|
|
Mechanismy fyzikální dormance a klíčení semen orchidejí
Jiroušková, Anna ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Semena orchidejí jsou typická redukovanou stavbou, proto je nazýváme prachová semena. Zralá semena jsou tvořena pouze nediferencovaným živým embryem a dvěma vrstvami odumřelého osemení. Zatímco vnější osemení je výrazné, vnitřní osemení je tenké a těsně obepíná embryo. Osemení má hydrofobní charakter a brání průniku vody k embryu. Pro indukci klíčení semen v umělých podmínkách se nejčastěji využívá chemická skarifikace chlornanem vápenatým, nebo chlornanem sodným. Není však zcela jasné, k jakým změnám v osemení při tom dochází. Já jsem se zaměřila především na semena kruštíku širolistého (Epipactis helleborine) a prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), u nichž jsem analyzovala změny navozené ošetřením roztokem chlorového vápna, a to sledováním klíčení semen v in vitro podmínkách, testováním propustnosti obou osemení a histochemickou analýzou vybraných složek osemení. Největší změny, ke kterým docházelo v důsledku ošetření roztokem chlorového vápna, jsem pozorovala ve vnějším osemení a sice při detekci ligninu. S jeho úbytkem po ošetření pravděpodobně souvisí i zvýšená propustnost semen pro vodu a vyšší klíčivost semen v umělých podmínkách u prstnatce májového, který má poměrně málo vyvinuté vnitřní osemení. Tento trend byl méně výrazný u kruštíku širolistého, jehož vnitřní osemení je mohutné, a...
|
|
|
Význam mykorhizních hub v primární sukcesi
Nevěčná, Michaela ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Primární sukcese je poměrně dlouhodobý proces osídlení určitého území, které dosud nikdy nebylo ovlivněno žádnou biotickou složkou prostředí. Existuje mnoho faktorů ovlivňujících primární sukcesi. Jedním z nich jsou mykorhizní houby. Právě vytvoření mykorhizní symbiózy, tedy mutualistického vztahu mezi rostlinami a mykorhizními houbami, může být důležitým faktorem usnadňujícím vytvoření vegetačního pokryvu. Pro rostliny tato symbióza znamená zlepšený příjem živin, ochranu před toxickými těžkými kovy nebo výhodu v konkurenčním boji s nemykorhizními rostlinami. Houby jako nefotosyntetizující organismy získávají od rostlin asimiláty. Usměrňování primární sukcese pomocí přidávání mykorhizních hub může mít v budoucnu velký význam při rekultivaci těžbou zasažených území a má potenciál nahradit alespoň částečně technické rekultivace.
|
|
|
Kořenoví mykobionti vřesovcovitých rostlin: diverzita, distribuce a interakce s okolními rostlinami
Kolátková, Viktorie ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent)
Kořeny vřesovcovitých rostlin poskytují útočiště řadě houbových endofytů a mykorhizních hub. V rámci čeledi můžeme pozorovat minimálně čtyři typy mykorhizních symbióz, z nichž nejrozšířenějším je erikoidní mykorhizní (ErM) symbióza. Právě tento symbiotický vztah umožňuje vřesovcovitým rostlinám přežít v mnoha odlišných a často velmi nehostinných habitatech celého světa (od tropického mlžného lesa, po vřesoviště arktické tundry). Skupina hub, které se na něm podílejí, se v minulosti jevila být jako velice úzká hrstka askomycetů, konkrétně pak druhy Rhizoscyphus ericae (Read) Zhang & Zhuang a Oidiodendron maius Barron. S rozvojem molekulárních metod však došlo k jejímu rozšíření o mnoho dalších druhů spadajících i do oddělení stopkovýtrusých hub, zejména pak do řádu Sebacinales. Diverzita ErM houbových společenstev se na různých geografických lokalitách liší a bývá ovlivněna dalšími faktory jako nadmořskou výškou nebo typem ekosystému. Podrobnější druhová distribuce však zůstává kvůli nedostatku dostupných dat stále neznámá. Ačkoliv se jedná především o symbionty vřesovcovitých rostlin, mohou některé ErM houby kolonizovat i jiné rostlinné druhy. Jejich efekt na tyto pseudohostitele není zatím zcela objasněn. Primárně však zvyšují vitalitu vřesovcovitých rostlin a poskytují jim výhodu v kompetici s...
|
|
|
Význam mykorhizních hub v dekompozici kořenů.
Haiclová, Klára ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Mykorhizní houby jsou známy jako symbionti mnoha druhů rostlin. Poskytují hostitelským rostlinám lepší přístup k minerálním živinám i vodě, a na oplátku od rostlin získávají uhlíkaté látky. Ačkoliv je značný podíl organické hmoty vázán v biomase kořenů, o faktorech ovlivňujících jejich rozklad je známo zatím málo. Pro nás je však důležité pochopit proces rozkladu kořenů i faktory, kterého ho ovlivňují. Znalosti o rozkladech kořenů nám pomáhají s porozuměním cyklu uhlíku a můžeme je využít i v otázkách týkajících se sekvestrace uhlíku v půdě. Tato bakalářská práce se proto zaměřuje na význam a fungování mykorhizních hub během rozkladu kořenů. Popisuje vliv mykorhizních hub na rozklad kolonizovaných jemných kořenů, schopnost mykorhizních hub rozkládat organickou hmotu a ovlivňovat rychlost rozkladu konkurencí se saprotrofními organismy. Klíčová slova: mykorhizní houby, kořeny, rozklad, rychlost, organická hmota, půda, význam, sekvestrace uhlíku
|
|
|
Interakce iniciálně mykoheterotrofních rostlin s prostředím
Figura, Tomáš ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent) ; Janoušková, Martina (oponent)
Iniciálně mykoheterotrofní rostliny v poslední době ubývají z přírody, a to i bez zjevných příčin. Jsou ovlivňovány řadou biotických i abiotických faktorů. Cílem této práce je zjistit, jak mohou vybrané faktory, např. nitrát nebo symbiotické houby, ovlivňovat jejich rozšíření v přírodě. Práce využívá zejména in vitro experimenty, molekulární určování houbových symbiontů v kořenech a analýzy obsahu stabilních izotopů. Popisuje jak působení abiotického faktoru, konkrétně dusičnanu, tak biotické interakce iniciálně mykohetreotrofních rostlin s houbovými symbionty. Pozorovaná byla inhibice klíčení extrémně nízkými koncentracemi dusičnanu v asymbiotických kulturách in vitro u několika druhů orchidejí. Míra citlivosti jednotlivých druhů k dusičnanům odpovídá obsahu nitrátu v půdě a nárokům daného druhu na dostupnost živin podle Ellenbergových indikačních hodnot. Inhibiční efekt nitrátu na klíčení orchidejí se jsme pozorovali i v symbiotických kulturách in vitro, s výjimkou jediného izolátu rodu Ceratobasidium. Dále práce odhaluje, že mixotrofní orchideje mohou využívat vlastní fotosyntáty pro výživu nadzemních částí, zatímco podzemní jsou živeny symbiotickými houbami. Na rozdíl od autotrofů mají mixotrofní druhy obvykle v kořenech široké spektrum symbiotických hub. Během evoluce k mykoheterotrofii se ale...
|
|
|
Mycorrhizal fungal diversity along altitudinal gradients
Schultzová, Pavlína ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Mašínová, Tereza (oponent)
Mykorhizní symbióza je nedílnou součástí všech terestrických ekosystémů a jedná se o nejrozšířenější mutualistický vztah na světě. Nicméně, naše znalosti týkající se diverzity mykorhizních hub podél výškových gradientů jsou značně omezené. Většina dosavadních výzkumů poukazuje na snižování diverzity mykorhizních hub s rostoucí nadmořskou výškou nebo jejich nejvyšší diverzitu ve středních nadmořských výškách, což odpovídá obecným trendům, které byly pozorovány u makroorganismů podél výškových gradientů. Nižší diverzita mykorhizních hub ve vyšších nadmořských výškách může mít v některých oblastech velký vliv na hostitelské rostliny, které kvůli globálnímu oteplování migrují vzhůru. Pochopení změn v distribuci mykorhizních hub podél výškových gradientů nám tedy umožní lépe předpovědět vliv klimatických změn na mykorhizní houby i hostitelské rostliny. Abychom rozšířili své znalosti ohledně diverzity mykorhizních hub, je nezbytné prohloubit naše porozumění faktorům, které podél výškových gradientů formují odpovědi mykorhizních hub.
|
|
|
Význam mykorhizních hub v dekompozici kořenů.
Haiclová, Klára ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Mykorhizní houby jsou známy jako symbionti mnoha druhů rostlin. Poskytují hostitelským rostlinám lepší přístup k minerálním živinám i vodě, a na oplátku od rostlin získávají uhlíkaté látky. Ačkoliv je značný podíl organické hmoty vázán v biomase kořenů, o faktorech ovlivňujících jejich rozklad je známo zatím málo. Pro nás je však důležité pochopit proces rozkladu kořenů i faktory, kterého ho ovlivňují. Znalosti o rozkladech kořenů nám pomáhají s porozuměním cyklu uhlíku a můžeme je využít i v otázkách týkajících se sekvestrace uhlíku v půdě. Tato bakalářská práce se proto zaměřuje na význam a fungování mykorhizních hub během rozkladu kořenů. Popisuje vliv mykorhizních hub na rozklad kolonizovaných jemných kořenů, schopnost mykorhizních hub rozkládat organickou hmotu a ovlivňovat rychlost rozkladu konkurencí se saprotrofními organismy. Klíčová slova: mykorhizní houby, kořeny, rozklad, rychlost, organická hmota, půda, význam, sekvestrace uhlíku
|
|
|
Kořenoví mykobionti vřesovcovitých rostlin: diverzita, distribuce a interakce s okolními rostlinami
Kolátková, Viktorie ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent)
Kořeny vřesovcovitých rostlin poskytují útočiště řadě houbových endofytů a mykorhizních hub. V rámci čeledi můžeme pozorovat minimálně čtyři typy mykorhizních symbióz, z nichž nejrozšířenějším je erikoidní mykorhizní (ErM) symbióza. Právě tento symbiotický vztah umožňuje vřesovcovitým rostlinám přežít v mnoha odlišných a často velmi nehostinných habitatech celého světa (od tropického mlžného lesa, po vřesoviště arktické tundry). Skupina hub, které se na něm podílejí, se v minulosti jevila být jako velice úzká hrstka askomycetů, konkrétně pak druhy Rhizoscyphus ericae (Read) Zhang & Zhuang a Oidiodendron maius Barron. S rozvojem molekulárních metod však došlo k jejímu rozšíření o mnoho dalších druhů spadajících i do oddělení stopkovýtrusých hub, zejména pak do řádu Sebacinales. Diverzita ErM houbových společenstev se na různých geografických lokalitách liší a bývá ovlivněna dalšími faktory jako nadmořskou výškou nebo typem ekosystému. Podrobnější druhová distribuce však zůstává kvůli nedostatku dostupných dat stále neznámá. Ačkoliv se jedná především o symbionty vřesovcovitých rostlin, mohou některé ErM houby kolonizovat i jiné rostlinné druhy. Jejich efekt na tyto pseudohostitele není zatím zcela objasněn. Primárně však zvyšují vitalitu vřesovcovitých rostlin a poskytují jim výhodu v kompetici s...
|
|
|
Význam mykorhizních hub v primární sukcesi
Nevěčná, Michaela ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Primární sukcese je poměrně dlouhodobý proces osídlení určitého území, které dosud nikdy nebylo ovlivněno žádnou biotickou složkou prostředí. Existuje mnoho faktorů ovlivňujících primární sukcesi. Jedním z nich jsou mykorhizní houby. Právě vytvoření mykorhizní symbiózy, tedy mutualistického vztahu mezi rostlinami a mykorhizními houbami, může být důležitým faktorem usnadňujícím vytvoření vegetačního pokryvu. Pro rostliny tato symbióza znamená zlepšený příjem živin, ochranu před toxickými těžkými kovy nebo výhodu v konkurenčním boji s nemykorhizními rostlinami. Houby jako nefotosyntetizující organismy získávají od rostlin asimiláty. Usměrňování primární sukcese pomocí přidávání mykorhizních hub může mít v budoucnu velký význam při rekultivaci těžbou zasažených území a má potenciál nahradit alespoň částečně technické rekultivace.
|
|
|
Význam mykorhizních hub při tvorbě půdní struktury
Čevelová, Lucie
Podstatou bakalářské práce je seznámit se s jednotlivými skupinami mykorhizních hub, které podporují tvorbu půdní struktury. Rostliny spolu s mykorhizními houbami vytvářejí symbiotický vztah, který je pro oba partnery prospěšný. Díky tomu rostlina získává důležité živiny a je chráněna před patogeny. Kromě toho se mykorhizní houby podílejí na tvorbě půdní struktury. Svým rozsáhlým myceliem houba prorůstá půdními agregáty a zajišťuje mechanické zpevnění půdy. Arbuskulární mykorhizní houby zase produkují glykoprotein glomalin, který stabilizuje půdní strukturu. Abychom podpořili růst mykorhizních hub v půdě, řídíme se správnými zemědělskými postupy. To znamená pěstování správných předplodin a způsob zpracování půdy. Můžeme také využít aplikaci očkovacích přípravků nebo přidání biouhlí a jiných anorganických materiálů do půdy.
|
host ::
RSS.