|
|
Stonožky smrkových lesů Moravskoslezských Beskyd, Česká republika
Wytwer, J. ; Tajovský, Karel
Společenstva stonožek (Chilopoda) byla studována v Moravskoslezských Beskydech v letech 1988-1993 a opakovaně v letech 1996-1997 v pěti smrkových porostech, které se lišily stářím a stupněm poškození imisemi. Celkem bylo zaznamenáno 15 druhů, z nichž nejpočetněji na všech plochách byly .i.Lithobius mutabilis, L. forficatus, L. burzenlandicus burzenlandicus, Geophilus insculptus./i.. Průměrné hustoty společenstva stonožek se pohybovaly v rozpětí 9,0 až 194,6 ind.m-2. Nejvyšší hustoty byly charakteristické pro nejmladší smrkové porosty. Vzorky z roku 1996 ukázaly nárůst hustot ve starších a více poškozených porostech. Průměrná epigeická aktivita (údaje ze zemních pastí) neukázala v průběhu sledování signifikantní změny.
|
|
|
Vývoj půdní fauny na loukách obnovených na orné půdě: Iniciální fáze sukcesního vývoje
Tajovský, Karel ; Pižl, Václav ; Starý, Josef ; Balík, Vladimír ; Frouz, Jan ; Schlaghamerský, J. ; Háněl, Ladislav ; Rusek, Josef ; Kalčík, Jiří
Vývoj společenstev půdní fauny (krytenky, hlístice, roupice, žížaly, suchozemští stejnonožci, mnohonožky, stonožky, chvostoskoci, larvy dvoukřídlých) byl studován v terénních podmínkách od podzimu 1999 ve čtyřech variantách lišících se způsoben obnovy travních porostů. Nárůst kvalitativních i kvantitativních parametrů studovaných skupin živočichů odpovídal iniciálním fázím sukcesního vývoje obnovovaných luk. Převažovaly eurytopní, euryvalentní a povrchově aktivní druhy. Druhy charakteristické pro travnaté biotopy se objevovaly až po intenzivním rozvoji vegetačního krytu. Okolní biotopy, jako zdroje šíření druhů, významně ovlivnily vývoj ploch. Formování společenstev živočichů usměrňovaly mikrostanovištní podmínky a dostupné potravní zdroje.
|
|
| |
|
|
Ovlivňuje obsah buněčných mastných kyselin a enzymů jeskynních bakterií potravní preferenci .i.Enchytraeus crypticus./i. (Oligochaeta, Enchytraeidae)?
Krištůfek, Václav ; Elhottová, Dana ; Šustr, Vladimír ; Lasák, R. ; Kováč, L. ; Mock, A. ; Luptáčik, P.
Screening buněčných mastných kyselin (MIDI System) 93 bakteriálních kmenů izolovaných z jeskyně Domica (Slovenský kras, Slovensko) ukázal, že tři bakteriální kmeny (.i.Chryseobacterium./i. sp., .i.Enterobacter amnigenus, Rhodococcus./i. sp.) produkovaly polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) 18:3w6 a 20:4w6. .i.Chryseobacterium./i. sp. vykázal aktivitu enzymu amylásy, maltásy a celobiásy, ostatní kmeny měly pouze amylásovou aktivitu. Jelikož PUFA a enzymy mají velký význam pro růst a vývoj živočichů, byly bakteriální kmeny nabídnuty jako jediný zdroj živin v potravně selekčním a reprodukčním experimentu s .i.E. crypticus./i.. Počet jedinců .i.E. crypticus./i. na jeden kokon byl nejvyšší. Když byl zdroj potravy .i.Chryseobacterium./i. sp. (13), následoval .i.E. amnigenus./i. (10) a .i.Rhodococcus./i. (11). Produkce kokonů byla o 3-6 dnů dřívější u jedinců .i.E. crypticus./i. krmených .i.Chryseobacterium./i. sp. a .i.Rhodococcus./i sp. než u jiných testovaných druhů bakterií.
|
host ::
RSS.