|
|
Návrh firemního databázového systému zboží
Zatočil, Radek ; Píšová, Marta (oponent) ; Kříž, Jiří (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je návrh nového databázového systému pro výběr a hledání zboží. Návrh konceptuálního a logického schématu databázové struktury skladového hospodářství pro firmu. Hlavní důraz je kladen na rychlost získání informace z databáze, jednoduchost a přehlednost konečného návrhu.
|
|
|
Podnikatelský plán pro založení malého podniku v oblasti gastronomie
Vavrisová, Lenka ; Píšová, Marta (oponent) ; Bayerová, Vladimíra (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je sestavení podnikatelského záměru na vytvoření zcela nového podnikatelského subjektu působícího v oblasti rychlého občerstvení (gastronomie). Práce vychází z předpokladu tržní mezery v této oblasti podnikání. Základem návrhu je analýza a vymezení podmínek pro založení tohoto podnikání. Důraz je kladen zejména na vymezení trhu a identifikaci cílové skupiny zákazníků. Výstupem práce je ucelený postup pro otevření podniku tohoto typu, včetně návrhu marketingové a finanční strategie, a vyhodnocení předpokladů úspěchu podnikání.
|
|
|
Technoference u rodičů dětí mladšího školního věku
Kahanová, Simona ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Píšová, Martina (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním fenoménu technoference, tj. narušování mezilidských interakcí prostřednictvím technologií, a tedy i užíváním digitálních zařízení obecně. Zkoumání se zaměřovalo i na výchovu, konkrétněji na mediální rodičovství - jakým způsobem rodiče předávají informace o technologiích svým dětem. V teoretické části je především popsáno, jak technologie mohou ovlivňovat rodinné prostředí a jak určité negativní důsledky používání technologií zmírnit. Z dosavadních výzkumů je zřejmé, že technoference má negativní dopady na komunikaci a vztahy v rodině. Proto je žádoucí zkoumat i podmínky jejího výskytu v populaci, což je náplní empirické části. Cílem práce bylo nejen podat ucelený pohled na technoferenci, ale také zjistit, zda existují určité prediktory, které by mohly poukázat na rodiny více ohrožené tímto jevem. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že nejdůležitějším prediktorem je problémové užívání technologií u rodičů, což byl i předpoklad získaný na základě předešlých výzkumů o technoferenci popsaných v teoretické části. Také určité sociodemografické charakteristiky respondentů se ukázaly statisticky významné. KLÍČOVÁ SLOVA technoference, technologie, interference, výchova (rodičovství), užívání médií
|
|
|
Vliv lokálních topenišť na PM10 v městském ovzduší
Píšová, Martina ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Škrabalová, Lenka (oponent)
Tato práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM10 na území Mladé Boleslavi, Kosmonos a malé obce Plazy v průběhu jednoho měsíce v zimním období v roce 2013. Pomocí síťového měření jsme se snažili zjistit, jestli se ve městě nachází lokální zdroje znečištění, nebo zda jsou škodlivé látky přenášeny z okolí do města. K měření byla použita sada 9 přenosných laserových nefelometrů DustTrak (8520, TSI), které byly umístěny na střechách škol. Souběžně byly beta-prachoměrem měřeny kontinuálně koncentrace PM10, dále pak byly sledovány základní meteorologické parametry (teplota, vlhkost, rychlost a směr větru). Všechny zmíněné parametry byly kontinuálně měřeny v pětiminutových intervalech. Dále byla při pochůzce městem měřena osobní expozice, byla porovnána s expozicí stacionárních monitorů a na závěr byly její rozdíly kvantifikovány. V Mladé Boleslavi a v Kosmonosech se dá pozorovat shodný trend koncentrací PM10 na všech vybraných lokalitách ve městě. Odlišný trend koncentrací PM10 měla obec Plazy, kde byly vyšší a častější maxima, zejména ve večerních hodinách. Hlavní příčinou zvýšené zátěže PM10 ve městě je automobilová doprava a lokální topeniště přispívající k městskému pozadí. Výsledky dále ukazují, že nejvyšší koncentrace PM10 byly zjištěny ve dnech s nízkou rychlostí větru, kvůli zhoršeným...
|
|
|
Ontogeneze episodické paměti u dětí předškolního věku
Píšová, Martina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Episodická paměť nám umožňuje si zapamatovat a později si vybavit životní události, které jsme v minulosti zažili. Jde o typ dlouhodobé deklarativní paměti, která jako kognitivní celek po narození prodělává specifický vývoj. Pro testování episodické paměti byl vyvinut tzv. "model episodické paměti", který akcentuje kontext, ve kterém je episodická vzpomínka uložena, a který obsahuje tři základní složky, a to: "Co se stalo", "Kde se to stalo" a "Kdy se to stalo". Cílem práce je zavedení nové baterie testů episodické paměti spolu s posouzením její vhodnosti vzhledem k věku dětí (5-6 let), na kterých byla baterie testována. Pro testování bylo užito několik typů testů, založených především na testování výše zmíněných tří složek ("Co", "Kde", "Kdy"). Používali jsme ale také testy zaměřené na autobiografickou složku (zkoumání různé perspektivy - aktér/ pozorovatel - při zapamatování si děje jednotlivé episody), nebo časování vzpomínek na autobiografické ose. Jako kontrolu jsme používali zavedené testy z testové baterie NEPSY (test verbální paměti). Z nasbíraných dat jsme zjišťovali: závislost úspěšnosti v testech na věku testovaných dětí, vztah mezi výkonem v jednotlivývh testech, závislost počtu chyb na úrovni testu a na jednotlivých složkách "Co", "Kde" a "Pořadí". Efekt věku se potvrdil v testu...
|
|
|
Interkulturní komunikační kompetence. Rozvoj interkulturní komunikační kompetence studentů učitelství anglického jazyka
Kostková, Klára ; Píšová, Michaela (vedoucí práce) ; Hanušová, Světlana (oponent) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Mgr. Klára Kostková Interkulturní komunikační kompetence Rozvoj interkulturní komunikační kompetence studentů učitelství anglického jazyka Abstrakt: Cílem předložené dizertační práce je hodnocení rozvoje interkulturní komunikační kompetence u studentů učitelství anglického jazyka v rámci studijního předmětu Intercultural Communicative Competence vyučovaném na Katedře anglistiky a amerikanistiky Univerzity Pardubice. V úvodu vymezujeme terminologii, kterou v průběhu práce konsistentně využíváme. Následně představujeme potřebná teoretická východiska, a to zejména východiska filosofická a lingvisticko-didaktická, která naznačují pozice, z nichž přistupujeme k diskutovanému fenoménu, tj. fenoménu interkulturality, který v současném globalizovaném světě klade nové nároky nejen na pedagogickou praxi, ale i výzkum. V další části práce je pozornost zaostřena na interkulturní výchovu a vzdělávání s klíčovým cílem rozvoje interkulturní komunikační kompetence. Tematizovány jsou současné trendy interkulturní výchovy a vzdělávání s akcentem na specifika výuky anglického jazyka. Stěžejní část teoretické části práce se zaměřuje na konceptualizaci konstruktu interkulturní komunikační kompetence a její následnou didaktizaci, tj. rozvoj a hodnocení. Empirické šetření zahrnuje dvě fáze: první (vedlejší) fáze je zaměřena na...
|
|
|
Sociální dovednosti učitelů angličtiny v edukačních interakcích na středních školách
Dvořák, Petr ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent) ; Píšová, Michaela (oponent)
Cílem předkládané disertační práce je charakterizovat sociální dovednosti učitele jako součást jeho profesní kompetence a vymezit jejich význam ve výuce angličtiny komunikativní metodou v edukačních interakcích ve školních třídách na střední škole. V úvodu stanovujeme paradigmata práce - společenská, filozofická, pedagogicko-psychologická a lingvisticko- didaktická. Teoretická část je rozdělena na čtyři oddíly. První oddíl pojednává o procesech učení a osvojování cizího jazyka a vymezuje lingvisticko-didaktický rámec práce v podobě komunikativně-funkčního přístupu k jazyku a z něj vycházející komunikativní metody. V druhém oddíle terminologicky třídíme a popisujeme procesy interakce a komunikace ve škole s akcentem na cizojazyčnou výuku. Pozornost věnujeme funkci a obsahu edukační interakce a komunikace ve školních třídách, hlavním aktérům těchto procesů - učiteli a dospívajícím žákům. Akcentujeme specifika cizojazyčné edukační interakce a její sociální stránku. Ve třetím oddíle teoretické části definujeme a konkretizujeme sociální dovednosti učitele a vymezujeme jejich vztah k ostatním dovednostem v profesní kompetenci učitele angličtiny. V závěrečném oddíle sumarizujeme teoretickou diskusi a vymezujeme sociálně- dovednostní aspekty cizojazyčné edukační interakce, jako je afekt a vytváření...
|
|
|
Ontogeneze episodické paměti u dětí předškolního věku
Píšová, Martina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Episodická paměť nám umožňuje si zapamatovat a později si vybavit životní události, které jsme v minulosti zažili. Jde o typ dlouhodobé deklarativní paměti, která jako kognitivní celek po narození prodělává specifický vývoj. Pro testování episodické paměti byl vyvinut tzv. "model episodické paměti", který akcentuje kontext, ve kterém je episodická vzpomínka uložena, a který obsahuje tři základní složky, a to: "Co se stalo", "Kde se to stalo" a "Kdy se to stalo". Cílem práce je zavedení nové baterie testů episodické paměti spolu s posouzením její vhodnosti vzhledem k věku dětí (5-6 let), na kterých byla baterie testována. Pro testování bylo užito několik typů testů, založených především na testování výše zmíněných tří složek ("Co", "Kde", "Kdy"). Používali jsme ale také testy zaměřené na autobiografickou složku (zkoumání různé perspektivy - aktér/ pozorovatel - při zapamatování si děje jednotlivé episody), nebo časování vzpomínek na autobiografické ose. Jako kontrolu jsme používali zavedené testy z testové baterie NEPSY (test verbální paměti). Z nasbíraných dat jsme zjišťovali: závislost úspěšnosti v testech na věku testovaných dětí, vztah mezi výkonem v jednotlivývh testech, závislost počtu chyb na úrovni testu a na jednotlivých složkách "Co", "Kde" a "Pořadí". Efekt věku se potvrdil v testu...
|
|
| |
|
|
Teaching English of Deaf and Hard-of-hearing University Students
Doležalová, Marie ; Janáková, Daniela (vedoucí práce) ; Píšová, Michaela (oponent) ; Machová, Pavla (oponent)
Disertační práce s názvem Výuka anglického jazyka pro neslyšící a nedoslýchavé studenty vysokých škol si klade za cíl přiblížit z hlediska lingvistického i metodologického problematiku výuky anglického jazyka na vysokých školách, zejména pak na Karlově univerzitě v Praze. Práce je primárně rozdělena na dvě hlavní části. Úvodní část práce se zabývá obecnou sondou do problematiky jazykových kompetencí a jejich nabývání, rovněž i z hlediska lingvistického, u osob se sluchovým postižením. Ukazuje proměnné, které hrají, nebo mohou hrát roli při nabývání mluveného jazyka osobami se sluchovým postižením. Dále popisuje základní rozdělení těchto osob z medicínského pohledu, tj. na základě ztráty sluchu a vyzvdvihuje nutnost vzdělávání těchto studentů na základě lingvistických zkoumání, výzkumů a zjištění. Je zde popsána nutnost propojení lingvistiky s pedagogikou a přínos lingvistických výzkumů a postupů, jako jsou chybová analýza a kontrastivní analýza pro rozvoj produktivních dovedností studentů se sluchovým postižením Druhá část práce je vlastní konkrétní výzkumná část týkající se výuky anglického jazyka v rámci povinného základu studentů se sluchovým postižením na Univerzitě Karlově v Praze. Práce shrnuje výsledky pětiletého působení doktorandky jako lektorky anglického jazyka pro neslyšící a...
|
host ::
RSS.