|
|
Čechy v době merovejské (6.století)
Korený, Rastislav ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent) ; Varsik, Vladimír (oponent)
Čechy v době merovejské - konec 5. a 6. století Rastislav Korený Hornické muzeum Příbram Abstrakt V práci byly sledovány tyto cíle: 1. Nový komentovaný soupis lokalit z konce 5. a průběhu 6. století (mimo mincovní nálezy), který by se stal spolehlivým východiskem k analýze shromážděného materiálu. Poslední soupis tohoto typu vytvořil Bedřich Svoboda cca před více jak šedesáti lety, tj. v 40.-50. letech 20. století, publikovaném až v roce 1965. Potřeba nového revidovaného soupisu se během uplynulých let ukázala jako nezbytná. Při fyzické revizi starších nálezů a s nimi související primární obrazové a textové dokumentace v l. 1996-2013 (bylo revidováno 30 muzejních a nemuzejních sbírek, 4 samostatné archivní fondy a další informační zdroje) byl totiž neustále zjišťován velký rozpor mezi údaji publikovaných v katalogu citované monografie a skutečností. Rozšíření pramenné báze samozřejmě přinesly nové výzkumy po r. 1965. 2. Protože dostupný sídlištní materiál byl v roce 2007 publikován Ivanou Pleinerovou, analýza získaných dat se, vedle postihnutí chronologicky citlivějších prvků a uzavřených celků, soustředila na pohřebiště a v nich speciálně na hledání sociálních vazeb a možných dokladů existence místních elit. V analýze byly sledovány různé parametry (objem a hloubka hrobů, umístění hrobu na pohřebišti,...
|
|
|
Čechy v době merovejské (6.století)
Korený, Rastislav ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent) ; Varsik, Vladimír (oponent)
Čechy v době merovejské - konec 5. a 6. století Rastislav Korený Hornické muzeum Příbram Abstrakt V práci byly sledovány tyto cíle: 1. Nový komentovaný soupis lokalit z konce 5. a průběhu 6. století (mimo mincovní nálezy), který by se stal spolehlivým východiskem k analýze shromážděného materiálu. Poslední soupis tohoto typu vytvořil Bedřich Svoboda cca před více jak šedesáti lety, tj. v 40.-50. letech 20. století, publikovaném až v roce 1965. Potřeba nového revidovaného soupisu se během uplynulých let ukázala jako nezbytná. Při fyzické revizi starších nálezů a s nimi související primární obrazové a textové dokumentace v l. 1996-2013 (bylo revidováno 30 muzejních a nemuzejních sbírek, 4 samostatné archivní fondy a další informační zdroje) byl totiž neustále zjišťován velký rozpor mezi údaji publikovaných v katalogu citované monografie a skutečností. Rozšíření pramenné báze samozřejmě přinesly nové výzkumy po r. 1965. 2. Protože dostupný sídlištní materiál byl v roce 2007 publikován Ivanou Pleinerovou, analýza získaných dat se, vedle postihnutí chronologicky citlivějších prvků a uzavřených celků, soustředila na pohřebiště a v nich speciálně na hledání sociálních vazeb a možných dokladů existence místních elit. V analýze byly sledovány různé parametry (objem a hloubka hrobů, umístění hrobu na pohřebišti,...
|
|
|
Příspěvky k poznání osídlení Čech v pozdní době římské a době stěhování národů. Současný stav bádání - otázky a problémy - perspektivy výzkumu - hodnocení z hlediska nadregionálních vztahů
Jiřík, Jaroslav ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Tejral, Jaroslav (oponent) ; Varsik, Vladimír (oponent)
Následující práce je věnována světu ivých i mrtvých "všech slavných rodů, prvních i posledních potomků Heimdallových", kteří za dob velikého stěhování národů obývali eskou kotlinu. Pro které byla tato krajina sídlem, zdrojem obivy, domovem a hrobem nebo jen doasným útoińtěm před odchodem do ciziny. Tato práce navazuje na úsilí celé řady předchozích badatelských generací, a stoje tak na ramenou obrů, nepředstavuje nic jiného ne drobný mezilánek v pokroku poznání událostí minulých. Doba stěhování národů představuje z historického hlediska specifický úsek, který je naprostým zvratem z hlediska struktury osídlení celého kontinentu, kdy tyto struktury celých regionů buď zcela zanikají, nebo dochází k jejich radikální transformaci, oblast eské kotliny nevyjímaje. Charakteristické pro tento asový úsek je, e k těmto změnám nedochází vlivem vnitřního vývoje spolenosti, ale vlivem vnějńího vlivu v podobě hunského impaktu, který měl vliv nejen na historický vývoj celého evropského kontinentu. Příchod Hunů do Evropy, jak jej líí například Ammianus Marcellinus (31, 4), byl pověstným troubením Gjallarhornu, apokalipsou podobenství ragnaröku, a vyvolal masové dominové migrace celých populací západním směrem a zavál ást středoevropských Svébů a Vandalů a na samotný konec tehdy známého světa. Uvedl zároveň do pohybu řadu...
|
host ::
RSS.