|
|
Non-Conjunctional Concession in German
Drobník, Ondřej ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Vachková, Marie (oponent)
v češtině Předkládaná magisterská diplomová práce se zabývá německým nespojkovým výrazivem vyjadřujícím přípustkový vztah. Přípustku chápe jako ternární sémanticko-logickou relaci založenou na přípustkové implikaci a konjunkci. Teoreticky je celá práce zakotvena v konstrukční gramatice. Cílem práce bylo potvrdit hypotézu, že výrazů vyjadřujících přípustku je daleko více, než se tradičně uvádí v mluvnicích. Jako zdroj dat byl použit paralelní korpus InterCorp, pomocí něhož byly "promítnuty" české přípustkové výrazy excerpované z gramatik do němčiny. Získaných ekvivalentů bylo skutečně násobně více a následně byly klasifikovány podle vyjadřované modifikace přípustkového vztahu (čistá přípustka, irelevance atd.). Poslední částí práce je empirická, daty z monolingvního korpusu podpořená případová studie věnující se konstrukci [ob XP oder XP]. Daná konstrukce vyjadřuje irelevanci, může se pojit s různými slovními druhy (substantiva, slovesa, partikule...), vykazuje interní syntaktickou variaci a mj. naznačuje, jak mluvčí konceptualizují irelevanci. Klíčová slova: přípustka, konstrukční gramatika, irelevance, němčina, korpus
|
|
|
Corpora in secondary FLE teaching: case study on the verbonominal constructions
Drobník, Ondřej ; Kučerová, Magdalena (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Shrnutí v češtině Předkládaná magisterská práce se zabývá využitím česko-francouzského paralelního korpusu InterCorp ve středoškolské výuce. Teoretická část práce shrnuje formou vyjmenování několika výhod a nevýhod dosavadní poznatky korpusové didaktiky, zasazuje jazykový korpus do kontextu českého gymnaziálního vzdělávání a stručně popisuje konstrukci avoir N (např. avoir faim, avoir besoin de), jež bude jazykovým cílem našich cvičení. Metodologie představuje jednak data, se kterými se bude pracovat - paralelní korpus InterCorp (verze 13), jednak nastiňuje sestavení vlastního "didaktického" korpusu, kterážto fáze je nevyhnutelná při čerpání dat z lingvisticky orientovaného korpusu. Těžiště diplomové práce spočívá v oddílu praktickém, kde učitelům franštiny navrhujeme několik možností, jak sestavit vlastní cvičení pokrývající celý proces výuky cizího jazyka: expozici, fixaci, aplikaci i kontrolu (podle Choděry, 2013), přičemž se zaměřujeme na středoškolskou úroveň (cca A1-B1/B2). Navržená cvičení jsou dvého druhu: hands-on a hands-off. První typ pojednáváme pouze okrajově, u druhého jsme představili překladové, mluvní, mluvnické a j. aktivity. Hlavním výstupem práce je zjištění, že ve výuce lze paralelní korpus s úspěchem využít, a návrh několika způsobů, jak tento poznatek uplatnit v učitelské praxi....
|
|
|
Přípustková konstrukce "avoir beau" a její ekvivalenty v němčině a češtině
Drobník, Ondřej ; Venušová, Alena (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
(česky): Tématem předkládané bakalářské práce je francouzská přípustková konstrukce avoir beau a její české a německé protějšky. Teoretická část práce vysvětluje pojem přípustky jakožto abstraktního významu vyjadřujícího neplatnou příčinu a popisuje způsoby vyjádření přípustky v češtině, v němčině a ve francouzštině. Právě francouzština nabízí ojedinělou konstrukci avoir beau, která se pojí s infinitivem a přípustkového významu nabývá kontrastováním s vedlejší větou. Její nejčastější zjištěné ekvivalenty v češtině jsou lexikálního charakteru, např. marně, ačkoli, adjektiva s předponou sebe- atd. Němčina avoir beau nejčastěji překládá předložkou trotz, adverbii vergeblich, umsonst, spojkami obwohl, obzwar ad., nebo modálními slovesy können, wollen a mögen. Nakonec bylo ukázáno, že při hledání vhodného ekvivalentu lze na základě získaných výsledků věty téměř libovolně transformovat, a to bez větší sémantické změny.
|
|
|
Přípustka v korpusu Europarl: formální a kontrastivní analýza
Drobník, Ondřej ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Kučerová, Magdalena (oponent)
(česky) Předkládaná diplomová práce se zabývá francouzskými přípustkovými konektory bien que, quoique, encore que, malgré que a certes-mais. Cílem práce byl popis jejich chování ve francouzštině a následné porovnání s češtinou. Za hlavní klasifikační kritéria volíme pozici concédé vůči asserté a finitnost concédé. Další důležité kritérium - typ přípustky - je z technických důvodů popisováno pouze okrajově. Konektory byly popsány na náhodných vzorcích pocházejících z paralelního korpusu Europarl. Tento korpus obsahuje přepisy debat Evropského parlamentu a byl zvolen díky vysokému obsahu argumentačních struktur. Bylo zjištěno, že ve vymezených vlastnostech jsou si blízké konektory bien que a certes-mais (regují nejčastěji finitní concédé v antepozici), další třídu tvoří encore que a malgré que (regují nejčastěji finitní concédé v postpozici) a stranou stojí quoique, které na analyzovaných vzorcích preferuje postponovaná nefinitní concédé. Zejména spojkové konektory, které bývají uváděny jako synonymní, vykazují tedy z hlediska popisovaných faktorů rozdílné chování. Obecněji lze říci, že antepozice concédé zdůrazňuje platnost přípustkové implikace, zatímco jeho postpozice prominuje přípustkovou konjunkci a je zpravidla komentářové povahy. Kontrastivní analýza ukázala, že struktura věty (finitnost a...
|
|
|
Gallicisms in German: a Corpus-Based Study
Drobník, Ondřej ; Hejhalová, Věra (vedoucí práce) ; Tichák, Viktor (oponent)
(česky): Tématem bakalářské práce jsou pravopisné varianty galicismů v současné němčině. Vybrané galicismy byly podrobeny kvantitativní korpusové analýze, jejímž výstupem je frekvenční seznam lexémů a soupis pravopisných variant jednotlivých slov. Získané výsledky byly analyzovány ve dvou krocích. Prvním krokem bylo vysledování nejčastějších pravopisných odchylek v porovnání s referenčními kodifikovanými formami. Nejčastějšími odchylkami se ukázaly být zachování francouzského pravopisu (např. Bohème), zápis bez akcentů (např. Chateau) a degeminace (např. *aktuel). První dva způsoby jsou zpravidla považovány za korektní, defektní zápis geminát nikoli. Ve druhém kroku byla porovnána stovka nejfrekventovanějších galicismů vykazujících pravopisné odchylky se dvěma německými referenčními lexikografickými díly - slovníky DUDEN-Online a DWDS. Tato část práce přinesla zjištění, že dva jmenované slovníky (i proporčně) velmi věrně kopírují jazykový úzus. Dále bylo popsáno lexikum vykazující francouzskou pravopisnou podobu, které je ve většině případů vyhrazeno konkrétním (zpravidla ustáleným) makarónským kolokacím (např. Grande Armée, en détail).
|
|
|
Gallicisms in German: a Corpus-Based Study
Drobník, Ondřej ; Hejhalová, Věra (vedoucí práce) ; Vachková, Marie (oponent)
(česky): Tématem bakalářské práce je pravopis původem francouzského lexika v současné němčině. Vybrané galicismy byly podrobeny kvantitativní korpusové analýze, jejímž výstupem je nejen frekvenční seznam lexémů, ale i soupis pravopisných variant jednotlivých slov. Získané výsledky byly analyzovány ve dvou krocích. Prvním krokem bylo vysledování nejčastějších pravopisných odchylek v porovnání s referenčními kodifikovanými formami. Nejčastějšími odchylkami se ukázaly být: zachování francouzského pravopisu (např. Bohème), degeminace (např. *aktuel; téměř vždy jde o defektní pravopis) a zápis bez akcentů (např. Chateau). Ve druhém kroku byla porovnána stovka nejfrekventovanějších galicismů, vykazujících pravopisné odchylky, se dvěma německými referenčními lexikografickými díly - slovníky DUDEN-Online a DWDS. Tato část práce přinesla zjištění, že dva jmenované slovníky (i proporčně) velmi věrně kopírují jazykový úzus. Dále bylo popsáno lexikum vykazující francouzskou pravopisnou podobu, které je ve většině případů vyhrazeno konkrétním "makarónským" kolokacím (např. Grande Armée, en détail).
|
|
|
Přípustková konstrukce "avoir beau" a její ekvivalenty v němčině a češtině
Drobník, Ondřej ; Venušová, Alena (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
(česky): Tématem předkládané bakalářské práce je francouzská přípustková konstrukce avoir beau a její české a německé protějšky. Teoretická část práce vysvětluje pojem přípustky jakožto abstraktního významu vyjadřujícího neplatnou příčinu a popisuje způsoby vyjádření přípustky v češtině, v němčině a ve francouzštině. Právě francouzština nabízí ojedinělou konstrukci avoir beau, která se pojí s infinitivem a přípustkového významu nabývá kontrastováním s vedlejší větou. Její nejčastější zjištěné ekvivalenty v češtině jsou lexikálního charakteru, např. marně, ačkoli, adjektiva s předponou sebe- atd. Němčina avoir beau nejčastěji překládá předložkou trotz, adverbii vergeblich, umsonst, spojkami obwohl, obzwar ad., nebo modálními slovesy können, wollen a mögen. Nakonec bylo ukázáno, že při hledání vhodného ekvivalentu lze na základě získaných výsledků věty téměř libovolně transformovat, a to bez větší sémantické změny.
|
|
|
Gallicisms in German: a corpus-based study
Drobník, Ondřej ; Hejhalová, Věra (vedoucí práce) ; Vachková, Marie (oponent)
(česky) Tématem bakalářské práce je pravopis původem francouzského v současné němčině. Vybrané galicismy byly podrobeny kvantitativní korpusové analýze, jejímž výstupem jen nejen frekvenční seznam lexémů, ale i soupis nejčastějších pravopisných odchylek v referenčními kodifikovanými formami. Nejčastějšími odchylkami se ukázaly být zachování francouzského pravopisu (např. degeminace (např. * ; téměř vždy jako defektní pravopis) a zápis bez akcentů (např. ). Ve druhém kroku byla porovnána stovka nejfrekventovanějších galicismů vykazujících pravopisné odchylky se dvěma ně - Online a DWDS. Tato část práce přinesla zjištění, že konkrétně dva jmenované slovníky (i proporčně) velmi věrně kopírují jazykový úzus. Ukázala se platící přímá úměra mezi její "správností" ve smyslu kodifikace. Na vzorku bylo dále popsáno lexikum vykazující francouzskou pravopisnou podobu, které je ve většině případů vyhrazeno konkrétním "makarónským" kolokacím (např.
|
host ::
RSS.