|
|
Prediktory úspěšnosti nízkointenzivní specifické fyzioterapie u funkčních poruch hybnosti
Chmelíková, Petra ; Serranová, Tereza (vedoucí práce) ; Vogner, Martin (oponent)
Úvod: Funkční poruchy hybnosti jsou nosologickou jednotkou spadající do skupiny funkčních neurologických poruch. Jedná se o oblast z pomezí neurologie a psychiatrie, která je i přes relativně častý výskyt klinicky i výzkumně opomíjena. Zpravidla však jde o chronické onemocnění, které pacientům působí významnou disabilitu. Specifická fyzioterapie je považovaná za metodu první volby pro většinu pacientů, nicméně chybí ukazatele její účinnosti. Cíl: Prozkoumat, zda vybrané proměnné - počet absolvovaných hodin specifické fyzioterapie, délka trvání onemocnění a vykazování fibromyalgického vzorce - mohou být vhodnými prediktory úspěšnosti fyzioterapie u funkčních poruch hybnosti. Metodika: Retrospektivní studie byla provedena na souboru pacientů s funkčními poruchami hybnosti (n=18). Pacienti před samotnou intervencí vyplnili dotazníky o vykazování fibromyalgického vzorce - Widespread Pain Index a Symptom Severity Index. Následně osobně docházeli na specifickou fyzioterapii. Počet terapií i rozložení terapií v čase se napříč pacienty lišily. V rámci posledního fyzioterapeutického sezení bylo fyzioterapeutem za pomoci modifikované škály Clinical Global Impression-Improvement zhodnoceno zlepšení symptomů za období intervence. Výsledky: Z výsledků našeho výběrového souboru vyplývá, že počet absolvovaných...
|
|
|
Funkční poruchy hybnosti: klinický obraz, neurobiologické markery, patofyziologické mechanismy
Forejtová, Zuzana ; Serranová, Tereza (vedoucí práce) ; Kališová, Lucie (oponent) ; Bočková, Martina (oponent)
Funkční poruchy hybnosti (FPH) známé také pod pojmy konverzní, psychogenní nebo disociativní motorické poruchy jsou komplexní a klinicky heterogenní jednotkou zahrnující řadu motorických fenotypů a přidružených non-motorických symptomů. I přes potenciální reverzibilitu mají často chronický průběh a nepříznivou prognózu. FPH byly odbornou společností léta opomíjeny a řazeny do jakési šedé zóny na neuropsychiatrickém pomezí. Navzdory významným pokrokům v posledních dvou desetiletích, zůstává tato problematika v mnoha ohledech nedostatečně objasněna a pochopena. Cílem zde prezentovaných studií bylo vyplnit některé mezery v poznání neurofyziologických a klinických korelátů u FPH. První studie se zaměřila na vyšetření robustního neurofyziologického fenoménu prepulzní inhibice (PPI). Nalezení alterací v PPI u pacientů s FPH současně s předchozími nálezy snížené PPI u jiných funkčních syndromů podpořilo současný neurobiologický model, který navrhuje, že se vzniku všech typů funkčních symptomů účastní jednotné neurální mechanismy. Narušená PPI dále zdůrazňuje odlišení funkčních poruch od faktitivní poruchy nebo simulace. Druhá studie měla dva hlavní cíle: ozřejmit vztahy mezi motorickými, non-motorickými symptomy a kvalitou života a také prokázat existenci eventuálních klinických subtypů uvnitř této...
|
|
|
Funkční poruchy hybnosti: patofyziologické mechanismy, diagnostické neurofyziologické markery a nové léčebné přístupy
Slovák, Matěj ; Serranová, Tereza (vedoucí práce) ; Vevera, Jan (oponent) ; Rusina, Robert (oponent)
Funkční poruchy hybnosti (FPH), dříve označované jako psychogenní, jsou charakterizovány inkonzistencí a inkongruencí s organickým neurologickým onemocněním. Původní psychologické modely vzniku FPH byly nahrazeny neurobiologickým modelem onemocnění. Identifikace neurofyziologických korelátů FPH a jejich komorbidit může pomoci rozšířit dosud omezené znalosti patofyziologie těchto poruch. Tato disertační práce se zaměřuje na tři tematické okruhy týkající se FPH: 1. stanovení prevalence komorbidního syndromu neklidných nohou (RLS) a periodických pohybů končetinami (PLM) jako objektivního markeru RLS metodou aktigrafie; 2. analýza reflexních a volních očních pohybů metodou videookulografie (VOG); 3. hodnocení emočního arousalu objektivně metodou pupilometrie a subjektivně pomocí afektivních hodnocení emočních obrázků. Celkem se studií zúčastnilo 115 pacientů s FPH a 76 věkem a pohlavím vázaných zdravých kontrol. 1. U pacientů s FPH (N=96) jsme ve srovnání s kontrolami zjistili vyšší prevalenci RLS (43,8 % vs. 7,9 %, p<0,0001) a aktigraficky klinicky významných PLM (20,8 % vs. 2,6 %, p=0,0002). Nález asociace RLS/PLM s FPH naznačuje možnou společnou patofyziologii těchto onemocnění a také má klinické implikace pro management FPH. 2. VOG analýzy u pacientů prokázaly normální reflexní oční pohyby a...
|
|
|
The effects of deep brain stimulation of the subthalamic nucleus on emotional and motivational processing in Parkinson's disease patients
Serranová, Tereza ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
Souhrn: Mechanismus nárůstu hmotnosti nebo afektivních a behaviorálních změn, které se vyskytují u pacientů s Parkinsonovou nemocí (PN) léčených hlubokou mozkovou stimulací subthalamického jádra (DBS STN) je nejasný. Domnívali jsme se, že některé tyto nonmotorické vedlejší účinky mohou být způsobené ovlivněním motivačních procesů. Motivační procesy vyvolané příjemnými a nepříjemnými podněty mohou být subjektivně hodnoceny pomocí přisouzení motivační důležitosti podnětům nebo pomocí afektivní modulace úlekové reakce. Ta poskytuje objektivní míru změn v emoční reaktivitě: úleková reakce je fyziologicky zesílena nepříjemnými a oslabena příjemnými podněty, tyto změny odráží aktivaci averzivního a apetitivního motivačního systému. Cílem naší práce bylo hodnocení vlivu DBS STN na motivační procesy vyvolané obrázky ze 4 různých kategorií: dvě zobrazující primární odměny erotiku a jídlo, averzivní podněty (hrozby a oběti) a neutrální pomocí subjektivních přisouzení motivační důležitosti prezentovaným podnětům (Studie 1.) a pomocí modulace akustického blink reflexu (ABR) (Studie 2.) u pacientů s PN po celonočním vysazení dopaminergní medikace ve stavu s se zapnutou (DBS ON) a vypnutou (DBS OFF) stimulací. Výsledky byly porovnány s výsledky získanými u kontrol. Studie 1. 20 pacientů s PN a 18 vázaných kontrol...
|
|
|
The effects of deep brain stimulation of the subthalamic nucleus on emotional and motivational processing in Parkinson's disease patients
Serranová, Tereza ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
Souhrn: Mechanismus nárůstu hmotnosti nebo afektivních a behaviorálních změn, které se vyskytují u pacientů s Parkinsonovou nemocí (PN) léčených hlubokou mozkovou stimulací subthalamického jádra (DBS STN) je nejasný. Domnívali jsme se, že některé tyto nonmotorické vedlejší účinky mohou být způsobené ovlivněním motivačních procesů. Motivační procesy vyvolané příjemnými a nepříjemnými podněty mohou být subjektivně hodnoceny pomocí přisouzení motivační důležitosti podnětům nebo pomocí afektivní modulace úlekové reakce. Ta poskytuje objektivní míru změn v emoční reaktivitě: úleková reakce je fyziologicky zesílena nepříjemnými a oslabena příjemnými podněty, tyto změny odráží aktivaci averzivního a apetitivního motivačního systému. Cílem naší práce bylo hodnocení vlivu DBS STN na motivační procesy vyvolané obrázky ze 4 různých kategorií: dvě zobrazující primární odměny erotiku a jídlo, averzivní podněty (hrozby a oběti) a neutrální pomocí subjektivních přisouzení motivační důležitosti prezentovaným podnětům (Studie 1.) a pomocí modulace akustického blink reflexu (ABR) (Studie 2.) u pacientů s PN po celonočním vysazení dopaminergní medikace ve stavu s se zapnutou (DBS ON) a vypnutou (DBS OFF) stimulací. Výsledky byly porovnány s výsledky získanými u kontrol. Studie 1. 20 pacientů s PN a 18 vázaných kontrol...
|
host ::
RSS.