|
|
Jak se stát kriticky ohroženým druhem: revize rozšíření a stavu populací karase obecného (Carassius carassius)
Janda, Benedikt ; Choleva, Lukáš (vedoucí práce) ; Lojkásek, Bohumír (oponent)
Karas obecný (Carassius carassius) je původním druhem ryby v avropských stojatých a mírně tekoucích vodách. Díky vysoké odolnosti vůči nepříznivým abiotickým podmínkám obýval rovněž zarostlá mrtvá ramena řek, tůně a záplavová území. Přes svou odolnost vykazuje tento druh od poloviny 20. století snižování stavů, či úplný ústup z některých stanovišť. Na vině jsou přímé zásahy člověka, kam patří rybolov, rybochov a eliminace vhodných stanovišť v důsledku fragmentace krajiny v rámci protipovodňových opatření. Vliv člověka pokračoval zavlečením dalších druhů zejména pak karase stříbřitého (Carassius gibelio) a dalších zástupců taxonů původního komplexu Carassius auratus. Ti díky gynogenetickému způsobu rozmnožování a odolnosti vůči abiotickým vlivům silně konkurují původnímu druhu. Nakolik je situace původního karase obecného kritická a jak k ní historicky došlo reviduje formou literární rešerše tato bakalářská práce. Klíčová slova karas, gynogeneze, molekulárně-genetické metody, gen cytochom b, taxonomie, hybridizace, introdukce, mikrosatelity
|
|
|
Závěrečná zpráva projektu Monitoring a celoplošné mapování EVD jako podklad pro dokončení návrhu soustavy Natura 2000 v ČR - část F 64 v roce 2013
Halačka, Karel ; Vlach, P. ; Lojkásek, B. ; Hanel, L.
V roce 2013 byl realizován monitoring na 52 lokalitách na území České republiky. Sledován byl výskyt a četnost vybrané skupiny ohrožených druhů ryb: mihule ukrajinská (Eudontomyzon mariae), drsek menší (Zingel streber), drsek větší (Zingel zingel) hrouzek běloploutvý (Romanogobio sp.), ježdík dunajský (Gymnocephalus baloni), ježdík žlutý (Gymnocephalus schraetser), ostrucha křivočará (Pelecus cultratus), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), sekavčík horský (Sabanejewia aurata), sekavec (Cobitis sp.)
|
|
| |
|
|
Vlivy určující druhovou skladbu rybích společenstev řek Moravy, Dyje, Odry a Lužnice v úsecích s přilehlým záplavovým územím
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Lojkásek, B. ; Hartvich, P.
Byla provedena analýza druhové skladby rybího osídlení řek Morava, Dyje (Černého moře), Odra (Baltické moře), Lužnice (Severní moře) v úsecích, kde uvedené toky mají vyvinuté rozsáhlé z části či zcela funkční záplavové území. Jako určující pro druhovou skladbu ichtyofauny hodnocených řek se jeví následující faktory: - úmoří, - lokalizace úseku v podélném profilu toku, - bezbariérové migrační napojení na toky vyššího řádu, - rybníky, - rybářství. Nejvyšší vliv má příslušnost k úmoří, dále se uplatňuje splavování ryb z výše položených částí povodí, významný vliv má migrační prostupnost vodního toku z dolních částí a z mateřského toku. Region soutok Morava a Dyje je v rámci České republiky z hlediska druhové pestrosti nejbohatší. Vyskytuje se tam 38 původních druhů, z toho 8 výlučně pouze v této oblasti a dále byl zjištěn i výskyt 6 nepůvodních druhů. V regionu Odra se vyskytuje 28 původních druhů a 4 nepůvodní druhy. V regionu Lužnice se vyskytuje 23 původních a 5 nepůvodních druhů.
|
|
|
Nezbytnost cílených zásahů v záplavových územích pro rozvoj a stabilizaci rybí bioty
Lusk, Stanislav ; Hartvich, P. ; Lojkásek, B. ; Lusková, Věra ; Pražák, O. ; Halačka, Karel ; Sovíková, L.
Původní záplavová území větších řek se zachovala v omezeném rozsahu a s výrazně pozměněným hydrologickým režimem. To postihuje negativně vodní biotu, především ryby. Prezentované poznatky byly získány při výzkumech autorů v záplavových území Odry, Dyje a Lužnice. Nejvýraznější změny: vznik rybníků, regulace toků, protipovodňové hráze, zánik lučního a pastevního hospodaření, změna dynamiky průtoků. Důsledky: omezení až zánik krajinotvorné funkce toku, zazemňování a zánik aluviálních biotopů, jejich úplné vysýchání během suchých roků, omezování až zánik populací původních charakteristických druhů ryb (zejména Misgurnus fossilis, Rhodeus amarus, Cobitis sp., Carassius carassius, Leucaspius delineatus, aj.). Náprava: aktivní zásahy a udržování optimálního stavu vodních biotopů, nové umělé mokřady, restaurace a posilování původních populací chráněných a ohrožených druhů ryb při zohlednění aspektů "ochrany genetické diverzity". Pasivní ochrana biotopů i druhů již není řešením.
|
|
|
K výskytu vzácných a chráněných druhů mihulí a ryb v povodí řeky Moravy
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Lojkásek, B. ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Merta, L.
Výskyt značné části vzácných a chráněných druhů mihulí a ryb v České republice je výlučně vázán na povodí řeky Moravy. Eudontomyzon mariae se v ČR vyskytuje pouze v Račím potoku ve Velkých Losinách. Lampetra planeri se vyskytuje ve 20-ti km úseku v horní části řeky Moravy. Romanogobio kesslerii se původně vyskytuje v dolní a střední části řeky Bečvy. Po roce 2000 byl zjištěn v toku vlastní Moravy pod a nad ústím Bečvy. Gobio albipinnatus se vyskytuje v dolních úsecích Moravy a Dyje, lokálně i v jejich horních částech. Po roce 1990 v oblasti soutoku Moravy a Dyje obnovily výskyt druhy Pelecus cultratus, Gymnocephalus schraetser, G. baloni, Zingel streber, Z. zingel. Jejich další šíření je prozatím omezeno stupni, které tvoří pro ně nepřekonatelné bariéry. Jediný aktuální výskyt druhu Sabanejewia balcanica v ČR je v krátkém úseku Vláry (povodí Váhu) u hranic se Slovenskem. Cobitis elongatoides se jako čistý druh vyskytuje pouze v horní části povodí Dyje (vodní nádrž Nová Říše).
|
|
|
Nepůvodní druhy ryb povodí Odry na Moravě a ve Slezsku
Lojkásek, B. ; Lusk, Stanislav ; Papoušek, Ivo
Říční síť povodí horní části povodí Odry na území Moravy a Slezska je tvořena převážně menšími toky. Původní ichtyofauna je tam relativně chudá, tvoří ji 2 druhy mihulí a 33 druhů ryb, v současnosti z toho je 1 druh mihule a 3 druhy ryb vymizelé. Během 19. a 20. století v souvislosti s aktivitami člověka bylo introdukováno 8 exotických druhů a 5 druhů nepůvodních pro povodí Odry. Všechny introdukované druhy byly a jsou součástí rybářských aktivit. Z nich pouze Carassius auratus a Pseudorasbora parva se přirozeně rozmnožují, mají nepříznivý vliv na populace původních druhů a proto jsou hodnocené jako invazivní nepůvodní druhy.
|
|
|
Červený seznam mihulí a ryb České republiky - verze 2005
Lusk, Stanislav ; Hanel, L. ; Lusková, Věra ; Lojkásek, B. ; Hartvich, P.
Aktualizovaná verze Červeného seznamu byla vypracována na základě nových poznatků za posledních 5 let. Vedle souhrnného hodnocení pro území ČR je hodnocen stav jednotlivých druhů i pro říční síť úmoří Černého moře, Baltického moře a Severního moře a dále pak v jednotlivých dílčích 16 vodních regionech. V porovnání s hodnocením v roce 2000 nastaly změny statusu u následujících druhů: Salmo salar (dříve EW, nyní CE), Acipenser ruthenus (NE / CE), Sabanejewia balcanica (EX / CE), Zingel streber (EX / CE), Chondrostoma nasus (EN / VU), Lota lota (VU / NT), Rhodeus amarus (NT / EN), Leucaspius delineatus (NT / EN), Alburnoides bipunctatus (VU / EN), and Carassius carassius (VU / EN). Status ohrožení u druhů Alburnoides bipunctatus, Vimba vimba, Rhodeus amarus, Carassius carassius, Misgurnus fossilis kolísal silně v jednotlivých vodních regionech od stupně „vymizelý“ až po stupeň „téměř ohrožený“.
|
|
|
Problémy ochrany evropsky významných lokalit mihulí a ryb v povodích Dyje, Moravy a Odry
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Lojkásek, B. ; Halačka, Karel
V návaznosti na přijaté legislativní předpisy o ochraně evropsky významných druhů mihulí a ryb byly na území České republiky navrženy pSCI (potencial sites of community interest). Národní seznam prochází nyní oponentním a schvalovacím řízením u Evropské komise, po schválení budou pSCI vyhlášeny jako „special area of of conservation“ v rámci soustavy Natura 2000. I když navržená pSCI a tam se vyskytující populace evropsky významných druhů jsou chráněná legislativními předpisy, objevují se rizika, která ohrožují jak kvalitu lokality, tak nepřímo či přímo i tam se vyskytující populaci zájmového druhu. Uvedené příklady prokazují, že jsou to především: lokální havarijní znečištění, stavby stupňů a malých vodních elektráren, těžba sedimentů v korytech vodních toků, vodní plavba a úpravy toků. Umožnění rizikových zásahů a aktivit je způsobeno nedůsledností, ale i neochotou uplatňovat legislativní možnosti prevence a ochrany pSCI ze strany konkrétních orgánů a pracovníků ochrany přírody.
|
|
| |
host ::
RSS.