|
|
Raně středověké krypty v Čechách
Tiagusheva, Tatiana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Tato práce je věnována raně středověkým kryptám v Čechách. Klade si za cíl vytvoření jakéhosi katalogu raně středověkých krypt v českých zemích a časově se omezuje na dobu do konce 13. století. Analyzuje doposud existující literaturu o kryptách v českém prostředí. Věnuje se funkcím krypty ve středověkém kostele, přítomnosti či naopak absenci krypty v řádové architektuře benediktinů a cisterciáků, popisuje typologii středověkých krypt. V rámci této práce je celkem popsáno deset raně středověkých staveb, a to v pořadí od nejstarší k nejmladší: krypta Břevnovského kláštera, krypta baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi, krypta v Sázavském klášteře, krypty někdejší Spytihněvovy baziliky na Pražském hradě, krypta kláštera v Doksanech, krypty baziliky sv. Jiří na Pražském hradě, krypta kláštera Hradiště nad Jizerou, krypta kláštera v Teplicích, krypta v kostele sv. Havla v Poříčí nad Sázavou a krypta kostela sv. Štěpána v Kouřimi.
|
|
|
Vliv antiky na stavby románského období v Čechách a na Moravě
Jubánek, Tomáš ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se snaží popsat a dokumentovat zprostředkovaný vliv antiky na stavby v románském období v Čechách a na Moravě. Všímá si historického vývoje od vzniku a zániku antické civilizace až do konce románské doby, kontextuálně zpracovává vývoj architektury v západní a střední Evropě a na významných stavbách - vzorech - dokládá cesty vlivu antiky vedoucí až na území Čech a Moravy, se zvláštním přihlédnutím ke křesťanství a jeho úloze na formování architektury, jakož i ke svědkovi antické architektury, kterým byl Marcus Vitruvius Pollio. Na několika vhodných příkladech dokládá vliv antiky na architekturu konkrétních staveb na území Čech a Moravy, jmenovitě klášterního kostela v Doksanech, paláce na Olomouckém hradě, kostela sv. Prokopa v Záboří nad Labem, kostela sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory, a nakonec kostela svatých Petra a Pavla v Řeznovicích. Výsledky zkoumání pak posuzuje v závěru bakalářské práce.
|
|
|
Vliv teploty na parametry lithium - iontových článků
Kuthan, Jiří ; Sedlaříková, Marie (oponent) ; Máca, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce shrnuje teoretické poznatky o lithium-iontových akumulátorech. Uvádí přehled základních typů galvanických článků, detailně pak popisuje právě lithium-iontový článek. Jeho složení, elektrochemický princip činnosti, teplotní závislost dále konstrukci a oblasti použití. Práce popisuje základní metody měření lithium-iontových článků, jako jsou cyklické nabíjení a vybíjení, cyklická voltametrie. Praktická část srovnává vybrané druhy materiálů pro záporné elektrody při různých teplotách.
|
|
| |
|
|
Architektura klášterů františkánů observantů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v druhé polovině 15. století
Křenková, Zuzana ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jakubec, Ondřej (oponent) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Dějiny středoevropské františkánské observance byly doposud nahlíženy jako dějiny jednotlivých klášterů, či obecněji jako dějiny sporů v otázkách vzdělání, kultury a národnosti. Úkolem předložené disertační práce je sledovat je z hlediska uměleckohistorického, analyzovat širší otázky architektury řádových staveb posledního velkého řádového společenství středověku, popsat je a zhodnotit. Základní strukturu práce tvoří monografické kapitoly sledující dějiny a stavební vývoj patnácti zachovaných a třinácti zaniklých klášterů na území české řádové provincie (Čech, Moravy, Slezska a Horní Lužice). Katalogovou část uvozují kapitoly sumarizující historický kontext působení františkánů observantů v krátké periodě od druhé poloviny 15. století do první poloviny 16. století, ve které observanté české provincie zaznamenali etapu vzepjetí i razantní pád. Dějiny řádu pak následuje pojednání, ve kterém jsou popsány zákonitosti procesu fundace a výstavby konventů, řádová pravidla limitující uměleckou tvorbu a především charakter architektury řádových staveb. Klíčová slova františkáni observanté, pozdně gotická architektura, kláštery, pozdní středověk, Jan Kapistrán, sklípkové klenby, šlechtický mecenát
|
|
|
Hrádek u Nechanic - architektura a její inspirační zdroje
Sieglová, Kateřina ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
1 RESUMÉ: HRÁDEK U NECHANIC - ARCHITEKTURA A JEJÍ INSPIRAČNÍ ZDROJE Fenomén romantické architektury inspirované britskými vzory se začal v českých zemích projevovat na konci 18. století. Nositeli nového proudu byli především stavebníci z řad vysoké aristokracie. Nejdříve se s odkazy na středověké stavitelství setkáme u drobných staveb v nově zakládaných přírodně krajinářských parkových areálech. Nejčastěji se jedná o malé "gotické" chrámky (gotický templ v Krásném dvoře, 1797) a umělé zříceniny (Janův hrad u Lednice, 1807). V prvních desetiletích 19. století se k nim přidávají stavby kostelů a obnovy středověkých hradů. Okolo roku 1840 překročila neogotika hranice dosavadních poměrně skromných realizací a naplno se projevila ve stavbách a přestavbách velkých šlechtických sídel. Nejvýrazněji ovlivnila podobu novostavby zámku Hrádek u Nechanic a přestaveb zámků Hluboká a Lednice. Hrádek u Nechanic nechal vystavět František Arnošt hrabě z Harrachu (1799-1884) pod vlivem inspirace svými dvěma návštěvami Velké Británie v letech 1825 a 1838-1839. Zámek měl sloužit jako nové rodové a reprezentační sídlo a zároveň jako správní středisko harrachovského panství. Základní kámen hrubé stavby byl položen v roce 1839, slavnostní položení základního kamene zámecké kaple se konalo o dva roky později. Oficiálně byla stavba...
|
|
|
Vznik a prvotní vývoj raně a vrcholně středověkého sakrálního centra při románském tribunovém kostele sv. Jakuba Většího ve Vroutku u Podbořan
Ryantová, Tereza ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Jméno autorky: Tereza Ryantová (roz. Kostrounová) Název práce: Vznik a prvotní vývoj raně a vrcholně středověkého sakrálního centra při románském tribunovém kostele sv. Jakuba Většího ve Vroutku u Podbořan Resumé: V první kapitole shrnuji dosavadní uměleckohistorické a historiografické a archeologické poznatky k tématu kostela sv. Jakuba ve Vroutku. Dále se zabývám osídlením oblasti okolo Vroutku, historií Vroutku. V další kapitole se zabývám rodem Hrabišiců, zvláště Kojatou Hrabišicem, se kterým je počátek kostela spojován. Zabývám se testamenty, kterými Kojata odkázal Vroutek klášteru křižovníků v Praze na Zderaze. Dále popisuji interiér, exteriér a okolí kostela. V další kapitole se snažím o rekonstrukci původní podoby kostela a postihuji jeho přestavby. Podrobněji popisuji přestavbu na konci 16. století a přestavbu v druhé polovině 20. století. Zabývám se rovněž analogiemi ke kostelu ve Vroutku. Nakonec se snažím popsat vznik sakrálního centra při kostele.
|
|
| |
|
|
Středověká sakrální architektura horního Pootaví do roku 1420
Bartová, Veronika ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Homolka, Jaromír (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá středověkou sakrální architekturou horního Pootaví do roku 1420 v kontextu dějin, s důrazem na důkladné prozkoumání písemných pramenů a vytváří komplexní pohled na problematiku dané oblasti. Přehledně předkládá zpracování veškeré sakrální architektury vzniklé v době románské a gotické do roku 1420. U románské i gotické sakrální architektury je možné sledovat celou řadu stěžejních aspektů, které umožňují srovnání a sledování vývoje příznačných charakteristických prvků, podle kterých je možné rozdělit tyto stavby do jednotlivých kategorií, ve kterých lze posléze sledovat určitý vývoj, na což bude v této práci kladen důraz.
|
|
| |
host ::
RSS.