Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium stresových faktorů u Candida albicans
Vindušková, Renata ; Buchta, Vladimír (vedoucí práce) ; Podholová, Beata (oponent)
Souhrn Kvasinky rostoucí na pevném povrchu vytvářejí mnohobuněčné struktury, tzv. kolonie, s charakteristickou organisovanou morfologií, která vzniká dělením nepohyblivých kvasinkových buněk. Organisace kvasinkových kolonií proto musí být zajištěna signály vysílanými a přijímanými dělícími se buňkami, které kolonii tvoří. Z tohoto pohledu připomíná vývoj kvasinkové kolonie tvorbu tkání a orgánů vyšších mnohobuněčných organismů Jednou z charakteristických vlastností mnohobuněčných organismů je jejich schopnost vysílat a přijímat signály na velké vzdálenosti. Kvasinkové kolonie využívají pro komunikaci mezi koloniemi jednoduchou plynnou látku, čpavek (amoniak), který kolonie produkují v pulsech. Vlivem amoniaku sousední kolonie synchronisují svůj vývoj. Přechod kolonií z kyselé fáze do fáze intensivní produkce amoniaku (alkalická fáze) je spojen s výraznými změnami metabolismu buněk kolonií. Můžeme se domnívat, že plyný amoniak se u kvasinkových kolonií uplatňuje jako jakýsi "alarm" signál, který indukuje změny vedoucí k zapnutí adaptivního metabolismu a úniku ze stresu. Do budoucnosti by zásahy do mezibuněčné signalizace mohly být vhodným cílem pro nově vyvíjené antimikrobní látky
Studium stresových faktorů u Candida albicans
Vindušková, Renata ; Buchta, Vladimír (vedoucí práce) ; Podholová, Beata (oponent)
Souhrn Kvasinky rostoucí na pevném povrchu vytvářejí mnohobuněčné struktury, tzv. kolonie, s charakteristickou organisovanou morfologií, která vzniká dělením nepohyblivých kvasinkových buněk. Organisace kvasinkových kolonií proto musí být zajištěna signály vysílanými a přijímanými dělícími se buňkami, které kolonii tvoří. Z tohoto pohledu připomíná vývoj kvasinkové kolonie tvorbu tkání a orgánů vyšších mnohobuněčných organismů Jednou z charakteristických vlastností mnohobuněčných organismů je jejich schopnost vysílat a přijímat signály na velké vzdálenosti. Kvasinkové kolonie využívají pro komunikaci mezi koloniemi jednoduchou plynnou látku, čpavek (amoniak), který kolonie produkují v pulsech. Vlivem amoniaku sousední kolonie synchronisují svůj vývoj. Přechod kolonií z kyselé fáze do fáze intensivní produkce amoniaku (alkalická fáze) je spojen s výraznými změnami metabolismu buněk kolonií. Můžeme se domnívat, že plyný amoniak se u kvasinkových kolonií uplatňuje jako jakýsi "alarm" signál, který indukuje změny vedoucí k zapnutí adaptivního metabolismu a úniku ze stresu. Do budoucnosti by zásahy do mezibuněčné signalizace mohly být vhodným cílem pro nově vyvíjené antimikrobní látky

Viz též: podobná jména autorů
1 Vindušková, Romana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.