|
|
Změna nemocenského pojištění v ČR po roce 2009 - institucionální analýza
Vondráčková, Jana ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na změny v systému nemocenského pojištění v ČR od roku 2009. Cílem práce je na základě analýzy vývoje sociálního zabezpečení v kontextu neoliberálního kapitalismu a ekonomické globalizace reflektovat ideová a věcná východiska a legitimitu institucionální změny v oblasti nemocenského pojištění v souvislosti s přijetím zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a zjištění socioekonomických důsledků těchto změn. Teoretickými východisky práce je institucionální změna, která proběhla v oblasti nemocenského pojištění a (ne)legitimita politiky v této oblasti v kontextu reforem veřejných financí. Mezi další teorie patří vztah hospodářské a sociální politiky, které spolu úzce souvisí a teorie sociálního státu, který se v posledních desetiletích stává předmětem intenzivních politických diskuzí v souvislosti s procesy stárnutí, globalizace a recese ekonomického vývoje. V empirické části práce je s využitím metody institucionální analýzy, kritické diskursivní analýzy a rozhovorů zkoumána oblast nemocenského pojištění v souvislosti s přijetím zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a následně jsou zkoumány socioekonomické důsledky přijatých změn na vybrané aktéry. Hlavní zjištěnou příčinou problému je to, že reformy v oblasti nemocenského pojištění jsou prováděny...
|
|
| |
|
|
Změna nemocenského pojištění v ČR po roce 2009 - institucionální analýza
Vondráčková, Jana ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na změny v systému nemocenského pojištění v ČR od roku 2009. Cílem práce je na základě analýzy vývoje sociálního zabezpečení v kontextu neoliberálního kapitalismu a ekonomické globalizace reflektovat ideová a věcná východiska a legitimitu institucionální změny v oblasti nemocenského pojištění v souvislosti s přijetím zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a zjištění socioekonomických důsledků těchto změn. Teoretickými východisky práce je institucionální změna, která proběhla v oblasti nemocenského pojištění a (ne)legitimita politiky v této oblasti v kontextu reforem veřejných financí. Mezi další teorie patří vztah hospodářské a sociální politiky, které spolu úzce souvisí a teorie sociálního státu, který se v posledních desetiletích stává předmětem intenzivních politických diskuzí v souvislosti s procesy stárnutí, globalizace a recese ekonomického vývoje. V empirické části práce je s využitím metody institucionální analýzy, kritické diskursivní analýzy a rozhovorů zkoumána oblast nemocenského pojištění v souvislosti s přijetím zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a následně jsou zkoumány socioekonomické důsledky přijatých změn na vybrané aktéry. Hlavní zjištěnou příčinou problému je to, že reformy v oblasti nemocenského pojištění jsou prováděny...
|
|
|
Diagnostika školní zralosti
Vondráčková, Jana ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá diagnostikováním školní zralosti při zápisech k povinné školní docházce. V práci jsou vymezeny pojmy školní zralost, školní připravenost, zápis k povinné školní docházce, odklad školní docházky a přijetí dítěte před šestým rokem věku. Další část práce se zabývá průběhem zápisů k povinné školní docházce na základních školách na Českobudějovicku. Zde byly stanoveny 3 cíle, kterými bylo zjistit, jak učitelé vybraných základních škol na Českobudějovicku diagnostikují školní zralost při zápisech k povinné školní docházce, zjistit, zda mají učitelé základních škol na Českobudějovicku zkušenosti s odklady školní docházky a s přijímáním dětí před dovršení šestého roku věku a zjistit, jestli základní školy spolupracují se školami mateřskými při zápisech k povinné školní docházce. K dosažení cílů byl použit kvalitativní typ výzkumu, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Pomocí rozhovorů s vybranými učiteli s devíti základních škol byly tyto cíle splněny. Základní školy používají různé metody k diagnostikování školní zralosti, ale ve většině případů diagnostikují dítě v literaturou doporučených oblastech. Při zápisech k povinné školní docházce spolupracují se školami mateřskými. Zkušenosti učitelů s dodatečným odkladem a přijetím dítěte před šestým rokem...
|
|
|
Hodnocení výsledků v globálním rozvojovém vzdělávání
Vondráčková, Jana ; Baštecká, Bohumila (vedoucí práce) ; Málková, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením výsledků v globálním rozvojovém vzdělávání. Vymezuje východiska a obsah globálního rozvojového vzdělávání a jeho očekávané výsledky. Popisuje a porovnává kvantitativní a kvalitativní metody zjišťování výsledků vzhledem k jejich schopnosti měřit skutečný přínos činnosti. Upozorňuje na potřebu prokázat validitu a reliabilitu měření výsledků. Vysvětluje roli hodnot, měřítek a ukazatelů v hodnocení. Dále se práce zabývá měřením přínosu konkrétně v oblasti globálního rozvojového vzdělávání. Poskytuje přehled uskutečněných měření výsledků v globálním rozvojovém vzdělávání podle míry jejich validity. Nabízí také přehled měřítek kvality používaných v globálním rozvojovém vzdělávání. Výzkumná část práce představuje výsledky šetření, jehož cílem bylo zjistit, jak vybrané české organizace zabývající se globálním rozvojovým vzděláváním hodnotí výsledky své činnosti. Snaží se určit, co hodnocení výsledků usnadňuje a co mu naopak brání. Vychází při tom z kvalitativní analýzy rozhovorů a písemných materiálů, které organizace poskytly.
|
|
| |
|
|
Kyberšikana z pohledu učitele základní školy
VONDRÁČKOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je zpracována na téma Kyberšikana z pohledu učitele základní školy. Zabývám se v ní základními fakty o kyberšikaně, jednotlivými účastníky této formy šikany, rozdělením kyberšikany, prostředky, které jsou k šikanování používány a legislativou spojenou s tímto tématem. Také jsem se v této práci věnovala prevenci kyberšikany. Jelikož je má práce zaměřena i na pohled učitele základní školy, jsou zde popsány role pedagogů, kteří se ve školním prostředí nachází. Na konci teoretické části krátce představuji vybrané projekty, které se v České republice zabývají prevencí kyberšikany a některé případy šikanování pomocí informačních a komunikačních technologií. Ke zpracování praktické části bakalářské práce byl použit kvalitativní typ výzkumu, metoda dotazování. Sběr dat probíhal pomocí polostandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili učitelé základních škol v okrese České Budějovice. Se žádostí o rozhovory jsem oslovila padesát tři základních škol v tomto okrese. S účastí ve výzkumu mé bakalářské práce souhlasily pouze tři základní školy. Rozhovor se skládal z dvanácti otázek a několika podotázek. Cílem těchto rozhovorů bylo zjistit postoj učitelů ke kyberšikaně a to, zda učitelé základních škol vědí, jak tuto formu šikany řešit. Odpovědi respondentů ve vztahu k výzkumným otázkám potvrdily, že učitelé základních škol vědí, že kyberšikana je veliký problém, který je těžké rozkrýt. Ke kyberšikaně se staví s respektem a své žáky před ní většinou varují. I sebe se snaží chránit. Chrání se hlavně tím, že ve virtuálním světě nezveřejňují žádné informace o svém soukromí. Učitelé, kteří ve škole působí například jako metodici školní prevence a výchovní poradci, vědí, jak kyberšikanu řešit. Tyto informace získali na přednáškách, seminářích, či školeních. Avšak ne všichni by se do řešení pustili sami, bez odborné pomoci. Učitelé, kteří na škole nepůsobí na podobné, výše uvedené pozici a tudíž neprošli tak intenzivním školením, by kyberšikanu sami nikdy neřešili. Obrátili by se na jiného odborníka, ať už ze školy nebo z jiné instituce. O tuto formu šikany se většinou zajímali sami a informace spojené s jejím řešením si vyčetli v různých publikacích či na internetu. Řešení kyberšikany souvisí s Programem proti šikanování. Každá škola by takový program měla mít a na jeho přípravě a realizaci by se měli podílet všichni učitelé. Všechny školy program mají, avšak není zvykem, aby ho vytvářeli všichni učitelé. Většinou má program na starosti jen jeden pedagogický pracovník a ostatní o něm sice vědí, ale již moc nezkoumají, co se v něm nachází. Tím přichází i o informace týkající se řešení kyberšikany, ty by se totiž v programu měly nacházet. Bylo by dobré, kdyby základní školy měly finance na vzdělávání všech svých učitelů v oblasti šikanování pomocí informačních a komunikačních technologií. Kyberšikana může číhat na každého z nás, a proto bychom měli být s touto formou šikany seznámeni. Základní školy by měly dodržovat doporučení MŠMT, aby se na vytváření Programu proti šikanování podíleli všichni učitelé. Důvod je stejný. Pomocí vytváření programu se učitelé seznámí s kyberšikanou a s postupem, jakým by měli postupovat při jejím zjištění.
|
host ::
RSS.