|
|
"Ta odlišnost jde z placenty plemenné." Židovství jako otázka osobní identity a literárních dispozic
Pavlík, Ondřej ; Topor, Michal (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Jádro této práce spočívá v průzkumu způsobů reflexe židovství v české poezii publikované mezi lety 1923 a 1936, téma je přitom modelováno ve dvou propojených úrovních. V první řadě půjde o zachycení pojmosloví dobové kritiky, zejména pak podněcujících úvah Pavla Eisnera. Prizma jeho a dalších postřehů a tezí lze vztáhnout přímo k básnickým textům coby doklad jejich druhého života a širší působnosti - jejich společenské rezonance, auto/hetero-stereotypní recepce, etno-deterministických výkladů a konečně jejich nesamozřejmého vřazení do linie "židovské lyriky". Následná prověřující a zároveň rozvíjející interpretační pozornost je upřena ke sbírkám Otokara Fischera (Hlasy), Františka Gottlieba (Cesta do Kanaán, Proměny, Bílý plamen) a Viktora Fischla (Jaro, Kniha nocí, Hebrejské melodie), tedy k dílu těch autorů, kteří učinili židovství explicitním tématem své lyrické výpovědi (případně součástí lyrické autostylizace). Práce se tak pokouší hledat odpověď na otázku, jakým způsobem a v jakém vztahu k původní básnické produkci byly formulovány teze o různých duchovních dispozicích umělců židovského původu. Jinak řečeno, jak byl dobovými recipienty interpretován, konceptualizován a diskurzivně ukotvován vliv židovství autora na jeho dílo a jak se tato čtení proměňovala v závislosti na společenské a...
|
|
|
Lze prozkoumat překladatelskou činnost žen spojených s "Americkým klubem dam" v Praze v 19. a raném 20. století?
Suchomelová, Kristýna ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce) ; Topor, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá překladatelskou činností členek Amerického klubu dam od jeho založení v roce 1865 do konce prvního desetiletí 20. stol. Nejdříve je stručně popsán historický kontext se zaměřením především na vývoj emancipačního hnutí a na historii Amerického klubu dam. Následně se práce věnuje popisu průběhu výzkumu a při něm využitých zdrojů. Poté jsou prezentovány výsledky tohoto výzkumu se zaměřením na vývoj překladatelské činnosti členek AKD v čase, na jazyky, ze kterých překládaly a na žánry překládaných děl. Pozornost je věnována rovněž vztahu mezi překladatelskou činností a autorskou tvorbou jednotlivých členek AKD. Tento celkový přehled doplňuje také translatologická analýza dvou překladů a jejich originálů. Klíčová slova: překladatelky, Americký klub dam, Praha, 19. století, rané 20. století, dějiny překladu
|
|
|
Minima prosaica. Česká drobná próza v letech 1890-1900
Topor, Michal ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Opelík, Jiří (oponent)
Materiálem analýz a komentářů, soustředěných v této práci, jsou drobné prozaické texty, otištěné v průběhu posledního desetiletí 19. století v českých časopisech. Kapitoly, věnované dvěma dílčím rokům (1890 / 1900), představují různě zryté fólie, mezi nimiž lze srovnávat, pasáž (kapitola) mezi nimi odpovídá zkratce, redukci, určité zkusmé úvaze, exponující víceméně vyhraněný fenomén (šílenost), kolem něhož modeluje pole nálezů.
|
|
|
Umělecký a osobnostní portrét Rudolfa Karla Zahálky
Pausz, Marek ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Topor, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje především na literární dílo spisovatele Rudolfa Karla Zahálky. V úvodní části je stručně nastíněn dobový kontext 90. let 19. století, který slouží jako orientační východisko následujícího rozboru. V hlavní části práce jsou analyzovány nejdůležitější motivy a volba témat v Zahálkových krátkých prózách v porovnání s texty autorů podobného zaměření. Poslední část obsahuje shrnutí všech dostupných údajů o životě tohoto autora a je zmíněna i koncepce sbírky Kresby. Cílem práce je na základě srovnání se soudobými tendencemi ozřejmit některé nejasné aspekty Zahálkovy tvorby, pregnantně ji charakterizovat a tím ji tak usouvztažnit k literárněhistoricky vymezenému období.
|
|
|
O jednom "zvýšeném kamarádství" aneb Vztah Ivana Olbrachta a Bedřicha Fučíka ve světle vzájemné korespondence
Libánská, Anežka ; Topor, Michal (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce se zabývá vztahem Ivana Olbrachta, spisovatele, "zlého samotáře", a Bedřicha Fučíka, významného literárního kritika a nakladatelského činitele, a to zejména na základě jejich pracovně kamarádské korespondence. Sestává jednak ze studie věnované podstatným zápletkám a souvislostem jejich přátelství (počínaje životní situací, v níž si začínají psát, postihnutím základního impulzu a následných důvodů, které ke korespondenci mají, až k postupnému vytrácení kontaktu), jednak - a tuto část lze označit za těžiště práce - z edice souboru korespondence z let 1933-1944, jenž spojuje v celek dosud nepublikované dopisy z rodinného archivu (pozůstalosti B. Fučíka) a jen zčásti zpřístupněné dopisy z fondu Melantrich (LA PNP). Edice zahrnuje vysvětlivkový aparát, ediční poznámku, rejstřík děl a jmenný rejstřík.
|
|
|
Recepčně estetické problémy literárního díla Dušana Paly
Zlámalová, Alena ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Topor, Michal (oponent)
Cílem bakalářské práce je přinést ucelený pohled na literární dílo Dušana Paly a osobnost autora. V první části je představena filozofie existence a literární kontext válečného období. Následně je pozornost zaměřena na život spisovatele a problematiku jeho zařazení do literární historie. V nejrozsáhlejším úseku práce je představeno jeho literární dílo, přičemž jsou podrobně sledována posmrtná vydání a s ním spjaté recepčně estetické problémy. Poslední oddíl se věnuje vybraným rysům, které propojují celou literární tvorbu autora. Práce zahrnuje i dosud nezveřejněné texty z autorovy pozůstalosti uložené v Literárním archivu Památníku národního písemnictví. Klíčová slova Dušan Pala, Václav Černý, Vladimír Papoušek, Krev a popel, Stromy a kamení, existencialismus
|
|
|
Elsa Gollerová a Julius Zeyer: přátelství mezi překladatelkou a autorem
Friedlová, Maria ; Topor, Michal (vedoucí práce) ; Merhautová, Lucie (oponent)
(česky) Cílem bakalářské práce je představit osobnost Elsy Gollerové se zřetelem k jejímu vztahu k českému básníku Juliu Zeyerovi. Východiskem práce je především rozsáhlá vzájemná korespondence uložená v LA PNP, dalším užitečným pramenem je důkladný a zevrubný soubor, zahrnující výstřižky jak textů (článků, překladů) překladatelčiných, tak dobové texty o ní. Důraz je v práci kladen především tu část autorčina publicistického a překladatelského díla, jež byla soustředěna ve staročeském deníku Politik, resp. Union; právě zde vyšla většina jejích překladů Zeyerových prací. Vícejazyčná korespondence mezi Zeyerem a Gollerovou odkrývá letité přátelství a též překladatelskou spolupráci. K porozumění jejich vztahu má přispět jednak sonda naznačující v širším měřítku Zeyerův poměr k ženám, jednak nástin situace a společenského statutu žen-překladatelek na sklonku 19. století.
|
|
|
Erotika a sexualita v díle Franze Kafky
Petrželová, Anežka ; Topor, Michal (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Východiskem této práce je vymezení titulních pojmů sexuality a erotiky coby možných klíčů k následné interpretaci románu Zámek Franze Kafky. Osou práce se stává několik elementárních tezí společně tvořících perspektivu, skrze niž je nahlíženo románové prostředí. Výchozí premisa zakládá představu zámku jako svrchovaného činitele rozkoše, ba dokonce samotného, ač neustále zapovídaného a nedosažitelného vyvrcholení. Tomu odpovídá sadomasochistická struktura představeného prostoru. Po vymezení východisek pojmoslovných, metodologických i obsahových se práce soustředí na oblast sakrálního fetišismu, kde se sbíhají dva koncepty společně generující specifickou formu přitažlivosti, dále se zabývá okruhem ženských postav a jejich specifik. Pozornost je věnována rovněž erotickému motivu služek, vábivé ošklivosti, tělesné blízkost a odcizení, homosexuální přitažlivosti, absenci soukromí a intimního života. V závěrečné kapitole věnované postavě hostinské jsou usouvztažněny průběžně traktované linie módního fetišismu, významu oděvu a kontaktu s tělem. Klíčová slova: sexualita, erotika, Franz Kafka, Zámek, sadomasochistická struktura, fetišismus, intimita
|
|
|
Antická zrcadlení v rané tvorbě Otakara Theera
Kochová, Denisa ; Topor, Michal (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá antickou inspirací v rané tvorbě Otakara Theera, tedy do závěru roku 1897, kdy svým nákladem vydal knihu Háje, kde se tančí. Nejprve jsou stručně nastíněny základní parametry, stereotypy v recepci antické kultury v průběhu evropských dějin, zejména pak v devatenáctém století, následně je pozornost věnována místu řečtiny a latiny a vůbec antických reálií ve školní výuce, a to jak na pozadí obecnější rozpravy o jejich patřičnosti a užitečnosti v desetiletích kolem přelomu 19. a 20. století, tak se speciálním zřetelem k jejich uplatnění v osnovách a výukové praxi akademického gymnázia v pražské Žitné ulici, kde v l. 1890-1899 studoval Otakar Theer. Návazně na tuto sondu se práce pokouší rekonstruovat i další podněty a kontexty (dekadence, naturismu), v jejichž souvislostech si Theer pojem antiky také osvojoval a s nimiž se v knize Háje, kde se tančí po svém vyrovnal.
|
|
|
Paměti Bedřicha Frídy
Hubáček, Jiří ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Topor, Michal (oponent)
Jádro práce spočívá v edici dosud nepublikovaných či málo známých vzpomínkových textů, vztahujících se k osobě Jaroslava Vrchlického. Práce přináší paměti básníkova bratra Bedřicha Frídy, napsané krátce po Vrchlického smrti a dosud jako celek needitované. Edice se zaměřuje rovněž na texty Jaroslava Vrchlického, publikované pouze časopisecky a reflektující zejména básníkovo mládí. Obsahuje rovněž odbornou lékařskou zprávu o Vrchlického nemoci, sepsanou Josefem Pelnářem. Rozsáhlý komentář slouží nejen k vysvětlení faktů uvedených v editovaných textech, nabízí rovněž pohledy do reflexí určitých momentů Vrchlického života, známých z jiných vzpomínkových a literárních děl. Úvodní stať mapuje nejprve vzpomínkové texty vztahující se k Vrchlickému a přináší pokus o jejich kategorizaci. Druhá část je zaměřena na Bedřicha Frídu, autora nejrozsáhlejšího z editovaných textů, a snaží se načrtnout komplexní obraz života málo známého českého překladatele, pedagoga a dramaturga Národního divadla, především se však pokouší zmapovat komplikovaný a dynamicky se měnící vztah obou bratří; nabízí též srovnání soudobých materiálů s textem Frídových pamětí, přinášejícím osobitou verzi příběhu o jeho soužití s bratrem. Klíčová slova: Jaroslav Vrchlický, Bedřich Frída, paměti, komentovaná vydání
|
host ::
RSS.