|
|
Zemědělská univerzita v Praze. Architektura univerzitních budov v 60. letech 20. stol.
Kopecká, Kristýna ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Schmelzová, Radoslava (oponent)
RESUMÉ Kristýna Kopecká Architektura univerzitních budov v 60. letech 20. stol. Zemědělská univerzita v Praze Bakalářská práce je zaměřená na areál Zemědělské univerzity v Praze - Suchdole. Důkladně se zabývá historií výuky zemědělského oboru a jeho zakotvení na vysokoškolské úrovni, místům, kde byl dříve vyučován a nejvýznamnějším osobnostem s tímto oborem spojených. Následující kapitoly jsou věnovány soutěži na výstavbu tohoto rozsáhlého areálu, který byl ve své době největší plánovanou realizací hlavního města. Jsou představeni porotci hodnotící celkem 24 odevzdaných návrhů. Toto hodnocení je následně prezentováno spolu s hodnocením soutěže dobovým tiskem a představením všech návrhů. Posléze je nastíněno umístění areálu a podrobně představen vítězný projekt od Jana Čejky, u kterého se zabývám architekturou a technickým popisem jednotlivých budov, urbanistickým řešením areálu s promítnutím novějších realizací a v samotném závěru se věnuji původním výtvarným dílům, která byla doposud v areálu zachována. architektura ČSR 60.léta Zemědělská univerzita Jan Čejka
|
|
|
Osobnost architekta Vojtěcha Dvořáka (1852-1925)
Valentová, Petra ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Schmelzová, Radoslava (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží objasnit život a dílo Ing. arch. Vojtěcha Dvořáka. Práce jde po stopách jeho kořenů, praxe i pedagogické činnosti. Vzhledem k tomu, že nebyla doposud této osobnosti věnována větší pozornost, je obsah bakalářské práce založen převážně na studiu dobových pramenů a archiválií. Vzhledem k tomu, že Dvořákova pracovní činnost byla valnou částí spjata/svázána s brněnskou českou průmyslovou školou, největší podíl zpracovaného materiálu pochází z Archivu města Brna. První kapitola díla zachycuje Dvořákovo prostředí, ze kterého pocházel, jaké byly jeho rodinné poměry. Následující kapitola již sleduje Dvořákovo vzdělání a získávání praxe. Vyjadřuje se k osobnostem, které architekt za svého života potkává. Ve stěžejní části práce podává soupis architektových realizací a osvětlení jeho spolupráce s kolegou Karlem Welzlem (12. 3. 1854-22. 11. 1918). Tato práce také popisuje Vojtěcha Dvořáka, jako toho, jež zanechal nesmazatelnou stopu v dějinách první české průmyslové školy na Moravě a snaží se nahlédnout na jeho osobu z pohledu jeho kolegů, přátel a rodiny.
|
|
| |
|
|
Secesní architektura v Kladně
Šindelářová, Barbora ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Schmelzová, Radoslava (oponent)
Resumé Ve své bakalářské práci se zabývám secesní architekturou ve městě Kladně. Architektura s prvky secese se začala uplatňovat koncem 19. století a začátkem 20. století. Tedy v době, kdy Kladno začínalo bohatnout díky průmyslné výrobě a mnoho lidí sem přicházelo za prací. Cílem práce bylo vytvořit souhrnný přehled architektury s přihlédnutím na průmysl, jenž výstavbu důležitých budov nastartoval. V počátcích těžby uhlí poblíž města, umělci hledali styl, který by odrážel český národ a jeho historii. K tomu jim posloužil historizující sloh. Historizujících staveb ve městě je celá řada, zvláště oblíbenou se stala neorenesance. Od secesních budov je od sebe dělí pouze pár let, a přece by bez jedné nevznikla druhá. Proto i malá část práce se věnuje architektuře secesní ve srovnání s historizující. V první části práce se věnuji historii Kladna s důrazem na historii průmyslu. Díky průmyslné výrobě přicházeli do města lidé za prací, kteří potřebovali základní prostor pro bydlení pro sebe a své rodiny, ale také veřejné budovy a prostranství pro svůj volný čas. Proto vedle dolů vznikali malé dělnické kolonie se samostatně stojícími domky a město se začalo rozrůstat. Tuto pracující třídu doplnila vrstva obchodníků a průmyslníků, kteří naopak díky penězům stavěli soukromé honosné vily. A to vše nastalo v době, kdy...
|
|
|
Ekologická architektura a bydlení
Tomanová, Klára ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Schmelzová, Radoslava (oponent)
RESUMÉ EKOLOGICKÁ ARCHITEKTURA A BYDLENÍ Tato bakalářská práce se zabývá tématem ekologické architektury a bydlení. Práce má za cíl osvětlit principy a zásady ekologického stavění. Je zde uvedeno, co musí být dodrženo, aby se dalo hovořit o ekologickém stavění. Dále zde představuji vývoj ekologického stavění, který osvětluje situaci světovou a zvláštní pozornost věnuje českému prostředí. Historická část zahrnuje období od konce 19. století po současnost. S tím, že od konce 19. století se v oblasti architektury objevují ekologické tendence nevědomě. Práce dále zdůrazňuje první vědomé ekologické přístupy v architektuře, jako jsou přístupy u Buckminstera Fullera nebo Paola Soleriho. A také je zde upozorněno na vědomou ekologickou architekturu jako na reakci vůči energetické krizi. V podkapitolách věnovaných českému prostředí přestavuji osobnosti projevující jisté aspekty ekologičnosti jako jsou Dušan Samo Jurkovi nebo velcí představitele zeleně zaměřených teoretických děl Karel Honzík, Ladislav Žák a Emanuel Hruška. Dále zdůrazňuji situaci po energetické krizi, kde se tyto tendence objevují ojediněle především u některých realizací SIALu a samostatných jednotlivců jako jsou Stanislav Hrazdíra nebo Bohumil Lhota. Závěrečná část bakalářské práce představuje vybrané stavby dle stáří z jednotlivých dekád. Každá...
|
|
|
Liberecké krematorium a osobnost architekta Rudolfa Bitzana
Zamazalová, Michaela ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Schmelzová, Radoslava (oponent)
Bakalářská práce "Liberecké krematorium a osobnost architekta Rudolfa Bitzana" se zabývá budovou krematoria v Liberci i osobou jejího tvůrce, architekta Rudolfa Bitzana. Cílem práce je představit realizaci projektu této stavby v kontextu doby jejího vzniku. Zaměřuje se také na kulturně-historické pozadí stavby libereckého krematoria, které je první stavbou krematoria na našem území. Hlavní část práce se soustředí kromě architektury stavby, na umělecko-historický pohled i na uměleckou výzdobu krematoria. Součástí práce je také podrobný popis interiéru včetně porovnáním původní a současné podoby stavby, která utrpěla mnohými rekonstrukcemi. Jedna z kapitol je věnována samotné osobnosti, u nás stále málo známého německého architekta, Rudolfa Bitzana. Kapitola se zaměřuje především na jeho dílo, stručně shrnuje i architektův život a studia. Popisuje Bitzanovy významné architektonické návrhy a realizace nejen v Německu, ale především v oblasti českého pohraničí, kterými jsou například Krušnohorské divadlo v Teplicích, kancelářská budova v Podmoklech či vily v Liberci. Práce nabízí také srovnání s drážďanským krematoriem a dalšími německými stavbami tohoto druhu. Poukazuje na vzájemné ovlivnění těchto staveb a snaží se nalézt architektovu možnou inspiraci.
|
|
|
Člověk, místo, paměť
Vlček, Martin ; HAVLÍČKOVÁ, Šárka (vedoucí práce) ; SCHMELZOVÁ, Radoslava (oponent)
Scénografie se odjakživa pohybuje mezi výtvarným a performativním uměním.
Samotné výtvarné umění se od 60. let 20. století často dostává do podobných
přesahů: zážitků spojených s instalací (environment již od 50. let) a s důraznějším
zaměřením se na akci samotnou (happening, event, performance).
Zajímám se o takové příklady, kdy se oba tvůrčí světy setkávají na pomyslných
hranicích a věnují se tématu paměť a místo alespoň na jedné z těchto rovin:
1.) umělecké práci s prostorem a jeho specifičností
2.) umělecké práci založené na osobních vzpomínkách, či sdílení zážitku
Velmi zásadní jsou pro mě fenomén autenticity a osobního prožitku,
(spolu)prožívání s ostatními a kentextualizace místa. Scénami a scénografií
současně se například stávají budovy a instalace, dějem happeningy,
eventy, performance. Výše jmenované přístupy ale poslouží spíše jako
východiska, věnuji se především současným tendencím. Spíše než umělý svět
mě zajímají umělecké projekty, které se k životu blíží co nevíce, ať už se
zvýšeným apelem na zážitkovost, přecházející v intimní dialog, nebo sdílení
příběhů, paměti a místa.
V autorském uměleckém projektu řeším téma návštěvy. Jaké jsou rozdíly
a kdy dochází k souznění mezi dvěma klíčovými momenty — být (ještě) na návštěvě
a cítit se (už) doma, zabydlený? Hledám cesty, jak reflektovat místo,
využít paměti nejen toho prostoru, ale též lidí, kteří jej znali, transformovat jejich
interpretaci z různých osobních příběhů či deformací skutečnosti (propaganda,
idealizace) a vytvořit nové prostředí, přenesené do dalšího kontextu. Snažím se
ve své tvorbě využít prakticky všech nástrojů k zobrazování skutečnosti. Malba,
fotografie, video, instalace, zvuk, environment, kresba, projekce, text, jídlo,
performance, tanec, rituál a já jako ústřední tvůrce v dialogu s návštěvníky.
Do popředí mého zájmu se dostávají time-based media, mentální mapy, site
specific, paměť, prostor, místo, cesta, vzpomínky a jednotlivec, který je čte
a interpretuje.
|
|
|
Prostory odjinud
Stojčevski, Dragan ; SCHMELZOVÁ, Radoslava (vedoucí práce) ; ŠTOREK, Pavel (oponent)
Disertaĉní práce se zabývá specifickou tvorbou prostoru, kterou autor definuje jako scénografickou instalaci. V první kapitole Prostor jako médium autor mapuje práci s prostorem různých umělců, jeţ ho inspirovala k vlastnímu výzkumu. Jedná se o scénografii v souĉasném divadle, instalaci ve výtvarném umění, rovněţ o tvorbu expozic v muzeích a dotýká se také uměleckých projektů ve veřejném prostoru a souĉasné tvorby pomníků. Autor dochází k názoru, ţe scénografická instalace je specifický druh scénografie, která se objevuje v site specific projektech, v environmentálním a imerzivním divadle. Dále definuje scénografickou instalaci i jako samostatný umělecký ţánr tak, jak je to u instalace ve výtvarném umění. Tento ţánr specifikuje tím, ţe má performativní a narativní vlastnosti. Dalším specifikem tohoto ţánru je podle autora návaznost prostoru s divákem jako úĉastníkem.
Výzkum se dělí do tří okruhů, ve kterých se autor snaţí uvést několik důleţitých charakteristik scénografické instalace.
V prvním okruhu Rekontexualizace prostoru popisuje zkušenosti z autorského site specific projektu In S(p)ite of fire a scénografickou práci na environmentálním divadle Oresteia. Popisuje, jakým způsobem scénografická instalace dokáţe veřejný prostor proměnit a dát ho do jiného kontextu.
V druhém okruhu Fenomén přemísťovaní se autor zabývá tvorbou scénografické instalace ve výstavním prostoru muzea. Zajímá ho, jak scénografická instalace dokáţe jinak interpretovat vystavované artefakty v muzeích. Dokládá to svou zkušeností z autorských projektů Pergamon Set a Pokoj.
V třetím okruhu Prostorová simulace zkoumá scénografickou instalaci z hlediska prostorové simulace v divadle a v galerii. Své poznatky opírá o scénografické realizace v představeních Král jelenem a Experiment myší ráj a dále o autorský projekt You Are Unique You Do Not Exist, realizovaný v galerii.Dochází k poznání, ţe scénografie dokáţe bez aktérů tvořit performativní prostor, ve kterém je divák hlavním hybatelem, a ţe můţe existovat jako samostatný ţánr, mimo kontext divadla.
Na závěr výzkumu autor popisuje vztah a role diváka ve scénografické instalaci.
|
|
|
Osobnost architekta Vojtěcha Dvořáka (1852-1925)
Valentová, Petra ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Schmelzová, Radoslava (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží objasnit život a dílo Ing. arch. Vojtěcha Dvořáka. Práce jde po stopách jeho kořenů, praxe i pedagogické činnosti. Vzhledem k tomu, že nebyla doposud této osobnosti věnována větší pozornost, je obsah bakalářské práce založen převážně na studiu dobových pramenů a archiválií. Vzhledem k tomu, že Dvořákova pracovní činnost byla valnou částí spjata/svázána s brněnskou českou průmyslovou školou, největší podíl zpracovaného materiálu pochází z Archivu města Brna. První kapitola díla zachycuje Dvořákovo prostředí, ze kterého pocházel, jaké byly jeho rodinné poměry. Následující kapitola již sleduje Dvořákovo vzdělání a získávání praxe. Vyjadřuje se k osobnostem, které architekt za svého života potkává. Ve stěžejní části práce podává soupis architektových realizací a osvětlení jeho spolupráce s kolegou Karlem Welzlem (12. 3. 1854-22. 11. 1918). Tato práce také popisuje Vojtěcha Dvořáka, jako toho, jež zanechal nesmazatelnou stopu v dějinách první české průmyslové školy na Moravě a snaží se nahlédnout na jeho osobu z pohledu jeho kolegů, přátel a rodiny.
|
|
|
Liberecké krematorium a osobnost architekta Rudolfa Bitzana
Zamazalová, Michaela ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Schmelzová, Radoslava (oponent)
Bakalářská práce "Liberecké krematorium a osobnost architekta Rudolfa Bitzana" se zabývá budovou krematoria v Liberci i osobou jejího tvůrce, architekta Rudolfa Bitzana. Cílem práce je představit realizaci projektu této stavby v kontextu doby jejího vzniku. Zaměřuje se také na kulturně-historické pozadí stavby libereckého krematoria, které je první stavbou krematoria na našem území. Hlavní část práce se soustředí kromě architektury stavby, na umělecko-historický pohled i na uměleckou výzdobu krematoria. Součástí práce je také podrobný popis interiéru včetně porovnáním původní a současné podoby stavby, která utrpěla mnohými rekonstrukcemi. Jedna z kapitol je věnována samotné osobnosti, u nás stále málo známého německého architekta, Rudolfa Bitzana. Kapitola se zaměřuje především na jeho dílo, stručně shrnuje i architektův život a studia. Popisuje Bitzanovy významné architektonické návrhy a realizace nejen v Německu, ale především v oblasti českého pohraničí, kterými jsou například Krušnohorské divadlo v Teplicích, kancelářská budova v Podmoklech či vily v Liberci. Práce nabízí také srovnání s drážďanským krematoriem a dalšími německými stavbami tohoto druhu. Poukazuje na vzájemné ovlivnění těchto staveb a snaží se nalézt architektovu možnou inspiraci.
|
host ::
RSS.