|
|
Místní akční skupiny ve vnitřní periferii Čech: percepce úspěšnosti a její analýza
Ambrozková, Marie ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Konečný, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá úspěšnost místních akčních skupin (MAS) z hlediska definice úspěchu zástupci MAS, která je porovnána s přístupy státních a evropských orgánů a odborníků. Dále analyzuje faktory ovlivňující činnost MAS s důrazem na kontext vnitřní periferie Čech. Metody výzkumu byly kvalitativního charakteru a zahrnovaly polostrukturované rozhovory se zástupci šesti aktivních MAS z vnitřní periferie Čech. z výsledků vyplývá, že podle zástupců MAS leží úspěšnost v síťování aktérů v území, známosti MAS, znalosti potřeb území a v akceschopném cílení na tyto potřeby. Především v důrazu na známost MAS a informované cílení na potřeby území se názory respondentů odlišují od jiných přístupů. Základ úspěšné MAS je podle respondentů v dobrém týmu, který využívá pozitivních a překonává negativní faktory, které na činnost MAS působí. Klíčové poznatky z výzkumu zahrnují popis týmu úspěšné MAS a přehled faktorů, které činnost ovlivňují. Faktory vnitřní periferie jsou malé obce s neuvolněnými starosty, řídké osídlení a chybějící služby. Mezi vnějšími faktory byly zjištěny důležité pozitivní efekty konkrétních dotací, jako je motivace subjektů, tvorba sítí, přinášení inovací, rozšíření finanční a personální kapacity týmu nebo budování dobrého jména MAS. Výsledky práce přispívají k hlubšímu pochopení...
|
|
|
Manželky Zikmunda Lucemburského
Klimešová, Kateřina ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se věnuje manželkám Zikmunda Lucemburského, Marii z Anjou a Barboře z Celje. Prostřednictvím studia pramenů, zejména kronik a sekundární literatury, domácí a zahraniční, blíže přibližuje jejich životní osudy. Práce je rozdělena do dvou stěžejních částí, kdy se každá zabývá právě jednou z žen. Na začátku každého úseku dochází k popisu a bližšímu přiblížení rodu Anjouovců a hrabat z Celje, tedy významných rodin, ze kterých obě ženy pocházejí. V kapitolách samotných se práce zaobírá manželkami od dětství až po působení po boku vládce. V případě Barbory z Celje je zmiňován i její život po Zikmundově smrti a takzvaný druhý život s přesahem do současnosti. Je vysvětleno, jak se na ní dívá dnešní společnost a z jakého důvodu tomu tak je. V neposlední řadě je zkoumáno postavení ženy v tehdejší pozdně středověké společnosti. KLÍČOVÁ SLOVA Zikmund Lucemburský, Marie Uherská, Barbora Celjská, 14, století, 15, století, České země, Uhry, manželky
|
|
|
Postoje učitelů k používání názvu Česko
Lambert, Filip ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Chromý, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postoji učitelů na základních a středních školách, zda znají rozdíl mezi geografickým a politickým názvem země. Hlavním cílem práce je zjistit, jestli učitelé geografické názvy Česko / Czechia ve výuce používají, případně z jakých důvodů upřednostňují politický název, a zda jsou tyto důvody relevantní. Práce se dále zabývá historickými souvislostmi názvů za posledních sto let s náhledem do začátků používání geografických názvů. Práce zároveň zkoumá především aktuální dění v médiích a na politické scéně. Výzkum byl proveden s pomocí dotazníkového šetření, na které reagovalo 124 respondentů. Bylo zjištěno, že většinově učitelé geografie ve výuce používají geografického názvy, u učitelů jiných aprobací byly výsledky spíše vyrovnané. Dále bylo zjištěno, že respondenti odmítající krátké názvy nemají žádné relevantní důvody, proč je nepoužívat, nýbrž se omezují na dichotomii subjektivních pocitů, zda se jim název líbí, nebo ne.
|
|
|
Hrob známého vojína. De-anonymizace válečných pomníků a hromadných hrobů jako modernizační proces?
Kessler, Vojtěch ; Michlová, M. ; Šrámek, J.
Tento článek se zaměřuje na vnímání anonymity padlých vojáků na válečných pomnících v Čechách v polovině 19. století. Badatelé působící ve střední Evropě mohou dojít k překvapivě odlišným závěrům než angloamerické práce. Tento článek tento nedostatek ve výzkumu kompenzuje. Anonymita válečných pomníků v českých zemích v průběhu první poloviny 19. století téměř vymizela. Vysvětlení hledáme ve čtyřech hlavních změnách, k nimž v té době došlo. Za prvé to byly zásadní změny ve společnosti, za druhé vyvíjející se estetika odrážející se ve válečných pomnících, za třetí rozdíl ve způsobu vedení války a konečně měnící se emoce vůči padlým, vlasti a rodině.
|
|
|
Čechy v době merovejské (6.století)
Korený, Rastislav ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent) ; Varsik, Vladimír (oponent)
Čechy v době merovejské - konec 5. a 6. století Rastislav Korený Hornické muzeum Příbram Abstrakt V práci byly sledovány tyto cíle: 1. Nový komentovaný soupis lokalit z konce 5. a průběhu 6. století (mimo mincovní nálezy), který by se stal spolehlivým východiskem k analýze shromážděného materiálu. Poslední soupis tohoto typu vytvořil Bedřich Svoboda cca před více jak šedesáti lety, tj. v 40.-50. letech 20. století, publikovaném až v roce 1965. Potřeba nového revidovaného soupisu se během uplynulých let ukázala jako nezbytná. Při fyzické revizi starších nálezů a s nimi související primární obrazové a textové dokumentace v l. 1996-2013 (bylo revidováno 30 muzejních a nemuzejních sbírek, 4 samostatné archivní fondy a další informační zdroje) byl totiž neustále zjišťován velký rozpor mezi údaji publikovaných v katalogu citované monografie a skutečností. Rozšíření pramenné báze samozřejmě přinesly nové výzkumy po r. 1965. 2. Protože dostupný sídlištní materiál byl v roce 2007 publikován Ivanou Pleinerovou, analýza získaných dat se, vedle postihnutí chronologicky citlivějších prvků a uzavřených celků, soustředila na pohřebiště a v nich speciálně na hledání sociálních vazeb a možných dokladů existence místních elit. V analýze byly sledovány různé parametry (objem a hloubka hrobů, umístění hrobu na pohřebišti,...
|
|
|
Svatobarborský kult ve středověkých Čechách
Zelenková, Adéla ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kultem svaté Barbory ve středověkých Čechách. Svatá Barbora je legendární světice, jejíž mučednická smrt je odhadována kolem roku 306. Svatá Barbora byla pravděpodobně nejprve uctívána na Východě. Během byzantské okupace v 6. století byl kult importován do Itálie a odtud se šířil dále na sever od Alp. Největší rozmach na Západě zažíval kult ve 14. století. Kult svaté Barbory se v Čechách rozšířil ve 14. století a nikdy nedosáhl takové obliby jako kulty jiných světců (na příklad svaté Kateřiny). Obliba svatobarborského kultu v Čechách byla zrekonstruována zejména na základě četnosti patrocinií kostelů, kaplí a oltářů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Nejstarší hroby v katedrále sv. Víta a otázka jejich datování
Vrána, David
Mezi lety 1995–2018 proběhl revizní výzkum hrobů K1 a K2 nalezených pod podlahou svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta v místě bývalé rotundy stejného zasvěcení. Výsledky radiouhlíkového datování tělesných ostatků a dřevěné konstrukce stejně jako další zjištění ukazují na vznik v 9. století, tyto výsledky však nebyly akceptovány vzhledem k údajným stratigrafickým problémům. Převládá mínění, že hroby byly vyhloubeny až po výstavbě rotundy respektive po údajně pozdější přístavbě jižní apsidy, v níž se nachází hrob sv. Václava. Tento názor vychází z nálezu zdiva uvnitř apsidy, nalezeného pod pozdějším gotickým oltářem, které bylo interpretováno jako pozůstatek odbouraného základu lodi rotundy. Na základě nového vyhodnocení se jeví pravděpodobnější, že relikt pod gotickým oltářem souvisí s nejstarší fází oltáře a základového oltářního stupně (gradus altaris). Jako stratigrafický problém bylo prezentováno také zasypání mrtvého v hrobě K1 vápnem nebo maltou, k čemuž však muselo dojít až po uložení mrtvého do hrobu. Podobně nález zbytků opuky a malty v rohu hrobu K1 při archeologické revizi v roce 1995 není důkazem, že hrob vznikl až po výstavbě rotundy, protože se pravděpodobně jedná o sekundární kontaminaci. Identifikace zemřelých zůstává nejistá, muž z hrobu K1 podle morfologických znaků a krevní skupiny může patřit k rodu Přemyslovců. Na základě dosavadních zjištění nelze zcela vyloučit hypotézu E. Vlčka o ztotožnění mrtvého z hrobu K1 s knížetem Bořivojem I. (†890), sousedící pohřeb ženy v hrobě K2 však naznačuje, že je třeba hledat jiné řešení, které bude možné potvrdit pouze úspěšným opakováním analýzy DNA.
|
|
|
Proměny symbolické vrstvy krajiny: analýza pomístních a místních jmen na starých mapách města Jičín a jeho blízkého okolí
Dařílek, Petr ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá pomístními a místními jmény v krajině jakožto součásti paměti krajiny. Krajina se skládá z mnoha vrstev, jednou z nich je i vrstva symbolická. Tu tvoří i toponyma, která dokáží nejen ovlivnit, jak konkrétní krajinu vnímáme, ale zároveň jsou nositeli mnoha různorodých informací o krajině nebo o dobách dávno minulých. Cílem této práce je analyzovat pomístní a místní jména v krajině Jičína a jeho blízkého okolí na starých mapách a získat informace o tom, jak se vyvíjí krajinná jména na mapách v uplynulém čtvrt tisíciletí. V této práci se dozvíme, jaká jména jsou stabilní kostrou jičínské krajiny a zdali jsou jména konstantní, nebo se naopak mění a do jaké míry můžeme zaznamenat jejich úbytek.
|
host ::
RSS.