|
| |
|
|
Řecká emigrace v Československu (1948-1968). Od jednoho rozštěpení k druhému
Tsivos, Konstantinos ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Hladký, Ladislav (oponent) ; Dostálová, Růžena (oponent)
BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM TSIVOS, Konstantinos. Recká emigrace v Ceskoslovensku (1948-1968). Od jednoho rozštepení k druhému. Praha: Institut mezinárodních studií FSV UK, 2010, str. Vedoucí disertační práce: PhDr. Miroslav Tejchman, DrSc. ANOTACE Predkládaná disertacní práce je historickou studií, která seznamuje ctenáre s dosud málo probádanou problematikou vzniku a zformování recké politické emigrace v Ceskoslovensku v období od roku 1948 do roku 1968. Soustreduje se predevším na sledování politického vývoje emigrace, která byla úzce spjata s Komunistickou stranou Recka. Zvlášte pak sleduje otázku zformování identity emigrantu v souvislosti s dopady dvou rozštepení reckých komunistu v dobe destalinizace a následne v dobe pražského jara. Jednotlivá témata jsou pritom zkoumána v politické a socio-kulturní rovine v kontextu politického vývoje v Recku a v Ceskoslovensku.
|
|
| |
|
|
Řecká emigrace v Československu (1948-1968). Od jednoho rozštěpení k druhému
Tsivos, Konstantinos ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Hladký, Ladislav (oponent) ; Dostálová, Růžena (oponent)
BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM TSIVOS, Konstantinos. Recká emigrace v Ceskoslovensku (1948-1968). Od jednoho rozštepení k druhému. Praha: Institut mezinárodních studií FSV UK, 2010, str. Vedoucí disertační práce: PhDr. Miroslav Tejchman, DrSc. ANOTACE Predkládaná disertacní práce je historickou studií, která seznamuje ctenáre s dosud málo probádanou problematikou vzniku a zformování recké politické emigrace v Ceskoslovensku v období od roku 1948 do roku 1968. Soustreduje se predevším na sledování politického vývoje emigrace, která byla úzce spjata s Komunistickou stranou Recka. Zvlášte pak sleduje otázku zformování identity emigrantu v souvislosti s dopady dvou rozštepení reckých komunistu v dobe destalinizace a následne v dobe pražského jara. Jednotlivá témata jsou pritom zkoumána v politické a socio-kulturní rovine v kontextu politického vývoje v Recku a v Ceskoslovensku.
|
|
|
Vyrovnání s nacistickou minulostí v kontextu řecko-německých vztahů
Králová, Kateřina ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Hladký, Ladislav (oponent) ; Kaiserová, Kristina (oponent)
Předložená disertační práce je historickou studií, která obeznamuje čtenáře s dosud málo probádanou problematikou poválečných řecko-německých vztahů ve stínu nacistické minulosti. Soustřeďuje se především na to, jakým způsobem se řecká společnost po druhé světové válce vypořádávala s dědictvím nacistické okupace, zvláště pak s otázku potrestání nacistických zločinů a odškodnění obětí německé okupace. Jednotlivá témata jsou přitom zkoumána v politické, socio-kulturní, ekonomické a právní rovině v kontextu studené války a po znovusjednocení Německa.
|
|
|
Islám na Balkáně v postkomunistickém období. Proměny a nové formy islámu v jihovýchodní Evropě v letech 1990-2005
Macháček, Štěpán ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Gombár, Eduard (oponent) ; Hladký, Ladislav (oponent)
Na rozdíl od mediální říše byl na akademické a odborné úrovni již široce akceptován "neislámský" přístup ke studiu problémů současných muslimských zemí a společností. Klasické orientalistické tendence dívat se na všechny společenské či politické procesy, probíhající v oblastech historicky ovlivněných islámskou kulturou, skrze islám jakožto hlavní politický a společenský faktor nejsou již dnes považovány za metodologicky relevantní pro vysvětlení dnešních otázek s tímto regionem spojených. Namísto islámu jako pozadí a východiska ke studiu například blízkovýchodních zemí a společností jsou pro výzkum těchto oblastí často používány metody antropologie, sociologie, politologie a ekonomie a dalších společenských věd, pomocí nichž je možné dojít ke skutečnému jádru problémů současných muslimských zemí. Role zdánlivě všemocného islámu, islamismu nebo islámského fundamentalismu poněkud bledne ve světle moderních fundovaných studií, metodologicky zakotvených v uvedených společenských vědách. Tak například období občanské války v Alžírsku v devadesátých letech 20. století, během níž zahynulo noži ozbrojených skupin a gangů nebo kulkami ze zbraní alžírské armády téměř čtvrt milionu lidí, už dnes není některými odborníky nahlíženo jako důsledek vzepětí islamismu v zemi a jeho úspěchu mezi Alžířany, kteří chtěli...
|
|
|
Proč se Rakousko-Uhersko v 70. letech 19. století zacílilo právě na Bosnu a Hercegovinu
Hladký, Ladislav
Článek objasňuje politické, hospodářské a také vojenské důvody, které vedly v 70. letech 19. století habsburskou monarchii k tomu, že se intenzivně začala zajímat o území Bosny a Hercegoviny, které do té doby tvořilo nejzápadnější provincii osmanské říše. Interes Rakouska-Uherska o Bosnu vyvrcholil v létě roku 1878 na kongresu velmocí v Berlíně, kde habsburská monarchie získala od evropských diplomatů mandát k okupaci Bosny a Hercegoviny. Text je písemnou podobou referátu, který byl přednesen na vědecké konferenci v Ústí nad Labem, která byla uspořádána mj. k připomenutí 140. výročí okupace Bosny a Hercegoviny Rakouskem-Uherskem.
|
|
|
Životní pouť Františka Alexandra Zacha (1807-1892)
Hladký, Ladislav
Článek podává stručný přehled života Františka Alexandra Zacha – propagátora mezislovanské vzájemnosti a česko-srbské spolupráce v 19. století. Hlavní pozornost je zaměřena na politickou angažovanost F. A. Zacha v Srbsku ve 40.–70. letech 19. století a na jeho podíl při výstavbě srbské armády.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.