|
|
Akustické parametry řečového signálu a jejich intraindividuální a interindividuální variabilita v češtině
Houzar, Alžběta ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent) ; Hes Svobodová, Marie (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na variabilitu široké škály akustických parametrů řečového signálu v češtině. Shrnuje metodologické postupy aplikované v dosa- vadních studiích při zkoumání akustických charakteristik řeči a předkládá také souhrnnou analýzu intraindividuální a interindividuální variability obsáhlého souboru vybraných parametrů prostřednictvím vlastních experimentů provede- ných s využitím jednotného řečového materiálu. V rámci dílčích experimentů jsou parametrizovány základní frekvence, vokalické formanty, krátkodobé a dlouho- dobé frekvenční spektrum a temporální rovina řeči, a to pomocí celkem 61 metrik. U všech parametrů byla sledována proměnlivost v řeči mluvčího v rámci jednoho typu projevu a také v závislosti na mluvním stylu; sledovány byly nahrávky čte- ného a spontánního projevu třiceti mluvčích. Na základě výsledků experimentů byly rovněž získány informace o distribuci hodnot sledovaných parametrů v obou mluvních stylech u dané populace. V rámci závěrečného experimentu byla prove- dena souhrnná analýza všech zkoumaných parametrů zaměřená na jejich vzá- jemné souvislosti a jejich podíl na celkové variabilitě řečového signálu. Výsledky této souhrnné analýzy ukazují, že pro akustickou variabilitu řečového signálu jsou určující zejména parametry krátkodobého i dlouhodobého...
|
|
|
Akustické vlastnosti českých diftongů
Studenovský, David ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Zimmermann, Július (oponent) ; Hes Svobodová, Marie (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl přinést základní údaje akustického popisu českých diftongů [ou, au, eu]. Diftong je jednotkou, pro kterou je charakteristická změna kvality během jeho trvání, jakási "dvoučlennost". Analýza povahy této změny je obtížná, stejně jako fonologická interpretace dvoučlenných segmentů v systému konkrétního jazyka. Také proto byl popis diftongů často opomíjen. V současné době narůstá potřeba jednotky tohoto typu zkoumat. Významný podíl na tom má zájem, který projevují o problematiku zvukových segmentů s krátkou časovou změnou jednak neurofonetický a psychologický výzkum, jednak některé aplikace řečových technologií. Získání podrobnějších údajů o akustické podobě diftongů patří proto k aktuálním úkolům současného popisu jazyka. V práci jsme sledovali aspekt trvání, spektrálního složení a změn intenzity na lokální úrovni, které jsme následně srovnávali s výsledky získanými pro jednoduché vokály. V časové doméně jsme sledovali hodnoty trvání diftongů rozdělených na část iniciální, přechodovou a finální na základě sluchové percepce. vedle toho bylo sledováno trvání celkové. K analýzám bylo použito jednak materiálu pocházejícího z databáze Fonetického ústavu FFUK, jednak byly vytvořeny speciální texty pro potřeby jednotlivých měření. Vesměs to byly nahrávky čtených a...
|
|
|
Temporální konfigurace českého taktu v souvislosti s jeho fonotaktickou strukturou
Churaňová, Eliška ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Palková, Zdenka (oponent) ; Hes Svobodová, Marie (oponent)
Tato disertační práce si klade za cíl prozkoumat vztahy mezi fonotaktickou stavbou českého mluvního taktu a řečovým rytmem. Pro účely této práce byly vybrány takty, jež odpovídaly třem nejčastějším dvouslabičným konsonanticko-vokalickým vzorcům v češtině: CVCV, CCVCV a CVCCV. V percepčním experimentu, který zahrnoval srovnávání dvou plně proslovených mluvních taktů nebo taktu a nízkofrekvenčního obrazu jiného či stejného taktu, posluchači určovali, nakolik jsou si takty různých i stejných vzorců rytmicky podobné. Výsledky ukázaly, že nejsilnější vliv na vnímání rytmické podobnosti má z fonotaktických faktorů pozice souhláskového shluku v mluvním taktu. O něco méně silnými faktory pro percepci řečového rytmu byly počet souhlásek v konsonantickém shluku a přítomnost dlouhého vokálu v obou porovnávaných taktech. Pro subtilnější rysy, jejichž význam pro percepci rytmické podobnosti prokázán nebyl (např. rozdíl v sonoritě znělých hlásek či znělosti obstruentů), byly navrženy možnosti dalšího zkoumání. Klíčová slova: rytmus řeči, mluvní takt, fonotaktika, konsonanticko-vokalická struktura, čeština
|
|
|
Akustické vlastnosti českých diftongů
Studenovský, David ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Zimmermann, Július (oponent) ; Hes Svobodová, Marie (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl přinést základní údaje akustického popisu českých diftongů [ou, au, eu]. Diftong je jednotkou, pro kterou je charakteristická změna kvality během jeho trvání, jakási "dvoučlennost". Analýza povahy této změny je obtížná, stejně jako fonologická interpretace dvoučlenných segmentů v systému konkrétního jazyka. Také proto byl popis diftongů často opomíjen. V současné době narůstá potřeba jednotky tohoto typu zkoumat. Významný podíl na tom má zájem, který projevují o problematiku zvukových segmentů s krátkou časovou změnou jednak neurofonetický a psychologický výzkum, jednak některé aplikace řečových technologií. Získání podrobnějších údajů o akustické podobě diftongů patří proto k aktuálním úkolům současného popisu jazyka. V práci jsme sledovali aspekt trvání, spektrálního složení a změn intenzity na lokální úrovni, které jsme následně srovnávali s výsledky získanými pro jednoduché vokály. V časové doméně jsme sledovali hodnoty trvání diftongů rozdělených na část iniciální, přechodovou a finální na základě sluchové percepce. vedle toho bylo sledováno trvání celkové. K analýzám bylo použito jednak materiálu pocházejícího z databáze Fonetického ústavu FFUK, jednak byly vytvořeny speciální texty pro potřeby jednotlivých měření. Vesměs to byly nahrávky čtených a...
|
host ::
RSS.