|
| |
|
| |
|
|
Užívání vybraných sociálních sítí žáky druhého stupně základní školy na Havlíčkobrodsku
Prchalová, Kateřina ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Kollerová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá užíváním vybraných sociálních sítí žáky druhého stupně základní školy na Havlíčkobrodsku. V teoretické části je nejprve vymezen pojem sociální síť, postupně popsány nejužívanější sociální sítě a charakterizována rizika, se kterými se mohou uživatelé v online prostředí setkat, včetně vlivu na jejich psychické a fyzické zdraví. Praktická část je zpracována na základě výzkumu, který byl realizován metodou dotazníkového šetření v 8. a 9. ročníku vybrané základní školy v Havlíčkově Brodě. Cílem výzkumu bylo zjistit informace týkající se užívání sociálních sítí žáky druhého stupně základní školy, především určit které sociální sítě využívají nejčastěji, kolik času na sociálních sítích tráví a zda dodržují zásady bezpečného chování v online prostoru. Výsledky dotazníkového šetření ukázaly, že žáci nejčastěji užívají sociální síť Instagram. Tuto síť využívají převážně ke komunikaci, dále potom ke sledování krátkých videí tzv. Reels a příspěvků ostatních uživatelů. Z výzkumu vyplývá, že poměrně velká skupina respondentů tráví na sociálních sítích nadměrné množství času, a to zejména o víkendech, kdy jsou schopni v online prostředí strávit čtyři a více hodin. Z výsledků dále vyplývá, že většina žáku považuje své chování na sociálních sítích za bezpečné, což je ovšem v rozporu s...
|
|
|
Role kolegiálního sdílení v prevenci syndromu vyhoření u začínajících učitelů základních škol
Faitová, Martina ; Kollerová, Lenka (vedoucí práce) ; Hanková, Zdeňka (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na roli kolegiálního sdílení jako prevence rozvinutí syndromu vyhoření u začínajících učitelů na základních školách. Cílem práce je analyzovat, jak kolegiální sdílení může přispět k ochraně začínajících učitelů před vyhořením a jaké jsou jeho přínosy z hlediska profesního rozvoje a psychické pohody. Práce se také zaměřuje na identifikaci rizikových faktorů spojených s učitelským povoláním a jejich vliv na rozvoj syndromu vyhoření. V rámci výzkumné části byly využity kvalitativní metody, konkrétně polostrukturované rozhovory se začínajícími učiteli. Respondenti byli vybráni na základě příležitostného výběru, kdy respondenti jsou začínající učitelé na ZŠ. Získaná data byla analyzována tematickou analýzou s využitím kódování a identifikace klíčových témat. Výsledky výzkumu ukázaly, že kolegiální sdílení hraje důležitou roli ve vytváření podpůrného prostředí pro začínající učitele. Kolegové a kolegyně se stávají důležitými zdroji podpory, sdílení zkušeností a poradenství. Tato forma podpory pomáhá snižovat stresové faktory spojené s učitelskou prací a přispívá k prevenci rozvinutí syndromu vyhoření. Zároveň se ukázalo, že kolegiální sdílení přináší profesní růst a rozvoj, posiluje sebevědomí a pocit sounáležitosti mezi učiteli. Výsledky této práce mají důležitý význam...
|
|
| |
|
|
Sociální sítě a studijní self-efficacy u vysokoškolských studentů
Pleskačová, Linda ; Kollerová, Lenka (vedoucí práce) ; Čapek Adamec, Martin (oponent)
Tato teoreticko-empirická bakalářská práce se věnuje tématu sociálních sítí a studijního self- efficacy u vysokoškolských studentů. Teoretická část se zabývá teorií sociálních médií, sociálními sítěmi, jejich rolí ve společnosti, genderovými rozdíly v užívání sociálních sítí, obecným a studijním self-efficacy. V empirické části jsou popsány, zkoumány a porovnávány odpovědi na dotazník, který byl distribuován studentům vysokých škol skrze sociální sítě. Výzkumná sonda je tvořena vzorkem (N = 742, 64.96 % žen, 34.50 % mužů, 0.54 % nebinárních osob, průměrný věk = 23.3 let), který se skládá ze studentů vysokých škol. Dotazník byl kvantitativně vyhodnocen pomocí deskriptivní statistiky a testování statistických hypotéz. Vysokoškolští studenti tráví na sociálních sítích v průměru 2.71 hodiny denně a většina (81 %) uživatelů využívá sítě pasivně, tzn. převážně se nezapojuje aktivně do sdílení obsahu na sociálních sítích. Studenti nejčastěji používají Messenger (18 %), Instagram (16 %), Facebook (16 %), YouTube (15 %) a WhatsApp (10 %). Výsledky výzkumu prokázaly, že není rozdíl mezi aktivními a pasivními uživateli v sebehodnocení v oblasti studijního výkonu (v obecném studijním self-efficacy a v studijním self-efficacy vysokoškoláků). Rostoucí míra integrace sociálních sítí do života nesouvisela ani s...
|
|
| |
|
| |
|
|
Pohled adolescentů na etnickou šikanu vyčleňováním
Jarolímek, Matouš ; Kollerová, Lenka (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postoji adolescentů k šikaně vyčleňováním v etnickém kontextu. Šikana je stále značně rozšířená na českých školách a v současné době může narůstající různorodost školních tříd s sebou někdy přinášet také narůstající výskyt šikany mezi dětmi s různou etnickou příslušností. Z těchto důvodů je zapotřebí znát postoje k šikaně na základě etnicity těch, kterých se to nejvíce týká, tedy adolescentů. V teoretické části jsou definovány hlavní pojmy a následně zasazeny do kontextu tématu bakalářské práce. Navazující praktická část si klade za hlavní cíle kvantitativními postupy popsat postoje adolescentů k šikaně vyčleňováním, mezi které patří ochota zastat se šikanovaného, hodnocení šikany vyčleňováním nebo její vnímané dopady. Následujícím cílem je ověřit, zda v těchto postojích hraje roli to, zda se jedná o šikanu českého studenta směřovanou na spolužáka se stejnou českou etnicitou nebo směřovanou na spolužáka s minoritní, konkrétně ukrajinskou etnicitou. Byl ověřován předpoklad, že dospívající hodnotí šikanu vyčleňováním vrstevníka menšinové etnicity jako přijatelnější než šikanu vyčleňováním vrstevníka etnicity většinové. Dalším cílem je ověřit, zda v těchto popisovaných postojích hraje také roli gender respondenta, přičemž bylo ověřováno, zda dívky hodnotí šikanu...
|
|
|
Informovanost o kyberšikaně v adolescenci
Rubličová, Jana ; Kollerová, Lenka (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá informovaností o kyberšikaně u dětí v adolescenti. Práce je členěna na dvě části, a to teoretickou a praktickou. V části první je čtenář obeznámen se základními pojmy související s šikanou a kyberšikanou, včetně jejich druhů, forem a platforem, na kterých může kyberšikana probíhat. Následně je popsáno, kdo se celého procesu kyberšikany zúčastňuje a také je vymezeno legislativní ustanovení. Práce se také zaměřuje na prevenci a zdroje pomoci pro oběti kyberšikany. Jsou popsány postoje dospívajících ke kyberšikaně, jejich informovanost a míra odsouzení kyberšikany. V druhé, praktické části, byla pomocí kvantitativního dotazníkového šetření zjišťována míra informovanosti adolescentů, a to ve třech hlavních oblastech: jaké mají adolescenti znalosti o základních pojmech, znalosti o prevenci kyberšikany a v jaké míře kyberšikanu odsuzují. Pro následné vyhodnocení bylo použito celkem 116 dotazníků, kde průměrný věk respondentů činil 13,1 let. Výsledky ukázaly, že nejznámější formou kyberšikany pro žáky je kyberstalking a že většinu informací o kyberšikaně získávají ze školy. Nicméně je třeba studenty více informovat o tématech jako je metodik prevence či preventivní organizace. Z výsledků je také patrné, že škola poskytuje poměrně málo preventivních přednášek nebo jiných vzdělávacích...
|
host ::
RSS.