|
|
Rodina Zenklů v boji proti totalitním režimům
Zenkl, Jan ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Zeman, Kryštof (oponent)
Bakalářská práce se zabývá životními příběhy členů rodiny Zenklových, kteří se stavěli na odpor nacismu a komunismu, nebo se stali jejími oběťmi. Primárně se snaží klást důraz na činnost během jejich největších protitotalitních aktivit a událostí, kdy byly totalitní režimy u moci. Zmíněné jsou i jejich činnosti od mládí až k posledním fázím života. KLÍČOVÁ SLOVA PhDr. Petr Zenkl, JUDr. Jan Zenkl, Rudolf Zenkl, Ing. Jan Zenkl, nacismus, komunismus, Buchenwald, Komunistická strana Československa, Československá strana národně socialistická, Státní bezpečnost
|
|
|
Internet governance in Putin's Russia - a long term perspective
Novák, Adam ; Solovyeva, Anzhelika (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
diplomové práce Řízení Internetu v Putinově Rusku - dlouhodobá perspektiva Tato longitudinální případová studie analyzuje vývoj přístupu Putinova Ruska k řízení internetu. Kvalitativní charakter zkoumání vývoje přístupu Kremlu k řízení internetu si klade za cíl zachytit proces učení, který stojí za regulací kyberprostoru v Rusku. Cílem je pochopit, jaké události formovaly vnímání Kremlu toho, jak by se mělo přistupovat k internetu a podpůrné infrastruktuře za účelem zvýšení stability režimu. Na základě konceptů digitálního autoritářství a autoritářského učení, které je považováno za dlouhodobý proces se zlomovými body si tato práce klade za cíl odpovědět na tyto výzkumné otázky. Jak se projevuje ruské digitální autoritářství? Které domácí a mezinárodní události urychlily tempo a intenzitu regulace kyberprostoru v Rusku? Dá se za ruským dlouhodobým přístupem k regulaci internetu identifikovat proces učení? Pro tyto účely reprezentují výše zmíněné zlomové body události, po kterých se dá identifikovat změna vnímání řízení internetu a/nebo zintenzivnění kontroly online informačního prostoru. S pomocí periodizace tak práce sleduje vývoj ruského digitálního autoritářství napříč událostmi jako je Putinův nástup k moci, barevné revoluce, arabské jaro, masové protesty v Moskvě v roce 2011, Snowdenova...
|
|
| |
|
|
Izrael a strategie odstrašení
Syruček, Václav ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce za zabývá státem Izrael a jeho strategií odstrašení se za měřením na otázku, jak se měnila strategie odstrašení státu Izrael mezi roky 1967 a 2014. Teoretická část práce nejprve představuje koncept grand strategy. Následuje kapitola blíže představující strategii odstrašení, možné přístupy k vytvoření odstrašení a obecné cíle aktérů při snaze odstrašit jiné státní a nestátní aktéry od jejich chování. Praktická část práce představuje vývoj přístupu Izraele k odstrašení v jednotlivých historických obdobích se zaměřením na období mezi lety 1967 a 2014. Pro kontext jsou kratší kapitoly věnovány i období mezi Válkou za nezávislost a výhledům izraelské bezpečnosti po roce 2014. Na příkladech je ukázáno, že izraelské odstrašení se posouvalo od disproporční odvety k větší zdrženlivosti.
|
|
|
Život kardinála Miloslava Vlka do roku 1989
Hořejší, David ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá životem kardinála Miloslava Vlka do roku 1989 v kontextu s politicko-společenskou situací v totalitním Československu. Hlavním cílem práce je chronologicky zdokumentovat vývoj a formování hodnot a postojů Miloslava Vlka od dětství, přes studium na gymnáziu, až po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a poté kněžského semináře. Dále je zachyceno jeho působení na českobudějovickém biskupství, spravování farností Lažiště a Starý Rožmitál, dokonce i umývání oken ve státním podniku ÚKLID v Praze a poté navrácení do kněžské správy. Práce se věnuje Vlkovu životu až do roku 1989, kdy mu byl definitivně navrácen státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti, a mohl tak oficiálně provádět to, k čemu byl dle svých vlastních slov předurčen. Na základě rozhovorů s pamětníky z řad farníků a přátel kardinála prezentuje práce detailněji dobu jeho kněžského působení v Rožmitále pod Třemšínem v konfrontaci s budovatelskými plány a stranickými názory nově zvoleného předsedy městského národního výboru Jiřího Plachého. Klíčová slova Perzekuce církevních příslušníků; Miloslav Vlk; Rožmitál pod Třemšínem; totalitní režim; komunismus; Státní bezpečnost; církev; Československo; 20. století
|
|
|
Státní bezpečnost a rok 1989
Procházka, Libor ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Práce se snaží ukázat, jak dobře a hluboce byla československá Státní bezpečnost informovaná o aktivitách, záměrech a taktice politické opozice zejména v roce 1989. Hlavním pramenem jsou autentické záznamy Státní bezpečnosti, ať už pravidelné situační zprávy, informace o bezpečnostní situaci v zemi, vnitřní směrnice StB, ale i dokumenty vedení komunistické strany. Text vybírá to, co bylo v činnosti nezávislých iniciativ podle Státní bezpečnosti podstatné a dokládá, že bezpečnostní složky režimu měly o opozici (možná až překvapivě) dobré informace. Věnuje se také některým funkčním aspektům Státní bezpečnosti, která neexistovala v politickém vakuu, ale naopak byla přímo podřízena komunistické straně. V neposlední řadě popisuje i změny v organizačních strukturách StB, zejména v souvislosti s reformou v roce 1988. Klíčová slova: Státní bezpečnost, rok 1989, opozice v Československu, Charta 77, Hnutí za občanskou svobodu, Obroda, Demokratická iniciativa
|
|
|
Politické procesy v Československu - Akce "Zpěvačka"
Doležalová, Ivana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Diplomová práce Politické procesy v Československu - Akce "Zpěvačka" pojednává o jednom z mnoha politicky motivovaných procesů, které se odehrály v Československu v době vlády komunistického režimu, tj. v letech 1948-1989. Těžištěm práce je analýza stěžejního archivního pramene, a sice vyšetřovacího spisu vedeného Státní bezpečností v Akci "Zpěvačka", dnes uloženého v Archivu bezpečnostních složek. Proces s protistátně zaměřenou skupinou osob kolem Radany Melicharové, kteří byli obviněni ze spolupráce se zahraniční zpravodajskou službou, se odehrál na jaře roku 1957. To ukazuje, že i po tzv. zakladatelském období komunistického režimu, Komunistická strana Československa i nadále využívala politické procesy k potlačování opozice. Diplomová práce přibližuje hlavní postavy procesu s Radanou Melicharovou a spol., popisuje jejich protistátní činnost a analyzuje motivy jednotlivých zúčastněných k ilegální činnosti. Dále pojednává i o samotném hlavním líčení u Krajského soudu v Praze, následných odvolacích líčeních a snahách o rehabilitaci odsouzených. Přínos práce spočívá v tom, že doplňuje mnohé dosud vydané odborné studie na téma politických procesů o méně známý a zkoumaný proces s protistátní skupinou Radany Melicharové a spol.
|
|
|
Obraz vnitřního nepřítele v diskurzu bezpečnostních složek
Jeřábková, Darina ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
"Vnitřní nepřítel" byl formální termín používaný ve slovníku státní bezpečnosti. Byla to vymezená kategorie odpůrců minulého režimu. Činností státní bezpečnosti bylo chránit socialistické a společenské zřízení. Ochrana spočívala v boji proti vnějšímu a vnitřnímu nepříteli. Bezpečnostní složky pro svoji činnost určovali, kdo splňuje tato kritéria. Diplomová práce "Obraz vnitřního nepřítele v diskurzu bezpečnostních složek" se vymezeným cílem snaží nalézt, jak byl v diskurzu státní bezpečnosti vnitřní nepřítel definován. Práce je rozdělená na teoretickou a empirickou část. V empirické části je k nalezení charakteristiky "vnitřního nepřítele" použita kvalitativní metoda analýzy diskurzu. Všechny analyzované texty pocházejí z Archivu bezpečnostních složek vztahující se k tomuto tématu. Texty jsou vymezeny dekádami období let 50 až 80 minulého století.
|
|
|
Zamítnutí žádosti o udělení státního občanství ČR z důvodu ohrožení bezpečnosti
Hlubučková, Kristýna ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Uhl, Pavel (oponent)
Zamítnutí žádosti o udělení státního občanství ČR z důvodu ohrožení bezpečnosti Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na rozbor menšinového názoru, který se zakládá na tezi, že omezení procesních práv žadatelů o státní občanství, kterým byla žádost zamítnuta z důvodu ohrožení bezpečnosti, není plně v souladu s principem proporcionality a právem na spravedlivý proces. Při posuzování, zda byl zachován princip proporcionality se vychází z porovnávání hodnoty bezpečnosti státu a potenciálního zásahu do základních práv a svobod žadatelů. Dále se tato diplomová práce věnuje postupu ministerstva vnitra ČR při posuzování stanovisek zpravodajských služeb ČR a Policie a ČR a roli Ústavního soudu ČR a veřejného ochránce práv v procesu přezkoumávání potenciálního zásahu do (základních) práv a svobod žadatelů o státní občanství. Pro účely rozboru výše nastíněných výroků je použita především judikatura Ústavního soudu ČR k ustanovením § 22 odst.3 a § 26 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, a důvodová zpráva k tomuto zákonu. Své místo mají však i studie akademiků - například JUDr. Miluše Kindlové M.Jur., PhD. Závěrem diplomové práce je, že omezení procesních práv žadatelů představuje mimo jiné absence přístupu k odůvodnění jejich zamítnuté žádosti a dále existující soudní výluka. Práce...
|
|
|
Československé akční umění a performance mezi lety 1963 a 1989: byla svobodná tvorba omezována Státní bezpečností?
Coverini, Valeria ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Práce zkoumá přístup v omezování svobody umělecké tvorby Státní bezpečnosti v případě československých akčních umělců. Zabývá se obdobím mezi lety 1963 až do tzv. sametové revoluce v roce 1989. Na konkrétních reprezentativních příkladech zkoumá intenzitu a vývoj omezování svobody tvorby ze strany Státní bezpečnosti. Ze sta zkoumaných umělců jsem vybrala ty nejsledovanější Státní policií a po vyhodnocení zúžené skupiny umělců jsem vybrala čtyři umělce, kteří tvoří reprezentativní vzorek zahrnující území Česka i Slovenska, období tvorby a závažnost omezení. Vybranými akčními umělci jsou Eugen Brikcius, Milan Knížák, Alex Mlynárčik a Tomáš Ruller. Ve zvláštní kapitole rozebírám rok 1989, který se svým charakterem liší od předchozích let. Fakt, že byla svoboda tvorby akčních umělců v Českoslovenku omezována je nediskutabilní. Hlavní otázkou výzkumu zůstává, zda se omezování tvůrčí svobody akčních umělců ze strany Státní bezpečnosti lišilo v průběhu 60., 70. a 80. let, případně jestli se lišilo a jak v Česku a na Slovensku. Intenzitu omezování definuji vězněním, omezením cestování, pokutou, žádostí o spolupráci se Státní bezpečností nebo například nemožností získat vzdělání či práci v závislosti na umělecké tvorbě.
|
host ::
RSS.