|
|
Analýza perfluorovaných alkylových sloučenin v environmentálních matricích
Šimáková, Anna Marie ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o stále aktuální problematice perfluorovaných a polyfluorovaných látek ve vodním prostředí. V teoretické části je nejprve řešena výroba a využití PFAS, jenž vedlo k rozšíření těchto polutantů do životního prostředí. Dále je zde uvedeno jejich chování v životním prostředí, které kvůli jejich vlastnostem má za následek perzistenci v životním prostředí, schopnost se akumulovat v živých organismech a v případě rozkladu, mít možnost ještě horších dopadů. Následkem expozice může u živých organismů dojít k vzniku karcinogenů, změnám v hormonálním systému a různým druhům toxicity. Závěr teoretické části se zabývá metodami možné extrakce z různých matric a detekcí pomocí vhodné analytické metody. Experimentální část se zabývá optimalizací parametrů pro metodu stanovení a extrakci perfluorovaných a polyfluorovaných látek z vody. Všechny parametry byly optimalizovány za účelem dosažení, co nejvyšších výtěžností s přijatelnou opakovatelností a pro dosáhnutí, co nejnižších limitů detekce a kvantifikace.
|
|
|
Stanovení pesticidů v pevných matricích životního prostředí
Řepková, Michaela ; Komendová, Renata (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o stále aktuální problematice pesticidů v půdním prostředí. V teoretické části je nejprve řešen vstup těchto látek do životního prostředí, tedy jejich aplikace v různých formách na zemědělskou půdu, kde jsou na základě určitých faktorů v této půdě zadržovány a z ní následně transportovány do dalších složek životního prostředí. Jelikož se rezidua pesticidů vyskytují i v ostatních složkách životního prostředí, tak představují celosvětový problém kvůli potenciálnímu environmentálnímu a zdravotnímu riziku nejen pro lidskou populaci. Dále se teoretická část věnuje vhodnému způsobu stanovení těchto pesticidních látek v půdní matrici, a to jak vhodné extrakční metodě, tak i vhodné analytické koncovce. Experimentální část se primárně zaměřovala na samotné stanovení těchto perzistentních organických polutantů. Pesticidy z půdy byly extrahovány v současnosti jednou z nejpopulárnějších extrakčních metod, a to metodou QuEChERS. Tato metoda byla důkladně optimalizována za účelem dosažení co nejnižších limitů detekce/kvantifikace, nejvyšších možných výtěžností a dobré opakovatelnosti. Jakožto vhodná analytická koncovka pro stanovení pesticidů ve extraktech půd byla zvolena metoda LC-MS/MS.
|
|
|
Optimization of methods for the analysis of pharmaceuticals residues in different crops
Súkeníková, Kamila ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Aim of this thesis is to optimize the extraction method for extracting pharmaceuticals from various types of matrices. Presence of pharmaceuticals in the environment represent an increasing problem, even though they are only found in low concentrations. Therefore, great emphasis is placed on their analysis. Since the concentration of pharmaceuticals is often low and their chemical diversity is large, their analysis presents a significant challenge. For this reason, this thesis is focused on optimizing the extraction method from plant matrices. This optimization is carried out in order to obtain the best possible extraction method, and thus ensuring the highest possible yield of pharmaceuticals from radish, carrot, and mustard matrices. The optimization of the extraction method involved finding the parameters for individual steps of the QuEChERS extraction method that showed the best average yield for all pharmaceuticals.
|
|
|
Sledování procesních kontaminantů při pražení kávy pomocí LC-MS
Ilyushchenkova, Alexandra ; Juglová, Zuzana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na sledování změn koncentrace procesních kontaminantů při pražení kávy pomocí kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí. Zelená káva byla pražena při teplotě 220 °C během 14 minut s dvouminutovými intervaly. Vzorky pro analýzu byly odebírány od 10. do 24. minuty pražení. Praktické sledování tvorby akrylamidu během pražení kávy nebylo provedeno, neboť se nepodařilo akrylamid v kávě pomocí hmotnostního detektoru detekovat, a to ani po jeho derivatizace kyselinou thiosalicylovou. Příslušná data byla vzata z jiných vědeckých článků, které uvádí lineární narůst koncentrace s dobou pražení až po dosažení maximální hodnoty a následující exponenciální pokles na konci pražení. Sledováním 5-hydroxymethylfurfuralu bylo zjištěno, že během pražení tato látka v kávě postupně díky rozkladu sacharidů vzniká, nicméně s přibývajícím časem pražení dochází k poměrně rychlé degradaci této látky. Koncentrace 5-hydroxymethylfurfuralu byla rovněž stanovena ve vzorcích kávy zakoupených v obchodní síti. Koncentrace 5-hydroxymethylfurfuralu v těchto vzorcích se pohybovala v rozmezí 0,3 až 0,38 mg/kg, což jsou koncentrace srovnatelné s koncentracemi uváděnými v jiných odborných studiích.
|
|
|
Studium využití plodin pro fytoremediaci půdy kontaminované léčivy
Hamplová, Marie ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Léčiva dostávající se do životního prostředí z odpadní vody a chovů hospodářských zvířat vzbuzují obavy o vliv na ekosystém a lidské zdraví. Rezidua léčiv přítomná v půdě podléhají řadě biotických a abiotických procesů, včetně příjmu, translokace a akumulace rostlinami. Schopnost rostlin akumulovat či degradovat léčiva by mohla mít potenciální uplatnění v procesu tzv fytoremediace, kdy jsou rostliny a s nimi asociované mikroorganismy využívány pro stabilizaci, degradaci či odstranění kontaminantů z životního prostředí. V rámci této diplomové práce byly provedeny experimenty fytoremediace půdy kontaminované léčivy meziplodinou ředkví olejnou (Raphanus sativus L. var. Oleiformis) v kontrolovaných podmínkách. Vzorky půdy byly extrahovány ultrazvukem, vzorky rostlin metodou QuEChERS a samotná analýza léčiv byla provedena pomocí UPLC-MS/MS. Ředkev olejná tvořila velké množství nadzemní biomasy ve srovnání s dvěma dalšími plodinami a přítomnost léčiv neměla na její růst negativní efekt. Stanovené obsahy jednotlivých léčiv v půdě a v plodině ovšem prokázaly nedostatečnou účinnost fytoremediace. Akumulace léčiv plodinou byla nízká s výjimkou reziduí antidepresiva venlafaxinu. Ředkev olejná dle těchto výsledků není vhodnou plodinou pro fytoremediaci půdy kontaminované léčivy. Byly též provedeny experimenty s kořenovou zeleninou, ředkvičkou setou (Raphanus sativus L. var. Sativus) a mrkví obecnou (Daucus carota L.), aby bylo zhodnoceno riziko pro lidské zdraví spojené s akumulací léčiv v kořenech zeleniny. Riziko nebylo z hlediska množství stanovených léčiv v kořenech prokázáno. Ve vyšší míře se akumuloval pouze metabolit kyselina klofibrová a do nadzemních částí plodin se nejvíce translokovalo antibiotikum trimethoprim. Míra příjmu a translokace léčiv rostlinou závisela na mnoha faktorech, jelikož jejich obsah se výrazně lišil mezi jednotlivými skupinami léčiv i mezi částmi a typy plodin.
|
|
| |
|
|
Využití metody QuEChERS pro analýzu fluorochinolonových antibiotik v půdě
Brabcová, Kristýna ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je aplikace hojně využívaného extrakčního postupu QuEChERS na půdu, či na další matrice, jako je podestýlka nebo hnůj, obsahující fluorochinolonová antibiotika. V teoretické části práce jsou kapitoly věnované obecně léčivům, dále pak antibiotikům a antibiotické rezistenci. Fluorochinolony jsou popsány detailněji z hlediska jejich vlastností, výskytu a chování v životním prostředí. Poslední kapitola je zaměřena na analytické metody. V experimentální části práce je na základě dostupných publikací vyzkoušen a vybrán nejvhodnější extrakční postup pro půdní matrici, který je pak dále optimalizován. Optimalizovaný postup je aplikován na reálné vzorky půdy a drůbeží podestýlky za účelem stanovení obsahu ciprofloxacinu a enrofloxacinu. Extrakční postup je také vyzkoušen na dalších antibiotikách z řady fluorochinolonů (norfloxacinu, ofloxacinu, pefloxacinu, moxifloxacinu) v půdě. Všechny vzorky byly analyzovány pomocí LC-MS.
|
|
|
Stabilita a vlastnosti kombinovaných nápojů a ovocných koncentrátů
Klatová, Kamila ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stabilitou a základními vlastnostmi kombinovaných nápojů a ovocných koncentrátů. V teoretické části byla popsána výroba a využití ovocných koncentrátů. Dále se práce zabývala anthokyanovými pigmenty a fenolickými látkami. Byl popsán princip a instrumentace kapalinové chromatografie a elektronové paramagnetické rezonance. V další podkapitole byly popsány metody stanovení celkových anthokyanů a fenolických látek. V experimentální části práce bylo popsáno stanovení rozpustné sušiny, viskozity a antioxidační aktivity. Metodou podle Folin-Ciocalteua byl stanoven celkový obsah fenolických látek a pHdiferenciální metodou celkový obsah anthokyanů. Pomocí kapalinové chromatografie byl ve vzorcích stanoven obsah kyanidin-3-glukosidu a kyanidin-3-galaktosidu.
|
|
|
Příprava a purifikace plasmidových DNA
Němeček, Milan ; Španová, Alena (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
S rozvojem terapeutických metod v lékařství, jako jsou DNA vakcíny a genová terapie, se zvyšuje poptávka po nových postupech izolace a purifikace vysoce čisté plazmidové DNA. Nejčastěji využívanými metodami purifikace plazmidové DNA jsou metody chromatografické. V experimentální části byla provedena izolace plazmidové DNA pUC 19 metodou alkalické lýze. A následně byla provedena purifikace plazmidové DNA agarózovou gelovou elektroforézou a kapalinovou chromatografií.
|
|
|
Studium výskytu kolistinu v půdě
Veldamonová, Aneta ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Kolistin je polypeptidové antibiotikum „poslední záchrany“ účinné proti gramnegativním bakteriím. Zvyšování jeho spotřeby ve veterinárním lékařství v posledních 30 letech však vedlo k rozvoji rezistence bakterií i vůči kolistinu. Aplikace kejdy do půdy obsahující nemetabolizovaný kolistin a rezistentní bakterie představuje riziko, protože může docházet k dalšímu rozvoji rezistence bakterií vůči kolistinu a jejímu šíření do dalších složek životního prostředí. Proto byla tato práce zaměřena na vytvoření a optimalizaci extrakční a analytické metody pro půdní vzorky obsahující kolistin. Kolistin byl detekován pomocí kapalinové chromatografie ve spojení s hmotnostní spektrometrií (HPLC /MS a UPLC/MS/MS). Přestože bylo testováno mnoho extrakčních roztoků ve spojení s ultrazvukovou extrakcí a přečištěním na různých kolonkách SPE, kolistin se nepodařilo úspěšně z půdy vyextrahovat. Kolistin byl úspěšně detekován pouze v extraktu z kejdy. Důvodem, proč kolistin v extraktech z půdy nebyl detekován, mohla být sorpce kolistinu na půdní organickou hmotu nebo tvorba komplexů kolistinu s huminovými látkami.
|
host ::
RSS.