|
|
Krizová intervence u mužských obětí sexuálního násilí
Bendová, Lucie ; Záplatová, Klára (vedoucí práce) ; Vítek, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje krizové intervenci u mužských obětí sexuálního násilí. Krizové služby fungují jako centra krizového zásahu pro širokou skupinu klientů. Mezi nimi mohou být také muži s historií sexuálního násilí. Tato práce tedy prozkoumává sexuální násilí u mužů a krizové práci s nimi. Teoretická část definuje pojem sexuálního násilí a udává jeho prevalenci u mužů ve společnosti. Věnuje se také popsání následků sexuálního násilí a diskutuje rozdíly v prožívání a následcích mezi ženami a muži. Teoretická část popisuje problematiku oznámení sexuálního násilí a zmiňuje bariéry, které mohou bránit v jeho sdělení. Poslední kapitola se zaměřuje na definici krizové intervence, její formy, zaměřuje se taktéž na specifika práce u sexuálního násilí a mapuje pražská krizová centra a krizové linky. Teoretická část rovněž diskutuje možné nedostatky krizové intervence při práci s mužskými oběťmi sexuálního násilí. Empirická část navazuje na předložené poznatky z teoretické části a představuje návrh výzkumu, který si pokládá za cíl zjistit postoje krizových interventů ohledně efektivní práce s mužskými oběťmi sexuálního násilí. Navrhovaný výzkum se inspiruje výzkumem Paula & Paula (2016), kteří zkoumali postoje terapeutů ohledně efektivní práce s mužskými oběťmi sexuálního násilí v dlouhodobé...
|
|
|
Úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu
Záplatová, Klára ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu. Cílem práce je postihnout úzkostné projevy v celé jejich šíři. Pozornost je věnována jak prožívání jedince, tak tělesným projevům při úzkosti. Téma se nevyhýbá ani procesům probíhajícím uvnitř těla úzkostného jedince, kterých si není vědom. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol, první je literárně - přehledová část, druhou pak návrh výzkumu. Ten se věnuje sociální fobii a jejím projevům na fyziologické úrovni. Zřetel je brán na aktivaci specifických mozkových oblasti, hladinu vyplaveného kortizolu, stejně tak na prožívání během vyšetření. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komplexní posttraumatická stresová porucha u jedinců s ADHD
Pertlová, Klára ; Záplatová, Klára (vedoucí práce) ; Maulisová, Alice (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje diagnóze komplexní posttraumatické stresové poruchy (komplexní PTSD), která se poprvé v oficiální podobě objevuje v nové verzi Mezinárodní klasifikace nemocí 11.revize (MKN-11). Komplexní PTSD potom dává do souvislosti s diagnózou poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). V teoretické části práce stručně představuje diagnózu PTSD a zejména potom problematiku komplexního traumatu, především ve vztahu k dětskému věku. Dále potom práce představuje syndrom ADHD a v poslední kapitole se věnuje studiím, jež se zabývají společným výskytem PTSD/komplexní PTSD a ADHD a léčebnými přístupy k oběma diagnózám. V empirické části je předložen návrh výzkumného projektu, jehož hlavním cílem je zjistit, zda se symptomatologie komplexní PTSD objevuje více u dospělých jedinců s ADHD oproti jedincům bez této diagnózy. Dalším důležitým zájmem práce je zjistit, zda dětské traumatické zkušenosti souvisí se symptomatologií komplexní PTSD. K tomu bude využito dotazníku Trauma z dětství (CTQ), Mezinárodního dotazníku traumatu (ITQ) a ADHD sebeposuzovací škály pro dospělé (ASRS). Ve studiích zabývajících se symptomatologií PTSD a komplexní PTSD u jedinců s ADHD se ukazuje signifikantní vztah. I my si proto myslíme, že se v naší studii projeví významný vztah mezi symptomatologií komplexní PTSD...
|
|
|
Vliv spánku na zpracování traumatu
Kalenská, Lucie ; Záplatová, Klára (vedoucí práce) ; Janků, Karolina (oponent)
Tématem bakalářské práce je vliv spánku na zpracování traumatu. Práce se zaměřuje na zmapování aktuálních poznatků o traumatu a faktorech, které ovlivňují rozvoj poruch spojených s traumatem, zejména pak posttraumatickou stresovou poruchu, mechanismy jejího fungování, a to především z hlediska kognitivních modelů poruchy. Představuje také dosavadní možnosti léčby a jejich efektivitu, přičemž největší prostor je věnován metodě desenzibilizace a přepracování pomocí očních pohybů. Práce dále představuje problematiku posttraumatické stresové poruchy v kontextu spánku a popisuje procesy, které se během něj odehrávají, obousměrný vztah mezi spánkem a zdravím, a také to jakým způsobem se tento vztah projevuje v posttraumatické stresové poruše. Dále se práce zaměřuje na problematiku konsolidace paměti a metodu cílené reaktivace paměti. Cílem práce je také navrhnout výzkumný projekt, který poznatků z teoretické části využívá. Cílem návrhu výzkumu je ověřit efektivitu cílené reaktivace paměti pro pacienty s PTSD a diskutovat potenciální přínosy a limity takové intervence. Klíčová slova: Posttraumatická stresová porucha; kognitivní modely; spánek; konsolidace paměti; cílená reaktivace paměti
|
|
|
Krizová intervence u mužských obětí sexuálního násilí
Bendová, Lucie ; Záplatová, Klára (vedoucí práce) ; Burian Lexová, Eliška (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje krizové intervenci u mužských obětí sexuálního násilí. Teoretická část definuje pojem sexuálního násilí a udává jeho prevalenci ve společnosti. Věnuje se také popsání následků sexuálního násilí a diskutuje rozdíly v prožívání a následcích mezi ženami a muži. Teoretická část popisuje problematiku oznámení sexuálního násilí a zmiňuje bariéry, které mohou bránit v jeho sdělení. Poslední kapitola se zaměřuje na definici krizové intervence, její formy, postupy, zaměřuje se taktéž na specifika práce u sexuálního násilí a mapuje pražská krizová centra a krizové linky. Teoretická část rovněž diskutuje možné nedostatky krizové intervence při práci s mužskými oběťmi sexuálního násilí. Empirická část představuje návrh výzkumu, který si pokládá za cíl zjistit vnímanou efektivitu práce krizových interventů při práci s mužskými oběťmi sexuálního násilí. Navrhovaný výzkum si klade otázku, zda najdeme asociaci mezi faktory osobní zkušeností interventa se sexuálním násilím, pohlavím interventa, přímou pracovní zkušeností s mužskými oběťmi sexuálního násilí a vnímanou vlastní efektivitou práce. Klíčová slova: Sexuální násilí, krizová intervence, muži, oběť sexuálního násilí, vnímaná efektivita práce krizových interventů
|
|
|
Léčba traumatu: pohled neurověd
Lebedová, Anna ; Záplatová, Klára (vedoucí práce) ; Jonáš, Juraj (oponent)
Trauma je tématem psychologie od samého počátku. Pohled na něj se však v průběhu let mění, v posledních dekádách mimo jiné vlivem poznatků moderních neurověd, které na trauma dokáží nahlížet na úrovni neurobiologických změn. Postupem času jsou rovněž precizovány metody léčby traumatických následků a jejich efekt je předmětem exaktního výzkumu. Tato práce navazuje na dosavadní poznání o dopadu traumatu na člověka na psychické i fyziologické úrovni a o možnostech psychoterapeutické práce v rámci jeho léčby. Teoretická část přináší v první řadě přehled klíčových definic a odlišuje pojmy C-PTSD, DTD a attachmentové trauma. Dále rozebírá dopady raného traumatu na vývoj mozkových struktur a systémů a dotýká se neurobiologie attachmentové vazby. V poslední kapitole nabízí stručné srovnání metod léčby s důrazem na psychoterapeutické přístupy zaměřené na trauma, především na systém PBSP. V empirické části je představen výzkumný návrh navazující na uvedené teoretické poznatky, jehož cílem je zkoumání změn v aktivaci mozkových oblastí u osob s attachmentovým traumatem v reakci na podnět asociovaný s traumatickou událostí, a to před absolvováním intervence PBSP a po něm. Východisko tvoří dosavadní studie ve výzkumu efektivity léčby traumatu, zdůrazňující roli emoční regulace a obranného systému středního...
|
|
|
Syndrom zástupného dítěte: způsob sdělení úmrtí sourozence a následné vztahy v rodině
Hedlová, Karolína ; Záplatová, Klára (vedoucí práce) ; Vlčková, Karolína (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem zástupných dětí, v literatuře se objevujícím nejčastěji jako "syndrom zástupného dítěte". Teoretická část představuje dosavadní poznatky, které o zkušenosti a prožívání zástupných dětí existují. Zabývá se také zástupným těhotenstvím, jehož průběh má vliv i na pozdější atmosféru v rodině. Součástí je také kapitola věnující se tématu rodinné komunikace o smrti, a to včetně zaměření se na smrt sourozence. Návrh výzkumu je zaměřen na rodinnou komunikaci o smrti sourozence. Konkrétně se věnuje problematice rodinné komunikace s těmito dětmi, a to právě o skutečnosti, že v rodině byl před jejich narozením ještě jeden sourozenec, který zemřel. Výzkum si klade za cíl zjistit, jaký vliv měl způsob komunikace na následné vztahy v rodině.
|
|
|
Specifika komunikace v rámci speciální oblasti forenzní psychologie: Svědecká výpověď svědků násilných trestných činů
Obuchova, Michaela ; Faberová, Karolína (vedoucí práce) ; Záplatová, Klára (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Filozofická fakulta Katedra psychologie Bakalářská práce Michaela Obuchova Specifika komunikace v rámci speciální oblasti forenzní psychologie: Svědecká výpověď svědků násilných trestních činů Specifics of communication within the special field of forensic psychology: Testimony of witnesses to violent crimes Vedoucí práce: Mgr. Karolína Faberová 2022 Abstrakt Předkládaná bakalářská práce se zabývá svědeckou výpovědí, psychologickými stránkami jejího utváření a procesem výslechu se zaměřením na specifika svědka násilného trestného činu. Klade si za cíl popsat a rozebrat aspekty, které ovlivňují získání kompletní a pravdivé výpovědi. Centrem zájmu je osoba svědka a její psychické procesy během samotné vyšetřované události, v průběhu výslechové situace a také mezi tím. Literárně-přehledová část popisuje zejména souhrn aktuálních poznatků o svědecké výpovědi, psychologických aspektech jejího utváření, výslechu a jeho průběhu. Poukazuje na multidisciplinární kontext - právní, kriminalistický a psychologický pohled na svědeckou výpověď a výslech svědka. Pozornost je dále zaměřena na poznatky z dosavadních studií ohledně psychických procesů, které ovlivňují tvorbu svědecké výpovědi, a to se zaměřením na emoce, které mají neodmyslitelný vliv na svědka násilného trestného činu. Následuje část...
|
|
|
Traumatické zkušenosti z dětství u původců domácího násilí
Macháčková, Denisa ; Androvičová, Renáta (vedoucí práce) ; Záplatová, Klára (oponent)
Bakalářská práce se věnuje fenoménu domácího násilí, konkrétně původcům domácího násilí a souvislostí s jejich traumatickými zkušenostmi s násilím v dětství. Nejprve stručně popisuje domácí násilí, vývoj tohoto pojmu a další termíny, které se s ním pojí. Následně se zabývá znaky, typy a důsledky domácího násilí. Práce se věnuje také aktérům domácího násilí. Popisovány jsou osoby ohrožené násilím a původci, u kterých jsou představeny typologie, charakteristiky, příčiny a motivace páchat násilí. Zmínka je zde také o mezigeneračním přenosu násilí. Následně se práce zaměřuje na dítě traumatizované násilím v rodině. Popisuje trauma, jeho projevy, důsledky a reakci nervové soustavy. V neposlední řadě také shrnuje výzkumy zabývající se výskytem zkušeností s násilím v rodině v průběhu dětství u původců domácího násilí. V souvislosti s poznatky je navržen výzkumný projekt kvantitativního charakteru, který zjišťuje souvislost mezi násilným chováním v dospělosti a traumatickými zkušenostmi s násilím v rodině během dětství. Klíčová slova Domácí násilí, původci domácího násilí, děti, trauma
|
|
|
Disociace a trauma
Urbánková, Anna ; Záplatová, Klára (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Práce se zabývá disociací, traumatem a jejich vztahem. Větší prostor je věnován fenoménu disociace, vzhledem k její teoretické komplexnosti a nejednotě pojetí. Jako první je zmíněn klinický pohled na disociativní stavy. Nastíněna je historie, různé pohledy, kterými je k jevu přistupováno a současné, empiricky podpořené modely, které demonstrují fungování disociace. Pozornost je zaměřena na disociativní kontinuum a na zjištění spojená s přístupem. Popsány jsou některé jevy spadající pod patologické a nepatologické formy disociace. Trauma je v práci rozebíráno s ohledem na jeho definici, formy a události, které traumatizaci způsobují. V návaznosti na způsoby traumatizace jsou krátce pokryta témata vývojového traumatu a transgeneračního přenosu. Důsledky posttraumatického stresu jsou demonstrovány akutní stresovou reakcí a posttraumatickou stresovou poruchou. Práce rozebírá vztah disociace a traumatu, který je charakterizován s ohledem na časovost. Když k disociativním stavům dochází bezprostředně při traumatické události a mají ochrannou funkci, nebo když dlouhodobě přetrvávají a narušují každodenní bytí. Témata tvoří teoretický rámec, ze kterého vychází návrh kvantitativního výzkumu, který má za cíl objasnit vztah disociace a traumatu. Je zkoumáno, jestli disociace stoupá důsledkem traumatizace a...
|
host ::
RSS.