|
|
Archeozoologciká problematika eneolitu Čech
Kyselý, René ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent) ; Mlíkovský, Jiří (oponent)
3 Abstrakt: Předložená disertační práce je příspěvkem k poznání historie zvířat a vztahu lidí a zvířat v období eneolitu, tj. v poměrně dlouhém časovém rozmezí ca. 4500-2200 BC. Období eneolitu se od předešlého neolitu liší řadou charakteristik. Někdy bývá jako základní hybatel socioekonomických změn považován počátek využívání kovu (mědi), Sherrattova teorie "secondary products revolution" ale ukazuje na zásadní význam rychlé změny od využívání primárních zvířecích produktů (maso, kůže apod.) k využívání produktů sekundárních (mléko, vlna, práce, zejména zápřah), a to právě v době odpovídající českému eneolitu. Nicméně teorie je stále diskutována a kritizována a, vzhledem k možnosti mozaikovitého charakteru vývoje paleoekonomické situace, je poukazováno na nutnost jejího ověřování na lokálních a regionálních úrovních. Autor práce podrobně zpracoval ca. 49 500 osteologických nálezů z archeologických sídlištních situací Čech, z nichž ca. 13 500 bylo možno blíže zoologicky determinovat. Další údaje byly převzaty z již dříve publikovaných českých a moravských lokalit (ca. 22 000 nálezů, z toho 11 000 determinovatelných). Tento materiál byl za pomocí sjednocených metodik a postupů podroben detailní archeozoologické analýze zahrnující tafonomický rozbor, kvantifikaci zoologických druhů a anatomických elementů,...
|
|
|
Zpracování masa ve středověkém a raně novověkém městě z pohledu archeozoologie
SLOVÁK, Martin
Tato práce si klade za cíl přiblížit zpracování masa v prostředí středověkého a raně novověkého města. V rešeršní části se zabývá cechovním a řemeslnickým prostředím řeznické cechovní organizace, která byla základem pro zpracování a distribuci masa. Dále je v rešerši kladen důraz na archeozoologický pohled na řeznictví. Praktická část se skládá z analýzy řeznických zásahů na kosterním materiálu získaného ze sondy 6 na Václavském náměstí.
|
|
|
Čechy v laténském období z archeozoologické perspektivy
OPELKOVÁ, Monika
Diplomová práce si klade za cíl přiblížit hospodářské dějiny méně prozkoumaného období na našem území, jímž je doba laténská. Rešeršní část diplomové práce se zabývá především hospodařením na sídlištích doby laténské ve střední Evropě s důrazem na české prostředí, dále se věnuje popisu výživových strategií lidí, významu jednotlivých druhů zvířat, jež se objevují na sídlištích zkoumaného období a charakteristikou jejich produktů. Praktickou část tvoří vlastní archeozoologická analýza souboru kostí a zubů z laténského sídliště v Modlešovicích v jižních Čechách, se snahou přiblížit hospodářské zázemí sídliště a sociální i ekonomický význam zvířat pro člověka. Sledováno je druhové složení fauny a její anatomické zastoupení, věková struktura zvířat, jejich zdravotní stav apod.
|
|
|
Lov zvěře v raném středověku
Vaníčková Žemličková, Andrea ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
(česky) Práce se věnuje lovu zvěře v raném středověku na území České republiky. Shrnuje poznatky písemných i ikonografických pramenů a porovnává je s výsledky archeozoologických souborů z lokalit datovaných do tohoto období. Práce se zabývá loveckým právem na našem území, revíry i organizací lovu. Převážná část práce je věnována samotné zvěři, druhům, které se lovily a jejímu využití. Protože lov nebyl v tomto období dostupný všem vrstvám obyvatel stejnou měrou, je sledován také podíl lovené zvěře na hradištích a sídlištích.
|
|
|
Příspěvek k poznání způsobu obživy na přelomu neolitu a eneolitu (srovnávací studie západního kulturního okruhu s oblastí Čech a Moravy)
Mattová, Sabina ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Neustupný, Evžen (oponent) ; John, Jan (oponent)
Předkládaná studie se zabývá řešením otázky fenoménu zvýšené lovecké aktivity na přelomu neolitu a eneolitu, jehož příčiny byly dosud řešeny pouze s ohledem na environmentální podmínky na lokalitách. Fenomén je sledován na lokalitách poměrně velkého prostoru střední Evropy, nicméně současně existují lokality s převládajícím zemědělským způsobem hospodaření. Studie se snaží na základě podrobné komparační analýzy hmotné kultury lokalit západního kulturního okruhu a Čech a Moravy zachytit odraz tohoto fenoménu na archeologickém materiálu, sledovat rozdíly mezi lokalitami s převahou domácích produktů a lokalitami převahou zdrojů divokých. Zároveň registruje možný vliv přírodního prostředí lokalit na vzrůstající tendenci lovu. Pro účely vytvoření databáze je vypracován podrobný katalog lokalit zachycující nejdůležitější informace o hmotné kultuře s ohledem na předpokládaný způsob hospodaření. Katalog rovněž slouží jako vodítko pro vytvoření jednotlivých ukazatelů do databáze, které setřídí požadovaná data do srovnatelné podoby. Následně je vytvořena popisná databáze zachycující odraz hospodářské základny jednotlivých lokalit. Na základě filtrační analýzy jsou data porovnávána s ohledem na dva odlišné regiony a dva různé způsoby subsistence. Výsledkem jsou podrobné srovnávací tabulky ve stati...
|
|
|
Odpadní objekty ve vrcholně středověkých a novověkých městech ve vztahu k archeozoologickým nálezům
MIKLOVÁ, Vendula
Tato práce si klade za cíl přiblížit funkci odpadních objektů v archeologickém záznamu z archeozoologické perspektivy. Rešeršní část se zabývá obecnými informacemi o hygieně a odpadu ve středověkých a raně novověkých městech, dále se zaměřuje na metody průzkumu odpadních objektů a výskyt zvířat ve městech. V praktické části jsou shrnuty výsledky analýzy archeozoologického souboru z radnice v Českých Budějovicích datovaného do vrcholného středověku a raného novověku.
|
|
|
Pastva a její význam v době laténské a římské
Belavá, Barbora ; Frank Danielisová, Alžběta (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje pastvě a celkovému obrazu chovu hospodářských zvířat na území střední Evropy v době laténské a římské. Důležitou součástí je zhodnocení osteologických souborů pastevně využívaných zvířat, otázka spektra druhů a vytváření modelů aplikovaných na území dnešní ČR. Významnou složkou předkládané práce je porovnání chovu hospodářských zvířat v době laténské a římské. Klíčová slova: pastva - chov zvířat - zemědělství - doba laténská - doba římská - archeozoologie
|
|
|
Pracovní využití zvířat v minulosti z pohledu archeozoologie
OPELKOVÁ, Monika
Tato práce si klade za cíl přiblížit využití zvířat v minulosti k pracovním účelům především v zemědělství, a to na základě degenerativních změn na kostech skotu a koní, ke kterým dochází při dlouhodobém zatížení těchto zvířat. V rešeršní části se zabývám obecnými informacemi o těchto změnách na kostech a jejich členěním, způsoby zápřahu zvířat a nejstaršími archeologickými doklady o využívání hospodářských zvířat k práci. V praktické části se pak zabývám analýzou archeozoologického souboru z laténské lokality Modlešovice, kdy na vybraných kostech sleduji několik patologických znaků.
|
|
|
Lov zvěře v raném středověku
Vaníčková Žemličková, Andrea ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
(česky) Práce se věnuje lovu zvěře v raném středověku na území České republiky. Shrnuje poznatky písemných i ikonografických pramenů a porovnává je s výsledky archeozoologických souborů z lokalit datovaných do tohoto období. Práce se zabývá loveckým právem na našem území, revíry i organizací lovu. Převážná část práce je věnována samotné zvěři, druhům, které se lovily a jejímu využití. Protože lov nebyl v tomto období dostupný všem vrstvám obyvatel stejnou měrou, je sledován také podíl lovené zvěře na hradištích a sídlištích.
|
|
|
Archeozoologie Klementina v Praze
Burian, Martin ; Kovačiková, Lenka (vedoucí práce) ; Kyselý, René (oponent)
Diplomová práce Archeozoologie Klementina v Praze se zabývá studiem archeozoologického souboru z areálu Klementina v Praze datovaného mezi konec 11. až 15. století. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část práce se věnuje hospodářskému zázemí středověkého města a výživě jeho obyvatel. Další kapitoly se zaměřují na historické souvislosti Klementina a charakteristice výzkumu, který se konal na jeho území v roce 2012 - 2014. Empirická část práce představuje výzkumný materiál, metody jeho zpracování a následné vyhodnocení získaných dat, která jsou diskutována a porovnávána s odbornou literaturou. Cílem práce je přiblížit prostřednictvím analýzy zvířecích kosti výživu obyvatel žijících v místě dnešního Klementina v Praze, a to v různých časových obdobích (od počátku vrcholného až po pozdní středověk). Bylo zjištěno, jak fungovalo hospodářské zázemí na daném území, která zvířata zde byly konzumována. V jednotlivých obdobích byla sledována rostoucí druhová pestrost doložených zvířat. A také byl diskutován dopad příchodu dominikánského konventu na hospodaření po roce 1232.
|
host ::
RSS.