|
|
Rozhovory 2.0 - Využití AI pro orální historiky
Haubert, Marek ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá propojením orální historie s moderními informačními technologiemi (IT), a především umělou inteligencí (AI). Cílem je prozkoumat, jak mohou tyto technologie obohatit praxi orálních historiků a zefektivnit zpracování orálně-historických rozhovorů. Práce na praktických ukázkách demonstruje možnosti integrace AI a IT služeb ve všech fázích orálně-historického výzkumu, tedy od přípravy na rozhovor přes jeho realizaci a následnou transkripci, analýzu, interpretaci až po jeho zabezpečení, archivaci a publikaci veřejnosti. V diplomové práci je kladen důraz na praktické ukázky použití jednotlivých technologií a na rešerši dostupných služeb a nástrojů, které mohou usnadnit nahrávání rozhovorů, jejich přepis, analýzu sentimentu či vytváření metadat.
|
|
|
Metody snížení dopravního kolapsu uvnitř velkých měst
Hlaváček, Jiří ; Prokop, Aleš (oponent) ; Řehák, Kamil (vedoucí práce)
Tato závěrečná práce pojednává o metodách snižování dopravního kolapsu ve velkých městech. Z důvodu výrazného nárůstu množství motorových vozidel, především osobních automobilů, často dochází k přetížení městské dopravní infrastruktury. V rešeršní části jsou popsány metody, kterými je možno k problematice přistupovat. Pozornost je věnována časově proměnným poplatkům za vjezd a výsledkům jejich aplikace v různých městech. Dále problematice první a poslední míle v městské dopravě, strategii parkování a cyklistické a pěší dopravě. Účelem těchto metod je snížení množství osobních automobilů ve městech, efektivní využití jiných dopravních prostředků a zvýšení plynulosti dopravy. Do rešeršní části také spadá kapitola, popisující přístup vybraných světových měst. Jako společné rysy těchto měst jsou vybrány: důraz na VHD, efektivní dopravní systém (vázán na celkový městský plán), dobré podmínky pro chodce a cyklisty a také snaha o zajištění co nejpříjemnějšího života obyvatel (ekologie, job-housing balance atd.). Praktická část práce je věnována aplikaci získaných poznatků na město Brno. Jsou v ní popsány současné nedostatky brněnské dopravní infrastruktury a strategie vedení města na její zlepšování. Jako další možnosti zlepšení jsou navrženy časově proměnné poplatky za vjezd, zlepšování podmínek pro cyklisty a budování nových parkovišť.
|
|
|
Bytový dům
Hlaváček, Jiří ; Sedlák, Radek (oponent) ; Benešová, Romana (vedoucí práce)
Projekt řeší novostavbu bytového domu v katastrálním území města Chotěboř,kraj Vysočina.Jedná se o čtyřpodlažní bytový dům se dvěma provozovnami(kadeřnictví,jazyková škola).Bytový dům má dva hlavní vstupy A a B které se nacházejí z východní strany.Objekt je nepodsklepený,zastřešen plochou jednopláštovou plochou střechou.Objekt se nachází na parcelách 1228,4466,1221/1,1227/1,1223,1260/1.Obvodové stěny jsou ze systému porotherm 30 Profi a je zateplen expandovaným polystyrenem.Dům je navržen s ohledem na dispoziční řešení, na bezpečnost při užívání,požární bezpečnost,po statické stránce a úspory energie
|
|
|
Novostavba objektu pro bydlení s ordinací
Hlaváček, Jiří ; Ing.Radek Sedlák (oponent) ; Benešová, Romana (vedoucí práce)
Projekt řeší novostavbu objektu pro bydlení s ordinací v katastrálním území obce Chotěboř, okres Havlíčkův Brod. Rodinný dům je přízemní s obytným podkrovím a garáží.Půdorys domu je přibližně tvaru T. Střecha je navržena sedlová o sklonu 30s pálených tašek Tondach, krov je novodobý vaznicový. Obvodové stěny jsou navrženy z cihelných bloků Heluz. Dům je navržen s ohledem na dispoziční řešení, na bezpečnost při užívání, zajištění konstrukce po stránce statické, požární bezpečnosti a úspory energie.
|
|
|
Transformace forem kriminality od roku 1989 do současnosti očima policistů
Muszela, Dominik ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Téma diplomové práce se zabývá reflexí policejní práce od roku 1989 do současnosti. Práce je rozdělena na část teoretickou, kdy jsou popsány organizační struktury policie se zaměření na kriminální složky, použitá literatura a také diplomové práce mých předchůdců. Dále praktickou, ve které je za pomoci řízených rozhovorů zjišťována reflexe policistů, jenž slouží u policejního sboru celou určenou dobu na jednotlivé okruhy kriminální činnosti. Cílem práce je seznámit veřejnost s názory policistů na jejich práci a její vývoj v průběhu času od revoluce do současnosti. Klíčová slova: Policie České republiky, reflexe, kriminalita, orální historie,
|
|
|
Reflexe psychoanalytické psychoterapie v životopisných vyprávěních psychologů
Horčáková, Jarmila ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Práce přibližuje profesi psychoanalytické psychoterapie, jak ji reflektují představitelé oboru. Prostřednictvím životopisných vyprávění jsem se spolu s narátory pokusila identifikovat momenty a události jejich života, které mohly mít rozhodující vliv na volbu jejich povolání, a zmapovat jejich profesní vývoj. Současně jsem se snažila jejich profesi více představit a ukázat, jak jim tato zpětně ovlivňuje jejich osobní život. Práce je z metodologického hlediska založena primárně na životopisných vyprávěních pěti narátorů, kteří mají většinou více než deset let praxe v psychoanalytické psychoterapii.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Pohostinství ve stínu viru: Koronavirová pandemie a její dopad na osoby pohybující se v gastronomickém sektoru služeb
Kopčiková, Dominika ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na dvouleté trvání pandemie virové choroby COVID-19 a s využitím metody orální historie pojednává o jejím vlivu na osoby, které se v této době pohybovaly v gastronomickém sektoru služeb v České republice. Text diplomové práce je rozdělen na teoreticko-metodologickou a empirickou část. Teoreticko-metodologická část přináší vhled do problematiky praxe orální historie v době celosvětové pandemie a referuje o studiích, které se tomuto tématu věnují. Současně podrobně popisuje nejen zvolenou metodologii, ale i výzvy vzniklé během terénního výzkumu, jejichž příčinou byla omezení, která tato specifická doba přinesla. Hlavním záměrem empirické části textu je v chronologické posloupnosti vyobrazit, jakým způsobem a do jaké míry ovlivňovaly jednotlivé fáze pandemie koronaviru SARS-CoV-2 profesní i osobní život narátorů. Na základě devíti orálně- historických rozhovorů s pěti narátory, které byly pořízené během terénního výzkumu prováděného na jaře roku 2021 a v zimě roku 2022, je o této problematice pojednáno z časosběrné perspektivy. Prostřednictvím interpretací pořízených svědectví, rešerší dobového tisku a reflexí vládních nařízení jsou tak životní příběhy narátorů zasazené do kontextu pandemické doby. Klíčová slova: pandemie, COVID-19, pohostinství, orální historie, časosběrný...
|
host ::
RSS.