|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Jeskyně Krkonošského národního parku: jeskynní výplně a speleogeneze
Bosák, Pavel ; Tásler, R. ; Šťastný, Martin ; Hercman, H. ; Mikysek, Petr ; Pruner, Petr ; Kdýr, Šimon ; Matoušková, Šárka ; Rohovec, Jan
Vertikální až subvertikální tlakové kanály převládají v původní freatické morfologii jeskyně. Jsou doplněny stropními koryty, facetami a stropními kupolemi. Infiltrační jeskynní sediment tvoří pelitická složka doplněná o hrubější autogenní příměsi. Sedimenty byly místy v jeskyních přemístěny drobnými vodotečemi z intenzivního skapu z otevřených puklin. Podle složení jílových a těžkých minerálů, zdrojem sedimentů byly zvětraliny okolního krystalinika, zralé, nezralé a polycyklické ve směsích. Nebyly zjištěny žádné alogenní uloženiny. Datování speleotém (i >400 ka) ukazuje, že jeskyně byly vyplněny a vyklízeny několikrát, zčásti nebo zcela. Normální polarizace klastických sedimentů ukazuje jejich uložení před 773 ka (chron Bruhnes). Speleotémy a velmi vzácné paleontologické nálezy to potvrzují. Speleotémy krystalizovaly většinou v interglaciálech či teplejších obdobích glaciálů, ale i v chladných až extrémně chladných obdobích glaciálů (MIS 2, MIS 6c to 6a, MIS 8b, MIS 10c to 11a). Připovrchové rozvolnění puklin tektonickými pohyby anebo krasovou korozí způsobilo remodelaci jeskyně a skalní řícení stěn. Kryogenní procesy pozměňovaly morfologii jeskynních stěn a stropů, ale rovněž poničily některé speleotémy. Jeskyně vznikly hluboko pod tehdejším povrchem vystupujícími tlakovými vodami. Jeskyně nemají žádnou vazbu na současný povrch. Jejich dnešní připovrchová pozice odpovídá postupnému výzdvihu území v průběhu mladších tektonických fází a zařezávání říčních údolí.
|
|
|
2TDK Railway, profile P18. Datings. Final Report.
Bosák, Pavel ; Zupan Hajna, N. ; Hercman, H. ; Horáček, I. ; Kdýr, Šimon ; Kogovšek, B.
Samples for datings were taken in the railway construction (2TDK) near village of Divača, Classical Karst on October 12, 2021: (1) vertebrate bones in cave 2TDK – 002 at the profile P18, cave entrance appeared during the construction operations on cleaned karst surface in a wall of karst depression. Samples of mammal bones and gastropods were collected in situ on cave bottom, and (2) pieces of speleothems occurring in non in situ position on artificially planated surface near the cave opening were collected. U-series: no numerical date was obtained as geochemistry of sample indicate open system, probably due to recrystallization of sample in soil cover. Paleomagnetism: The transition of N- and R-polarized samples cannot be identified more precisely as U-series radiometric dating yielded no numerical results. The transition easily can represent Brunhes/Matuyama boundary (at 773 ka) as well as any of older such transitions (e. g., base of Jaramillo, base of Olduvai). In any case the speleothem grew in a closed cave space with roof, probably as flowstone (inclusion of red soils above the base) and later as baldachin on eroded allogenic fill of the paleocave. Vertebrate paleontology: bone remains of small and larger vertebrates represent subrecent to Holocene species. Sorex alpinus represents the species quite rare in fossil record, but recetly limited to variegated woodland habitats with high surface humidity. A chamois Rupicapra rupicapra represents a resident species present in Slovenia throughout all stages of a glacial cycle, recently restricted to mountain habitats.
|
|
|
Využití přenosných Ramanovských spektrometrů pro identifikaci sekundárních minerálů in situ
Kdýr, Šimon ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Culka, Adam (oponent)
Sulfáty jsou sekundární minerály vznikající v různých pozemských podmínkách. Jejich studium je užitečné pro pochopení procesů vedoucí ke vzniku kyselých důlních vod. Další oblast výzkumu se soustředí mimo naší planetu (Mars). Ramanova spektroskopie je nedestruktivní analytická metoda, což je její výhoda. V posledních letech prochází velkým vývojem na poli miniaturizace. Díky tomu se otevírá cesta pro její aplikaci i mimo laboratorní zázemí a je možné provádět studie v terénních podmínkách. Tato práce se v úvodu zabývá instrumentací a klady a zápory využití přenosných Ramanovských spektrometrů. Shrnuje publikace zabývající se mineralogií, vznikem sulfátů a možnostmi aplikace přenosných Ramanovských spektrometrů pro jejich studium. Na závěr nastiňuje některé konkrétní lokality, které jsou vhodné pro studii sulfátových minerálů touto metodou, a kde bylo využito k identifikaci sulfátů právě přenosných Ramanovských spektrometrů.
|
|
| |
|
|
Určení strukturního stavu uhlíkaté hmoty metasedimentárních hornin pomocí Ramanovy spektrometrie
Kdýr, Šimon ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Machovič, Vladimír (oponent)
Organická hmota obsažená v sedimentárních horninách bývá za vhodných podmínek vlivem metamorfních procesů přeměněna do různě strukturně uspořádané uhlíkaté hmoty, která může při vhodných podmínkách dosáhnout strukturního stavu grafitu. V jádru západního Alpinského oblouku se vyskytují metasedimentární horniny bohaté na rozptýlenou uhlíkatou hmotu, jejichž vzorky byly studované v této diplomové práci. Vhodnou aplikací Ramanovské spektroskopie lze na základě strukturního stavu této hmoty určit teplotní rozsah metamorfózy postižené horniny. Předchozí studie se zabývaly určením strukturního stavu uhlíkaté hmoty na velkých a přesných laboratorních Ramanovských mikrospektrometrech, které neumožňují analýzu přímo v terénu. Potřeba analyzovat in situ může být zajímavá nejen na Zemi, ale také na dalších planetách a měsících naší sluneční soustavy. Při planetárních misích k Marsu bude výhoda využívat co nejmenší a nejlehčí analytická zařízení, která by mohla detekovat uhlíkatou hmotu v případě, že se zde bude vyskytovat. Je proto potřeba ověřit, zda takováto zařízení budou schopná detekovat i nízké koncentrace uhlíkaté hmoty. V současné době se rozšiřují a zdokonalují malá a přenosná zařízení, která nejsou tolik analyticky přesná jako ta laboratorní, ale s postupujícím vývojem se mohou brzy přiblížit k...
|
|
| |
|
|
Využití přenosných Ramanovských spektrometrů pro identifikaci sekundárních minerálů in situ
Kdýr, Šimon ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Culka, Adam (oponent)
Sulfáty jsou sekundární minerály vznikající v různých pozemských podmínkách. Jejich studium je užitečné pro pochopení procesů vedoucí ke vzniku kyselých důlních vod. Další oblast výzkumu se soustředí mimo naší planetu (Mars). Ramanova spektroskopie je nedestruktivní analytická metoda, což je její výhoda. V posledních letech prochází velkým vývojem na poli miniaturizace. Díky tomu se otevírá cesta pro její aplikaci i mimo laboratorní zázemí a je možné provádět studie v terénních podmínkách. Tato práce se v úvodu zabývá instrumentací a klady a zápory využití přenosných Ramanovských spektrometrů. Shrnuje publikace zabývající se mineralogií, vznikem sulfátů a možnostmi aplikace přenosných Ramanovských spektrometrů pro jejich studium. Na závěr nastiňuje některé konkrétní lokality, které jsou vhodné pro studii sulfátových minerálů touto metodou, a kde bylo využito k identifikaci sulfátů právě přenosných Ramanovských spektrometrů.
|
host ::
RSS.