|
|
Ekologická architektura a bydlení
Tomanová, Klára ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Schmelzová, Radoslava (oponent)
RESUMÉ EKOLOGICKÁ ARCHITEKTURA A BYDLENÍ Tato bakalářská práce se zabývá tématem ekologické architektury a bydlení. Práce má za cíl osvětlit principy a zásady ekologického stavění. Je zde uvedeno, co musí být dodrženo, aby se dalo hovořit o ekologickém stavění. Dále zde představuji vývoj ekologického stavění, který osvětluje situaci světovou a zvláštní pozornost věnuje českému prostředí. Historická část zahrnuje období od konce 19. století po současnost. S tím, že od konce 19. století se v oblasti architektury objevují ekologické tendence nevědomě. Práce dále zdůrazňuje první vědomé ekologické přístupy v architektuře, jako jsou přístupy u Buckminstera Fullera nebo Paola Soleriho. A také je zde upozorněno na vědomou ekologickou architekturu jako na reakci vůči energetické krizi. V podkapitolách věnovaných českému prostředí přestavuji osobnosti projevující jisté aspekty ekologičnosti jako jsou Dušan Samo Jurkovi nebo velcí představitele zeleně zaměřených teoretických děl Karel Honzík, Ladislav Žák a Emanuel Hruška. Dále zdůrazňuji situaci po energetické krizi, kde se tyto tendence objevují ojediněle především u některých realizací SIALu a samostatných jednotlivců jako jsou Stanislav Hrazdíra nebo Bohumil Lhota. Závěrečná část bakalářské práce představuje vybrané stavby dle stáří z jednotlivých dekád. Každá...
|
|
|
Ekologická architektura a bydlení
Tomanová, Klára ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Schmelzová, Radoslava (oponent)
RESUMÉ EKOLOGICKÁ ARCHITEKTURA A BYDLENÍ Tato bakalářská práce se zabývá tématem ekologické architektury a bydlení. Práce má za cíl osvětlit principy a zásady ekologického stavění. Je zde uvedeno, co musí být dodrženo, aby se dalo hovořit o ekologickém stavění. Dále zde představuji vývoj ekologického stavění, který osvětluje situaci světovou a zvláštní pozornost věnuje českému prostředí. Historická část zahrnuje období od konce 19. století po současnost. S tím, že od konce 19. století se v oblasti architektury objevují ekologické tendence nevědomě. Práce dále zdůrazňuje první vědomé ekologické přístupy v architektuře, jako jsou přístupy u Buckminstera Fullera nebo Paola Soleriho. A také je zde upozorněno na vědomou ekologickou architekturu jako na reakci vůči energetické krizi. V podkapitolách věnovaných českému prostředí přestavuji osobnosti projevující jisté aspekty ekologičnosti jako jsou Dušan Samo Jurkovi nebo velcí představitele zeleně zaměřených teoretických děl Karel Honzík, Ladislav Žák a Emanuel Hruška. Dále zdůrazňuji situaci po energetické krizi, kde se tyto tendence objevují ojediněle především u některých realizací SIALu a samostatných jednotlivců jako jsou Stanislav Hrazdíra nebo Bohumil Lhota. Závěrečná část bakalářské práce představuje vybrané stavby dle stáří z jednotlivých dekád. Každá...
|
host ::
RSS.