|
|
INVESTIGATION OF PU-239 TRANSMUTATION FOR ACCELERATOR DRIVEN SUBCRITICAL REACTORS
Tanchak, Anhelina ; Parlag,, Oleg (oponent) ; Krása, Antonín (oponent) ; Nečas, Vladimír (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
This dissertation thesis is focused on determination of cross sections of radionuclides generated in result of spallation reaction in plutonium (239PuO2) target irradiated by 660 MeV energy proton beam. Moreover, the produced nuclides were also investigated using different tools to ascertain their properties. The Phasotron accelerator of the Joint Institute for Nuclear Research (Dubna) was used for irradiation of target as a generator of proton beam. The experiment was focused on the quest for short-lived radionuclides. The HPGe detectors were used for measurement of gamma spectra. The -spectra obtained during this experiment were processed using the DEIMOS32 software. The AD4HEL code was used for identification of the nuclei formed in the 239PuO2 target. The comprehensive analysis of these residual products and their characteristics, serve as an important contribution to the understanding of the spallation and fission reactions between protons and 239Pu in high-energy range. Additionally, the experimental data of the nuclear reaction cross sections may be valuable as reference data for theoretical simulations to study reactions, and they can be used for supplementation to the nuclear databases. As for comprehensive analysis, the experimental results were compared with simulations conducted using Monte Carlo particle transport codes, such as MCNP v.6.1. and FLUKA. As a result, received data overall correspond to the expectation having similar regions of nuclides concentrations, similar graphs, and a slight variation in the range of values (probably because of the different normalization factors of different software tools).
|
|
|
Monitoring kontaminace vod a sedimentů po těžbě uranové rudy
Kurfürst, Vlastimil ; Komendová, Renata (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá monitoringem kontaminace vod a sedimentů v lokalitě uzavřeného ložiska Olší - Drahonín. V prvním kroku je provedeno vyhodnocení kontaminace důlních vod vypouštěných do recipientu řeky Hadůvka. Ve druhém kroku je provedeno vyhodnocení obsahu těžkých kovů v sedimentech v recipientu řeky a monitoring povrchových vod v toku. Dále je proveden popis technologie čištění důlních vod a odběrů vzorků. Je proveden popis separačních metod a výběr standardní metody.
|
|
|
Stanovení radionuklidů ve vodách a kalech
Bílek, Jiří ; Holubová, Zuzana (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Diplomová práce byla vypracována pro DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka. Literární rešerše obsahuje popis ionizujícího záření, přírodních radionuklidů, těžby uranové rudy a ložisek; Běstvina a Licoměřice. Experimentální část práce zahrnuje odběr vzorků, jejich analýzu a zhodnocení obsahu vybraných radionuklidů ve dvou zvolených lokalitách. Obsah uranu a radia v kalech z čistíren důlních vod se stanovuje jednou ročně externí laboratoří, za použití polovodičové gamaspektrometrické analýzy (GSA). Stanovení obou radionuklidů ve vodách, ve zmíněných lokalitách se provádí ve středisku zkušebních laboratoří (SZLAB) v Dolní Rožínce. Aktivita uranu i radia v důlních vodách z ložiska Běstvina bývá pod mezí stanovitelnosti. Kaly z Běstviny, dle výsledků externí laboratoře, běžně vykazují aktivitu obou radionuklidů. Cílem práce je ověřit jinou metodou obsah radionuklidů v kalech z ČDV Běstvina. Jako srovnávací metoda bylo vybráno stanovení uranu pomocí UV-VIS spektrofotometrie s dělením na silikagelu. Lokalita Licoměřice byla vybrána jako srovnávací. Dodatkovou metodou pro stanovení koncentrace uranu byla zvolena ICP MS. Pro stanovení radia byla zvolena radiochemická metoda se scintilátorem ZnS(Ag).
|
|
|
Zprovoznění a zkušební provoz přístroje NA6201 pro měření alfa a beta aktivity
RÖSZLER, Tomáš
Diplomová práce se zabývá zprovozněním a zkušebním provozem přístroje NA6201 pro měření alfa a beta aktivity, který je umístěn v dozimetrické laboratoři Zdravotně sociální fakulty. Od přestěhování laboratoře do pavilonu H Nemocnice České Budějovice je vybavení využíváno k praktické výuce, popřípadě výzkumu výjimečně. Teoretická část práce se zabývá fyzikálními aspekty souvisejícími s alfa a beta zářením, jeho dozimetrií, monitorováním a principy detektorů. V neposlední řadě je uveden právní rámec této problematiky a systém výzkumu, resp. monitorování v ČR. V praktické části se práce zabývá procesem zprovoznění přístroje NA6201, jeho nastavením a měřením vzorků. Dále se zabývá posouzením využitelnosti přístroje při výuce a dalším výzkumu. V praktické části bylo srovnávacím měřením zjištěno že přístroj NA6201 není schopen spolehlivě měřit aktivitu beta. Srovnávací měření spočívalo v odběru vzorků vod z pramenů, jejich zpracování a stanovení celkové objemové aktivity beta. Pro srovnání byl využit Alfa-beta automat EMPOS EMS-3. Další využitelnost přístroje NA6201 je možná jen za předpokladu vyřešení řešení identifikovaných nedostatků současné situace, zejména absence chemické laboratoře s potřebným vybavením pro zpracování vzorků a absence tlakové lahve s metanem. Navrhovaná možná řešení jsou přesunutí přístroje do vhodnějších prostor nebo dovybavení laboratoře.
|
|
|
Vertikální migrace Cs-137 v půdním profilu do hloubky 1m
NOVÁČKOVÁ, Jana
Z pohledu dlouhodobé kontaminace životního prostředí je nejvýznamnějším prvkem cesium-137, protože se vstřebává do lidského organismu, ale také do kořenového systému, rostlin, mechů, hub, lesních plodů a masa divoké zvěře. Především však zůstává v různých vrstvách půdy. Několik hlavních faktorů ovlivňuje distribuci radionuklidů v půdě, a to dešťové srážky-vstup vody do půdy, difúze, migrace kořenovými systémy, činnost lidí, zvířat atd. Monitorace jeho výskytu v životním prostředí je důležitá a spočívá v interferenci cesia-137 s draslíkem. Vstřebává se v lidském těle (asi 80%) a vylučuje se močí. Nejvíce zůstává v měkkých tkáních a jeho biologický poločas je 110 dní. Z přírodních zdrojů i z činnosti člověka jsme vystaveni působení ionizujícího záření. Činnost člověka způsobuje umělou radioaktivitu, která je v porovnání s přirozenou poměrně malá, ale dopad na zdraví lidí může být obrovský. První část bakalářské práce se vztahuje k dané problematice s využitím teoretických a vědeckých informací, norem, zákonů. Další část zahrnuje metodiku a výsledky praktického měření vzorků půdy. Cílem bylo zjistit, jaká vrstva půdy deponuje nejvíce radioaktivního cesia, protože se předpokládá, že je stále její součástí. Vzorky půdy byly odebrány v chráněné krajinné oblasti Šumava, ve 2. zóně Národního parku, v oblasti Železnorudsko, lokalita Nová Hůrka (Kuchyně). Výběr místa prezentoval distribuci radioaktivního spadu na našem území. Půdní vzorky byly odebrány po 1 cm do hloubky 1 m, sušeny, vyčištěny a připraveny pro měření. Odebrané vzorky byly měřeny standardním způsobem na Regionálním centru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) v Českých Budějovicích. Spektra získaná měřením byla vyhodnocena pomocí softwaru GAMWIN. V praktické části byly odebrány vrstvy půdy o tloušťce 1 cm do hloubky 1 m a po jejich zpracování a přípravě na měření byla změřena aktivita cesia-137 ve vzorcích půd pomocí polovodičové gama spektrometrie. Naměřené výsledky se porovnávaly s výsledky minulých odběrů vzorků půdy, byly vyhodnoceny a interpretovány v bakalářské práci. Výsledky měření prokázaly, v jaké hloubce se nachází v současné době maximum cesia-137, které pochází z testování jaderných zbraní, a především z radiační havárie v Černobylu. Cílem práce bylo zjistit, jaká je hloubková distribuce cesia-137 v neobdělávaných půdách a jestli stále probíhá jeho migrace půdním profilem, a potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, jaké maximální množství se stále vyskytuje v dosahu kořenového systému rostlin.
|
|
|
Sorpce radionuklidů v pórech a mikropórech granitu
Šindelář, Jakub ; Mls, Jiří (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jaromír (oponent)
Sorpce radionuklidů v pórech a mikropórech granitu ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá laboratorním stanovením parametrů pro adsorpční izotermy. Jako adsorbent byl zvolen granit z centrálního moldanubického plutonu z lokality Panské Dubenky, která je uvažována jako jedna z kandidátských lokalit na vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Vsádkový adsorpční pokus byl proveden ve dvou modifikacích, které se lišily způsobem aplikace radionuklidu 90 Sr. Z tohoto pokusu byly získány distribuční koeficienty v případě lineárního průběhu sorpce a parametry Langmuirovy izotermy v případě nelineárního průběhu. Kromě tohoto pokusu byl proveden difúzní pokus s cílem ověřit, zda může některý z radionuklidů 137 Cs, 90 Sr a 125 I difúzně procházet póry a mikropóry žulové přepážky mezi dvěma roztoky s rozdílnou koncentrací. Během doby trvání pokusu nebyl žádný z radionuklidů spolehlivě detekován.
|
|
|
Vliv jaderné havárie v Černobylu na životní prostředí
Dvořáková, Markéta ; Přibil, Rudolf (vedoucí práce) ; Braniš, Martin (oponent)
Moderní civilizace je závislá na produkci energie, ovšem jediné zdroje energie, které jsou schopny pokrýt naše potřeby, jsou energie získaná spalováním fosilních paliv a energie získaná jaderným štěpením. V souvislosti s využíváním jaderné energie mají lidé obavy jednak z rizika jaderné havárie, a dále z ukládání radioaktivních odpadů pod zemským povrchem. Moje práce se soustředí zejména na riziko havárie jaderné elektrárny, které je demonstrováno na příkladu havárie jaderné elektrárny v Černobylu. V Černobylu byly zastaralé typy jaderných reaktorů a personál, který elektrárnu obsluhoval, nebyl dostatečně připraven na prováděný experiment. Po výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu se do ovzduší uvolnilo velké množství radionuklidů, které zasáhly především nejbližší okolí elektrárny, kde byla vyhlášena třicetikilometrová zakázaná zóna. Moje práce se zabývá důsledky této jaderné katastrofy v Černobylu na životní prostředí, a to jak z hlediska zdravotních následků pro obyvatelstvo, tak i působení na živočichy a rostliny zejména v blízkém, ale i vzdáleném okolí elektrárny.
|
|
|
Získání dat z hlubokých horizontů dolu Rožná - závěrečná zpráva
Bukovská, Z. ; Švagera, O. ; Chabr, T. ; Leichmann, J. ; Sosna, K. ; Souček, Kamil ; Vavro, Martin ; Zuna, M. ; Navrátil, P. ; Bohdálek, P. ; Bošková, M. ; Dobeš, P. ; Filipský, D. ; Franěk, J. ; Galeková, E. ; Georgiovská, Lucie ; Hanák, J. ; Havlová, V. ; Hlisnikovský, K. ; Holéczy, D. ; Jankovský, F. ; Jaroš, M. ; Jelínek, J. ; Knésl, I. ; Koucká, L. ; Kryl, J. ; Kříbek, B. ; Kubeš, M. ; Kubina, Lukáš ; Kučera, R. ; Kukutsch, Radovan ; Laufek, F. ; Mixa, P. ; Mozola, J. ; Násir, M. M. ; Palát, J. ; Patočka, M. ; Pořádek, P. ; Rosendorf, T. ; Soejono, I. ; Staš, Lubomír ; Vavro, Leona ; Veselovský, F. ; Vorel, J. ; Waclawik, Petr ; Wertich, V. ; Zajícová, Vendula ; Zelinková, T.
Závěrečná zpráva projektu „Získání dat z hlubokých horizontů dolu Rožná“ prezentuje výsledky studia vlastností horninového masivu s ohledem na přítomnost významné tektonické zóny. Studium se zaměřilo na změnu vlastností v okolí tzv. první zóny ložiska Rožná, ale také na změnu těchto vlastností s hloubkou na úrovni 12.–24. patra bývalého dolu, resp. cca 550-1200 m pod povrchem. Relaizované práce zahrnuly geologický, petrografický, geochemický popis horninového prostředí, geofyzikální práce (zejm. seismika), studium fyzikálně mechanických vlastností hornin, transportní experimenty a ložiskovou revalidaci ložiska Rožná. Veškeré práce byly provedeny pro účely popsání studované zóny a jejího projevu s důrazem na prokázání bezpečnosti potenciálního umístění hlubinného úložiště.
|
|
|
Příprava porézních materiálů pro záchyt radionuklidů
Bajzíková, Anna ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Hrubý, Martin (oponent)
Název práce: Příprava porézních materiálů pro záchyt radionuklidů Autor: Bc. Anna Bajzíková Obor: Učitelství chemie a biologie Typ práce: Diplomová Ústav: Katedra učitelství a didaktiky chemie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Vypracováno: Katedra jaderné chemie, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, České vysoké učení technické v Praze Vedoucí práce: Doc. Ing. Stanislav Smrček, CSc. Konzultant: RNDr. Ján Kozempel, Ph.D. Abstrakt: Využití radionuklidů neustále stoupá a s ním stoupá i množství radioaktivního odpadu, který je nutné dále zpracovat. Práce je zaměřena na přípravu, charakterizaci a testování porézních materiálů, u kterých je pravděpodobné využití při zpracování tohoto odpadu. Byly připraveny a charakterizovány materiály na bázi silikagelu a zirkonia s upraveným povrchem. K úpravě jejich povrchů byl použit styren s divinylbenzenem, polyakrylonitril či diglykolamidy v různých vzájemných uspořádáních těchto látek. Dále byly testovány materiály vycházející z hydroxyapatitu a jeho modifikací. U připravených materiálů byla testována sorpce radionuklidů jak při průtoku kolonou, tak při statických experimentech - pro 227Ac a jeho dceřiné nuklidy přímo v naší laboratoři, pro 87Sr, 152Eu a 137Cs v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Klíčová slova: radionuklidy, porézní...
|
|
|
Příprava porézních materiálů pro záchyt radionuklidů
Bajzíková, Anna ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Čuba, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá přípravou porézních materiálů, které by mohly být vhodné pro využití k záchytu radionuklidů. Tyto vlastnosti vykazují zejména nanoporézní materiály (velikost pórů 1 - 100 nm), či polymery. Za účelem záchytu radionuklidů byly připraveny a charakterizovány nanoporézní oxidy kovů a silikagel se styren-divinylbenzen-TODGA upraveným povrchem. Nově připravené látky byly podrobeny měřením, která potvrdila či vyvrátila jejich sorpční účinnost. Požadované vlastnosti (schopnost zadržet radionuklidy) byly testovány v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, nebo přímo v naší laboratoři.
|
host ::
RSS.