|
|
Suicidální jednání jako výsledek selhání obranných mechanismů v psychoanalytické terapii
Sákrová, Anna ; Jakubů, Jiří (vedoucí práce) ; Kuchař, Jakub (oponent)
Cílem diplomové práce je zmapovat a prozkoumat jednotlivé obranné mechanismy ega, díky jejichž selhání došlo k suicidiu u klientů v psychoanalyticky zaměřené terapii. Literárně přehledová část práce je zaměřena na obranné mechanismy, které jsou v psychoanalytickém pojetí chápany jako nevědomě uplatňované mechanismy podporující pocit vlastní hodnoty, integrity či jsou využívány v situacích selhání, studu a neúspěchu. Tyto obrany se liší svou povahou i sílou, kterým je věnována část literárně přehledová část. Výzkumná část byla kvalitativně zaměřena na analyticky orientované terapeuty, kteří se ve své profesní praxi setkali se suicidálním klientem. Pomocí osmi polostrukturovaných rozhovorů, které umožnily pokrytí, co největšího množství faktorů, bylo zkoumáno, jaké obranné mechanismy selhaly a následně vedly k suicidiu u klientů. V této části byly interpretovány výsledky fenomenologické analýzy pohledů jednotlivých psychoanalytiků na problematiku suicidálního jednání. Výsledky výzkumu přispějí k lepšímu rozpoznání rizikového chování v psychoanalyticky orientované terapii, které by mohlo vyústit v suicidium klienta. Na základě zkušenosti terapeutů jsou k dispozici jejich východiska, jak suicidální jednání v rámci terapie zpracovat a jak ho přesměrovat do následně pro klienta přínosného směřování...
|
|
|
Dominance Strategies in Romantic Couples' Interactions
Průšová, Denisa ; Weiss, Petr (vedoucí práce) ; Jakubů, Jiří (oponent) ; Tichotová, Lenka (oponent)
Předkládaná disertační práce kombinuje tři hlavní témata. Zabývá se tím, jak romantické páry verbálně a neverbálně komunikují dominanci. Zkoumáme jejich dynamiku chování z hlediska evolučních a komunikačních teorií. Oproti současným psychosociálním vědeckým teoriím navrhujeme, že lidé, kteří jsou stereotypně považováni za submisivní, ti, kteří používají jiné než přímé, aktivní a agresivní strategie, mohou také dosáhnout své vůle. Jednoduše používají chování, které vědci nepovažují za dominantní (mocenské) a nezahrnují jej do svého bádání. Tato studie zkoumá celé spektrum dominančních strategií a jejich kontext, kde, kdy a jak je partneři používají. V části sběru dat i analytické jsme zvolili vysoce kvalitativní přístup. Přizpůsobili jsme metodu psychoterapie pro výzkumné účely, naše Partnerské drama, abychom překonali významná omezení oboru, s nimiž neverbální a komunikační výzkum zápasí. Proto jsme mohli vidět a dále kvalitativně analyzovat reálné chování párů v jejich skutečné, obvykle se objevující konfliktní interakci. Teoretická úskalí jsou popsána v kapitole 1 této práce, kde jsou zahrnuty i poznatky z dosud nepublikovaných studií, které byly prezentovány na konferencích a týkají se konkrétních témat. Také je zahrnuta jedna případová studie ilustrující složitost přisuzování dominance....
|
|
|
Sebeodhalení psychoterapeuta v průběhu terapie
Pácaltová, Martina ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Jakubů, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje sebeodhalení psychoterapeuta v průběhu terapie. Literárně přehledová část shrnuje současné poznání problematiky sebeodhalení. Za účelem komplexnějšího uchopení tématu je sebeodhalení zasazeno do širšího rámce psychoterapie. Dále práce předkládá různé způsoby definování sebeodhalení. Zabývá se obsahem a frekvencí sebeodhalení, důvody pro jeho využití, ale i jeho riziky a etickými aspekty. V závěru této části práce je zpracován přehled pojetí sebeodhalení z hlediska různých terapeutických směrů. Empirická část práce se věnuje možnostem zacházení se sebeodhalením psychoterapeuta průběhu terapie. Kvalitativní šetření se zaměřuje na zjišťování způsobů, jakými praktikující psychoterapeuti ve své praxi sebeodhalení používají a jaké jsou jejich zkušenosti s intervencí. Informace získané od devíti psychoterapeutů pomocí polostrukt rozhovorů jsou zpracovány metodou tematické analýzy. Analýza rozhovorů vyústila v několika hlavních témat, která se týkají způsobů zacházení se sebeodhalením psychoterapeuta průběhu terapie: typy sebeodhalení, přednastavení psychoterapeuta ohledně sebeodhalení, záměr sebeodhalení, příjemce sebeodhalení, obsah sebeodhalení, způsob provedení sebeodhalení a vyhodnocení dopadů sebeodhalení. Klíčová slova
|
|
|
Momenty setkání jako součást procesu změny z pohledu současné psychoanalýzy (intimita, opravdovost a vztah)
Smejkalová, Adéla ; Jakubů, Jiří (vedoucí práce) ; Taušová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na specifické prožitkové fenomény, které odpovídají momentům setkání v pojetí Daniela Sterna. Literárně přehledová část shrnuje dosavadní psychoanalytické poznatky utváření vztahu mezi terapeutem a klientem, které do současné psychoanalýzy přinesla zejména intersubjektivní či vztahová psychoanalýza. Pozornost je věnována aspektům, které bývají v tradiční psychoanalýze přehlížené či vnímané jako kontraproduktivní, ačkoliv současné studie ukazují na jejich význam v procesu terapeutické změny - jedná se o témata vzájemnosti, úlohy lidského setkání, změny v implicitní rovině intrapsychické krajiny aj. Ve výzkumné části jsou shrnuty výsledky výzkumu prováděného na skupině psychoanalyticky orientovaných terapeutů, shrnující jejich fenomenologický pohled na momenty setkání, potažmo na psychickou změnu v procesu psychoterapie. V diskusi jsou poté uvedeny kritické postřehy a také náměty na další výzkum. Klíčová slova Intersubjektivita, vztahová psychoanalýza, moment setkání, psychická změna, paměť, implicitní vztahová znalost
|
|
|
Prožívání psychoterapeutů v průběhu psychoterapeutického sezení s depresivním klientem: zakotvená teorie
Roubal, Jan ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Jakubů, Jiří (oponent) ; Čermák, Ivo (oponent)
Vymezení cílů práce: Dosavadní výzkumné studie zaměřené obecně na interpersonální reakce na depresivního člověka dokládají dva základní druhy reakcí: indukce depresivní nálady a odmítání depresivního člověka. Relativně málo výzkumných studií se však zabývá specificky tématem vlastního prožívání psychoterapeutů při psychoterapii depresivních klientů, přestože práce s depresivními klienty představuje významnou zátěž pro psychoterapeuty samotné. Prezentovaná studie detailně zkoumá, jak psychoterapeuti prožívají psychoterapeutické sezení s klientem, který je aktuálně depresivní, a předkládá procesuální teoretický model zkoumaného jevu. Výzkumná metoda: Data byla získána z individuálních rozhovorů a ohniskových skupin se 30 psychoterapeuty různých psychoterapeutických orientací. Detailně bylo posléze analyzováno 22 popisů konkrétních událostí v průběhu psychoterapeutického sezení. Pro analýzu byla použita kvalitativní metoda zakotvené teorie. Výsledky: Prožívání psychoterapeutů bylo konceptualizováno jako Prožitková oscilace mezi sdílením depresivního prožitku s klientem a oddalováním se od něj. Vývoj této oscilace v průběhu psychoterapeutického sezení zachycuje výsledný teoretický model Trajektorie spoluprožívání deprese, který rozlišuje šest fází: 1. Sdílení depresivní zkušenosti, 2. Obrat k sobě, 3. Snaha o...
|
|
| |
|
|
Předeterminovanost v psychoanalytických kazuistikách
Kuchař, Jakub ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Bžoch, Adam (oponent) ; Jakubů, Jiří (oponent)
; Abstrakt V této práci se zabývám otázkou, zda je používání konceptu předeterminovanosti koherentní napříč 1) psychoanalytickými teoretickými a kazuistickými texty a 2) různými psychoanalytickými směry. Na základě rozboru nejcitovanějších kazuistik zabývajících se tématem narcismu z okruhu kleiniánské a relační psychoanalýzy dospívám k tomu, že používání konceptu předeterminovanosti není v psychoanalýze zcela koherentní. Tato nekoherence podle mého názoru může být způsobena rozdílným vztahováním se různých autorů k abstraktním metapsychologickým předpokladům. Vliv může hrát i narcismus malých rozdílů, jenž je podle mého názoru patrný mezi zástupci rozdílných psychoanalytických směrů. A v neposlední řadě je možné se na tuto inkoherenci podívat jako na vliv takzvaných implicitních teorií, tedy ne zcela oficiálních a uvědomovaných teorií, jimiž se psychoanalytici v průběhu své praktické klinické práce řídí. Klíčová slova Psychoanalytický diskurz, předeterminovanost, rozbor psychoterapeutických kazuistik, vztah teorie a praxe
|
|
| |
|
| |
|
|
Narativní analýza životních příběhů žen trpících agorafobií
Koťová, Magdalena ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Tavel, Peter (oponent) ; Jakubů, Jiří (oponent)
Disertační práce zahrnuje teoretický a empirický výzkum onemocnění agorafobií. V rámci teoretické části je nastíněna historie diagnózy agorafobie od poloviny devatenáctého století po současnost prostřednictvím vybraných teorií tohoto onemocnění. Tematizováno je i pojetí normality a diagnostika onemocnění agorafobií dle MKN-10, DSM IV a DSM V., prostor je věnován i filosofickému pojetí úzkosti a těla ve vztahu k prostoru. V rámci empirické části práce je zpracována narativní analýza životních příběhů a narativních rozhovorů s ženami trpícími onemocněním agorafobií. Vzorek představuje deset žen. Získaná výzkumná data jsou analyzována pomocí metody kategoriálně- formální analýzy. V rámci výzkumu byly stanoveny výzkumné cíle: analyzovat význam onemocnění v životě participantek, popsat individuálně specifickou podobu onemocnění, analyzovat individuální význam a smysl, který svému onemocnění participantky výzkumu prostřednictvím vyprávění dávají, popsat jednotlivé aspekty ztvárnění života. Cílem byl též popis způsobů, jakým svou nemoc participantky zvládaly, a to včetně terapie. Narativní analýza životních příběhů žen trpících onemocněním agorafobií se ukázala jako metoda, jejímž prostřednictvím bylo možné porozumět zejména smyslu onemocnění agorafobií a významu, který nemoci dávají samy participantky....
|
host ::
RSS.