|
|
Časoprostorová mobilita obyvatel Prahy: Hodnocení prostřednictvím dat o využití carsharingu
Janeš, Jan ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kraft, Stanislav (oponent)
Práce se zaměřuje na tématiku carsharingové dopravy, která představuje dosud málo prozkoumaný, avšak dynamicky se rozvíjející segment městské mobility. Mezi úvodní cíle patří zmapování současného carsharingového trhu v Praze a nastínění základních mechanismů fungování tohoto typu dopravy v porovnání s osobním automobilem. Následná geografická analýza se opírá o důležitost časoprostorových souvislostí, které spoluutváří hlavní faktory determinující rozmístění a míru koncentrace carsharingových vozidel. Nalezení hlavních územních diferenciací je zásadní pro objasnění příčin shlukových míst, důraz je kladen zejména na rozbor rozsáhlých dat za účelem nalezení a vysvětlení pravidelností. Analýza je uskutečněna na základě poskytnutých dat soukromou carsharingovou společností, které obsahují údaje o více než 17 000 pronájmech sdílených vozidel. Část práce se také zaměřuje na potenciální optimalizaci současného nastavení carsharingové společnosti pro nalezení maximální efektivity. Klíčová slova: carsharing, doprava, městská mobilita, udržitelná doprava
|
|
|
Analýza vlivu dálnice D1 na rozvoj města Humpolec po roce 1989: srovnání socioekonomických faktorů s městem Chotěboř
Mikula, Karel ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kraft, Stanislav (oponent)
Vztah mezi regionálním rozvojem a dopravní infrastrukturou, je v současnosti jednou z nejvíce diskutovaných problematik mezi odborníky i širokou veřejností. Na druhou stranu v rámci Česka existuje překvapivě velice málo kvalitních vědeckých studií, které by se tímto tématem podrobně zabývaly. Předložená diplomová práce se zabývá vlivem dálnic na regionální rozvoj. Hlavní část této práce představuje případová studie, která má za cíl zhodnocení vlivu dálnice D1 na město Humpolec po roce 1989, v porovnání s referenčním městem Chotěboř. Analýzy jsou provedeny na základě kvazi-experimentálního přístupu hodnocení jednotlivých socio-ekonomických indikátorů, s důrazem na ekonomické subjekty. Závěry z tohoto výzkumu jsou dále podloženy dotazníkovým šetřením, které je ovšem pro svojí nižší vypovídající hodnotu spíše doplňkovým zdrojem. Na základě předem stanovených hypotéz, provedené analýzy prokázaly pozitivní vliv dálnice D1 především na firmy a zaměstnanost, což následně s kvalitní místní samosprávou a dalšími faktory podněcuje rozvoj celého města Humpolec. Můžeme tak konstatovat, že dálnice D1 byla jedním z hlavních faktorů rozvoje města Humpolec, ne však jediným.
|
|
|
Geografické aspekty cenotvorby nákladní silniční dopravy
Čermák, Jan ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kraft, Stanislav (oponent)
Cílem této práce je na příkladě mezinárodní silniční nákladní dopravy dokumentovat, jaký je vztah vzdálenosti a přepravní ceny a které geografické faktory mohou mít vliv na očekávané nepravidelnosti v tomto vztahu. Práce využívá skutečných přepravních cen a na jejich základě hledá a nachází rozdíly v relativních přepravních cenách mezi vybranými regiony. Ukazuje se, že na kvalitu přepravní ceny mohou mít vliv faktory jako je poloha cílového regionu v rámci Evropy a vůči Česku, poloha v rámci dopravních sítí a tras, jeho ekonomická síla či hospodářský profil, ale pravděpodobně také pozice a vzájemné vztahy zdrojového a cílového regionu v rámci globálních dodavatelských řetězců. Kvalita dopravního propojení zdrojových a cílových regionů je pak porovnána s propojením těchto regionů dle klasifikace světových měst a ukazuje se, že kvalita těchto druhů propojení nemusí být vždy shodná. Bylo také provedeno dotazníkové šetření mezi odborníky z oboru mezinárodní dopravy, jehož cílem bylo získat podklady k lepší interpretaci výsledků práce a dále získat jejich názor na smysl geografického výzkumu v tomto tématu. Klíčová slova: mezinárodní silniční nákladní doprava, dopravní cenotvorba, přepravní cena, logistika, dodavatelské řetězce, geografické faktory cenotvorby
|
|
|
Možnosti a potenciální dopady rozvoje elektromobility v zemích Visegrádské skupiny
Görcs, Jan ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kraft, Stanislav (oponent)
Možnosti a potenciální dopady rozvoje elektromobility v zemích Visegrádské skupiny Abstrakt Elektromobilita je v současné době velmi aktuální a hojně diskutované téma, a to v souvislosti s významnými negativními dopady silniční dopravy na životní prostředí. Často se však prezentují pouze její pozitivní stránky ve srovnání s konvenčními automobily se spalovacím motorem. Mezi opomíjená negativa se řadí nejen dopady na životní prostředí v souvislosti s extrakcí potřebných surovin, ale také v důsledku jejich nabíjení elektrickou energií. Záměrem této práce je proto snaha o vyhodnocení potenciálních dopadů elektromobility na energetiku a životní prostředí v zemích Visegrádu, a to až do roku 2030. K dosažení cíle této práce bude využit scénářový přístup, který se využívá právě ke zjištění budoucího stavu. Cílem této práce však není přesně predikovat budoucnost, nýbrž na základě předem definovaných vstupních parametrů a proměnných vyhodnotit a porovnat potenciální dopady elektromobility v jednotlivých zemích. Jak bude ukázáno, tyto dopady nejsou v některých zemích zcela nezanedbatelné, a proto je nutné s nimi, před dalším rozvojem elektromobility, počítat. Klíčová slova: elektromobilita, bateriová elektrická vozidla, vozidla se spalovacím motorem, země Visegrádské skupiny, scénáře
|
|
|
Evropské letecké uzly v kontextu sítě a její odolnosti vůči narušení
Šulc, David ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kraft, Stanislav (oponent)
EVROPSKÉ LETECKÉ UZLY V KONTEXTU SÍTĚ A JEJÍ ODOLNOSTI VŮČI NARUŠENÍ Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá konektivitou evropské letecké sítě, jejími vlastnostmi a odolností vůči negativním vlivům, a to na základě dat z letových řádů za zimní období roku 2018. Hlavním cílem práce je analyzovat evropskou leteckou síť z hlediska konektivity, za účelem zjištění významnosti leteckých uzlů vzhledem k jejich geografickým podmínkám, komunitní struktuře a odolnosti celé sítě. Metodicky se práce opírá o teorii grafů a míry centrality jakožto ukazatele konektivity. Empirická část práce je rozdělena na tři části. Úkolem první části je zjistit, jaká letiště jsou v evropské letecké síti nejvýznamnější. V druhé části jsou zjišťovány vlastnosti a struktura sítě jako celku. Poslední část se zaměřuje na analýzu odolnosti evropské letecké sítě z pohledu robustnosti a resilience. Mezi nejvýznamnější letecké uzly v Evropě patří letiště, která obsluhují světová města a turisticky významné lokality. Jedná se především o silnou dominanci letiště Schiphol v Amsterdamu, El Prat v Barceloně a letiště ve Frankfurtu nad Mohanem. Evropskou leteckou síť je možné klasifikovat jako tzv. "scale-free" s hierarchickou strukturou podle počtu odbavených letů a tzv. "small-world", ve které je možné se pohybovat s malým počtem přestupů....
|
|
|
Vyjížďka z obcí Česka do zaměstnání na základě času a vzdálenosti: Její vývoj v letech 1991 - 2011.
Dolák, Štěpán ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kraft, Stanislav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá fenoménem dojížďky do zaměstnání se zaměřením na vzdálenost a čas pracovní dojížďky. V práci jsou za pomoci domácí a zahraniční literatury podrobně diskutovány jednotlivé aspekty, které ovlivňují čas a vzdálenost pracovní dojížďky a způsob jakým se pracovní dojížďka postupem času proměňovala. V analytické části práce byla, s využitím výsledků SLDB, pro všechny obce Česka vypočtena vážená průměrná vzdálenost a vážený průměrný čas dojížďky do zaměstnání v letech 2001 a 2011 s cílem odpověď na dosud nezodpovězenou otázku, jak daleko, a jak dlouho obyvatelé Česka dojíždí do zaměstnání, a zároveň jaké jsou regionální rozdíly těchto aspektů. Analyzován je však i časový vývoj dané problematiky a závěrečné výstupy jsou prezentovány pomocí tabelárních přehledů a kartografických metod. Finálním výstupem diplomové práce je typologie obcí podle aspektů vzdálenosti a času pracovní dojížďky, v níž jsou obce rozděleny do 9 typů. Prokázalo se, že kilometrická vzdálenost dojížďky se zvyšovala a čas dojížďky snižoval, avšak výsledky se vyznačují značnými regionálními rozdíly. Důvodem jsou především dopravní kongesce v zázemí velkých center. Klíčová slova: dojížďka do zaměstnání, čas dojížďky, vzdálenost dojížďky, dojížďková typologie obcí.
|
|
|
Přístupy ke studiu prostorových interakcí v geografii: příklad hodnocení dopravních vazeb středisek osídlení v Česku
Chmelík, Jakub ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kraft, Stanislav (oponent) ; Horňák, Marcel (oponent)
Prostorové interakce významně ovlivňují komplexní geografickou organizaci, utváření sídelních struktur a vysvětlují a popisují význam vzájemných vztahů v krajinné sféře na všech měřítkových úrovních. Proto jsou označovány jako jeden z klíčových obecných pojmů geografie. Největší důraz je tomuto tématu věnován především ve studiu dopravy a dopravních sítí, které můžeme považovat za hlavní oporu interakcí. Problematika hodnocení prostorových interakcí, popř. v užším pojetí dopravních vztahů, je charakteristická významnou interdisciplinaritou, neboť otázky propojenosti jednotlivých středisek a jejich potřeb v kontextu úrovně dopravní nabídky řeší dopravně-inženýrské obory, ekonomické obory, specialisté v oblasti územního plánování atd. Obdobně jako o něco dříve jiné oblasti sociální a ekonomické geografie současná geografie dopravy prochází změnou v podobě plurality metodických přístupů, "vnitřní" specifikace detailnějšího vymezení objektu studia a nových aplikačních výzev. Problematika intenzity a povahy dopravních vztahů je zpravidla spojována s kvantitativními metodami poznání reality. Přesto je stále součástí významného počtu dopravně-geografických studií a zároveň je nadále aktuální, především s ohledem na aplikace v řešení praktických úloh dopravního plánování a rozhodovacích praktik v decizní...
|
|
|
Percepce dopadů dálnice D3 představiteli obcí
Vrtiška, Miroslav ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kraft, Stanislav (oponent)
Percepce dopadů dálnice D3 představiteli obcí Abstrakt Předkládaná diplomová práce detailně analyzuje vnímání dopadů dálnice D3 představiteli dotčených obcí trojího typu - představitelé místní samosprávy, zástupci podnikatelské činnosti a obyvatelstvo. Předpokládané dopady studované komunikace v řešeném území jsou diskutovány s odbornou literaturou, která poskytla základ výzkumným otázkám a hypotézám. Pro získání potřebných dat proběhlo terénní šetření v obcích dotčených plánovanou trasou dálnice D3 a její zprovozněnou částí ve Středočeském a Jihočeském kraji. Hlavními výzkumnými nástroji byly polostrukturovaný rozhovor a dotazníkové šetření. Zjištěné závěry o vnímání dálnice D3 v dotčených obcích vycházejí z detailní analýzy statistických dat a hloubkového rozboru rozhovorů. Z výsledků je zřejmé, že výsledná percepce dopadů se liší v závislosti např. na geografických aspektech, jakými jsou poloha (vůči trase dálnice) nebo populační velikost obce. Obecně je dálnice vnímána pozitivně v obcích, které jsou v současnosti značně zatíženy dopravou, zatímco v lokalitách, kde její přítomnost vnímají negativně, se často projevuje tzv. NIMBY efekt. Klíčová slova: dálnice D3, obce, dopady dálnice, rozhovor, dotazníkové šetření
|
|
|
Časoprostorová mobilita seniorů v prostředí města České Budějovice a jeho zázemí: hodnocení s využitím moderních geoinformačních technologií
Květoň, Tomáš ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kraft, Stanislav (oponent)
Diplomová práce studuje problematiku časoprostorové mobility seniorů v prostředí města České Budějovice a jeho zázemí. K výzkumu časoprostorové mobility osob bylo využito kombinace dvou metod. První metoda využívá dotazníkových šetření. Každý respondent obdržel dva dotazníky. Do prvního dotazníku byly evidovány uskutečněné cesty a do druhého zaznamenána charakteristika respondentů a jejich domácností. Druhou metodu sběru dat o mobilitě osob pak zajišťovalo šetření pomocí GPS loggerů. V teoretické části práce se pracuje s koncepty geografie času, specifiky mobility seniorů, problematikou důchodového věku osob v České republice a s potenciálem využití moderních geoinformačních technologií pro výzkum mobility osob. V metodice jsou představeny metodické postupy hodnocení získaných dat, kritéria výběru respondentů a samotný průběh výzkumu. Následuje hodnocení výsledků šetření a jejich interpretace s ohledem na vytyčené dílčí cíle. Výsledky v mnoha případech vznikaly při využití kombinace dat z obou metod výzkumu. Hlavní výsledky, které se vztahují k vytyčeným dílčím cílům a na ně navazujícím hypotézám, se zabývají denními rytmy časoprostorové mobility, hodnocením využití dopravních prostředků s ohledem na účel cest a vliv typu lokality bydliště na mobilitu respondentů. Rovněž dochází k hodnocení...
|
|
|
Vliv Silničního okruhu kolem Prahy na lokalizaci firem
Sýkora, Bedřich ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kraft, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem Silničního okruhu kolem Prahy, konkrétně jeho zprovozněných úseků v jihozápadní části hlavního města, na lokalizaci firem. Nejprve je na základě dostupné literatury vypracován teoretický rámec, na který navazuje uvedení metodického postupu výzkumu. Vymezené území představují územní celky nejvíce dotčené přítomností Pražského okruhu. Hlavní částí práce je samotná analýza firem, která proběhla na základě veřejně dostupných sekundárních dat a také prostřednictvím dotazníkového šetření, které poskytlo primární data pro daný výzkum. Ukazuje se, že Silniční okruh kolem Prahy má na lokalizaci firem vliv zejména v součinnosti s dalšími rychlostními komunikacemi. Jedná se zejména o dálnice D1 a D5. Kromě nově vzniklých firem se v okolí silničního okruhu nacházejí i přemístěné firmy spojené s distributivním efektem Pražského okruhu. Klíčová slova: Silniční okruh kolem Prahy, lokalizace firem, dopravní infrastruktura, regionální rozvoj
|
host ::
RSS.