|
|
Lidskoprávní diskurs v Japonsku a japonské zahraniční politice
Zícha, Lukáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Autor se v této diplomové práci věnuje lidskoprávnímu diskursu v Japonsku a japonské zahraniční politice a klade si za cíl odpovědět na otázku, proč se vyvinul právě tímto způsobem. Analýze podrobuje nejvýznamnější současná témata (spadající do kategorie první generace lidských práv): problematiku korejské menšiny, diskriminaci osob burakuminského původu, genderovou otázku a téma systému žen útěchy (comfort women). Následně se zaměřuje na lidskoprávní diskurs v zahraniční politice Japonska a za pomoci výsledků výzkumu, který provedl v roce 2013 v Tokiu mezi diplomaty, akademiky a zástupci NGO, zkoumá tři možné přístupy vysvětlující současný stav: přístup státních zájmů, konstruktivistický přístup (kulturní podmíněnost) a policy-making přístup zohledňující úlohu vnitrostátních aktérů.
|
|
|
Vzdělávání a rozvoj pracovníků v kontextu strategického řízení organizace
Zicha, Lukáš ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Problematika lidského kapitálu je v současné době zásadní pro existenci mnoha firem. Proměny ve světě, zejména ty související s pandemií covid-19, zásadně změnily filozofii a strategie firem v oblasti řízení lidských zdrojů. Nároky vyplývající z konceptu Průmyslu 4.0 formují firemní procesy a vzdělávání zaměstnanců. Manažeři musí reagovat na změny, přizpůsobit se požadavkům na rozvoj informačních a komunikačních technologií, digitalizaci a robotizaci, vč. nástupu umělé inteligence. Cílem rigorózní práce je identifikovat a charakterizovat firemní procesy, které ovlivňují strategické řízení organizace a jeho efektivitu v kontextu dalšího profesního vzdělávání. Strategické řízení lidských zdrojů představuje specifický přístup k vytváření a uskutečňování strategií lidských zdrojů, které jsou integrovány se strategií organizace a podporují dosahování strategických cílů organizace. Práce se dále zaměří na analýzu vzdělávání a rozvoje pracovníků na základě kompetenčního přístupu. Tento model je v současné době považován za dynamický a progresivní. Mezi klíčová teoretická východiska patří lidský kapitál a další profesní vzdělávání a rozvoj pracovníků. Lze vyjít z premisy, že pouze motivovaní pracovníci, kteří disponují potřebnými profesními kompetencemi, přispějí k naplňování vize a mise organizace a...
|
|
|
Lidskoprávní diskurs v Japonsku a japonské zahraniční politice
Zícha, Lukáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Autor se v této diplomové práci věnuje lidskoprávnímu diskursu v Japonsku a japonské zahraniční politice a klade si za cíl odpovědět na otázku, proč se vyvinul právě tímto způsobem. Analýze podrobuje nejvýznamnější současná témata (spadající do kategorie první generace lidských práv): problematiku korejské menšiny, diskriminaci osob burakuminského původu, genderovou otázku a téma systému žen útěchy (comfort women). Následně se zaměřuje na lidskoprávní diskurs v zahraniční politice Japonska a za pomoci výsledků výzkumu, který provedl v roce 2013 v Tokiu mezi diplomaty, akademiky a zástupci NGO, zkoumá tři možné přístupy vysvětlující současný stav: přístup státních zájmů, konstruktivistický přístup (kulturní podmíněnost) a policy-making přístup zohledňující úlohu vnitrostátních aktérů.
|
|
|
Hranice svobody slova v liberální demokracii
Zícha, Lukáš ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Autor si v této práci klade za cíl vytvořit obecný hodnotící politicko-filosofický princip omezení svobody projevu v liberální demokracii, jenž by mohl při rozhodování v konkrétních případech pomoci určit, zda je daný projev stále možné (nutné) tolerovat, či zda už svým obsahem či formou překročil mez únosnosti, a je tedy nezbytné jej omezit. Práce se nejprve věnuje funkcím, jež svoboda projevu ve společnosti plní a přibližuje její význam v historii Evropy počínaje starověkým Řeckem. Dále jsou představeny možné přístupy politické filosofie k jejímu omezení a následně identifikovány dva, jež jsou relevantní pro současnou západní liberální demokracii. Těmito přístupy jsou princip ublížení J. S. Milla a princip obtěžování J. Feinberga. Po jejich detailním rozboru je vytvořen jednotný hodnotící princip, na jehož základě lze posuzovat konkrétní případy v praxi. Výsledný politicko-filosofický princip je následně aplikován na případ rozpuštění Dělnické strany Nejvyšším správním soudem. Autor podrobně přibližuje politickou činnost strany i samotnou metodu, podle níž soud došel ke svému závěru. Obě metody, politicko-filosofickou i právní, následně porovná a zdůrazní podobnosti i rozdíly. V obou případech je činnost Dělnické strany jednoznačně vyhodnocena tak, že je neslučitelná s hodnotami liberální...
|
host ::
RSS.