|
|
Why the Romani Make no Terrorists: Reassessing Contested Factors of Radicalisation
Kocmanová, Markéta ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Droogan, Julian (oponent) ; Lakhani, Suraj (oponent)
Výzkum radikalizace se vyznačuje nadměrným důrazem na rizikové faktory, které vedou k projevům různých forem extrémního politického násilí. Tato disertační práce představuje výsledky výzkumu zaměřeného na faktory, které činí komunity odolnými vůči behaviorální radikalizaci. Empirický základ vychází z rozsáhlých dat od 139 účastníků výzkumu ze šesti zemí, získaných především z hloubkových rozhovorů a dalších etnografických technik sběru dat. Jako obecný metodologický rámec využívám postupů zakotvené teorie v etnografii, která umožňuje na robustních empirických základech vystavět přesvědčivou a unikátní případovou studii skupinové odolnosti vůči radikalizaci mezi romskou etnickou menšinou. Identifikovala jsem pět hlavních faktorů odolnosti, které se vzájemně doplňují a synergicky působí jako brzda proti behaviorální radikalizaci. Faktory odolnosti spočívají v organizační ontologii skupiny, silném pocitu sounáležitosti s komunitou, sklonu vyhýbat se konfliktu, schopnosti odpouštět spíše než hledat pomstu a kategorii komplexní flexibility, která zahrnuje orientaci na přítomný okamžik, účinnou emoční regulaci a kognitivní adaptabilitu. Identifikuji také rizikové faktory související s potenciální radikalizací v komunitě, které spatřuji především v pokračující erozi tradičních romských hodnot.
|
|
|
Hodnocení tematických map účastníků Letní školy Zeměpisné olympiády v letech 2022 a 2023
Vondráčková, Lucie ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Kyncl, Günter (oponent)
Práce se zabývá analýzou kartografických úloh Letní školy Zeměpisné olympiády 2022 a 2023. První část se zabývá teorií potřebnou ke zvládnutí daných kartografických úloh - co vše musí mapa obsahovat, jaké znaky se na mapách používají a v neposlední řadě jaké jsou metody tematické kartografie. V praktické části práce jsou na základě vybraných kritérií hodnoceny mapy, které vytvořili účastníci těchto dvou ročníků Letní školy. Nejprve budou slovně i bodově hodnoceny jednotlivé mapy a poté jak si vedli účastníci dohromady. Cílem této části práce bude tedy shrnout, jaké věci účastníkům dělaly problémy a na co by se v příštích ročnících měli organizátoři Letní školy Zeměpisné olympiády z hlediska kartografické přípravy soutěžících zaměřit.
|
|
|
Přírodopisné pracovní listy na téma "voda" pro výuku na školní zahradě
Kakešová, Kristýna ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Svobodová, Silvie (oponent)
Většina základních škol v České republice disponuje školní zahradou, i přes dlouhodobé zdůrazňování prospěšnosti výuky venku je však pro mnohé školy z různých důvodů složité ji do vyučování zapojit. Hlavním cílem této práce proto bylo vytvořit a ověřit pracovní listy pro výuku na školní zahradě na 2. stupni základní školy. Vzniklo 10 pracovních listů na téma voda, čtyři z nich jsou věnovány měření srážek. Vytvořené materiály byly ověřeny na menší venkovské škole, jejíž školní zahrada prošla v posledních letech modernizací, pracovní listy lze po drobných úpravách použít na všech školních zahradách. Součástí této práce jsou vytvořené pracovní listy s autorským řešením a metodikami pro jejich použití ve výuce. Druhým cílem práce bylo zjistit vliv provedené výuky na postoj žáků ke školní zahradě a k životnímu prostředí. Pro sběr dat od 34 respondentů byly použity upravené standardizované nástroje Inclusion of Nature in Self (INS) a Two Major Environmental Values (2-MEV), výzkum byl proveden formou pre-test/post-test. Dosažené výsledky ukazují, že provedená výuka měla pozitivní vliv na vztah žáků ke školní zahradě, vliv na postoj k životnímu prostředí dokázán nebyl. Povzbudivý je zájem žáků o vyučování na školní zahradě. Klíčová slova školní zahrada, terénní výuka, pracovní list, environmentální postoj,...
|
|
|
Terénní cvičení se zaměřením na půdní biologii
Dufek, Dominik ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Blažová, Kateřina (oponent)
Tato práce didakticky zpracovává tři náměty terénních cvičení pro žáky základních škol a studenty nižších ročníků víceletých gymnázií. Dvě popisované lokality pro konání terénní výuky se nacházejí přímo na území hlavního města Prahy (Prokopské údolí, Meandry Botiče) a třetí lokalita leží 30 km jižně od Prahy (Medník). Všechna terénní cvičení jsou zaměřena na půdu, půdní biologii a ekologii těchto zvolených lokalit. Při práci v terénu studenti uplatňují činnostní výuku a výsledky úkolů zaznamenávají do pracovních listů. V první polovině práce v rámci literárního přehledu je popsána charakteristika zvolených lokalit, stručný popis půd a živé složky půd a vybrané metody studia půdních ekosystémů. Literární přehled uzavírá obecná charakteristika terénní výuky jako organizační formy vyučování, její cíle, metody a organizace. Vlastním výstupem celé práce je návrh tří terénních cvičení a metodický materiál pro učitele. Kapitola výsledky hodnotí všechny úlohy z pracovních listů a průběh dvou terénních cvičení, která autor ověřil ve školní praxi. Na konci práce v přílohách jsou umístěny pracovní listy pro studenty, jejich autorské řešení a dotazníky.
|
|
| |
|
|
Svatba na Žďársku
Macková, Veronika ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Diplomová práce: Svatba na Žďársku Autor: Bc. Veronika Macková Vedoucí: PhDr. Jaroslava Krupková, CSc. ABSTRAKT Tato diplomová práce je zaměřena na popis současné svatby v okrese města Žďár nad Sázavou. Součástí práce je metodologie terénního výzkumu, kde popisuji základní údaje o způsobu sběru informací v terénu. Do této práce jsou začleněny dvě obecnější kapitoly o svatbě. Jedna je o tom, jak je z právního hlediska v ČR definováno manželství, a druhá pojednává o postavení svatby v životě člověka. Nedílnou součástí této práce je také zhodnocení stěžejní literatury a pramenů a historický vývoj a současná podoba celého Žďárského regionu. Hlavní kapitoly řešeného tématu v této práci jsou tři: předsvatební období, svatební den a druhý den po svatbě. Každá kapitola má podle náležitostí ještě několik podkapitol. Současná svatba v okrese města Žďáru nad Sázavou je zde komparována s tradičním modelem zachyceným na přelomu 19. a 20. století. V některých případech pro vysvětlení pojmu je v této diplomové práci zacházeno dále do historie. Klíčová slova: svatba, ženich, nevěsta, Žďár nad Sázavou, terénní výzkum
|
|
|
Efektivita metod terénní výuky geografie
Uvízlová, Lenka ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Hanus, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce vznikla se záměrem přispět k objasnění otázky "Jak zvýšit efektivitu metod terénní výuky?". Na základě tohoto hlavního cíle byl vytvořen kvalitativní dotazník pro řízené rozhovory s učiteli zeměpisu na gymnáziích a realizováno pilotní šetření. Koncepčně je práce rozložena do dvou částí: teoretická a metodologicko-empirická: Teoretická část je dále rozdělena na tři celky. První přináší obsahové přiblížení hlavních pojmů souvisejících s terénní výukou geografie. Předkládá varianty výuky v terénu a seznamuje čtenáře s významem a přínosy této formy výuky pro studenty. Druhý celek se zabývá pojmem efektivita výuky a předkládá její možná homonyma i synonyma. Pomocí schématu efektivity a hladin vzdělávání poukazuje na dílčí aspekty, které ji ovlivňují. Třetí celek předkládá rozbor literatury. Metodologicko-empirická je věnována přiblížení metodologie výzkumu práce a zjištěným datům. Obsahuje zdůvodnění výběru použitých metod, seznámení s kvalitativním výzkumem a řízeným rozhovorem, představení zkoumaného vzorku a popis a analýzu zjištěných dat. Na závěr diskutuje o vhodnosti použití dotazníku pro hloubkový výzkum a o případném jiném využití této práce.
|
|
|
Akulturační strategie v hudebních sebeprezentacích cizinců v České republice
Skořepová, Zita ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stavělová, Daniela (oponent)
V České republice provozují hudbu příslušníci různých cizineckých menšin, kteří se ve svých vystoupeních explicitně identifikují se svojí etnicitou a s oblastí svého původu. Hudebníci poukazují na to, že sami pocházejí například z Kuby, Ukrajiny anebo obecněji ze "Střední Asie" a hudba, kterou publiku nabízejí, je představována jako "kubánská", "ukrajinská lidová" či "středoasijská tradiční". Předmětem zkoumání jsou jednotlivé koncerty, chápané jako hudební události - performance - s určenými pravidly jednání interagujících účastníků. V Goffmanově duchu je jednání zkoumaných hudebníků během těchto událostí pojímáno jako sebeprezentace, jejíž význam určují repertoár, místo a příležitost konání, druh publika atd., jakožto "nosiči znaků". Z výzkumu vyplývá, že hudebníci ve svých sebeprezentacích různými způsoby vyjadřují kdo jsou, odkud pocházejí a rozličně představují (nejen) hudební kulturu vlastního původu. Inspirujíc se modely akulturačních strategií Johna W. Berryho (Berry et al., 1997), se na základě faktorů určujících charakter aktivit hudebníků z řad cizineckých menšin pokouším určit akulturační strategie odrážející se v jejich hudebních sebeprezentacích: kdy je možné pozorovat jednání odpovídající principům integrace anebo separace na druhou stranu? Jak se hudebníci s tou či onou strategií...
|
|
|
Botanická exkurze do údolí řeky Doubravy pro 2. stupeň ZŠ
Hutař, Kamil ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Naučná stezka "Údolím řeky Doubravy", spojující vesnici Bílek a město Chotěboř v Železných horách, nabízí spoustu možností a způsobů, jak ji efektivně zařadit a využít k výuce botaniky a environmentální výchovy, což je hlavním úkolem diplomové práce. Teoretická část zahrnuje charakteristiku přírodních podmínek území naučné stezky a jejího okolí, význam, funkci a zařazení Exkurze v Rámcových vzdělávacích programech základního vzdělávání. Didaktická část diplomové práce představuje podrobně zpracovaný metodický plán exkurze. Dále práce obsahuje ověření naplňované exkurze a její evaluace. Cílem této exkurze bylo prohloubit a zopakovat v praxi znalosti z botaniky a přírodních poměrů jednotlivých lokalit naučné stezky s vazbou na environmentální výchovu a ochranu přírody. Nápady pro praktické využití rostlin naučné stezky a jejího okolí ve výuce botaniky a environmentální výchovy nabízí učitelům kapitola v závěru diplomové práce. Má práce navíc obsahuje vlastní fotografickou dokumentaci průběhu celé exkurze. Tyto fotografie nejen přibližují práci žaku při plnění různých úkolů a aktivit, ale také demonstrují různorodost a ojedinělost oblasti, ve které exkurze probíhá.
|
|
|
Terénní výuka biologie a přírodopisu v prostředí školních zahrad v České republice
Kakešová, Kristýna ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Chlebounová, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá terénní výukou biologie a přírodopisu v České republice se zaměřením na školní zahrady. První část práce představuje výhody terénní výuky i překážky, které mohou jejímu zavedení bránit. Práce se dále věnuje postavení terénní výuky biologie a přírodopisu v rámcových a školních vzdělávacích programech základních škol i gymnázií, kde terénní výuka těchto předmětů většinou není explicitně zařazena. Druhá část práce se zabývá školními zahradami v České republice, shrnuje výsledky výzkumů zkoumajících jejich stav, vybavení a využití. Z nich vyplývá, že většina základních škol disponuje zahradou a využívá ji k výuce převážně pěstitelských prací a přírodovědných předmětů. V případě středních škol větší průzkumy chybí. Pozornost je v práci věnována také historii školních zahrad na českém území, organizacím zaměřeným na výuku přírodopisu a biologie na školních zahradách a několika vybraným metodám výuky, které jsou vhodné pro vyučování přírodopisu na školních zahradách.
|
host ::
RSS.