|
|
Komparace ekonomických vztahů EU k Indii a ČLR od 90. let do roku 2006
Hrubá, Blanka ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Oklešťková, Ivana (oponent)
Diplomová práce "Komparace ekonomických vztahů EU k Indii a ČLR od 90. let do roku 2006" se snaží porovnat přístup Evropské unie ke dvěma nejlidnatějším zemím světa v ekonomických vztazích. Pomocí analýzy dokumentů vydaných EU a ekonomických ukazatelů sleduje vývoj těchto dvou vztahů - jejich shodné body a rozdíly. Zároveň se snaží zodpovědět otázku, proč se tyto vztahy liší příp. proč jsou v některých oblastech podobné. Autorka se také pokouší přijít na to, jestli se vzájemné ekonomické vztahy odvíjely a odvíjí jen od ekonomické vyspělosti Indie a ČLR nebo jestli a jaký vliv má na ekonomické vztahy s EU jejich politické uspořádání. Tato práce se zabývá těmito vztahy čistě na úrovni EU a sledovaných států a jejím záměrem není sledovat politiku jednotlivých členských států EU a jejich spory v tomto tématu. Z vysledovaných faktů se autorka pokouší o předpověď možného vývoje do budoucna.
|
|
|
Příčiny zhoršení obchodních vztahů USA a ČLR za administrativy Donalda J. Trumpa
Broda, David ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zabývá obchodní politikou administrativy Donalda J. Trumpa vůči Čínské lidové republice. Trump od nástupu do funkce usiluje o protekcionistickou revizi obchodní politiky vůči Číně, a sice z toho důvodu, že dle jeho názoru Čína ekonomicky prosperuje díky nekalým obchodním praktikám a děje se tak na úkor USA. Od počátku roku 2018 do doby psaní této práce (podzim 2019) byla ze strany USA uvalena vysoká cla na nespočet čínských produktů a ČLR Spojeným státům oplácí. Obchodní vztahy obou států se tak markantně zhoršují. Práce se snaží nalézt příčiny toho, proč je v porovnání s předchozími dvěma prezidentskými administrativami Trumpova obchodní politika vůči ČLR agresivnější. Hlavní výzkumnou otázkou práce je to, proč obchodní vztahy USA a ČLR od nástupu Trumpovy administrativy zaznamenávají zhoršující se tendence. Dle hlavní hypotézy práce ČLR díky rapidnímu ekonomickému růstu ohrožuje hegemonickou pozici USA, které se prostřednictvím protekcionistické obchodní politiky pokouší růst Číny zpomalit a hrozbu tak oslabit. Práce hypotézu potvrzuje na základě teorie relativního zisku, hegemonické stability a komparativní výhody a prokazuje ji na příkladech ekonomiky, bezpečnosti, institucionálního vlivu a legitimity. 2 Název práce: Příčiny zhoršení obchodních vztahů USA a ČLR za administrativy...
|
|
|
Analysis of Chinese foreign direct investment to Europe
Bystřický, Lukáš ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Paulus, Michal (oponent)
Přímé zahraniční investice (PZI) z Číny v posledním desetiletí rychle rostou a stávají se velmi diskutovaným tématem. Některé země se aktivně snaží přilákat ještě více investic, zatímco jiné varují před možným nebezpečím pro lokální ekonomiku, a dokonce národní bezpečnost. Média i vědečtí pracovníci rozsáhle studují tuto problematiku a jejich závěry nejsou jednotné. Tato práce shrnuje veškeré dostupné informace a vyvrací mylné představy veřejnosti o čínských PZI. Zkoumá konkrétní případy, aby poskytla bližší pohled do systému, jakým se rozhoduje o investicích. Studuje mikroekonomické faktory a politické vlivy, které ovlivňují investory. Dále tato práce používá gravitační model, aby prozkoumala makroekonomické ukazatele, které určují toky čínských PZI. Používá nejnovější data o 174 zemích za posledních 9 let. Výsledky této empirické části jsou v souladu s předchozími zjištěními a přispívají tak do současného fondu literatury. Navíc podporují názor z předcházejících kapitol, který se objevuje napříč celou prací. Navzdory médiím a politickým prohlášením, Evropa není primárním cílem pro čínské PZI. Klíčová slova ČLR, Čína, PZI, investice, Evropa, gravitační model Email autora práce: lby@seznam.cz Email vedoucího práce: vilem.semerak@fsv.cuni.cz
|
|
|
A Meta-Analysis of FDI Spillovers in China
Herman, Dominik ; Havránek, Tomáš (vedoucí práce) ; Semerák, Vilém (oponent)
Hodnocení spillover efektu přílivu přímých zahraničních investic do Čínské li- dové republiky (ČLR) se v uplynulých letech stalo předmětem četných studií, avšak závěry primární literatury nejsou jednotné. Tato diplomová práce dostupnou literaturu reviduje a reinterpretuje za použití meta-analytických metod a Bayesiánského modelu průměrování. Dosavadní souhrnné práce ne- jsou s daným výzkumem přímo porovnatelné s ohledem na své konkrétní zaměření. Výzkum je založen na 1081 odhadech sesbíraných z 14 primárních studií publikovaných mezi lety 2007 až 2017 využívajících v úhrnu data za období od roku 1995 do roku 2012. Ze souboru 85 různých charakteris- tik daných pozorování je vždy alespoň 30 z nich použito v rámci každého z BMA modelů. Skrze oddělené testování jednotlivých spillover efektů (tj. horizontálního a vpřed a zpětně vertikálního) je doložena přítomnost pub- likačního vlivu v případě horizontálního efektu v ČLR, kdy jsou průměrné hodnoty publikovaných odhadů nadhodnocovány. Z výsledků výzkumu je pa- trné, že spillover efekt přímých zahraničních investic pocházejících z regionu Hongkong, Macao a Tchaj-wan je systematicky odlišný od ostatních. Klasifikace JEL O1, O3, O4...
|
|
|
Stárnutí populace v Číně
Pawliková, Barbora ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
Obavy z nekontrolovatelného růstu čínské populace v druhé polovině 20. století vedly vládu k zavedení opatření na kontrolu porodnosti. Prudký pokles míry fertility pod hranici obnovitelnosti populace a prodlužující se doba dožití budou nyní působit neobvykle rychlé stárnutí. Cílem této práce je vysvětlit příčiny vedoucí ke stárnutí současné čínské populace a jeho dopady na ekonomiku a ukázat možné způsoby, pomocí nichž by se s následky stárnutí mohla Čínská lidová republika vypořádat. První kapitola se zabývá demografií obyvatelstva obecně, jsou v ní charakterizovány ukazatele, pomocí nichž je vývoj obyvatelstva popisován, a poté definována populační politika a nastíněny jednotlivé její druhy. Část kapitoly je věnována populační politice Číny v druhé polovině 20. století. Druhá kapitola popisuje současný stav čínské populace a přibližuje problémy, které pro Čínu ze stárnutí populace plynou (např. pokles pracovní síly a s ním spojený růst mezd, mizející demografická dividenda nebo nedostatek zařízení sociálních služeb). Třetí kapitola se zaměřuje na způsoby, jimiž se snaží čínská vláda na stárnutí populace reagovat. Důraz je kladen na nově zavedenou politiku dvou dětí a efekty, které by mohla ve vztahu ke stárnutí přinést. Kapitola zahrnuje také doporučení, na jaká opatření by se měla vláda zaměřit, aby pro zemi nebylo stárnutí hrozbou a brzdou jejího rozvoje.
|
|
|
Posilování čínského IT sektoru jako možná cesta z pasti středního příjmu
Pitnerová, Kristýna ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku pasti středního příjmu, v souvislosti s vývojem čínské ekonomiky a sektoru informačních technologií od počátku 21. století. První kapitola definuje střední příjem a popisuje charakteristiky pasti středního příjmu. Druhá kapitola se zabývá již konkrétněji vývojem čínské ekonomiky, výzvami a popisuje roli čínské vlády v oblasti výzkumu a vývoje. Třetí kapitola věnuje pozornost čínským zahraničním fúzím a akvizicím, které jsou hlavním nástrojem pro získání chybějícího know-how a znalostí v oblasti high-tech technologií. Čtvrtá kapitola popisuje konkrétní případy vývoje vybraných čínských výrobců v IT oboru - Lenovo a Huawei. Na základě komparace provedení zahraničních akvizicí těchto dvou společností byla prokázána souvislost mezi přístupem k realizaci akvizice a vlivem dané značky na globálním trhu. Hlavním cílem práce je ověření teze o posilování čínského odvětví informačních technologií nejen na domácím trhu, ale i ve světě, kdy je demonstrováno, že zvýšená podpora vývoje v oblasti informačních technologií je jednou z možných cest z pasti středního příjmu.
|
|
| |
|
|
Ranking faktorů ovlivňujících vývoj cen na realitním trhu v Šanghaji
Sýkora, Michal ; Neumaierová, Inka (vedoucí práce) ; Machek, Ondřej (oponent)
Tato práce si klade za cíl určení cenových determinant nově dokončených rezidenčních nemovitostí v Šanghaji. Nejprve je popsána historie a současnost trhu nemovitostí v ČLR a v Šanghaji. Jsou charakterizovány strukturální problémy, trendy, a možný budoucí vývoj této oblasti ekonomiky. Determinanty jsou určeny na základě vícenásobné regresní analýzy s využitím metody nejmenších čtverců (OLS). Data jsou analyzována za pomoci statistického software STATA verze 14. Faktory, u kterých byl na základě empirické analýzy prokázán jejich vliv na cenu nemovitostí, jsou prezentovány formou rankingu. Největší vliv na cenu nemovitostí je prokázán u objemu peněžní zásoby. Následuje úroková míra, index burzy cenných papírů SSE, příjmy obyvatel a objem dokončených investic plynoucích do odvětví realit. Nejmenší vliv je prokázán u plochy dokončených rezidenčních nemovitostí v Šanghaji.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.