|
|
Prediktory úspěšnosti nízkointenzivní specifické fyzioterapie u funkčních poruch hybnosti
Chmelíková, Petra ; Serranová, Tereza (vedoucí práce) ; Vogner, Martin (oponent)
Úvod: Funkční poruchy hybnosti jsou nosologickou jednotkou spadající do skupiny funkčních neurologických poruch. Jedná se o oblast z pomezí neurologie a psychiatrie, která je i přes relativně častý výskyt klinicky i výzkumně opomíjena. Zpravidla však jde o chronické onemocnění, které pacientům působí významnou disabilitu. Specifická fyzioterapie je považovaná za metodu první volby pro většinu pacientů, nicméně chybí ukazatele její účinnosti. Cíl: Prozkoumat, zda vybrané proměnné - počet absolvovaných hodin specifické fyzioterapie, délka trvání onemocnění a vykazování fibromyalgického vzorce - mohou být vhodnými prediktory úspěšnosti fyzioterapie u funkčních poruch hybnosti. Metodika: Retrospektivní studie byla provedena na souboru pacientů s funkčními poruchami hybnosti (n=18). Pacienti před samotnou intervencí vyplnili dotazníky o vykazování fibromyalgického vzorce - Widespread Pain Index a Symptom Severity Index. Následně osobně docházeli na specifickou fyzioterapii. Počet terapií i rozložení terapií v čase se napříč pacienty lišily. V rámci posledního fyzioterapeutického sezení bylo fyzioterapeutem za pomoci modifikované škály Clinical Global Impression-Improvement zhodnoceno zlepšení symptomů za období intervence. Výsledky: Z výsledků našeho výběrového souboru vyplývá, že počet absolvovaných...
|
|
|
Psychologické aspekty poúrazové rehabilitace u sportovců
Chmelíková, Petra ; Pospíchal, Martin (vedoucí práce) ; Macháček, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dosud opomíjenou oblastí sportovní psychologie, konkrétně obdobím poúrazové rehabilitace u sportovců, s hlubším zaměřením na vliv stresu. Literárně přehledová část je rozdělena na dvě kapitoly. Na začátku první kapitoly jsou stručně popsány modely psychologické odpovědi na sportovní zranění. Dále je zde věnován prostor roli stresu ve vazbě na imunitní systém a hojení ran. Uvedeny jsou i stěžejní stresory v období poúrazové rehabilitace. Následně práce poskytuje úvod do problematiky adherence k rehabilitaci a emocí v poúrazové rehabilitaci. V druhé kapitole jsou popsány některé psychologické intervence vhodné pro období poúrazové rehabilitace u sportovců. Větší prostor je v souvislosti s možnostmi redukce stresu věnován relaxačním technikám. Navazující návrh výzkumného projektu si pak klade za cíl prozkoumat sílu vztahu mezi mírou sportovcem vnímaného stresu v prvním měsíci po zranění a délkou rehabilitace. Současně je cílem projektu získat základní informace o obeznámenosti českých sportovců s psychologickými intervencemi vhodnými pro období poúrazové rehabilitace. Klíčová slova sportovní psychologie; sportovní zranění; rehabilitace; stres; imunitní systém; adherence; psychologické intervence; relaxační techniky
|
|
|
Finanční gramotnost a možnosti jejího zvyšování
Chmelíková, Petra ; Coufal, Libor (vedoucí práce) ; Fleischmann, Luboš (oponent)
Tato bakalářská práce, která je věnována oboru financí, se konkrétně zabývá problematikou finanční gramotnosti a jejího vzdělávání. Důraz je kladen především na situaci v České republice. Hlavním cílem je zjištění aktuálního stavu vzdělání českých žáků základních škol a srovnání vybraných projektů pro zvyšování úrovně jejich finanční gramotnosti. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je věnována vysvětlení základních pojmů, jejich přehledu a shrnutí. Součástí teoretické části je také rozbor zmiňovaných některých projektů pro vzdělávání. V praktické části je pak zpracováno dotazníkové šetření žáků základní školy.
|
|
|
Kardiochirurgická operace z pohledu pacienta
CHMELÍKOVÁ, Petra
V dnešní uspěchané době neustále přibývá lidí s kardiovaskulárním onemocněním. Je to dáno celou řadou faktorů. Mezi nejčastější patří stres, kterému jsou lidé vystavováni kvůli moderní zrychlené době. Dále pak nevhodná strava, obezita, diabetes mellitus, kouření a mnoho dalších negativních faktorů. Pacienti jsou pak v souvislosti s kardiovaskulárním onemocněním postaveni před rozhodnutí, zda mají podstoupit kardiochirurgickou operaci či nikoli. Pacienti oprávněně prožívají řadu emocí, obav a pocitů (strach, úzkost, bolest, nejistota{\dots}) v souvislosti s kardiochirurgickou operací. Kardiochirurgickým pacientům probíhá v hlavě řada otázek. Proto je úlohou sester, lékařů i rodiny pomoci pacientovi najít odpovědi na tyto otázky, a to nejen za účelem poskytování kvalitní ošetřovatelské péče z oblasti kardiochirurgie, ale také z oblasti holistické péče. Pro výzkumné šetření je vybrán kvantitativní výzkum, který probíhá formou anonymního nestandardizovaného dotazníku, který byl určen pro hospitalizované kardiochirurgické pacienty před i po operaci srdce. V dotazníku jsou použity uzavřené otázky i otevřené otázky. Celkem bylo použito 185 dotazníků. Úvodní část otázek v dotazníku se zaměřuje na identifikační údaje o pacientovi. Převážná část otázek dotazníku je zaměřena na pocity, obavy kardiochirurgického pacienta, které pociťuje z důvodu operace srdce. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak kardiochirurgický pacient vnímá sám sebe, svoji rodinu a svou budoucnost v souvislosti s kardiochirurgickým výkonem. Dále zjistit nejčastější obavy, s kterými se kardiochirurgický pacient potýká v souvislosti s operací srdce a zjisti oblasti nesaturovaných potřeb kardiochirurgického pacienta v době hospitalizace po operačním výkonu. K jednotlivým cílům jsme si stanovili hypotézy. Hypotéza 1: Kardiochirurgický pacient vnímá kardiochirurgickou operaci jako výsledek svého životního stylu. Hypotéza 2: Kardiochirurgický pacient cítí po operaci srdce, že selhal v očích rodiny. Hypotéza 3: Psychická pohoda kardiochirurgického pacienta je závislá na poskytování podpory rodinou (zázemím) v době rekonvalescence. Hypotéza 4: Kardiochirurgický pacient věří, že se bude moci zapojit do běžného života jako před vznikem zdravotních problémů, které vedly ke kardiochirurgické operaci. Hypotéza 5: Vysoce specializovaná ošetřovatelská péče o kardiochirurgického pacienta je zaměřená na nejčastější obavy těchto pacientů. Hypotéza 6: V ošetřovatelské péči o kardiochirurgického pacienta převládají problémy z oblasti neuspokojování psychických potřeb nad neuspokojováním potřeb základních. Cíle práce byly splněny. 4 hypotézy byly potvrzeny a 2 nepotvrzeny. Výsledky práce bude možné využít při práci sester na kardiochirurgickém oddělení pro zkvalitňování ošetřovatelské péče o kardiochirurgické pacienty. To, jak budou pacienti psychicky vyrovnáni s kardiochirurgickou operací, bude mít vliv i na celý jejich pooperační průběh a rekonvalescenci.
|
|
|
Spánková hygiena u sester a studentů Zdravotně sociální fakulty
CHMELÍKOVÁ, Petra
Spánková hygiena je v dnešní uspěchané době často diskutovaným tématem. Nepřiměřená spánková hygiena je častou příčinou výskytu nespavosti a jiných poruch spánku. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry pracující v nemocnici nedodržují spánkovou hygienu, naopak studenti Zdravotně sociální fakulty spánkovou hygienu dodržují. Nejčastější faktor bránící dodržování spánkové hygieny u sester je třísměnný provoz. Nejčastější chybou narušující dodržování spánkové hygieny u studentů Zdravotně sociální fakulty jsou špatné myšlenky před spaním. Cíle práce byly naplněny. Tři hypotézy byly potvrzeny. Pouze v jediném případě byla hypotéza vyvrácena.
|
host ::
RSS.