Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Investigating prosody in spoken Czech: A corpus-linguistic approach
Lukeš, David ; Vondřička, Pavel (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent) ; Čech, Radek (oponent)
Prozodie je klíčovým aspektem mluveného jazyka, nicméně v korpusech mluvené češtiny, které jsou aktuálně v nabídce Českého národního korpusu, je reprezen- tována jen okrajově. Primární důvod je ten, že mluvené korpusy jsou už tak velmi náročné co se nákladů a manuální práce týče, takže přidávat další manuálně an- otované prvky není schůdné. Předkládaná práce tak nabízí cestu, jak prozodickou anotaci doplnit do těchto korpusů automaticky, pomocí systému Prosogram v kom- binaci s dalšími nástroji a vlastními postprocessingovými postupy a heuristikami. Součástí teoretického zdůvodnění volby Prosogramu jako anotačního nástroje je i analýza toho, jak funguje v jazyce význam. Filozoficky je ukotvená v diskrimina- tivním pojetí významu, které na rozdíl od aktuálně dominantního kompozičního pojetí neskýtá při důsledné aplikaci žádné paradoxy. Vyplývá z ní, že anotaci obec- ných mluvených korpusů, která cílí na užití širokou lingvistickou komunitou v různýchkontextecha při různých výzkumných úkolech,je vhodné cílit deskriptivně, s minimální poplatností konkrétním teoriím. Prezentované výsledky, získané pomocí zpracování Prosogramem, se soustředí zejména na intonační rozpětí, protože omezené intonační rozpětí je poměrně ná- padným rysem češtiny ve srovnání s jinými jazyky, např. angličtinou. Věnujeme se...
Frekvenční distribuce nominální flexe v češtině
Janda, Vojtěch ; Křivan, Jan (vedoucí práce) ; Lukeš, David (oponent)
Tato práce využívající metod lingvistických přístupů na základě užívání ověřuje, zda lze vysvětlit rozdílnou frekvenční distribuci pádů u jednotlivých substantiv v češtině pomocí hierarchie životnosti. Z vyváženého korpusu současných psaných textů SYN2015 extrahuji gramatické profily substantiv, skládající se z informací o rodu a čísle; na těchto profilech provádím klastrovou analýzu, jež dělí gramatické profily do skupin substantiv s podobnou relativní frekvenční distribucí pádů. Na základě klastrové analýzy a modelování podmíněných inferenčních stromů potvrzuji, že životnost rozděluje sledovaný vzorek na dvě skupiny. Klíčová slova: hierarchie životnosti, klastrová analýza, korpusová metoda, usage-base linguistics
Percepční citlivost ve frekvenční a temporální doméně u hudebních a řečových stimulů
Lukeš, David ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Práce se zabývá percepční citlivostí na jemné frekvenční a temporální manipulace v ře- čových, hudebních a smíšených stimulech. Vychází z předpokladu, že by citlivost jedince na variace ve všech třech typech stimulů měla být podobná (tj. měla by zde existovat korelace), neboť zjištění z oblasti evoluční biologie, neurověd, psychologie i experimentál- ní fonetiky ukazují na poměrně výrazné propojení mechanismů percepce v řeči a hudbě. Metodou poslechového testu se podařilo odhalit převážně středně silné korelace, přičemž usuzujeme, že za použití syntakticky méně složitých stimulů řečových i hudebních, které by kladly větší důraz na základní citlivost a nevyžadovaly, aby byla současně provede- na komplexnější syntaktická analýza stimulu, by bylo možné zjistit korelaci robustnější. Vliv předchozího lingvistického vzdělání na výkon v testu byl zanedbatelný, zato vliv hu- dební praxe poměrně značný, a to zejména v hudební a smíšené části. I to hovoří pro zjednodušení zejména hudebních stimulů v budoucím výzkumu. Klíčová slova: hudba, řeč, percepce, citlivost, korelace
Textual Identity in Selected Novels by Philip Roth: Representation, Dissimulation, Creation
Lukeš, David ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Záměrem této studie je prozkoumat, jak se židovská identita odráží a rozvíjí v diskurzu tří románů židovsko-amerického spisovatele Philipa Rotha, jmenovitě v Portnoyově komplexu (Portnoy's Complaint, 1969), Americké idyle (American Pastoral, 1997) a Lidské skvrně (The Human Stain, 2000). Její teoretický rámec vychází primárně z filozofických přístupů k problému identity a zakládá se na klíčových pojmech jinakosti, performativity a etiky, jak je formulovali zejména Judith Butler, Paul Ricoeur a Emmanuel Lévinas; částečně se ovšem opírá i o sociologické studie. Práce se zabývá politickým rozměrem literárního ztvárnění identity, v jehož intencích dochází k rozkolísání ustálených definic "většiny" a "menšiny." Autor píšící o Židech v Americe s ním musí počítat, ač třeba zpočátku proti své vůli. Jinakost jako ústřední topos je nahlížena jako nepřístupná a nezredukovatelná (Lévinas), ovšem postavy, jimiž se budeme zabývat, si do ní promítají své vlastní, rozporuplně citově zabarvené představy: střídavě po ní touží a zesměšňují ji. U našich židovských hrdinů tedy postupně odhalíme jinakost bělochů (kapitola 1), černochů (kapitola 2) a dalších Židů (kapitola 3) jako zásadní body, k nimž se upíná jejich představivost, a na něž se tudíž postavy odkazují při utváření své osobnosti v kontextu židovství a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.