického potenciálu u dalších sledovaných svalů; u plaveckého způsobu znak, svaly horní části těla na straně amputované končetiny, nevykazují rozdílnou aktivitu, než svaly na opačné straně; u plaveckého způsobu prsa je hlavní propulzní sval pro lokomoci prostřednictvím pletence ramenního - m. latissimus dorsi aktivován po delší dobu na straně amputované končetiny, čímž elektrická aktivita vybraných svalů, není v časové ose symetrická. Klíčová slova: plavecký krok, plavání, nadkolenní amputace, elektromyografie, svalová aktivita, handicap, EMG.
|
|
|
Rozdíl svalové aktivity při bench pressu s velikostí odporu 1RM a 4RM
Machura, Martin ; Šťastný, Petr (vedoucí práce) ; Petr, Miroslav (oponent)
Název: Rozdíl svalové aktivity při bench pressu s velikostí odporu 1RM a 4RM Cíle: Hlavním cílem této práce je porovnat svalovou aktivitu triceps brachii, latissimus dorsi, anterior deltoideus, posterior deltoideus, pectoralis major pars sternalis, pectoralis major pars clavicularis u bench pressu mezi jednotlivými části koncentrické fáze u jednoho opakování s velikostí odporu 1RM a posledního opakování z celkových čtyř s velikostí odporu 4RM u středně pokročilých sportovců praktikujících silový trénink. Metody: Práce využívá metody randomizovaného experimentu a metody analýzy. Data ze záznamu svalové aktivity při různých velikostech odporu a fázích pohybu při bench pressu byla získána v biomechanické laboratoři pomocí randomizovaného experimentu. Metoda analýzy byla využita pro vyhodnocení dat, které probíhalo pomocí určení základních hodnot deskriptivní statistiky a testování hypotéz pomocí T-testu. Výsledky: Výsledkem práce jsou signifikantní (p < 0,05) rozdíly v aktivitě mezi jednotlivými svaly zapojenými do pohybu při bench pressu u jednoho opakování 1RM a posledního opakování 4RM. Současně byly také nalezeny rozdíly ve svalové aktivitě ve vztahu k částem koncentrické fáze bench pressu. Aktivita všech sledovaných svalů byla signifikantně vyšší při velikosti zatížení 4RM v předkritické fázi...
|
|
|
Svalová aktivita při překonávání kritického bodu koncentrické fáze bench pressu
Kopecký, Václav ; Šťastný, Petr (vedoucí práce) ; Petr, Miroslav (oponent)
Název: Svalová aktivita při překonávání kritického bodu koncentrické fáze bench-pressu Cíle: Hlavním cílem této bakalářské práce je srovnání svalové aktivity primárních hýbačů a pomocných svalů v jednotlivých částech koncentrické fáze bench-pressu (pre-sticking, sticking a post-sticking fáze). Metody: Pro získání potřebných dat byla použita metoda randomizovaného experimentu v předem stanovených laboratorních podmínkách. Následné vyhodnocení dat bylo provedeno metodou analýzy rozptylu. Výsledky: Nervosvalová únava primárních hýbačů se projevila u submaximálních (4 RM) odporů, ve sticking fázi a v post-sticking fázi. U maximálních odporů (1 RM) se tato hypotéza nepotvrdila, jelikož se největší svalová únava projevila až v post-sticking fázi. Dále bylo zjištěna nervosvalová únava u pomocných svalu jak u maximální (1 RM), tak submaximálních (4 RM) odporů. Klíčová slova: bench-press, kritická fáze pohybu, kritický bod, elektromyografie, EMG, svalová aktivita, silový trénink
|
host ::
RSS.