|
|
Empatie, soucit se sebou a syndrom vyhoření u lékařů v atestační přípravě
Tobiášová, Kateřina ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Zernerová, Lucie (oponent)
Východiska. Za jednu z klíčovou dovedností lékařů je považováno empaticky se chovat a jednat. Předpokládáme, že pomáhající profese mají velmi dobrou schopnost empatie a umí se snadno vcítit do druhých. Zároveň se v poslední době často objevují názory, že pod tíhou časového tlaku a administrativní zátěže, jsou lékaři pouze stroje bez špetky empatie. U empatie se jedná o schopnost, která vede k poznání vnitřního světa druhých a v souvislosti s tím nás zajímal i vztah lékařů k sobě samým. V posledních letech se na světlo dostává koncept soucit se sebou. Soucit se sebou zahrnuje způsob, jak reagujeme na své emoční trápení, strasti či selhání, jak je kognitivně chápeme a jakou pozornost jim věnujeme. Soucit se sebou by mohl představovat zdravou podobu sebevztahu. V lékařském pracovním prostředí se často objevují zmínky o vyhoření a že nedokážou plnohodnotně pracovat. Tato obtíž může výrazně narušit kvalitu života lékařů, což může mít za následek snížení kvality péče o pacienty. V této profesi je vysoký tlak na perfekcionismus a nemožnost chybovat. Není tedy překvapivé, že se objevují snahy předejít vzniku syndromu vyhoření nebo alespoň zmírnit jeho projevy. Jednou ze zkoumaných strategií je i rozvíjení soucitu se sebou. Cíle. V této diplomové práci si kladu za cíl teoreticky rozebrat a následně...
|
|
|
Job crafting v organizační praxi.
Stodola, Adam ; Šípová, Ivana (vedoucí práce) ; Zernerová, Lucie (oponent)
Stěžejním cílem této bakalářské práce je podat základní přehled a popis konceptu job crafting a přispět tím k vnesení tohoto fenoménu hlouběji do povědomí českých psychologů a případně veřejnosti. V teoretické části jsou představeny základní modely a definice job craftingu, jeho opozita, různé formy a v neposlední řadě i případové studie, které přibližují tento pojem v praxi. Taktéž nejsou opomenuty jeho benefity a možná úskalí. Návrh výzkumu následně podává možný metodologický postup pro kvalitativní studii, která by přinesla náhled na projevy job craftingu v praktické podobě. Její hlavní přidanou hodnotou je zaměření se na konkrétní projevy job craftingu u profesí náročných psychicky a fyzicky na české populaci. Případná realizace takto navrženého výzkumu by objasnila, jaké formy job craftingu se objevují z hlediska výše zmíněných kategorií. Tím by tak mohla přispět k návaznému výzkumu a hledání možných intervencí pro využití job craftingu jako nástroje zlepšujícího zdraví v pracovním procesu. Klíčová slova: job crafting, zaměstnání, well-being, praktické formy, pracovní zdraví
|
|
|
Využití mediace při práci s mladistvými pachateli trestné činnosti
Vondráčková, Viktorie ; Faberová, Karolína (vedoucí práce) ; Zernerová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem mediace mezi obětí a pachatelem. Jejím cílem je shrnout teoretické a praktické možnosti využití této metody, její psychologický potenciál a možný přínos a limity ve vztahu k mladistvým pachatelům. První část práce tvoří přehled literatury. Na úvod představuje psychologický profil mladistvého pachatele z pohledu českého trestního práva a vývojové psychologie. Rovněž zkoumá výskyt kriminálního chování v dospívání a jeho rizikové faktory. Dále nastiňuje koncept psychosociální zralosti a jeho spojení s antisociálním chováním. Kromě toho se práce zabývá také konceptem restorativní justice a praktickým uplatněním restorativních programů. Detailně popisuje metodu mediace mezi obětí a pachatelem se zvláštním zřetelem na mladistvé pachatele. Text dále rozebírá psychologický dopad mediace jakož i její účinnost v řešení trestné činnosti. V druhé části práce je navržen teoretický výzkumný projekt. Ten se pokouší určit, zda úroveň psychosociální zralosti pachatele hraje v mediaci roli. Také je zaveden nový přístup k hodnocení účinnosti mediace, který jako svůj ukazatel využívá změnu postoje. Klíčová slova: mladistvý pachatel; juvenilní delikvence; psychosociální zralost; restorativní justice; mediace mezi obětí a pachatelem
|
|
|
Efekt kognitivně behaviorální terapie na emoční regulaci u pacientů s chronickou insomnií
Soukupová, Linda ; Janků, Karolina (vedoucí práce) ; Zernerová, Lucie (oponent)
Diplomová práce nejprve seznamuje čtenáře s tématem insomnie, modely jejího vzniku a způsoby léčby, s důrazem na spojitost této poruchy spánku s emočně-regulačními procesy. Cílem empirické části práce je zhodnotit dopad kognitivně-behaviorální terapie na potíže v emoční regulaci u dospělých pacientů s insomnií, jelikož tento konstrukt byl zatím v kontextu léčby opomíjen, avšak v literatuře získává na důležitosti. Předložená pilotní studie sleduje míru subjektivně reportovaných potíží v emoční regulaci u skupiny lidí s nespavostí před a po absolvování skupinové psychoterapeutické intervence ve srovnání s komparační skupinou, která zůstává u rutinní léčby. Výsledky ukazují, že absolvování kognitivně-behaviorální terapie pro insomnii nevedlo k signifikantnímu snížení potíží v emoční regulaci hodnocené pomocí sebeposuzovací škály. Limity studie a implikace pro další výzkum i praxi jsou diskutovány. Klíčová slova: insomnie; kognitivně-behaviorální terapie; emoční regulace
|
|
|
Všímavost a posttraumatický růst
Telíšková, Lucie ; Tichotová, Sylvie (vedoucí práce) ; Zernerová, Lucie (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat souvislost mezi všímavostí, aspekty všímavosti a posttraumatickým růstem. Dalším cílem práce je představit možné mechanismy souvislosti mezi všímavostí a posttraumatickým růstem. V práci jsou rovněž představeny výsledky studií zaměřujících se na efekt přístupů založených na všímavosti na úroveň posttraumatického růstu. Ve většině studií byla nalezena pozitivní souvislost mezi všímavostí a posttraumatickým růstem. S ohledem na odlišné výsledky studií však není možné přesně určit, jakým způsobem spolu souvisí posttraumatický růst a jednotlivé aspekty všímavosti. Záměrná ruminace, pozitivní přehodnocení a soucit k sobě byly na základě realizovaných studií navrženy jako možné mechanismy souvislosti mezi všímavostí a posttraumatickým růstem. Návrh výzkumu navazuje na výsledky studií, které uvádějí pozitivní efekt přístupů založených na všímavosti na posttraumatický růst. Prvním cílem návrhu výzkumu je ověřit tyto výsledky na vzorku participantů z České republiky. Součástí navrženého výzkumu je analýza mediace, jejímž cílem je zjistit, zda je předpokládaný pozitivní efekt programu Mindfulness-Based Stress Reduction (MBSR) na posttraumatický růst mediován jednotlivými aspekty všímavosti definovanými v dotazníku Five Facet Mindfulness Questionnaire (FFMQ). Bližší...
|
|
|
Job crafting v organizační praxi.
Stodola, Adam ; Šípová, Ivana (vedoucí práce) ; Zernerová, Lucie (oponent)
Stěžejním cílem této bakalářské práce je podat základní přehled a popis konceptu job crafting a přispět tím tak k vnesení tohoto fenoménu hlouběji do povědomí českých psychologů a případně veřejnosti. V teoretické části jsou představeny základní modely a definice job craftingu, jeho opozita, různé formy a v neposlední řadě i případové studie, které přibližují tento pojem v praxi. Taktéž nejsou opomenuty nejen jeho benefity, ale i možná úskalí. Návrh výzkumu následně podává možný metodologický postup pro kvalitativní studii, která by přinesla náhled na projevy job craftingu v praktické podobě. Její hlavní přidanou hodnotou je zaměření se na konkrétní projevy job craftingu u profesí náročných psychicky a fyzicky, na české populaci. Případná realizace takto navrženého výzkumu by objasnila, jaké formy job craftingu se objevují z hlediska výše zmíněných kategorií. Tím by tak mohla přispět k návaznému výzkumu a hledání možných intervencí pro využití job craftingu jako nástroje zlepšování psychického zdraví v pracovním procesu. Klíčová slova: job crafting, zaměstnaní, well-being, praktické formy, pracovní zdraví
|
|
|
Pôsobenie tréningu Mental Health Awareness pre manažérov na psychologický kapitál ich ľudí.
Lofajová, Dorota ; Šípová, Ivana (vedoucí práce) ; Zernerová, Lucie (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá rolou lídrov v starostlivosti o duševné zdravie zamestnancov. Teoretická časť sa predstavuje leadership a jeho teórie, popisuje rôzne prístupy k duševnému zdraviu na pracovisku. Ďalej približuje na zdravie orientovaný leadership, ktorý s duševným zdravím podriadených úzko súvisí, a uvádza možnosť jeho rozvoja prostredníctvom tréningu Mental Health Awareness. Ďalej sa zaoberá psychologickým kapitálom, jeho významom v kontexte zdravia a organizácií a možnosťou rozvoja. Cieľom empirickej časti bolo overiť, či Tréning Mental Health Awareness u lídrov signifikantne zvyšuje psychologický kapitál ich podriadených a ďalej zistiť, či tréning Mental Health Awareness u lídrov signifikantne znižuje ich mieru stigmatizácie duševného zdravia na pracovisku. Pre overenie hypotéz bola použitá Analýza rozptylu (ANOVA) opakovaných meraní. Na post-hoc testy bola využitá Tukeyho korekcia. Z výsledkov vyplýva, že tréning Mental Health Awareness u lídrov nezvyšuje signifikantne psychologický kapitál ich podriadených. Ďalej, tréning Mental Health Awareness u lídrov nezvyšuje signifikantne ich psychologický kapitál, k signifikantnému zvýšeniu psychologického kapitálu ale došlo u žien. Zároveň tréning u lídrov signifikantne znižuje ich mieru stigmatizácie duševného zdravia na pracovisku. Klíčová...
|
|
|
Role manažera v péči o duševní zdraví na pracovišti
Semeráková, Denisa ; Šípová, Ivana (vedoucí práce) ; Zernerová, Lucie (oponent)
Cílem práce je zmapovat a kvalitativně popsat roli manažera v péči o duševní zdraví zaměstnanců. Obsahem první kapitoly teoretické části je pojem duševní zdraví a jeho kontextuální zasazení do pracovního prostředí. Je popsána teorie JD-R a následně integrována do modelu IGLO, na základě kterého lze úrovně jednotlivce, skupiny, leadera a organizace použít jako klasifikační rámec pro pracovní nároky a zdroje. Následně je představen víceúrovňový přístup k podpoře duševního zdraví. Druhá kapitola zdůrazňuje důležitost role manažera v péči o duševní zdraví na pracovišti, popisuje na zdraví orientovaný leadership a možnosti rozvoje manažerů. Empirická část si kladla za cíl pomocí kvalitativního designu prozkoumat, jak manažeři podporují a naopak oslabují duševní zdraví na pracovišti z pohledu svých podřízených. Výzkumný vzorek je tvořen deseti ohniskovými skupinami se zaměstnanci, celkem se zúčastnilo 87 osob, zahrnuty byly dvě firmy. Data byla analyzována pomocí metody zakotvené teorie v softwaru NVivo. Tato práce je součástí evropského projektu H-WORK. Výsledky výzkumu zdůrazňují zásadní roli manažerů, kteří významně ovlivňují duševní zdraví zaměstnanců tím, že jim poskytují odpovídající podporu a zdroje, podporují pozitivní pracovní prostředí a snižují pracovní nároky a stresory. Pokud však manažeři...
|
|
|
Všímavost a koučování
Běrská, Kristina ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Zernerová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá všímavostí a způsoby, jak ji rozvíjet - těmi L) i nestandardizovanými (individuální koučování nezaložené na všímavosti). aměřená především na běžnou, neklinickou populaci. V teoretické části všímavosti pomocí definic a jednotlivých složek. Dále také vyjmenovává různé pozitivní přínosy všímavosti včetně možných přínosů pro kouče. V empirické části kvantitativně zjišťov , zda koučování u klientů zvyšuje všímavost a jak si stojí v porovnávnání se standardizovanou metodou rozvoje všímavosti MBCT individuálního koučování vykazovali po intervencích signifikantně vyšší všímavost. Intervence L měla na všímavost velmi v = 2.01) a intervence koučování velký efekt = 0.95). Koučování signifikantně zvýšilo všímavost skrze všechny škály FFMQ kromě škály Nehodnocení, přičemž nejvíce podpořilo škálu Pozorování ( rozptylu (ANOVA) ukázal, že je MBCT L signifikantně lepší než koučování ve zvyšování všímavosti ( ηš 116) na hladině významnosti α = 0.05. Přestože L zvýšilo všímavost více, koučování na ni taktéž pozitivně působilo. Tyto poznatky můžou rozšířit přístupnost benefitů všímavosti pro jedince, kteří chtějí zvyšovat všímavost jinými způsoby než jsou ty s
|
|
|
Pracovní spokojenost a její prediktory u zaměstnanců v IT firmě
Ritterová, Kateřina ; Zábrodská, Kateřina (vedoucí práce) ; Zernerová, Lucie (oponent)
Tato práce se zabývá pracovní spokojeností a jejími prediktory v sektoru informačních technologií. Cílem je prozkoumat faktory pracovní spokojenosti specifické pro oblast práce v IT a zjistit, zda se tyto faktory liší v míře predikce pracovní spokojenosti napříč rolemi v rámci organizace, která se zabývá vývojem softwaru a testováním technologií. Teoretická část je zaměřena na oblast psychologie pracovního zdraví, a to zejména na teoretické ukotvení konceptu pracovní spokojenosti. Jsou zde popsány hlavní soudobé teorie pracovního zdraví, pracovní spokojenosti a faktory, které pracovní spokojenosti ovlivňují. Dále je uveden přehled metod, které se používají k zjišťování pracovní spokojenosti a specifika práce v sektoru IT. Výzkumná část obsahuje kvantitativní výzkum ve vybrané IT firmě. K zjištění pracovní spokojenosti je použita testová baterie, která obsahuje vybrané škály z Kodaňského psychosociálního dotazníku, Minnesotský dotazník pracovní spokojenosti a Utrecht Work Engagement Scale. Na základě analýzy dat je zjištěno, že pracovní zdroje a pracovní angažovanost spolu pozitivně korelují, dále že pracovní spokojenost a pracovní angažovanost spolu pozitivně korelují, a pracovní zdroje a pracovní spokojenost spolu pozitivně korelují. Dále je zjištěno, že věk a pohlaví v dané firmě nemají vliv na...
|
host ::
RSS.