|
| |
|
|
Vladislav II. Jagelonský jako fundátor a mecenáš
Lysáková, Barbora ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na Vladislava II. Jagellonského a jeho fundátorské a mecenášské aktivity na území dnešní Prahy. Vedle přestavby Pražského hradu se věnuje popisu a historickému vývoji čtyř vybraných staveb, konkrétně Prašné brány, Místodržitelského letohrádku v Bubenči, Kostela Panny Marie a sv. Karla Velikého v Praze na Karlově a Kostela sv. Jindřicha a Kunhuty na Novém Městě pražském, za jagellonské éry. Cílem této práce je popsat okolnosti vzniku těchto staveb a vazby krále k fundacím. Práce též zkoumá význam královské iniciály W na již zmíněných stavbách.
|
|
|
Pivovarské muzeum v Plzni, jeho historie, expozice a edukační programy
Repiská, Terezie ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce Pivovarské muzeum v Plzni, jeho historie, expozice a edukační programy, je rozdělená do pěti kapitol. V první kapitole se věnuje stručné historii Pivovarského muzea v Plzni, jeho aktuální i plánované expozici a spolupráci muzea s plzeňskými pivovary. Následující kapitola se věnuje muzejní pedagogice, kromě legislativy a důležitých pojmů, se v ní čtenář dočte i užitečné rady pro tvorbu edukačních programů. Další tři kapitoly se věnují tvorbě edukačních programů na zakázku Pivovarského muzea. Třetí a čtvrtá kapitola obsahuje popis prohlídek s edukačními prvky. Jedna nese název "Po stopách dávné Plzně se čtyřnohým přítelem" a kromě nástinu plzeňské historie se během této prohlídky dozví žáci i spoustu informací o životě prostých lidí ve středověkých městech. Druhá nese název "Jak se v Plzni vařil tekutý chléb", a obsahuje aktivity vedoucí k pochopení zákonitostí vaření piva a důležitosti pivovarnictví pro rozvoj města Plzeň. Pátá kapitola popisuje edukační program s názvem "Na den bečvářem" a seznamuje žáky s tradičním řemeslem bednářstvím a jeho odnoží bečvářství.
|
|
|
Dějiny města a hradu Budyně nad Ohří
Blažka, Jiří ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Má diplomová práce pojednává o městě Budyně nad Ohří, stěžejním bodem tématu bude historie města, ale také hradu, který k městu neodmyslitelně patří. Těžiště mé práce bude ležet na historii a vývoji města. V této části budu čerpat zejména z regionálního díla od učitele v Antonína Jandy. Dále bude práce založena na primárních listinách, které budu dohledávat v regestech a diplomatářích. V práci se objevují také informace o šlechtických rodech, které na Budyni sídlili, konkrétně se budu věnovat Zajícům z Házmburka, Šternberkům a v neposlední řadě Ditrichštejnů, Také se věnuji dalším hradům a městům v okolí Budyně nad Ohří. Město Budyně jsem zařadil do širších souvislostí severních Čech a také do kontrastu s obdobně velkými městy. Hlavní obsah práce je o středověké historii města a také se věnuje středověkým městům v obecné rovině způsobům jejich vzniku a také tomu jaký měly význam pro středověkého člověka. V jedné části se také pokouším popsat rozdíl vnímání měst v Antice a ve středověku. Poslední část práce je věnována tvorbě didaktické vycházky přímo ve městě. Zde teoreticky vycházím z publikací věnujících se památkové edukace obecně konkrétně jde o publikace Památky nás baví díly 1 až 4, z těchto publikací budu čerpat teoretické poučky a zásady tvorby edukačních programů a také zásady práce s...
|
|
| |
|
|
Mělník jako sídlo českých královen
Mrázová, Kateřina ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se věnuje královskému věnnému městu Mělník, jež se ve středověku stalo významným sídlem českých královen. Práce sleduje postavení Mělníka od počátků jeho osídlení v 9. století, kdy je poprvé spojován s přemyslovskými kněžnami Ludmilou a Emmou, až do 15. století, kdy Mělník držela poslední královna Johana z Rožmitálu. Hlavní a stěžejní část práce tvoří kapitoly věnované královnám Elišce Přemyslovně, Barboře Celjské a Johaně z Rožmitálu. Cílem práce je na základě analýzy pramenů a sekundární literatury vysvětlit význam spojení Mělníka s českými královnami, charakterizovat Mělník jako sídlo a popsat pobyty jednotlivých královen z ekonomického a politického hlediska. KLÍČOVÁ SLOVA Mělník; sídlo; Eliška Přemyslovna; Barbora Celjská; Johana z Rožmitálu; královské věnné město, středověký dvůr
|
|
|
Vliv vzdělávání a poradenství pro dospělé osoby se zdravotním postižením v kontextu pracovního uplatnění na trhu práce ve Středočeském kraji
Charvátová Jechurová, Kateřina ; Kříž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Svobodová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce pojednává o vlivu vzdělávání a poradenství pro osoby s postižením v kontextu pracovního uplatnění na trhu práce. Trh práce je determinován hranicemi Středočeského kraje. Důležitost tohoto tématu je spatřována pro svoji proměnu v čase a vývoji a pro nepostradatelnost z hlediska pomoci do budoucnosti. Vyjadřuje podporu a naději pro osoby, které si nesou určitý druh omezení. V této oblasti vyvstaly dva fenomény - postižení představující dominantní determinant omezující kvalitu života, a zaměstnatelnost jako hnací síla pro zlepšení životní situace osob s postižením. Schopnost zaměstnatelnosti je předpokladem pro seberealizaci a socializaci. Proces socializace a úspěšnost pracovního začlenění jsou jednoznačně odvislé od postojů společnosti, a ta se odráží v názorech a chování zaměstnavatelů, ale i ve státní intervenci. Diplomová práce je koncipována na dvě části. V teoretické části se úvodem autorka snaží přinést teoretické vysvětlení vlivu celoživotního vzdělávání na společnost a jednotlivce. Rekapitulací známých pojmů se otevírá cesta pro ukotvení významu a důležitosti speciální pedagogiky a její následné napojení na andragogické disciplíny - speciální a sociální andragogiku. V rámci speciální pedagogiky je věnována detailní pozornost klasifikaci zdravotního postižení, jeho rozdělení,...
|
|
|
Život v pražském klášteře sv. Jiří ve středověku
Pacovský, Karel ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent) ; Eben, David (oponent)
Tato disertace pojednává o komunitě benediktinek při kostele sv. Jiří na Pražském hradě od jejího založení kolem roku 970 do 16. století. Na základě detailního studia primárních pramenů (zejména dochovaných klášterních listin, rukopisů, ale i zápisů církevní správy a dalších mimoklášterních zmínek) a s ohledem na výsledky a přístupy současného monasteriologického bádání reviduje dosavadní poznatky i tradovaná klišé, otevírá nové otázky a hledá odpovědi na otázky staré (například benediktinské observance konventu, latinské gramotnosti řeholnic, klauzury či autority nad klášterem). Jako vůbec první odborná práce podrobně zkoumá počet a původ svatojiřských benediktinek, jejich vzdělání, příbuzenské vazby, kontakty i prostorový rámec, který určoval jejich každodennost. Neopomíjí ani širší personál klášterního kostela a podrobněji analyzuje významné konflikty, které ovlivňovaly další směřování komunity.
|
|
|
Život a dílo Jaroslava Svatoně
Jiroušová, Ludmila ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Jaroslav Svatoň pracoval celý svůj život ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody. Během své kariéry se věnoval evidenci památek, výzkumu středověkých omítek, městským památkovým rezervacím, prognózám na úseku památkové péče, vědeckému výzkumu tohoto oboru a využití památkového fondu v oblasti cestovního ruchu. Cílem práce je zachycení osobního a profesního života Jaroslava Svatoně a poskytnutí přehledu jeho díla v oblasti památkové péče. K naplnění tohoto cíle jsem využívala historickou metodu, tedy práci s primárními zdroji z pozůstalosti Jaroslava Svatoně, se záznamy odborné knihovny a dokumentačního fondu Národního památkového ústavu a se vzpomínkami rodinných příslušníků a spolupracovníků Jaroslava Svatoně. Práci je rozdělena do tří částí, v první popisuji osobní a profesní život Jaroslava Svatoně. Druhá část obsahuje právní rámec pro část třetí, ve které se věnuji činnosti a dílu Jaroslava Svatoně v oboru památkové péče. Díky svým schopnostem a znalostem získaným během dlouholeté praxe v oboru dokázal syntetizovat obrovské množství podkladů a vytvářet z nich prognostické a koncepční materiály. Vytvořil rozsáhlé dílo, předal široký okruh vědomostí spolupracovníkům, a veřejnosti a inspiroval své následovníky a žáky v oboru památkové péče. Textovou přílohu tvoří jeho bibliografie.
|
|
|
Jindřich Korutanský. Proměny pohledu historiků na jeho vládu
Horáková, Jana ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pohledem na postavu Jindřicha Korutanského, jehož obraz byl v rámci děl českých historiků tradičně nelichotivý. Po dlouhou dobu se totiž mělo za to, že tak významný pramen jako je Zbraslavská kronika, která pojednává nejenom o období, kdy Jindřich Korutanský působí v Českém království, tedy let 1306-1310, je možné brát za soubor pravdivých svědectví. Jelikož rovněž mnohé další kroniky ji považují za důvěryhodný pramen, a právě z ní čerpají informace o Jindřichovi Korutanském, stejným způsobem přebírají také čeští historikové perspektivu autora Zbraslavské kroniky, cisterciáka Petra Žitavského. Ten byl natolik vlivným, že měl možnost přímé účasti při vyjednáváních s Lucemburky ohledně nástupce na český trůn. Mimo jiné díky některým téměř deníkovým záznamům v určitých částech kroniky nikdo nepochyboval o relevanci zápisů zaznamenaných Žitavským, který v těch chvílích figuroval jako přímý svědek popisovaných událostí. Do povědomí většiny se tak Jindřich Korutanský vryl na základě popisu Žitavského jako slabý panovník bez vize a potřebných schopností úspěšného vládce. V počátcích 21.století Jakub Razim přichází s novým pohledem na Zbraslavskou kroniku a tímto ovlivňuje následné práce dalších historiků. Cílem této práce není pouze analýza pasáží věnovaných postavě...
|
host ::
RSS.