|
|
Výpočet ukazatelů SAIDI a SAIFI v nn sítích mřížové konfigurace
Dohnal, Josef ; Souček, Jan (oponent) ; Paar, Martin (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce si klade za cíl pojednat o problematice kontinuity distribuce elektrické energie a pojednání o používaných metodách při výpočtu dílčích vlastností spolehlivosti v elektroenergetice. Dále se zabývá problematikou návrhu a provozu distribučních sítí v mřížových sítích nízkého napětí v České republice a Velké Británii. Na základě zkušeností s provozem mřížových sítí navrhuje jištění v mřížových a polomřížových rozvodech. Na závěr je proveden návrh modelu malé mřížové sítě, výpočet ukazatelů SAIDI a SAIFI pomocí nesekvenční simulační metody Monte Carlo.
|
|
|
Určení energetického potenciálu autonomního objektu a jeho využití
Dohnal, Josef ; Šlezingr, Jan (oponent) ; Baxant, Petr (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je stručné shrnutí možností získávání energie z lokálních dostupných zdrojů pro autonomní objekt a definice samotného pojmu - autonomní objekt. Práce se mj. zabývá stanovením potenciálů z různých zdrojů energie, možnostmi jejich realizace (z legislativního hlediska), návrhem postupu případně návrhů, jak získanou energií šetřit. Jelikož nám jde v autonomních objektech především o získávání tepelné a elektrické energie, je práce rozdělena právě na dvě hlavní podkapitoly, které se věnují stanovení potřebného množství dané energie, která by pokryla náš požadavek po ní. V další části je rozebrána stručně stavba Savoniova rotoru s generátorem, který si lze postavit doma. Jedná se o hybridní systém, jež se skládá ze solárního fotovoltaického panelu a samotné větrné turbíny s náležitými elektrickými zařízeními. Stavba Savoniova rotoru je zdokumentována v kapitole Přílohy, kde lze nalézt fotografie zobrazující fáze stavby. Nutno podotknout, že stavba není dokončena a že stanovení některých parametrů nebylo technicky nebo časově v domácích podmínkách možné. Takové měření by bylo zatíženo chybou. Jednotlivé problematiky jsou pak stručně vysvětleny a popsány, případně popsán postup, jakým lze postupovat v ideálním případě. V Závěru je stručně nastíněn postup při výpočtu ekonomické návratnosti metodou NPV (Net Present Value), která je často při rozhodování variant projektů používána.
|
|
|
Specifika ruské fenomenologie a její význam pro interpretaci literárního textu
Šimák, Petr ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Dohnal, Josef (oponent) ; Müller, Richard (oponent)
Cílem disertační práce je upozornit na vratkou pozici literární historie a dalších literárněvědných disciplín. Historie literatury popisuje literární texty jako mrtvé historické objekty. Ačkoli se tedy jedná o humanitní vědu, vyřazuje ze svého výkladu lidskou existenci a její žitý svět a kategorizuje historická a technická data literárních textů do skupin. Tento přístup je čistě vědecký. Historie literatury a další odvětví literární vědy řeší své vlastní abstraktní problémy skrze teorie, které nemají žádný záměr interpretovat literární text jakožto zvláštní zkušenost se světem. Naším cílem je upozornit, jak scientistní přístup k literárnímu textu neumožňuje interpretovat konkrétní literární text ve smyslu, který má pro lidskou existenci. Představujeme metodu fenomenologické filosofie a ukazujeme její potenciál pro interpretaci. Interpretace ve fenomenologickém smyslu slova znamená, že interpret se skrze literární text pokouší porozumět žitému světu. Dále sledujeme stopu fenomenologického myšlení v tradici pražského strukturalismu. Zvláště se potom zaměřujeme na specifika ruské fenomenologie, a to zejména u ruských myslitelů, kteří se zabývali interpretací uměleckých děl (J. Golosovker, B. Engelgardt, G. G. Špet, M. Bachtin ad.). V závěru předkládáme vlastní vymezení fenomenologické interpretace a komparací...
|
|
|
Specifika ruské fenomenologie a její význam pro interpretaci literárního textu
Šimák, Petr ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Müller, Richard (oponent) ; Dohnal, Josef (oponent)
Cílem disertační práce je promyslet možnosti interpretace, které nabízejí tradiční nástroje literární historie a dalších literárněvědných disciplín. Historie literatury popisuje literární texty jako historické objekty.Ačkoli se tedy jedná o humanitní vědu, vyřazuje ze svého výkladu lidskou existenci a její žitý svět a kategorizuje historická a technická data literárních textů do skupin. Tento přístup je čistě vědecký. Historie literatury a další odvětví literární vědy řeší své vlastní abstraktní problémy skrze teorie, které nemají žádný záměr interpretovat literární text jakožto zvláštní zkušenost se světem. Naším cílem je upozornit, jak scientistní přístup k literárnímu textu neumožňuje interpretovat konkrétní literární text ve smyslu, který má pro lidskou existenci. Představujeme metodu fenomenologické filosofie a ukazujeme její potenciál pro interpretaci. Interpretace ve fenomenologickém smyslu slova znamená, že interpret se skrze literární text pokouší porozumět žitému světu. Dále sledujeme stopu fenomenologického myšlení v tradici pražského strukturalismu. Zvláště se potom zaměřujeme na specifika ruské fenomenologie, a to zejména u ruských myslitelů, kteří se zabývali interpretací uměleckých děl (J. Golosovker, B. Engelgardt, G. G. Špet, M. Bachtin ad.). V závěru předkládáme vlastní vymezení...
|
|
|
Specifika ruské fenomenologie a její význam pro interpretaci literárního textu
Šimák, Petr ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Dohnal, Josef (oponent) ; Müller, Richard (oponent)
Cílem disertační práce je upozornit na vratkou pozici literární historie a dalších literárněvědných disciplín. Historie literatury popisuje literární texty jako mrtvé historické objekty. Ačkoli se tedy jedná o humanitní vědu, vyřazuje ze svého výkladu lidskou existenci a její žitý svět a kategorizuje historická a technická data literárních textů do skupin. Tento přístup je čistě vědecký. Historie literatury a další odvětví literární vědy řeší své vlastní abstraktní problémy skrze teorie, které nemají žádný záměr interpretovat literární text jakožto zvláštní zkušenost se světem. Naším cílem je upozornit, jak scientistní přístup k literárnímu textu neumožňuje interpretovat konkrétní literární text ve smyslu, který má pro lidskou existenci. Představujeme metodu fenomenologické filosofie a ukazujeme její potenciál pro interpretaci. Interpretace ve fenomenologickém smyslu slova znamená, že interpret se skrze literární text pokouší porozumět žitému světu. Dále sledujeme stopu fenomenologického myšlení v tradici pražského strukturalismu. Zvláště se potom zaměřujeme na specifika ruské fenomenologie, a to zejména u ruských myslitelů, kteří se zabývali interpretací uměleckých děl (J. Golosovker, B. Engelgardt, G. G. Špet, M. Bachtin ad.). V závěru předkládáme vlastní vymezení fenomenologické interpretace a komparací...
|
|
|
Specifika ruské fenomenologie a její význam pro interpretaci literárního textu
Šimák, Petr ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Müller, Richard (oponent) ; Dohnal, Josef (oponent)
Cílem disertační práce je promyslet možnosti interpretace, které nabízejí tradiční nástroje literární historie a dalších literárněvědných disciplín. Historie literatury popisuje literární texty jako historické objekty.Ačkoli se tedy jedná o humanitní vědu, vyřazuje ze svého výkladu lidskou existenci a její žitý svět a kategorizuje historická a technická data literárních textů do skupin. Tento přístup je čistě vědecký. Historie literatury a další odvětví literární vědy řeší své vlastní abstraktní problémy skrze teorie, které nemají žádný záměr interpretovat literární text jakožto zvláštní zkušenost se světem. Naším cílem je upozornit, jak scientistní přístup k literárnímu textu neumožňuje interpretovat konkrétní literární text ve smyslu, který má pro lidskou existenci. Představujeme metodu fenomenologické filosofie a ukazujeme její potenciál pro interpretaci. Interpretace ve fenomenologickém smyslu slova znamená, že interpret se skrze literární text pokouší porozumět žitému světu. Dále sledujeme stopu fenomenologického myšlení v tradici pražského strukturalismu. Zvláště se potom zaměřujeme na specifika ruské fenomenologie, a to zejména u ruských myslitelů, kteří se zabývali interpretací uměleckých děl (J. Golosovker, B. Engelgardt, G. G. Špet, M. Bachtin ad.). V závěru předkládáme vlastní vymezení...
|
|
|
Jak je uděláno Pozvání na popravu. Teatrální a polemické prvky v románě Vladimira Nabokova
Lenz, Linda ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Dohnal, Josef (oponent) ; Pechal, Zdeněk (oponent)
Práce se soustřeďuje na komplexní rozbor poetiky románu Vladimira Nabokova Pozvání na popravu z hlediska jeho kulturního kontextu. Konkrétně se zabývá jeho souvislostmi se sovětskou divadelní avantgardou, s mytopoetickým symbolismem a s ranou literární avantgardou. Z pohledu divadla přistupujeme k románu jako k parodii na porevoluční avantgardní experimenty sovětské scény. Speciální pozornost je věnována té okolnosti, že vlivem teatralizace textu, tj. připodobení románového prostoru divadelnímu představení, dochází k rozdělení diegeze Pozvání na popravu na dva rovnocenné protikladné světy, z nichž lze každý usouvztažnit s určitou poetikou. Svět soustředěný do hlavní postavy Cincinnata je inspirovaný symbolismem, a to především symbolem a symbolistickým vnímáním světa Andreje Bělého. Ústředním hybným principem této reality je sémiotizace světa. Jeho protiklad tvoří okolní románový svět, který je formován prostřednictvím principu desémiotizace, jenž demonstrativně nahrazuje přenesené významy přímými. Z pohledu sémiotických modelů tedy v románě dochází ke střetu dvou různých pojetí slova: proti symbolistické sémiotizaci reality je postavena desémiotizace jako ústřední aspekt formalisticko-futuristické avantgardy, která hrdinův svět systematicky rozkládá. Ani jeden z těchto světů však není vítězný, v...
|
|
|
Určení energetického potenciálu autonomního objektu a jeho využití
Dohnal, Josef ; Šlezingr, Jan (oponent) ; Baxant, Petr (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je stručné shrnutí možností získávání energie z lokálních dostupných zdrojů pro autonomní objekt a definice samotného pojmu - autonomní objekt. Práce se mj. zabývá stanovením potenciálů z různých zdrojů energie, možnostmi jejich realizace (z legislativního hlediska), návrhem postupu případně návrhů, jak získanou energií šetřit. Jelikož nám jde v autonomních objektech především o získávání tepelné a elektrické energie, je práce rozdělena právě na dvě hlavní podkapitoly, které se věnují stanovení potřebného množství dané energie, která by pokryla náš požadavek po ní. V další části je rozebrána stručně stavba Savoniova rotoru s generátorem, který si lze postavit doma. Jedná se o hybridní systém, jež se skládá ze solárního fotovoltaického panelu a samotné větrné turbíny s náležitými elektrickými zařízeními. Stavba Savoniova rotoru je zdokumentována v kapitole Přílohy, kde lze nalézt fotografie zobrazující fáze stavby. Nutno podotknout, že stavba není dokončena a že stanovení některých parametrů nebylo technicky nebo časově v domácích podmínkách možné. Takové měření by bylo zatíženo chybou. Jednotlivé problematiky jsou pak stručně vysvětleny a popsány, případně popsán postup, jakým lze postupovat v ideálním případě. V Závěru je stručně nastíněn postup při výpočtu ekonomické návratnosti metodou NPV (Net Present Value), která je často při rozhodování variant projektů používána.
|
|
|
Výpočet ukazatelů SAIDI a SAIFI v nn sítích mřížové konfigurace
Dohnal, Josef ; Souček, Jan (oponent) ; Paar, Martin (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce si klade za cíl pojednat o problematice kontinuity distribuce elektrické energie a pojednání o používaných metodách při výpočtu dílčích vlastností spolehlivosti v elektroenergetice. Dále se zabývá problematikou návrhu a provozu distribučních sítí v mřížových sítích nízkého napětí v České republice a Velké Británii. Na základě zkušeností s provozem mřížových sítí navrhuje jištění v mřížových a polomřížových rozvodech. Na závěr je proveden návrh modelu malé mřížové sítě, výpočet ukazatelů SAIDI a SAIFI pomocí nesekvenční simulační metody Monte Carlo.
|
host ::
RSS.