|
| |
|
|
Tichá přátelství: Vladimír Fuka, Eva Fuková, Jiří Kolář, Zdeněk Urbánek, Jan Rychlík, Kamil Lhoták, Josef Schwarz-Červinka, Jan Hanč a Emanuel Frynta
Strnadlová, Anna ; Šiklová, Lucie (oponent)
Období po únorovém puči roku 1948 znamenalo pro kulturní sféru u nás velké změny: skupiny a spolky byly rozpouštěny, umělcům, kteří se nechtěli vtěsnat do mezí socialistického realismu, nezbývalo nic jiného, než se před vnějším světem uzavřít v soukromí svých domovů a ateliérů. Po roce 1950 se ale v Praze zformovala skupina přátel kolem Jiřího Koláře, která sdílela stejné názory na politický i kulturní vývoj a navzdory různým uměleckým zaměřením každodenní prožitky zachycovala obrazem nebo písmem. Rigorózní práce se zaměřuje právě na přátelství Jiřího Koláře, Vladimíra Fuky, Evy Fukové, Zdeňka Urbánka, Jana Rychlíka, Kamila Lhotáka, Jana Hanče, Josefa Schwarze-Červinky, Emanuela Frynty a dalších; snaží se vykreslit prožívanou situaci, jejich vzájemné inspirace a vztahy, a zejména pak nesmírně tvůrčí atmosféru, která v tomto přátelském kruhu vznikla. Jako materiál zkoumá zejména deníkové záznamy, kresby, koláže, básně a literární texty, jež v tomto ojedinělém svobodném a inspirativním prostředí společně a pro sebe navzájem každý z členů vytvářel.
|
|
|
Karel Šlenger. Duše malíře-outsidera jako průvodce jeho životem a dílem
Šiklová, Lucie ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Karel Slenger za svuj zivot vytvofil malifske dilo citajici neskutecnych nekolika tisicu polozek, a to od del minimalnich rozmeru po velkoplosne monumenty. Podle svedectvi Josefa Hirsala udelal i par soch na tema zeny, takove dlouhe ienske postavyl85. Jednalo se o sadrove zfejme odlitky, v nadzivotni velikosti.Vzhledem k osudu autodidakta musel vYtvarne techniky i pfistupy zvladnout sam. Osvojil si metody a vyraz mnoha umeleckych smeru. Najdeme u nej stopy vedouci k Picassovi, a to jak tYkajici se neoklasicismu, tak i, byf okrajove kubismu. Nelze fici, ze je zcela nedotcen surrealismem, ktery u nej v jeho imaginativni podoM, (coz je charakteristicke prave pro neskolene malife) v par urcitYch momentech take potkavame. Staromistrovstvi potkal jiz v Louvru, vzdyt' prvni zkusenosti a poueeni si pfivazi z Pafize. Nejpatrnejsi je jeho poznamenarn tzv. Pafizskou skolou, jejiz ohlasy provazi celou jednu vy-razovou polohu dila. Charakteristicky je pro nej smutek techto velkych Pafizanu - pfistehovalcu zidovskeho puvodu do Pafize poeatku minuleho stoleti. Na tomto miste vy-znamneji vystupuje puvodem Litevec Chaim Soutine, jehoz portrety a zatisi jsou silne expresivni a zivelne deformovane, a v mnohem tedy blizke Slengrovym. Expresivni momenty jsou u nej velmi silne, jeho potfeba pfevezt dusi na platno pfekraeuje ve...
|
|
|
Poslední obrazy
Šiklová, Lucie ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent) ; Pomajzlová, Alena (oponent)
Disertační práce s titulem Poslední obrazy se zabývá otázkou posledních děl autorů na konci tvorby. Tato otázka představuje na poli českých dějin výtvarného umění komplexně dosud nezpracované téma. Poslední obrazy bývají mnohdy oproti předchozí tvorbě tak jiné, že v konkrétních případech mohou vyvolávat diskuzi: Máme je do tvorby plnoprávně započítávat, nebo raději v umělcově díle "vyzávorkovat" jako exces a příliš se jimi nezaobírat? Dosud se děje spíše ta druhá alternativa. V širokém spektru možného fokusu se práce zaměřuje na poslední díla moderní a současné historie umění. Vzhledem ke skutečnosti, že takováto skupina či kategorie děl v rámci českých dějin umění dosud nebyla uvažována, cílí na české autory. Vybraná ikonická světová poslední díla představuje pro srovnání na konci v rychlém přehledu. Vzhledem k tématu, souvisejícímu s odchodem člověka z tohoto světa, práce nastiňuje kulturně antropologická východiska a jejich symboliku, zamýšlí se nad ikonografií posledních obrazů. Nabízí možnosti kategorií, které se jeví jako diverzní, prostupující se a tedy spíše jako pomocné. Hlavní váha práce spočívá na vybraných případových studiích jednotlivých autorů. Na základě případových studií s naznačenou oporou analytické psychologie se poslední obrazy vyjevují jako průvodci odchodem člověka na konci...
|
|
|
Karel Šlenger. Duše malíře-outsidera jako průvodce jeho životem a dílem
Šiklová, Lucie ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Karel Slenger za svuj zivot vytvofil malifske dilo citajici neskutecnych nekolika tisicu polozek, a to od del minimalnich rozmeru po velkoplosne monumenty. Podle svedectvi Josefa Hirsala udelal i par soch na tema zeny, takove dlouhe ienske postavyl85. Jednalo se o sadrove zfejme odlitky, v nadzivotni velikosti.Vzhledem k osudu autodidakta musel vYtvarne techniky i pfistupy zvladnout sam. Osvojil si metody a vyraz mnoha umeleckych smeru. Najdeme u nej stopy vedouci k Picassovi, a to jak tYkajici se neoklasicismu, tak i, byf okrajove kubismu. Nelze fici, ze je zcela nedotcen surrealismem, ktery u nej v jeho imaginativni podoM, (coz je charakteristicke prave pro neskolene malife) v par urcitYch momentech take potkavame. Staromistrovstvi potkal jiz v Louvru, vzdyt' prvni zkusenosti a poueeni si pfivazi z Pafize. Nejpatrnejsi je jeho poznamenarn tzv. Pafizskou skolou, jejiz ohlasy provazi celou jednu vy-razovou polohu dila. Charakteristicky je pro nej smutek techto velkych Pafizanu - pfistehovalcu zidovskeho puvodu do Pafize poeatku minuleho stoleti. Na tomto miste vy-znamneji vystupuje puvodem Litevec Chaim Soutine, jehoz portrety a zatisi jsou silne expresivni a zivelne deformovane, a v mnohem tedy blizke Slengrovym. Expresivni momenty jsou u nej velmi silne, jeho potfeba pfevezt dusi na platno pfekraeuje ve...
|
|
| |
|
|
Analýza zaměstnanosti a důchodů obyvatel v ČR
ŠIKLOVÁ, Lucie
Cílem diplomové práce bylo posoudit vývoj zaměstnanosti a důchodů obyvatel v České republice, vyhodnotit změny v zaměstnanosti a důchodech a posoudit dynamiku a diferenciaci čistých peněžních příjmů obyvatel dle krajů a odvětví národního hospodářství. Zaměstnanost je jednou z klíčových oblastí zájmu nejen České republiky, ale všech členských států Evropské unie. Politika zaměstnanosti má za cíl podporu zaměstnanosti a je jednou z významných oblastí sociální politiky. Velikost příjmů obyvatelstva významně ovlivňuje životní úrovně, konkurenceschopnost a tím i agregátní poptávku. Pro zjišťování příjmů domácností se uplatňují různé metody. Příjmovou diferenciaci lze měřit různými způsoby. Mezi nejznámější metody patří Giniho koeficient a Lorenzova křivka. Nejčastěji používanou statistickou jednotkou, jejíž příjem je sledován, je domácnost.
|
|
|
Politika zaměstnanosti EU a její dopady na trh práce v ČR
ŠIKLOVÁ, Lucie
Politika zaměstnanosti je realizována prostřednictvím dvou forem. První z nich je pasivní politika zaměstnanosti, která se představuje hmotného zajištění občanů v období nezaměstnanosti. Státy ovšem preferují aktivní politiku zaměstnanosti s cílem podpořit přístup pracovní síly ke změně vlastní pozice na trhu práce. Mezi hlavní priority Evropské unie patří zvýšení motivace zaměstnanců k práci. Tato bakalářská práce se zabývá popisem hlavních nástrojů, jako je Evropská strategie zaměstnanosti a Evropský sociální fond. Kromě toho se zabývá také získáváním finančních prostředků z Evropského sociálního fondu pro Českou republiku prostřednictvím konkrétních projektů, srovnáním s další evropskou zemí, analýzou nástrojů politiky zaměstnanosti v České republice.
|
host ::
RSS.